Ekologie krajiny – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Ekologie krajiny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Marian

 

 

 

 

Charakteristika krajiny:

1. Struktura – prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami

2.Funkce – vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)

3.Změna, vývoj, dynamika – přestavba struktury, funkce mozaiky v čase

 

Krajinotvorné faktory: 

1. Přírodní – abiotické a biotické, 2. Antropogenní

 

A) Abiotické:

a) geofaktory: Vrásnění, složení litosféry, charakter georeliéfu (nadmořská výška, výškové rozdíly, terénní útvary, sklonitost, expozice), druh a typ půdy

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění

Dělení klimatu: Makroklima, mezoklima, mikroklima

Klimatické oblasti: chladné (hory), mírně teplé (pahorkatiny), teplé (nížiny)

c) hydrologické faktory: působení vod vázaných na zemský povrch

Povrchové vody: tekoucí (eroze), stojaté (krajinný prvek), mořské (klima, formování pobřeží)

Podzemní vody: zdroj vody, krasové jevy

 

B) Biotické: živé organismy, rostliny mají vliv na vegetační formace a mají velký vliv na krajinu, živočichové menší vliv, pouze lokální ovlivnění

 

Antropogenní faktory:

  • Způsobené člověkem
  • Tyto faktory mění strukturu, funkci a vzhled krajiny
  • Přímé ovlivnění: povrchová těžba, orba, výstavba, kácení
  • Nepřímé ovlivnění: ovlivnění intenzity přírodních procesů (eroze, sukcese, vodní režim, produkce biomasy)
  • Ovlivnění dle činnosti: zemědělské, lesnické, vodohospodářské, těžební, průmyslové, sídelní, dopravní, vojenské, rekreační
  • Druhy krajiny podle ovlivnění: přirozená (bez vlivů), obhospodařovaná (lesní a pastevecká), obdělávaná (zemědělství), příměstská (hustě osídlená), městská (umělý povrch)

 

Krajina

  • Sukcese= vývoj společenstva v čase: primární (kolonizování, nová krajina), sekundární (obnovení po zničení primární sukcese)
  • Klimax=nejvyšší stádium sukcese (největší rovnováha,pestrost,stabilita), rozlišujeme 3 druhy: klimatický (podle klimatu), edafický (půda), antropogenní (pole, louka)
  • Ekologická stabilita=schopnost kompenzovat vnější a vnitřní rušivé vlivy bez výrazného narušení, hl. projevem je ekologická rovnováha
  • Autoregulace= schopnost regulovat životní procesy a adaptovat se na změnu prostředí
  • Ekologická rovnováha= dynamický stav systému který udržuje stav s malým kolísáním tak aby se mohl vrátit ti původního stavu
  • Zpětná vazba= jeden prvek ovlivňuje druhý, který zpětně ovlivňuje první, má stabilizující vliv na systém, pozitivní zpětná vazba – první složka působí na druhou která později pozitivní vliv na první, negativní zpětná vazba – první složka působí na druhou ale ta má negativní vliv na první

 

Kategorie krajiny

Dělí se podle ovlivnění člověkem:

  1. Krajina přírodní a přirozená
  • Vytváří se pomocí biotických a abiotických faktorů bez ovlivnění antropogenních faktorů
  • Výskyt jen ojediněle
  • Zastoupení minimální
  • Přirozená krajina= obsahuje přirozenou vegetaci ale již ovlivněnou člověkem

 

  1. Krajina kulturní
  • Průsečík přírodních, sociálních a hospodářských procesů
  • Nejvýznamnější faktory zemědělství a lesnictví
  • Na Zemi převažuje
  • Tvořená mozaikovými EKS ovlivněné člověkem
  • Různá struktura s druhovým složením
  • Vyžaduje dodání E

 

Podkategorie kulturní krajiny:

Vlastní kulturní krajina

  • Rovnováha mezi antropogenními a ostatními faktory
  • EKS mají autoregulaci
  • Destabilizované plochy jsou vyváženy ekologickými stabilními EKS
  • Zaujímá cca ½ až 2/3 ČR

 

Narušená kulturní krajina

  • Degradovaná
  • Antropogenní vlivy narušují ve větší míře přírodní složky
  • Zachována autoregulace
  • Většinou kolem velkých měst

 

Devastovaná krajina

  • Těžké narušení autoregulace
  • Náprava je náročná na E a finance
  • Těžební krajina

 

Prostorová struktura

  • Dělení:
  • Vertikální – dána geomorfologií (výšková členitost) je výsledkem přírod vlivů
  • Horizontální – dána více krajinnými složkami, které jsou rozloženy liniově (koridory) nebo plošně (plošky, matrice) jednotlivé složky dávají 100% a nepřekrývají se, mohou mít různý tvar, velikost, počet, původ, atd.

 

  1. Matrice
  • Nejrozsáhlejší
  • Má největší vliv na krajinu
  • Heterogenní
  • V lesnatých oblastech= les
  • Určení matrice: v přírodní krajině (tvořená klimaxem), v kulturní krajině (tvořená mozaikou sídel, obdělávanými, plochami, přírodními a polopřírodnímispolečenstvy )

 

  • 3 Kritéria pro určení matrice:
  • Relativní plocha– převládání plochy, zaujímá min. 50 %
  • Spojitost– obklopuje jiné krajinné prvky
  • Řízení dynamiky krajiny– ovlivňuje dynamiku krajiny více než jiné prvky

 

  1. Plošky
  • Homogenní a menší území
  • Nejdůležitější je tvar a velikost
  • Okrajové efekty
  • Vznikají přirozeně i vlivem člověka
  • Druhy plošek: plošky vzniklé narušením, zbytkové plošky, zavlečené plošky
  • Velikost plošek: malé plošky nemají vnitřní část, což má vliv na druhy
  • Tvar plošek: významný z hlediska okrajů, důležitý pro pohyb organismů, má vliv na stanovištní podmínky
  • Počet plošek: má vliv na druhovou diverzitu
  • Uspořádání plošek: pravidelné, shlukovité, lineární, paralelní (horské údolí)

 

  1. Koridory
  • Liniové útvary
  • Mají různý tvar a tloušťku
  • Tvoří síť
  • Mohou být někde přerušeny
  • Význam: spojující prvek (spojují plošky), bariéra (blokují organismy, E, látky)
  • Dělení: a) podle původu: přírodní a umělé
  1. b) podle struktury: liniové (malá šířka, tvořeny okraji, okrajové druhy), pásové (široké, vnitřní prostředí)
  2. c) dle vzniku: narušením, zbytkové (po těžbě), pěstované (aleje), zdrojové (voda), efemerní (dočasné, táhnutí savců)
  • Funkce: stanoviště druhů, usměrnění toků, oddělení ploch, zvýšení heterogenity krajiny, zdroj pozitivních a negativních vlivů na krajinu

 

Vývoj krajiny

  • Změna struktury a funkce v čase
  • Každá krajina se vyvíjí
  • Člověk významně ovlivňuje vývoj krajiny
  • Rytmicita: a) dynamická – sukcesní změny (desetiletí až století), b) biologický vývoj – evoluční změny (tisíciletí), c) geologický vývoj – geologické epochy (miliony let)
  • Změny mají vliv na: strukturu, ekologickou stabilitu, biodiverzitu, průběh abiotických a biotických faktorů, typ krajiny a krajinný ráz
  • Druhy změn: a) zanedbatelné (v rámci ekologické rovnováhy), b) únosné (návrat do ekologické rovnováhy), c) kritické (počátek ekologické lability), d) katastrofické (EKS zhroucen)

 

Role člověka ve vývoji krajiny

  • Neolit – vzniká kulturní krajina (pole, kácení, zemědělství, sídla, vypalování), rozsah člověka se rozšířil a akumuloval na nejúrodnější oblasti
  • Vnitřní kolonizace – raný středověk, rozšířená člověka, další odlesňování, vysoušení, rybníky, města, těžba rud
  • Valašská kolonizace – moravsko-slovenská snaha získat pastviny na horách, ještě nedošlo k vážnému narušení stability
  • Průmyslová revoluce – růst měst, továrny, silnice, železnice, doly, monokultury jehličnanů, mozaika ploch se nezměnila, protože byla vyvážena loukami, pastvinami, meze, cesty, toky,
  • Socialistická kolektivizace – původně zvětšit rozlohu pozemků, ve výsledku politický cíl bez kontroly a i smyslu, pěstování píce pro dobytek, likvidace luk odvodněním a zaoráním, obtížnější louky přeměněny na les, odstranění překážek (vodoteče, mokřady, polní cesty)
  • Aktuální stav – snižování orné půdy, rostoucí urbanizace, zvýšení fragmentace, unifikace krajiny (stejná), lesnatost stálá






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: