Svalová soustava – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka: Svalová soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Evca.cel<>seznam.cz

 

Svalová soustava

→ funkce – pohyb organismu z místa na místo (příčně pruhovaná), peristaltické pohyby vnitřních dutých orgánů (hladká)

– orgány – svaly; soubor svalů – svalstvo; asi 640 svalů

– reakce na podráždění – smrštěním – schopnost kontraktility (stažlivosti)

 

Stavba kosterního svalu

– b. vláknitého tvaru, mnohojaderné

– povrch – sarkoléma (těsně pod ní jádra)

– uvnitř – hmota – sarkoplazma – v ní vlákna (myofibrily) – vlákna pravidelně uspořádána – střídání bílkovinných úseků – aktin (posun při smrštění), myozin (nepohybuje se při smrštění)

– sarkomery – základní úseky myofibril tvořené střídajícími se vlákny aktinu a myosinu

  1. hladká svalovina – stěna vnitřních orgánů, cév, žaludku, střeva; jednojaderné buňky, neovládáme ji vůlí, vytrvalá činnost; pomalé reakce, malý výkon, ale je prakticky neunavitelná; je řízena autonomním vegetativním nervstvem, má schopnost regenerace
  2. příčně pruhovaná svalovina = žíhaná – tzv. soubuní = syncytium, svalové vlákno (mnohojaderný útvar); je řízena mozkomíšními nervy – řízení přes motorickou jednotku (1 nervová dráha ovlivňuje činnost více vláken), ovládáme ji vůlí; dělíme je na červenou svalovinu = statické svaly – polohová vlákna, pomalá ale vytrvalá činnost, zajišťují stabilitu (=> pracuje neustále)… a bílou svalovinu = vlákna dynamická, jsou rychlá, ale snadno unavitelná
  3. srdeční svalovina – 1 nebo dvoujaderné buňky (do tvaru Y), které na sebe nasedají interkalárními disky; vlastní automacie = převodní systém srdeční (buňky sami si předávájí vzruch), ale automacie je ovlivněna mozkomíšními nervy; schopnost rytmicity, intenzity a výdrže

 

Svalová kontrakce

– pohyb = prodlužování a zkracování svalů

– klidový stav: ve svalových buňkách jsou mikrofilamenty aktin a myozin uloženy ve sloupcích (příčné pruhování), je mezi nimi neustálé svalové napětí tzv. svalový tonus; vápenaté ionty jsou uloženy v endoplazmatickém retikulu a ATP je neustále přítomen v cytoplazmě; myozinová hlavice je inhibována troponinem

– kontrakce: svalové vlákno musí být podrážděno vzruchem; ionty Ca2+ difundují z ER a váží se na troponin, odvádí ho od myozinu čímž je myozin aktivován; za pomocí energie ATP vzniká aktin-myozinový komplex – aktin se zasouvá mezi myozin, čímž se vlákno zkracuje (nebo zvyšuje své napětí); při dostatečném množství vápenatých iontů v cytoplazmě dochází k cyklickému připojování a odpojování hlav myozinu a aktinu => kontrakce trvá

– relaxace: dojde k ukončení dráždění svalu; odsun Ca2+ zpět do ER (aktivní děj); k oddělení hlav myozinu od aktinu je potřeba E => rigor mortis (posmrtná ztuhlost); návrat aktinu do původní polohy = sval se prodlužuje; obnovení funkce troponinu

– podle toho jak dlouho stah trvá: svalový záškub x tetanický stah

 

Energetické zásobení svalové činnosti

a) ATP (nebo v buňkách pohotovější CP = kreatinfosfát) – potřeba na připojování a odpojování myozinových hlav a na zpětný návrat Ca 2+ do ER

b) glukóza – ve svalech jako glykogen

  1. aerobní glykolýza – na začátku pohybu nebo při dlouhodobé zátěži
  2. anaerobní glykolýza – kyslíkový dluh = nedokonalé spalování – uvolňuje se laktát = kyselina mléčná – zakyselení svalu brání přetažení nebo přetržení svalu, ale taky dost bolí; regenerace: laktát do jater – zde rozklad nebo zpětně vytváří glykogen

 

Stavba svalu

– svalová vlákna se spojují do snopečků, ty jsou obaleny vazivem, jejich spojením vznikají svalové snopce, z těch se skládá sval – obalen povázkou = fascie

– vazivo které obaluje snopečky pokračuje dál a vytváří šlachu, tou je sval připojen ke kosti (velmi pevná)

– sval spojuje: kost s kostí (biceps, ticeps); kost s kůží = jen mimické svaly; kost  s aponeurozou (vazivo) – na břiše linea alba (= bílá čára)

– geneticky dáno kolik vláken je ve snopečku – 12!

