Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

 

   Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Králová

 

 

 

 

Struktura krajiny – rozdělujeme podle 2 hledisek na:

a)      prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

–          je tvořena základními zemskými geosystémy, které se ve vztahu ke krajině a ŽP označují jako krajinné složky

 

  1. litosféra, reliéf, půda = litosféra se ve struktuře krajiny rozlišuje na reliéf a půdu

reliéf = je výsledkem geologických procedů

půda = je výsledkem dlouhodobého půdotvorného procesu

 

  1. hydrosféra = veškerá voda nacházející se na povrchu země i v podzemní a atmosféře

 

  1. atmosféra = plynný obal Země tvořený směsí plynů, vodních par a pevných částic

 

  1. biota = rostliny, živočichové i mikroorganismy – fungují jako významná struktura krajiny, která ovlivňuje její vývoj a přeměny

 

b)      druhotná struktura krajiny ( mikrostruktura)

–          je tvořena krajinotvornými prvky

–          patří sem:

 

a)  Krajinná matrice = jedná se o nejrozsáhlejší krajinotvornou složku, která v krajinotvorných procesech hraje dominantní roli

–          obklopuje další krajinotvorné prvky – ploška a koridor

–          v krajině zaujíma 50% plochy

 

b) Ploška = jedná se o menší krajinný útvar, který se liší od okolní matrice svou druhotnou diverzitou a strukturou, mohou být osídlené organismy nebo jsou bez života

 

Typy plošek:

  1. Plošky vzniklé narušením krajinné matrice – sesuv půdy, sněhová lavina, část vykáceného lesa, atd…
  2. Plošky zbytkové-  jedná se o zbytek půdní krajinné matrice narušené např. zemědělskou činností
  3. Plošky zdrojů prostředí – jsou to plošky vzniklé přírodní činností uvnitř krajinné matrice
  4. Plošky zavlečené – vznikají činností člověka, jejich zastoupení na planetě je největší a vznikli např. výstavbou lidských sídel, introdukcí určitého org., těžbou NS

 

c) Koridor = úzký pruh krajiny lišící se od krajinné matrice a zpravidla spojující jednotlivé krajinné plošky uvnitř krajinné matrice

–          vznikají obdobně, jako plošky tzn. narušením krajiny a často vytváří nepřekonatelné hranice pro migraci živočichů

 

Typy koridorů:

  1. Liniové = jedná se o úzké útvary bez vlastního mikroklimatu osídlené tzv. organismy okrajů a jedná se např. o silnice, železnice, větrolamy, živé ploty apod…

 

  1. Pásové = jsou to širší útvary s vlastním vnitřním prostředím a mikroklimatem a jedná se např. o vodní toky a vegetaci, které tyto toky lemují.

 

Diverzita krajiny

= je dána rozmanitostí a zastoupením jednotlivých krajinotvorných prvků

–          zpravidla nejrozmanitější je krajina s velkou horizontální a vertikální členitostí

–          diverzitu krajiny velmi ovlivňuje antropogenní činnost

 

Únosnost krajiny

= je to schopnost krajiny odolávat vnějším vlivům až po maximální možnou hranici jejího zatížení, aniž by došlo k porušení její stability

 

Potenciál krajiny

= vyjadřuje schopnost uspokojit potřeby organismů včetně člověka, aniž by došlo k porušení rovnováhy krajiny( souvisí s únosností krajiny a člověk je schopen svými zásahy tento potenciál krajiny měnit)

 

Krajinný ráz – jedná se o přírodní, kulturní a historický charakterizovaný určitého místa, či oblasti a je dán strukturálním uspořádáním krajinných složek a krajinných prvků.

 

b)Funkce krajiny, poškozená krajina a poškozující faktory

 

Funkce krajiny:

  1. produkční funkce

–          výroba (produkce) potravin a surovin

–          těžba NS

–          těžba dřeva

–          produkce energie

–          průmyslová výroba

 

  1. mimoprodukční funkce:

a)      ekologická podskupina – stabilizace a udržení rovnováhy v ekosystémů

– udržení velké druhové rozmanitosti

– udržení velké únosnosti a potenciálu krajiny

– udržení schopnosti autoregulace

– estetická funkce krajiny

-retenční (nasávací) funkce krajiny

 

b)      sociální funkce – bydlení lidí

– pracovní možnosti lidí

– rekreace lidí

 

Poškozená krajina

–          Na naší planetě existuje již velice málo přírodních krajin tzn. krajin neovlivněných člověkem. Ve většině případů se jedná o krajiny se změněným krajinným rázem, typem a fcí krajiny.

 

Poškozující faktory:

 

1.Těžba NS – mění reliéf a tvárnost krajiny (vzhled)

–          zasahuje do zeleně a mění složení flóry a fauny

–          podněcuje vznik devastované krajiny

–          mění vodní režim krajiny

–          podporuje zvýšenou erozi

–          podporuje vznik nestabilních umělých ekosystémů

 

2.Urbanizace a výstavba

Urbanizace = člověkem a jeho činností přetváření krajiny, výstavbou obytných sídel, staveb, výstavbou umělých prvků zeleně apod.

 

– mění krajinné mozaiky = mozaika je tvořena členitostí terénů, vodními toky, nádržemi, zbytky původní vegetace apod.

 

– změna reliéfu krajiny = dochází k ní vlivem přemísťování obrovského množství zeminy, vlivem povrchových lomů apod.

 

– přeložky vodních toků

 

– zásahy do zeleně

 

– vznik nestabilních (umělých) ekosystémů

 

3.Vodohospodářské zásahy do krajiny

= vysoušení močálů, bažin, slatin a jiných mokřadů = ničení přirozených zdrojů povrchové i podzemní vody

–          dochází ke zhoršování vodního režimu v krajině

–          úbytek přirozených pramenišť pitné vody

–          regulace vodních toků

 

4. Cestovní ruch

– zábor zemědělské a lesní půdy pro výstavbu

– poškozování vzhledu krajiny a její znečišťování

– poškozování půdy, rostlinstva, živočichů i lesních porostů

 

5. Zemědělská a lesnická činnost

– vznik velkých monokulturních ploch

– likvidace roztroušení zeleně

– nástup větrné a vodní eroze při větší zornění nebo odlesnění půdy

– změna krajinné mozaiky a krajinného rázu

 

6. Faktory přírodní

– sopečná činnost

– geologická činnost moře

– pohyb ledovců

– činnost větru

– zemská přitažlivost






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: