Cévní soustava, krev – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Cévní soustava, krev

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Petra

 

Krev

funkce – vede dýchací pliny

– rozvádí živiny, odvádí zplodiny

– rozvádí hormony

– podílí se na udržování stálé tělesné teploty

– obrana organismu proti chorobám (bílé krvinky)

– vytváří stálé vnitřní prostředí

množství krve

– 5-6 l

– 8% celkové tělesné hmotnosti

– obnova stálá – 50ml/den

– 18 l / rok

– 3x ročně se krev obnoví

– ztráta – 1,5 l náhlá

– 2,5 l postupná

 

Složení krve

– tekutá složka – krevní plazma

– krevní buňky – červené krvinky – erytrocyty

– bílé krvinky – leukocyty

– krevní destičky

 

krevní plazma

– průhledná, nažloutlá

– složení – 91% voda

– 8% organických látek – bílkoviny, tuky, glukóza, vitamíny, enzymy

– 1% anorganických látek – NaCl, uhličitan sodný

 

čevené krvinky (erytrocyty)

– bezjaderné buňky

– funkce: přenos (rozvod) dýchacích plinů (kyslíku a oxidu uhličitého)

– tvorba červených krvinek – kostní dřeň

– životnost 120 dní

– zánik ve slezině

– obsahují červené barvivo hemoglobin (bílkovina globin + hem. – nebílkoviná složka – železo)

 

hemoglobin + kyslík = oxyhemoglobin

hemoglobin + oxid uhličitý = karboninohemoglobin

hemoglobin + oxid uhelnatý = karboxyhemoglobin

 

bilirubín – žlučové barvivo

hemolýzy – rozpad červených krvinek

hematokrit – poměr plazma/krevní buňky = % erytrocytůve 100ml krve (muži 41%, ženy 45%)

enemie – nedostatek červených krvinek, chudokrevnost

 

bílé krvinky (leukocyty)

– bezbarvé s jádrem

– tvorba: kostní dřeň, slezina, míza, brzlík

– životnost – hodiny/dny

funkce – obrana organismu – vytvářejí protilátky

– jsou schopny fagocytózy – pohlcování

– podle přítomnosti barvitelných zrn – granulocyty

– agranulocyty

 

granulocyty

– jsou schopné fagocytózy

dělení – neutrofilní – hnis

– eosinofilní

– basofilní

 

agranulocyty

– nedají se barvit

– rozdělení – lymfocyty – vytvářejí protilátky, vzniká v mízních tkání (uzlina, slezina)

– monocyty B-lymfocyty, T-lymfocyty

– tam kde nejvíce hrozí infekce (plíce, trávicí soustava)

 

leukopenie – pokles bílých krvinek

leukocytoza – nadbytek bílých krvinek

leukémie – velké množství poškozených (nefunkčních) bílých krvinek

 

krevní destičky (trombocyty) – srážlivost krve

– vznik v kostní dřeni

– bezjaderné

hemofíliegenetická choroba, nadměrná krvácivost

Lajdenská mutace – nadměrná srážlivost krve, genetická choroba

 

– srážení krve – rozpustná bílkovina fibrinogen se mění na nerozpustný fibrin (to způsobuje trombín) – vytváří se síť dlouhých vláken – krevní koláč – vytlačí se nažloutlá tekutina (krevní sérum) – krevní koláč zachytí krevní buňky a plazmu

 

sedimentace

– rychlost klesání jednotlivých krvinek

(nemoc – rychlejší sedimentace)

 

Krevní skupiny

– Karel Landsteiner – 1901 objevil 3 krevní skupiny A, B, C (dnešní A, B, 0)

– 1930 nobelova cena za fiologii a lékařství

– 1907 český psychiatr Jan Jánský popsal všechny 4 krevní skupiny – system AB0

 

– dědí se

– forma reakce antigen – protilátka

 

– membrána červených krvinek obsahuje antigeny – aglutinogeny (A, B)

– krevní plazma obsahuje protilátky aglutininy (anti A, anti B)

– setkáli se A s anti A nebo B s anti Bdojde ke shluknutí = aglutinaci

– 4 krevní skupiny: A, B, 0, AB

– homeostáza – stálost vnitřního prostředí

 

Rh faktor – Rhesus faktor

– antigen v memráně červených krvinek

– antigen přítomen – Rh⁺

– antigen nepřítomen – Rh⁻

– dědičný

– ČR: 90% Rh⁺, 10% Rh⁻

– důležitý v těhotenství

 

Dárcovství krve

– od 18 do 65 let, a nad 50kg

– splňovat zdravotní podmínky

– ženy 3x do roka (450ml)

– muži 4x do roka (500ml)

 

0 – univerzální dárce

AB⁺ – univerzální příjemce

 

Imunita

– odolnost organismu proti nákaze

– imunitní systém se vytváří do 15 let

 

Imunita – specifická

– nespecifická

 

Specifická imunita – určitá protilátka působí proti jednomu onemocnění

– zprostředkovává lymfocyty

– do organismu vnikne cizorodá látka

antigen – vzniká specifická imunitní reakce – zajištěna B-lymfocyty a T-lymfocyty – vytvoří se protilátky

– očkování (vakcinace)

– alergie – přecitlivělost na určitý antigen

– AIDS – selhání imunitního systému (virus HIV)

 

Nespecifická imunita – univerzální

– kůže

– kyselina chlorovodíková v žaludku

– schopnost fagocytozy – granulocyty

– monocyty

 

nespecifická reakce = zánět

– zmnožení bílých krvinek

– zvětšení uzlin

– horečka

– nevolnost

 

Srdce

funkce: pumpuje krev do celého těla

– uloženo v dutině hrudní (chráněno hrudníkem) pohrudnice

– povrch srdve je kryt vazivovým obalem přísrdečníkem – epikard

– celé srdce je uloženo ve vaku osrdečník – perikard

– dutina srdce je vystlána vazivovou nitro blánou srdeční – endokard

– svalová přepážka – rozděluje srdce na pravou a levou část

 

– 4 části – pravá síň

– pravá komora

– levá síň

– levá komora

 

– nitroblána vytváří chlopně

– pravá síň – pravá komora = 3 cípá

– levá síň – levá komora = 2 cípá

(chlopně usměrňují tok krve)

– u výstupu ze srdce jsou poloměsíčité chlopně (mezi komorama a tepnama)

– zamezují aby se krev vracela zpět do srdce

– do srdce vstupují žíly a vystupují tepny

– pravá síň – vstupuje horní a dolní dutá žíla

– pravá komora – vystupuje plicní tepna (výstup – poloměsíčitá chlopeň) – odkysličená

– levá síň – vstupují 4 plicní žíly

– levá komora – vstupuje srdečnice = aorta (výstup poloměsíčitá chlopeň – okysličená

– srdce tvoří srdeční sval – myokard

– sval se stahuje jako celek

– výživa srdce – věnčité tepny (přivádí kyslík a živiny) = koronární tepny vystupují z aorty

– ucpání – infarkt

– zánět srdečního svalu

– nedomykavost chlopní

 

Činnost srdce

– rytmická činnost – systola (stah)

– diastola (ochabnutí)

– 1 srdeční cyklus – systola síní (krev jde ze síně do komory)

– systola komor (krev je vypuzena do těla)

– 70-75 stahů/1 minutu = tep/puls

tepová frekvence – klidová

– bazální – ve spánku

– maximální – při sportu

– tepový a minutový objem srdeční

– tepový objem (systolický) – klid 60-80 ml

– práce 100-150 ml

– minutový objem – klid 5 l/1 min

– práce 40 l/1 min

– elektrokardiograf – EKG – zaznamenává činnost srdce

 

Cévy

– tepny

– žíly

– vlásečnice

 

Tepny (arterie)

– vedou krev ze srdce do těla

– krev odkysličeno vedou (vyjímkou plicní tepna)

– srdečnice (aorta)

– stěna silná a pružná

1) povrch vazivo (srdečnice krkavice – receptory pro krevní tlak a koncetraci dýchacích plinů)

2) elastická vlákna – pružnost

3) vrstva prochých buněk – endotel

 

tep – souvisí s elasticitou tepen

– při vypuzení krve ze srdce vzniká tepová (pulsová) vlna = tep

krevní tlak – síla, kterou působí krev na stěny cév

systolický tlak – nejvyšší hodnota

diastolický tlak – nejnižší hodnota

– měří se tonometrem

TK 120/80

hypertenze – zvýšený TK

arteroskleróza – ukládá se cholesterol

tlakove body: spánkový, lícní, krční, podklíčkový, pažní, břišní, stehenní, podkolenní

 

Vlasečnice (kapiláry)

– 1 vrstva endotelových buněk

– protkávají všechny orgány

– pomalá průtok

– přes stěnu prostupují látky do tkáně a zase zpět

 

Krevní oběh

– malý plicní

– velký tělní

 

Žíly (vény)

– vedou krev z orgánů do srdce krev odkysličenou

– horní dutá žíla, dolní dutá žíla

– tenčí stěny než tepny

– žíly v dolních končetinách – chlopně (zamezují zpětnému chodu krve), svalová činnost

– zeslabení stěn žili – křečové žíly (sraženiny – tromby – ucpání žily)

 

Velký tělní oběh

– levá komora – aorta – tepny vstupují do orgánů → tepénky → vlásečnice → sdružují se v žilky → žíly – vystují z orgánů – největší dolní dutá žíla a dolní dutá žíla – krev zpět k srdci

+ vrátnicový – v dutině břišní

– ze žaludku, střev, slinivka břišní a slezina odvádí vrátnicová žíla krev do jater

 

Malý plicní oběh

– pravá komora – plicní tepna (odkysličená) – plíce (okysličená)- plicní žíly – levá předsíň

zásobárna krve – játra ¾ l krve

– slezina ½ l krve

– podkoží ½ l krve

 

arterioskleróza – zúžení cév

infarkt myokardu – neprůchodnost věnčitých tepen

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!