– svalová dystrofie = přerušení nervových drah do svalu – dochází k atrofii

– pohyb je umožněn minimálně 2 svaly, které buď: stojí proti sobě = antagonisté (př. biceps a triceps), nebo pracují souběžně = synergisté

– 2 části – masitá – sval (musculus) – svalová vlákna – snopce – snopečky; povázka (fascie) – kryje sval, pevná, pružná vazivová blána

– šlašitá – přípoj ke kosti

– činnost řízena – mozkovými a míšními nervy, ovládána vůlí

– hmotnost svalů – asi 32-36% celkové hmotnosti

 

Rozdělení

– podle funkce – ohybače (flexory) – př. svaly prstů; natahovače (extenzory) – př. sval pažní; odtahovače (abduktory) – př. svaly dolních končetin; přitahovače (adduktory) – př. svaly žvýkací; svěrače (sfinktery) – př. kruhový sval ústní

– podle práce – pracující souhlasně – synergisté – zabezpečují tentýž pohyb;proti sobě – antagonisté

– podle směru svalových snopců – příčný sval břišní, šikmý, příčný

– podle uložení – čelní, prsní; podle obrysu – kruhový sval oční, kruhový sval ústní

– podle stavby – trojhlavý (pažní, lýtkový), dvojhlavý (pažní), čtyřhlavý (stehenní)

– podle tvaru – dlouhé, krátké, ploché (bránice)

 

Typy svalových vláken:

  1. červená svalová vlákna – slabší, více jader, méně myofibril, více myoglobinu → červená

– pomalejší smršťování, ale vytrvalejší

– zajišťují pohyb s mimořádným energetickým výdejem, př. běh na dlouhé tratě, plavání

  1. bílá svalová vlákna – dodávají svalu pevnost a sílu, mají více myofibril, málo myoglobinu – světlejší

– rychlá kontrakce, ale krátkodobý výkon, podléhají křečím, př. sprinty, vzpírání

 

Inervace svalů

– do každého svalu vstupuje nerv, když nerv + žíla/tepna → neurovaskulární hilus

A) zajišťují to somatické nervy (mozkomíšní), vlákna co jdou do svalu

  1. motorická vlákna → vedou impulsy pro činnost svalu, vedou z CNS k motoneuronům (b. pro propojení svalu a nervu)

– inervace pouze 1 vlákna = nervosvalová ploténka

– inervace 1 neuron + více vláken = motorická jednotka

  1. senzitivní – vedou do CNS z receptoru = proprioreceptory (šlacha) – informace o stupni kontrakce

 

B) autonomní vlákna (útrobní) – inervace vnitřních orgánů

– při práci vydávají svaly elektrické potenciály → snímání: elektromyogram (EMG)

 

Svaly hlavysval čelní, kruhový oční, kruhový ústní, lícní, trubačský (mimické svaly), žvýkací

Svaly krkuvzpřimovač hlavy (spojuje bradavkový výběžek a hrudní kost: otáčení a zvihání hlavy)

Svaly trupuvelký sval prsní – předpažovač; velký sval pilovitý – pomocný dýchací sval; mezižeberní svaly – vnější a vnitřní – výdech a nádech; bránice – hlavní dýchací sval (díry na aortu a jícen!); břišní svaly – jako kožně svalový vak: podélné, šikmé a příčné; trapézový sval; široký sval zádový … mezi obratly drobné svaly (umožňují pohyb obratlů)

Svaly horní končetinydeltový sval (připojen na nadpažek); dvojhlavý pažní = biceps; trojhlavý sv. p.= triceps; svaly předloktí (umožňují pronaci, supinaci a pohyb prstů); svaly na hrázy palce a malíku (pohyb dlaně)

Svaly dolní končetinyvelký, střední a malý sval hýžďový (musculus gluteus maximus, medius, minimus);

krejčovský sval (spojuje kost pánevní a vnitřní stranu kolene); 4-hlavý sval stehenní; 2-hlavý sval stehenní; 3-hlavý sval lýtkový (achyllova šlacha)

 

Nemoci kosterní a svalové soustavy

skolióza – vybočení páteře

fraktury – zlomeniny – zavřená, otevřená, dislokovaná (s posunem); -příčná, torzní (spirálovitá, úhlopříčné zlomení), roztříštěná, typu vrbovitého proutku

artróza kloubů – opotřebování, změna kloubní chrupavky

artritida – zánětlivé

osteoporóza – řídnutí kostí – k. ztrácejí pevnost – snadno se lámou, u žen způsobeno poklesem estrogenu

osteomalácie – nedostatek vitamínu D (důležitý pro hospodaření s Ca, P), deformace kostí

nádory kostí – primární – mladí, př. osteosarkom; -sekundární – staří, původ v tělních orgánech – rakovinné b. krví do kosti (metastáze)

Dna (pakostice) – ukládání kyseliny močové v kloubech

– vymknutí kloubů

atrofie svalů – ochabnutí vlivem nedostatečné činnosti

– natažení, natržení, namožení svalů; zánět, přetržení šlach

obrna – porucha hybnosti svalů, vzniká poškozením jejich inervace

plegie – úplné ochrnutí; paréza – částečné ochrnutí, hemiparéza (ochrnutí poloviny těla); dětská mozková obrna (poliomyelitis) – infekční virové onemocnění, poškozena páteřní mícha






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: