Svatá Anežka Česká – významná osoba v pečovatelství

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

osetrovatelstvi

 

Otázka: Svatá Anežka Česká

Předmět: Ošetřovatelství, Pečovatelství

Přidal(a): Zdenda

 

 

Život a působení svaté Anežky České, její význam v pečovatelství

Anežka Přemyslovna se narodila v roce 1211 jakožto příslušnice panovnického rodu Přemyslovců, nejmladší z dcer krále Přemysla Otakara I., a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Dle tehdejších zvyků byla v pouhých třech letech zasnoubena s polským vévodou Konrádem, synem Jindřicha Bradatého a vévodkyně Hedviky, který však předčasně zemřel. Následně ji rodiče poslali na výchovu do Doksan, kde jí bylo kromě jiného poskytnuto i rozsáhlé vzdělání. O její ruku následně požádal Jindřich, syn císaře Bedřicha II. Bylo tedy nutné, aby Anežka odjela do Vídně, aby si u místního dvora osvojila etiketu potřebnou pro budoucí císařovnu. Z důsledku intrik však Jindřich zasnoubení zrušil. Když později zrušil zasnoubení i anglický král Jindřich III. Plantagenet, rozhodla se dalšího uchazeče o svou ruku odmítnout, a zasvětit zbytek svého života službě Bohu. Konkrétně vstoupila do ženské řehole svaté Kláry, řádu tzv. klarisek. Jednalo se o odnož žebravých řádů svatého Františka z Assisi.[1]

V roce 1233, za podpory své matky založila Anežka Špitál svatého Františka pro pocestné, chudé i nemocné, který se nacházel na pražském Starém městě. Při tomto zařízení v průběhu let vyrostl také klášter, na jehož stavbu věnovala Anežka celé své královské věno – třicet tisíc hřiven stříbra a do kterého roku 1234 Anežka sama vstoupila za doprovodu sedmy panen s urozeným rodokmenem. Již předtím do něho vstoupilo pět klarisek, které přišli z Itálie. Václav I. držel nad tímto klášterem pomyslnou ochrannou ruku, což tomuto zařízení přineslo hned několik privilegií. Jeho první abatyší se stala právě Anežka, která se však této úlohy na vlastní žádost vzdala, protože chtěla být pouze řádovou setrou. Anežka udržovala pravidelnou korespondenci s tehdejším papežem, Řehořem IX., který v roce 1237 učinil z kláštera jediný původně český duchovní řád, který jako odznak dostal propůjčeno znamení červeného kříže.[2]

V roce 1253 uvedla Anežka do provozu nový špitál, kterému se nadále říkalo “U sv. Františka“, nyní však s přízviskem “ u paty pražského mostu“. Na její žádost papež Innocence IV. pověřil biskupa Mikuláše udělením zvláštního rozlišovacího znamení, jejímu řádu. K doposud užívanému červenému kříži na černém podkladu byla tedy přidána červená hvězda. Od té doby se řádu říkalo “Řád křížovníků s červenou hvězdou“.[3]

Dle tehdejších životopisců vynikala Sv. Anežka česká starostlivostí, a chudým pomáhala s velkou radostí. Pravidelně udržovala korespondenční styk s Klárou z Assisi. V dopisech ji Klára podporovala ke ctnostem a nabádala k vytrvalosti v její činnosti. Povzbuzovala ji v tom, aby lidem sloužila ve jménu lásky k Bohu, svaté pokory a nevýslovné lásky. Tato slova byla následně použita i papežem, při Anežčině kanonizaci. Dle tehdejších zdrojů měla údajně také tzv. dar jasnozřivosti, a moc konat zázraky. Traduje se, že zázračně pomáhala nemocným a hladovým, nebo dopředu viděla smrt krále Otakara II, který padl na Moravském poli. Připisován je jí také údajný zázrak nalezení jídla v klášteře v dobách největší nouze. Předpověděla údajně i svou vlastní smrt v období půstu, v pondělí 2. března 1282 ve 3 hodiny odpoledne.[4]

Svatá Anežka česká byla první ženou v historii, která založila nejen ošetřovatelský, ale také mužský řád. Její život byl prostoupen pomocí nemocným a chudým lidem, o čemž údajně psala i jakési metodiky pro další sestry, ve kterých popisovala, jakým způsobem daným lidem pomáhat. Soupisem tohoto etického kodexu zásad ošetřovatelské péče položila základy ošetřovatelství v Čechách. 12. listopadu 1989 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.[5]

 

POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE:

  • KAZIMOUR, Ivan. Historie českého zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Martin Koláček, 2016. ISBN 978-80-7512-595-8.
  • KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3224-4.
  • Světci k nám hovoří: Sv. Anežka česká [online]. Praha: Catholica, 2012 [cit. 2016-10-31]. Dostupné z: http://catholica.cz/?id=4835

[1] KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3224-4. s. 29.

[2] KAZIMOUR, Ivan. Historie českého zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Martin Koláček, 2016. ISBN 978-80-7512-595-8.

[3] KAZIMOUR, Ivan. Historie českého zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Martin Koláček, 2016. ISBN 978-80-7512-595-8.

[4] Světci k nám hovoří: Sv. Anežka česká [online]. Praha: Catholica, 2012 [cit. 2016-10-31]. Dostupné z: http://catholica.cz/?id=4835

[5] KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3224-4. s. 29.

Další podobné materiály na webu: