Stavba rostlin – maturitní otázka

Otázka: Stavba rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): slunicko2212

Obecná charakteristika

Eukaryotické organismy
Jednobuněčné, mnohobuněčné
Mikro až obrovské
Schopné přijímat CO2 – mění na cukry, glukózu
Jsou zdrojem výživy pro heterotrofní organismy
Voda: rosa, listy, kořeny
Vegetace výrazně ovlivňuje kvalitu a strukturu půdy
Jsou potrava, krmivo, stavební materiál, léčiva, textilní suroviny

Pouště

převažuje výpar srážkami
V půdě minimum vody

Trop. deštný prales

Velká biodiverzita
Nejlepší podmínky

Savana

Menší biodiverzita
Období sucha a dešťů

Tajgy

Kanada, Rusko

Tundra

Permafrost

Stepi

Trávy
Málo srážek, úrodné půdy

Stavba rostlin

Jednobuněčné (zelené řasy), zrněnka
Spojení buněk v kolonie
- Vyšší stupeň organizace
- Určitá specializace a tvarové rozrůznění buněk
- Váleč
Jednoduché mnohobuněčné rostliny
- Stélka (thallus) – tělo bezcévných rostlin
- Buňky jsou tvarově a funkčně málo rozlišené
- Řasy, primitivní mechorosty
Vyšší rostliny
- Těla tvořena pletivy
- Kořen, stonek, list
- Květy a plody

Rostlinná pletiva

Soubory buněk, které:
- vykonávají stejné funkce
- mají přibližně stejný tvar a velikost

a) Podle způsobu vzniku

Pravá
- Vznikla dělením buněk na buňky dceřiné, které jsou navzájem spojené
- Tvoří těla vyšších rostlin
Nepravá
- Vznikla seskupením volných buněk
- Houby

b) Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn

Parenchym
- Tenkostěnné buňky
- Často mezibuněčné prostory (interceluláry)
- Vyplňuje prostory mezi krycími a vodivými pletivy

- a) Palisádový parenchym
  - Protáhlé buňky
  - Téměř bez buněčných prostor
  - Asimilační pletivo listu
  - Fotosyntéza
- b) Houbový parenchym
  - Nepravidelné buňky
  - Velké mezibuněčné prostory
  - Spodní strana listu
- c) Mezenchym
  - Buňky kulovitého tvaru
  - Četné mezibuněčné prostory
  - Mladé části rostlin
- d) Aerenchym
  - Velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem
  - Vodní a bahenní rostliny
  - Zlepšení výměny plynů
Prozenchym
- Jednosměrně protažené buňky
- Šikmé příčné přehrádky
- Bez intercelulár
- Cévní svazky
- Buněčné stěny postupně tloustnou

Kolenchym

- a) Kolenchym rohový
  - Buněčné stěny ztloustlé v rozích
  - Buňky jsou živé
  - Mladé rostoucí orgány (řapíky listů)
  - Ztloustlé, aby byla rostlina pružná

- b) Kolenchym deskový
  - Ztloustlá jedna strana
  - Buňky jsou živé

Skerenchym
- Zpevňovací (mechanické) pletivo
- Buněčné stěny slině ztloustlé (plasmodesmy)
- Buňky žijí krátce, později nemají živý obsah
- Skořápka vlašského ořechu

c) Podle schopnosti dělení

Pletiva
- Dělivá
- Trvalá – zachovalá dělivá schopnost, růst rostlin, malé buňky, tenkostěnné, velké jádro, hodně cytoplazmy
Protomeristém
- Původní meristém na růstovém vrcholu stonku a kořene
- Tvoří ho jedna nebo několik buněk
- Primární meristém
  - Vzniká z protomeristému
  - Vegetační vrcholy kořene a stonku
  - Růstové zóny listu
- Sekundární meristém
  - Kambium – vznik druhotného lýka a dřeva, rozvádí živiny
  - Felogén – vznik druhotné kůry
  - Kalus – hojivé pletivo

Pletiva trvalá

Rozlišené (diferencované) buňky
Dokonalé uzpůsobení k určitým funkcím
Buňky se již nedělí

a) Pletiva krycí

- Pokrývají povrch rostlinných orgánů
- Ochrana proti nepříznivým vlivům
- Zprostředkovávají výměnu látek
- Jedna vrstva buněk
- Bez intercelulár
- Bez chloroplastů
Epidermis
- nadzemní část rostlin
- na povrchu pokožky je kutikula (kutin, tuk), která chrání rostlinu před nadměrným výparem, výměna plynů, ochrana vnitřního prostředí rostliny

Rhizodermis – kořeny
Průduchy (stomata)
- Tvořen dvěma svěracími buňkami
- Umožňují výměnu plynů

Turgor
- Vnitřní napětí buňky, dané množstvím vody
- Menší tlak – průduchy se uzavřou a naopak
Vodní skuliny (hydratody)
- Podobná stavba jako průduchy
- Neuzavírají se
Gutace
- Vylučování přebytečné vody ve formě kapek
Chlupy (trichomy)
- Vyrůstají z epidermis
- Jedno i mnohobuněčné
- Rozmanité tvary, délka i hustota

- Žahavé
  - Koncová část se odlomí a uvolní se žahavá tekutina

- Žláznaté
  - Vyměšují vonné látky (máta, pelargonie)

- Krycí
  - Posilují ochrannou funkci pokožky
  - Snižují riziko přehřátí rostlinných orgánů

Druhotné krycí pletivo
- zdřevnatělé stonky
- Nahrazují pokožku, která se při tloustnutí stonku trhá
- Vzniká činností felogénu, směrem na vnější stranu stonku

- Korek
  - Odumřelé buňky
  - Ztloustlé buněčné stěny
  - Tepelná a mechanická izolace
  - Ochrana před infekcí
  - Borka: vnější vrstva korku, popraskaná a odlupující se
  - Lenticely: umožňují výměnu plynů, připomínají průduchy

b) Pletiva vodivá

Umožnují transport živin
Jejich vznik souvisí s přechodem rostlin na souš
Vodivou soustavu tvoří cévní svazky:
- dřevní část (xylém)
- lýková část (floém)

1) Dřevní část – vede tzv. transpirační proud (roztoky min. látek) z půdy kořene a stonkem do listů
- Cévy (tracheje) – bez přehrádek, buněčné s. ztloustlé
- Cévice (tracheidy) – příčné přehrádky zešikmené, nerozpouštějí se, jehličnany a kapradiny
2) Lýková část – vede tzv. asimilační proud (produkty fotosyntézy (do míst potřeby nebo uložení
- Sítkovice – živé, tenkostěnné buňky, proděravělé přehrádky

c) Pletiva základní

Parenchymatické pletivo rozmanitých funkcí
Vyplňuje prostory mezi pletivy krycími a vodivými
Pletiva asimilační – chloroplasty, fotosyntéza
Pletiva zásobní – buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, bílkoviny
Hlízy, oddenky, plody (leukoplasty, škrobová zrna)
Vodní pletivo – kaktus
Pletiva vyměšovací – vylučování, hromadění prod. metabolismu- alkaloidy, silice
- Medníky – žlázky v květech, tvorba nektaru
- Méčnice – troubovité buňky ve vakuolách obsahují mléčnou šťávu (latex)
- Hydratody (vodní skuliny) – vylučování vody

Další podobné materiály na webu: