Otázka: Svalová soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): Evca.cel<>seznam.cz
Svalová soustava
→ funkce – pohyb organismu z místa na místo (příčně pruhovaná), peristaltické pohyby vnitřních dutých orgánů (hladká)
– orgány – svaly; soubor svalů – svalstvo; asi 640 svalů
– reakce na podráždění – smrštěním – schopnost kontraktility (stažlivosti)
Stavba kosterního svalu
– b. vláknitého tvaru, mnohojaderné
– povrch – sarkoléma (těsně pod ní jádra)
– uvnitř – hmota – sarkoplazma – v ní vlákna (myofibrily) – vlákna pravidelně uspořádána – střídání bílkovinných úseků – aktin (posun při smrštění), myozin (nepohybuje se při smrštění)
– sarkomery – základní úseky myofibril tvořené střídajícími se vlákny aktinu a myosinu
- hladká svalovina – stěna vnitřních orgánů, cév, žaludku, střeva; jednojaderné buňky, neovládáme ji vůlí, vytrvalá činnost; pomalé reakce, malý výkon, ale je prakticky neunavitelná; je řízena autonomním vegetativním nervstvem, má schopnost regenerace
- příčně pruhovaná svalovina = žíhaná – tzv. soubuní = syncytium, svalové vlákno (mnohojaderný útvar); je řízena mozkomíšními nervy – řízení přes motorickou jednotku (1 nervová dráha ovlivňuje činnost více vláken), ovládáme ji vůlí; dělíme je na červenou svalovinu = statické svaly – polohová vlákna, pomalá ale vytrvalá činnost, zajišťují stabilitu (=> pracuje neustále)… a bílou svalovinu = vlákna dynamická, jsou rychlá, ale snadno unavitelná
- srdeční svalovina – 1 nebo dvoujaderné buňky (do tvaru Y), které na sebe nasedají interkalárními disky; vlastní automacie = převodní systém srdeční (buňky sami si předávájí vzruch), ale automacie je ovlivněna mozkomíšními nervy; schopnost rytmicity, intenzity a výdrže
Svalová kontrakce
– pohyb = prodlužování a zkracování svalů
– klidový stav: ve svalových buňkách jsou mikrofilamenty aktin a myozin uloženy ve sloupcích (příčné pruhování), je mezi nimi neustálé svalové napětí tzv. svalový tonus; vápenaté ionty jsou uloženy v endoplazmatickém retikulu a ATP je neustále přítomen v cytoplazmě; myozinová hlavice je inhibována troponinem
– kontrakce: svalové vlákno musí být podrážděno vzruchem; ionty Ca2+ difundují z ER a váží se na troponin, odvádí ho od myozinu čímž je myozin aktivován; za pomocí energie ATP vzniká aktin-myozinový komplex – aktin se zasouvá mezi myozin, čímž se vlákno zkracuje (nebo zvyšuje své napětí); při dostatečném množství vápenatých iontů v cytoplazmě dochází k cyklickému připojování a odpojování hlav myozinu a aktinu => kontrakce trvá
– relaxace: dojde k ukončení dráždění svalu; odsun Ca2+ zpět do ER (aktivní děj); k oddělení hlav myozinu od aktinu je potřeba E => rigor mortis (posmrtná ztuhlost); návrat aktinu do původní polohy = sval se prodlužuje; obnovení funkce troponinu
– podle toho jak dlouho stah trvá: svalový záškub x tetanický stah
Energetické zásobení svalové činnosti
a) ATP (nebo v buňkách pohotovější CP = kreatinfosfát) – potřeba na připojování a odpojování myozinových hlav a na zpětný návrat Ca 2+ do ER
b) glukóza – ve svalech jako glykogen
- aerobní glykolýza – na začátku pohybu nebo při dlouhodobé zátěži
- anaerobní glykolýza – kyslíkový dluh = nedokonalé spalování – uvolňuje se laktát = kyselina mléčná – zakyselení svalu brání přetažení nebo přetržení svalu, ale taky dost bolí; regenerace: laktát do jater – zde rozklad nebo zpětně vytváří glykogen
Stavba svalu
– svalová vlákna se spojují do snopečků, ty jsou obaleny vazivem, jejich spojením vznikají svalové snopce, z těch se skládá sval – obalen povázkou = fascie
– vazivo které obaluje snopečky pokračuje dál a vytváří šlachu, tou je sval připojen ke kosti (velmi pevná)
– sval spojuje: kost s kostí (biceps, ticeps); kost s kůží = jen mimické svaly; kost s aponeurozou (vazivo) – na břiše linea alba (= bílá čára)
– geneticky dáno kolik vláken je ve snopečku – 12!
– svalová dystrofie = přerušení nervových drah do svalu – dochází k atrofii
– pohyb je umožněn minimálně 2 svaly, které buď: stojí proti sobě = antagonisté (př. biceps a triceps), nebo pracují souběžně = synergisté
– 2 části – masitá – sval (musculus) – svalová vlákna – snopce – snopečky; povázka (fascie) – kryje sval, pevná, pružná vazivová blána
– šlašitá – přípoj ke kosti
– činnost řízena – mozkovými a míšními nervy, ovládána vůlí
– hmotnost svalů – asi 32-36% celkové hmotnosti
Rozdělení
– podle funkce – ohybače (flexory) – př. svaly prstů; natahovače (extenzory) – př. sval pažní; odtahovače (abduktory) – př. svaly dolních končetin; přitahovače (adduktory) – př. svaly žvýkací; svěrače (sfinktery) – př. kruhový sval ústní
– podle práce – pracující souhlasně – synergisté – zabezpečují tentýž pohyb;proti sobě – antagonisté
– podle směru svalových snopců – příčný sval břišní, šikmý, příčný
– podle uložení – čelní, prsní; podle obrysu – kruhový sval oční, kruhový sval ústní
– podle stavby – trojhlavý (pažní, lýtkový), dvojhlavý (pažní), čtyřhlavý (stehenní)
– podle tvaru – dlouhé, krátké, ploché (bránice)
Typy svalových vláken:
- červená svalová vlákna – slabší, více jader, méně myofibril, více myoglobinu → červená
– pomalejší smršťování, ale vytrvalejší
– zajišťují pohyb s mimořádným energetickým výdejem, př. běh na dlouhé tratě, plavání
- bílá svalová vlákna – dodávají svalu pevnost a sílu, mají více myofibril, málo myoglobinu – světlejší
– rychlá kontrakce, ale krátkodobý výkon, podléhají křečím, př. sprinty, vzpírání
Inervace svalů
– do každého svalu vstupuje nerv, když nerv + žíla/tepna → neurovaskulární hilus
A) zajišťují to somatické nervy (mozkomíšní), vlákna co jdou do svalu
- motorická vlákna → vedou impulsy pro činnost svalu, vedou z CNS k motoneuronům (b. pro propojení svalu a nervu)
– inervace pouze 1 vlákna = nervosvalová ploténka
– inervace 1 neuron + více vláken = motorická jednotka
- senzitivní – vedou do CNS z receptoru = proprioreceptory (šlacha) – informace o stupni kontrakce
B) autonomní vlákna (útrobní) – inervace vnitřních orgánů
– při práci vydávají svaly elektrické potenciály → snímání: elektromyogram (EMG)
Svaly hlavy – sval čelní, kruhový oční, kruhový ústní, lícní, trubačský (mimické svaly), žvýkací
Svaly krku – vzpřimovač hlavy (spojuje bradavkový výběžek a hrudní kost: otáčení a zvihání hlavy)
Svaly trupu – velký sval prsní – předpažovač; velký sval pilovitý – pomocný dýchací sval; mezižeberní svaly – vnější a vnitřní – výdech a nádech; bránice – hlavní dýchací sval (díry na aortu a jícen!); břišní svaly – jako kožně svalový vak: podélné, šikmé a příčné; trapézový sval; široký sval zádový … mezi obratly drobné svaly (umožňují pohyb obratlů)
Svaly horní končetiny – deltový sval (připojen na nadpažek); dvojhlavý pažní = biceps; trojhlavý sv. p.= triceps; svaly předloktí (umožňují pronaci, supinaci a pohyb prstů); svaly na hrázy palce a malíku (pohyb dlaně)
Svaly dolní končetiny – velký, střední a malý sval hýžďový (musculus gluteus maximus, medius, minimus);
krejčovský sval (spojuje kost pánevní a vnitřní stranu kolene); 4-hlavý sval stehenní; 2-hlavý sval stehenní; 3-hlavý sval lýtkový (achyllova šlacha)
Nemoci kosterní a svalové soustavy
– skolióza – vybočení páteře
– fraktury – zlomeniny – zavřená, otevřená, dislokovaná (s posunem); -příčná, torzní (spirálovitá, úhlopříčné zlomení), roztříštěná, typu vrbovitého proutku
– artróza kloubů – opotřebování, změna kloubní chrupavky
– artritida – zánětlivé
– osteoporóza – řídnutí kostí – k. ztrácejí pevnost – snadno se lámou, u žen způsobeno poklesem estrogenu
– osteomalácie – nedostatek vitamínu D (důležitý pro hospodaření s Ca, P), deformace kostí
– nádory kostí – primární – mladí, př. osteosarkom; -sekundární – staří, původ v tělních orgánech – rakovinné b. krví do kosti (metastáze)
– Dna (pakostice) – ukládání kyseliny močové v kloubech
– vymknutí kloubů
– atrofie svalů – ochabnutí vlivem nedostatečné činnosti
– natažení, natržení, namožení svalů; zánět, přetržení šlach
– obrna – porucha hybnosti svalů, vzniká poškozením jejich inervace
– plegie – úplné ochrnutí; paréza – částečné ochrnutí, hemiparéza (ochrnutí poloviny těla); dětská mozková obrna (poliomyelitis) – infekční virové onemocnění, poškozena páteřní mícha
