Otázka: Cévní soustava, krev
Předmět: Biologie
Přidal(a): Petra
Krev
funkce – vede dýchací pliny
– rozvádí živiny, odvádí zplodiny
– rozvádí hormony
– podílí se na udržování stálé tělesné teploty
– obrana organismu proti chorobám (bílé krvinky)
– vytváří stálé vnitřní prostředí
množství krve
– 5-6 l
– 8% celkové tělesné hmotnosti
– obnova stálá – 50ml/den
– 18 l / rok
– 3x ročně se krev obnoví
– ztráta – 1,5 l náhlá
– 2,5 l postupná
Složení krve
– tekutá složka – krevní plazma
– krevní buňky – červené krvinky – erytrocyty
– bílé krvinky – leukocyty
– krevní destičky
krevní plazma
– průhledná, nažloutlá
– složení – 91% voda
– 8% organických látek – bílkoviny, tuky, glukóza, vitamíny, enzymy
– 1% anorganických látek – NaCl, uhličitan sodný
čevené krvinky (erytrocyty)
– bezjaderné buňky
– funkce: přenos (rozvod) dýchacích plinů (kyslíku a oxidu uhličitého)
– tvorba červených krvinek – kostní dřeň
– životnost 120 dní
– zánik ve slezině
– obsahují červené barvivo hemoglobin (bílkovina globin + hem. – nebílkoviná složka – železo)
hemoglobin + kyslík = oxyhemoglobin
hemoglobin + oxid uhličitý = karboninohemoglobin
hemoglobin + oxid uhelnatý = karboxyhemoglobin
bilirubín – žlučové barvivo
hemolýzy – rozpad červených krvinek
hematokrit – poměr plazma/krevní buňky = % erytrocytůve 100ml krve (muži 41%, ženy 45%)
enemie – nedostatek červených krvinek, chudokrevnost
bílé krvinky (leukocyty)
– bezbarvé s jádrem
– tvorba: kostní dřeň, slezina, míza, brzlík
– životnost – hodiny/dny
funkce – obrana organismu – vytvářejí protilátky
– jsou schopny fagocytózy – pohlcování
– podle přítomnosti barvitelných zrn – granulocyty
– agranulocyty
granulocyty
– jsou schopné fagocytózy
dělení – neutrofilní – hnis
– eosinofilní
– basofilní
agranulocyty
– nedají se barvit
– rozdělení – lymfocyty – vytvářejí protilátky, vzniká v mízních tkání (uzlina, slezina)
– monocyty B-lymfocyty, T-lymfocyty
– tam kde nejvíce hrozí infekce (plíce, trávicí soustava)
leukopenie – pokles bílých krvinek
leukocytoza – nadbytek bílých krvinek
leukémie – velké množství poškozených (nefunkčních) bílých krvinek
krevní destičky (trombocyty) – srážlivost krve
– vznik v kostní dřeni
– bezjaderné
hemofíliegenetická choroba, nadměrná krvácivost
Lajdenská mutace – nadměrná srážlivost krve, genetická choroba
– srážení krve – rozpustná bílkovina fibrinogen se mění na nerozpustný fibrin (to způsobuje trombín) – vytváří se síť dlouhých vláken – krevní koláč – vytlačí se nažloutlá tekutina (krevní sérum) – krevní koláč zachytí krevní buňky a plazmu
sedimentace
– rychlost klesání jednotlivých krvinek
(nemoc – rychlejší sedimentace)
Krevní skupiny
– Karel Landsteiner – 1901 objevil 3 krevní skupiny A, B, C (dnešní A, B, 0)
– 1930 nobelova cena za fiologii a lékařství
– 1907 český psychiatr Jan Jánský popsal všechny 4 krevní skupiny – system AB0
– dědí se
– forma reakce antigen – protilátka
– membrána červených krvinek obsahuje antigeny – aglutinogeny (A, B)
– krevní plazma obsahuje protilátky aglutininy (anti A, anti B)
– setkáli se A s anti A nebo B s anti Bdojde ke shluknutí = aglutinaci
– 4 krevní skupiny: A, B, 0, AB
– homeostáza – stálost vnitřního prostředí
Rh faktor – Rhesus faktor
– antigen v memráně červených krvinek
– antigen přítomen – Rh⁺
– antigen nepřítomen – Rh⁻
– dědičný
– ČR: 90% Rh⁺, 10% Rh⁻
– důležitý v těhotenství
Dárcovství krve
– od 18 do 65 let, a nad 50kg
– splňovat zdravotní podmínky
– ženy 3x do roka (450ml)
– muži 4x do roka (500ml)
0 – univerzální dárce
AB⁺ – univerzální příjemce
Imunita
– odolnost organismu proti nákaze
– imunitní systém se vytváří do 15 let
Imunita – specifická
– nespecifická
Specifická imunita – určitá protilátka působí proti jednomu onemocnění
– zprostředkovává lymfocyty
– do organismu vnikne cizorodá látka
antigen – vzniká specifická imunitní reakce – zajištěna B-lymfocyty a T-lymfocyty – vytvoří se protilátky
– očkování (vakcinace)
– alergie – přecitlivělost na určitý antigen
– AIDS – selhání imunitního systému (virus HIV)
Nespecifická imunita – univerzální
– kůže
– kyselina chlorovodíková v žaludku
– schopnost fagocytozy – granulocyty
– monocyty
nespecifická reakce = zánět
– zmnožení bílých krvinek
– zvětšení uzlin
– horečka
– nevolnost
Srdce
funkce: pumpuje krev do celého těla
– uloženo v dutině hrudní (chráněno hrudníkem) pohrudnice
– povrch srdve je kryt vazivovým obalem přísrdečníkem – epikard
– celé srdce je uloženo ve vaku osrdečník – perikard
– dutina srdce je vystlána vazivovou nitro blánou srdeční – endokard
– svalová přepážka – rozděluje srdce na pravou a levou část
– 4 části – pravá síň
– pravá komora
– levá síň
– levá komora
– nitroblána vytváří chlopně
– pravá síň – pravá komora = 3 cípá
– levá síň – levá komora = 2 cípá
(chlopně usměrňují tok krve)
– u výstupu ze srdce jsou poloměsíčité chlopně (mezi komorama a tepnama)
– zamezují aby se krev vracela zpět do srdce
– do srdce vstupují žíly a vystupují tepny
– pravá síň – vstupuje horní a dolní dutá žíla
– pravá komora – vystupuje plicní tepna (výstup – poloměsíčitá chlopeň) – odkysličená
– levá síň – vstupují 4 plicní žíly
– levá komora – vstupuje srdečnice = aorta (výstup poloměsíčitá chlopeň – okysličená
– srdce tvoří srdeční sval – myokard
– sval se stahuje jako celek
– výživa srdce – věnčité tepny (přivádí kyslík a živiny) = koronární tepny vystupují z aorty
– ucpání – infarkt
– zánět srdečního svalu
– nedomykavost chlopní
Činnost srdce
– rytmická činnost – systola (stah)
– diastola (ochabnutí)
– 1 srdeční cyklus – systola síní (krev jde ze síně do komory)
– systola komor (krev je vypuzena do těla)
– 70-75 stahů/1 minutu = tep/puls
tepová frekvence – klidová
– bazální – ve spánku
– maximální – při sportu
– tepový a minutový objem srdeční
– tepový objem (systolický) – klid 60-80 ml
– práce 100-150 ml
– minutový objem – klid 5 l/1 min
– práce 40 l/1 min
– elektrokardiograf – EKG – zaznamenává činnost srdce
Cévy
– tepny
– žíly
– vlásečnice
Tepny (arterie)
– vedou krev ze srdce do těla
– krev odkysličeno vedou (vyjímkou plicní tepna)
– srdečnice (aorta)
– stěna silná a pružná
1) povrch vazivo (srdečnice krkavice – receptory pro krevní tlak a koncetraci dýchacích plinů)
2) elastická vlákna – pružnost
3) vrstva prochých buněk – endotel
tep – souvisí s elasticitou tepen
– při vypuzení krve ze srdce vzniká tepová (pulsová) vlna = tep
krevní tlak – síla, kterou působí krev na stěny cév
systolický tlak – nejvyšší hodnota
diastolický tlak – nejnižší hodnota
– měří se tonometrem
TK 120/80
hypertenze – zvýšený TK
arteroskleróza – ukládá se cholesterol
tlakove body: spánkový, lícní, krční, podklíčkový, pažní, břišní, stehenní, podkolenní
Vlasečnice (kapiláry)
– 1 vrstva endotelových buněk
– protkávají všechny orgány
– pomalá průtok
– přes stěnu prostupují látky do tkáně a zase zpět
Krevní oběh
– malý plicní
– velký tělní
Žíly (vény)
– vedou krev z orgánů do srdce krev odkysličenou
– horní dutá žíla, dolní dutá žíla
– tenčí stěny než tepny
– žíly v dolních končetinách – chlopně (zamezují zpětnému chodu krve), svalová činnost
– zeslabení stěn žili – křečové žíly (sraženiny – tromby – ucpání žily)
Velký tělní oběh
– levá komora – aorta – tepny vstupují do orgánů → tepénky → vlásečnice → sdružují se v žilky → žíly – vystují z orgánů – největší dolní dutá žíla a dolní dutá žíla – krev zpět k srdci
+ vrátnicový – v dutině břišní
– ze žaludku, střev, slinivka břišní a slezina odvádí vrátnicová žíla krev do jater
Malý plicní oběh
– pravá komora – plicní tepna (odkysličená) – plíce (okysličená)- plicní žíly – levá předsíň
zásobárna krve – játra ¾ l krve
– slezina ½ l krve
– podkoží ½ l krve
arterioskleróza – zúžení cév
infarkt myokardu – neprůchodnost věnčitých tepen
