Stavba a vývoj cévní soustavy u živočichů a člověka – otázka z biologie

 

   Otázka:  Stavba a vývoj cévní soustavy u živočichů a člověka

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Barbora Váchová

 

 

 

 

VÝVOJ
-houby, žahavci a ploštěnci jí nemají
-zvláštní oběhovou soustavu zajišťující oběh tělních těkutin (krev, míza, krvomíza, tkáňový mok) vytvářejí až živočichové s druhotnou dutinou tělní (coelom) → jejím prostřednictvím je rozváděn kyslík a živiny k jednotlivým tkáním a buňkám

 

Bezobratlí
-dva typy – UZAVŘENÁ – pouze krev, kroužkovci, jejich míza oplachuje tkáně volně, v cévách nekoluje a s krví se nemísí, centrem je hřbetní céva

 

OTEVŘENÁ – tělní tekutina je krvomíza (hemolymfa), která se volně rozlévá do mezibuněčných prostor, do pohybu ji uvádí buď hřbetní céva s řadou nasávacích otvorů (členovci) nebo srdcem s jednou komorou a jednou předsíní (plži), dvěma (mlži) nebo čtyřmi předsíněmi (někteří hlavonožci), tělní tekutina ostnokožců proudí soustavou vnitřních cév kde se mísí s mořskou vodou (pseudohemální soustava) nemají srdce

 

Obratlovci
-cévní soustava uzavřená, krev koluje systémem cév, do pohybu je uváděna stahy srdce
-přívodní cévy-žíly-mají tenčí stěny a kapsovité chlopně zabraňující zpětnému toku krve, odvádějí krev od srdce
tepny-mají silnější a pružné stěny
vlásečnice-díky nim se uskutečnuje vlastní výměna plynů v tkáních, prostupují všechny tkáně

 

Vodní obratlovci
-vénózní srdce, tvořené jednou předsíní a jednou komorou, prochází jím pouze odkysličená krev z těla, kterou srdce čerpá do žaber, kde dochází k prokysličení
pouze jeden krevní oběh – srdce-žábry-tělo-srdce

-s rozvojem plicního dýchání se cévní systém diferencuje, tvoří se velký neboli tělní krevní oběh srdce-tělo-srdce (z levé srdeční komory do těla a zpět do pravé srdeční předsíně)
-malý neboli plicní krevní oběh srdce-plíce-srdce (z pravé srdeční komory do plic a zpět do levé srdeční předsíně)
-v evoluční řadě obratlovců je srdce stále složitější

 

Krev
-je tvořena tekutou krevní plazmou a krevními tělísky, zbarvena podle druhu krevního barviva (červená nebo narůžovělá-hemoglobin,namodralá hemocyanin)
– obsahuje množství krevních buněk – krvinek, přenášejících kyslík (erytrocyty) nebo sloužících imunitnímu systému živočicha (leukocyty)
v evoluční řadě pozorujeme tendenci ke zmenšování velikosti a zároveň zvětšování počtu červených krvinek

 

STAVBA
1. Srdce-asi 300 g
-kuželovitý tvar
-asi 300 g
-(cor,cardia) dutý sval umístěný v hrudní dutině, v osrdečníku (perikardu), ten trvoří nejen zevní obal ale i po velkých cévách přechází na srdce jako vazivový epikard, mezi oběma obaly je dutina vyplněná tekutinou, která usnadňuje pohyb srdce
-pod epikardem je svalovina srdeční (myokard) a vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard)
-podélnou přepážkou je rozděleno na pravou a levou polovinu, každá polovina je dále věncovou brázdou rozdělena na tenkostěnnou horní předsín (atrium) a silnostěnnou spodní komoru (ventriculus)
-mezi pravou předsíní a pravou komorou je chlopeň trojcípá
-mezi levou předsíní a levou komorou je chlopeň dvojcípá
-do pravé předsíně vstupují horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně plicní žíly
-z pravé komory vystupuje plicní kmen, z levé komory srdečnice (aorta)

-střídavé smršťování a ochabování svaloviny
-smrštění-systola, ochabnutí-diastola
-smrštění postupuje srdcem jako vlna, z předsíní do komor, poté po celém srdci dochází k diastole
-impulzy k této činnosti vznikají v srdci samém, zajišťuje to převodní systém srdeční, začátkem je uzlík síňový, který leží v horní části pravé předsíně při ústí horní duté žíly, impulzy které v něm vznikají jsou převáděny do uzlíku síňo-komorového ve stěně pravé předsíně při ústí dolní duté žíly, z tohoto uzlíku vycházi svazeček svalových vláken-můstek Hisův, zabezpečující spojení svaloviny předsíní se svalovinou komor, v srdeční přepážce se můstek rozděluje na dvě raménka, která končí v myokardu obou komor jako síť Purkyňových vláken
-je také inervováno vlákny vegetativních nervů (sympatikus jeho činnost zrychluje, parasympatikus zpomaluje)

-tepový (systolický) objem je objem krve, který se dostává ze srdce při jednom srdečním stahu (60-80 ml)
-minutový objem srdeční- při srdeční činnosti 72 tepů za minutu je tedy asi 5 litrů (u dospělého člověka) při namáhavé práci se zvyšuje až na 40 l

 

Projevy srdeční činnosti-
systolická ozva-vzniká stahem srdečního svalu a uzavřením cípatých chlopní
diastolická ozva-vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní při diastole
jsou li okraje chlopní porušeny, chlopně špatně zavírají a vzniklou štěrbinou crčí krev-> ozvy jsou nečisté a mění se v šelesty
Cévní zásobení srdce-věnčité-koronární tepny, oddělují se od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi, rychle se větví na vlásečnice které prostupují srdce, jejich ucpání způsobuje nefunkčnost příslušné části srdeční svaloviny-infarkt myoakardu, tomu předchází ukládání cholesterolu ve stěně cév (ateroskleróza) dochází k jejich zúžení, srdeční infarkt je konečným stadiem ischemické choroby myokardu

 

2.Cévy
Tepny
-vedou krev ze srdce, většinou okysličenou
-stěna je pevná a pružná, 3 vrstvy: vnitřní-endotelové buňky
střední -elastická vazivová a hladká svalová vlákna
vnější-vazivo s vegetativními nervy

 

Žíly
-vedou krev do srdce, vetšinou odkysličenou
-stejné vrstvy jako teplny, ale tenčí
-uvnitř větších žil v dolní polovině těla jsou chlopně které umožňují jednosměrný tok krve, také tomu napomáhají kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu a v ž. Nad úrovní srdce také gravitace

 

Vlásečnice
-jejich stěny tvoří pouze endotelové buňky
-prostupují hustě většinu tkání (chybějí jen v pokožce a pokožkových útvarech-nehtech, vlasehc, chlupech…)
-jejich tenkou stěnou prostupují kyslík a živiny
-z tkání do krve pak oxid uhličitý a odpadní látky metabolismu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: