Soustava oběhová – maturitní otázka

 

Otázka: Soustava oběhová

Předmět: Biologie

Přidal(a): Monn

 

Tělní tekutiny

• Obsahují hlavní složku vodu
  • U dospělého člověka činí její podíl na tělesné hmotnosti asi 53%

 

VODA

• Je v ní rozpuštěno mnoho organických a anorganických látek
• Prostředí, ve kterém probíhají všechny biologické děje
• Větší část vody -> v buňkách nitrobuněčná tekutina (32 %)

Mimobuněčná tekutina – 21 %:

• Krev
• Míza
• Tkáňový mok

Krev, míza a tkáňový mok -> vnitřní prostředí

• Krev – prvořadý význam
  • -> vzniká z ní tkáňový mok -> z tkáňového moku se vytváří míza (míza se vrací do krve)
• Buňky tkání neustále odčerpávají z krve živiny + odevzdávají do ní zplodiny metabolismu
• Každá změna je rychle upravována -> vnitřní prostředí se udržuje stálé
• Stálost vnitřního prostředí -> homeostaze

 

KREV

• Funkce krve – mnohostranné:
  • A) specifické
    • Udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
    • Obranné (imunita = obranyschopnost)
    • Schopnost srážení
  • B) transportní
    • Přenášení dýchacích plynů
    • Rozvod živin a odvádění zplodin
    • Účast na řízení (přenášením hormonů, vitamínů)
    • Rozvod tepla po těla po těle (vyrovnává tepelní rozdíly mezi orgány)
  • Složení krve
    • Krev je červená, neprůhledná kapalina
    • Složená z krevní plazmy (nebuněčná složka) a z krevních tělísek (buněčná složka)
    • U člověka tvoří 8% z celkové hmotnosti
    • Tělo muže obsahuje 5-6 litrů krve, tělo ženy obsahuje 4,5 l krve
    • Organismus snese ztrátu asi 0,5 litrů krve
  • Krevní plazma
    • Tekutá složka krve
    • Průhledná, slabě nažloutlá barva
      • 91 % vody
      • 8 % rozpuštěných organických látek: bílkoviny – (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen) a glukózu (výživa – vyživuje buňky -> glykemie = stálá hladina glukózy v krvi)
      • 1% rozpuštěných anorganických látek (NaCl, NaHCO₃, inty Ca, K)
    • Anorganické látky -> udržují stálé pH + stálou osmotickou hodnotu plazmy (= 0,9% roztok NaCl = fyziologický roztok)
      • Stálá hodnota pH plazmy = 7,4

 

Krevní tělíska

Červené krvinky (ERYTROCYTY)

• Malé, ploché, bezjaderné buňky, uprostřed ztenčené
• Velikostí 7 mm odpovídají průměru vlásečnic
• Krvinka dokáže měnit tvar
• V 1 mm³ krve je:
  • U mužů – 5 až 5,5 mil
  • U žen – 4,5 mil
• -> jejich počet kolísá
• S nadmořskou výškou (zmenšuje se obsah kyslíku ve vzduchu) -> jejich počet se zvyšuje
• Novorozenci -> větší počet erytrocytů (7 mil v 1mm³)

Tvar -> umožňuje absorpci – vstřebávání plynů

Obsahují krevní barvivo hemoglobin (součást Fe^II) ->na který se váže kyslík za vzniku dioxyhemoglobinu, z něhož se ve tkáních kyslík opět uvolňuje

 

HEMOGLOBIN = krevní barvivo

• * hem – anorganická složky -> obsahuje železo
• * globin – bílkovinná složka -> strukturální
• -> váže kyslík i oxid uhličitý

• V krevní plazmě do 1% rozpuštěného kyslíku
• Tvoří se a dozrávají v kostní dřeni
• Po 90 – 120 dnech zanikají ve slezině
  • -> z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin (železo je využito k tvorbě hemoglobinu, část železa se z těla vylučuje ven a musí být doplněna v potravě)
• Vitamín B₁₂ a hormon erytropoetin (vznikající v ledvinách) -> jsou nutné v kostní dřeni ke vzniku červených krvinek

 

KRVETVORBA

• Ke krvetvorbě je třeba příjem železa (list. zelenina, játra) a vitamin B12
• Odbourávání krvinek (rozkládání) -> vzniká při rozkladu hemoglobinu -> vzniká látka bilirubin -> vylučována játry ve žluči -> způsobuje obarvení stolice)
• Erytropoetin = hormon vylučovaný ledvinami
  • Regulace krvetvorby
  • Když je uměle dodán -> zvýšení hladiny -> doping pro sportovce -> vliv na HEMATOKRYT = poměr červených krvinek vůči krevní plazmě
• Pro aktivní sportovce – hodí se více červených krvinek
  • Ovlivňují krvetvorbu trénováním ve vyšších nadmořských výškách
  • Když se k tomu přidá erytropoetin hrozí krevní sraženiny (krev je moc hustá) -> hrozí negativní vliv
• Sedimentace červených krvinek
  • Zamezíme-li srážení krve (přidáním kyseliny citrónové, která vysráží Ca²⁺ ionty) -> rozdělí se součásti krevní plazmy podle své hmotnosti
    • -> červené krvinky klesají ke dnu zkumavky
      • U zdravých lidí je sedimentace pomalá (muži – 2 – 5 mm.h^-1, u žen 3 – 8 mm.h^-1)
      • Rychlost sedimentace závisí na složení krevní plazmy, zvyšuje se při infekčních zánětlivých onemocněních
    • = nespecifická zkouška, která informuje lékaře o vzniku nebo ústupu onemocnění
  • Hematokrit – vyjadřuje objemový podíl červených krvinek v krvi

 

Bílé krvinky (LEUKOCYTY)

• Pravé buňky = obsahují jádro
• Nemají stálý tvar
• V 1 mm³ je 5 – 8 tisíc leukocytů (kolísající – ráno na lačno je jich méně než po najezení, při chorobných stavech se jejich počet snižuje i zvyšuje)
• Podle vzhledu a původu:
  • GRANULOCYTY
    • Schopny fagocytózy
    • Mají v cytoplazmě zrníčka (granula) – dají se barvit různými barvami
    • Laločnatá nebo nepravidelně podkovovitá jádra
    • Tvoří se v kostní dřeni
    • Dělení:
      • Easinofilní – barví se kyselým eosinem (1–9 %)
      • Bazofilní – barví se zásaditými barvivy (0,5%)
      • Neutrofilní – barví se neutrálními barvivy (70 %)
    • Neutrofilní a basofilní fagocytují (pohlcují) cizorodé částice
    • Bazofilní krvinky obsahují protisrážlivou látku heparin
  • AGRANULOCYTY
    • Neobsahují barvitelná zrna

 

• Dělení:

• Monocyty

• • 5%
  • Největší leukocyty s ledvinovitým jádrem
  • Schopné fagocytózy
  • Uvolňují se do krve z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně) a z primitivních buněk (histiocytů) – roztroušených ve vazivu
  • Retikuloendotelová soustava (RES) = histiocyty a endotelové výstelky uvedených orgánů
  • Po výstupu z krve do tkání se monocyty mění na makrofágy a zde fagocytují
    • Lymfocyty
  • 20-40%
  • Velké okrouhlé jádro
  • *antigen = cizorodá částice schopna vyvolat imunitní odpověď
  • Pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně ->2 skupiny
• Lymfocyty T
  • Dozrávají v brzlíku
  • Vykonávají buněčnou imunitu = proti buňkám transplantovaných tkání + proti pozměněným buňkám (nádorovým, napadeným viry) vlastního těla
• Lymfocyty B
  • Humorální imunita
  • Obsahují na svém povrchu receptory pro vazbu antigenu
  • Vazbou s antigenem se dělí a přeměňují na:
    • plazmatické buňky -> vytvářejí protilátky (imunoglobuliny) obsažené v krevní plazmě, sekretech některých žláz a v mateřském mléce
    • Paměťové buňky – zajišťují sekundární imunitní odpověď
  • Při prvním setkání s antigenem -> primární imunitní reakce

• • Při druhém setkání s antigenem -> sekundární imunitní reakce (rychlá, účinná)
    • Díky buňkám s pamětí na první setkání

 

• -> aktivní imunizace = očkování (do těla se vpraví usmrcené nebo silně oslabené organismy nebo jejich upravený toxin) -> vytvořená imunita proti nim je i celoživotní X nebo již proděláním nemoci
• -> pasivní imunizace = do těla se vpravují hotové protilátky vzniklé očkováním jiného zvířete (léčebné sérum)
  • Dvakrát opakované vstříknutí séra téhož druhu vyvolá -> sérovou nemoc (život ohrožující)
• * například bakterie – hýbou se (nepolapitelné) -> protilátky je navážou -> na protilátku se naváže bílá krvinka a fagocytuje jí
• Lymfocyty -> protilátky -> znehybnění -> bílá krvinka schopna fagocytózy-> fagocytuje -> úplná imunitní reakce

• Onemocnění
  • LEUKOCYTÓZA
    • Zvýšený počet bílých krvinek
  • LEUKOPENIE
    • Příliš malý počet bílých krvinek
  • LEUKEMIE
    • Rakovina krve, porucha krvetvorby

Krevní cévy

• TEPNY
• ŽÍLY
• VLÁSEČNICE

   

• TEPNY (arterie)
  • Cévy vedoucí krev směrem ze srdce
  • Stěny – pružné, pevné
  • Uvnitř vystlány vrstvičkou plochých endotelových buněk -> okolo nich kruhovitě hladké svalstvo
  • Ve svalovině – vazivo s elastickými vlákny
  • Na povrchu – řídký vazivový obal – v něm se nachází jemná síť vegetativních nervů
  • Větvením se stěny tepen zeslabují -> větví se do vlásečnic

 

• VLÁSEČNICE (kapiláry)
  • Průměr 5 – 20 mm, dlouhé asi 0,5 mm
  • Stěny – vrstva endotelových buněk (= 1 endotelová vrstva)
  • Prostupují většinu tkání – hustě
    • Chybí v pokožce, podkožových útvarech (nehtech, vlasech, chlupech, oční rohovce), chrupavkách
    • Jejich tenkou stěnou prostupují kyslík a živné látky z krve do tkání
      • Nepropustné: bílkoviny, červené krvinky, krevní destičky
      • Z tkání do krve: oxid uhličitý, odpadní látky metabolismu
      • Stěnou mohou prostupovat améboidní leukocyty do mezibuněčných prostor (DIAPEDÉZA) -> uplatňuje se při obraně proti infekci
    • *DIAPEDÉZE = schopnost bílých krvinek prostupovat přes stěnu endotelu a dostat se do tkání
      • -> bílé krvinky se dostanou do tkání -> pozitivní chemotaxe -> krvinka se na místo určení pohybuje na základě chemických parametrů ve směru infekce (krvinka ví kam se má vydat)

 

• ŽÍLY (vény)
  • Stěny – stejní vrstvy jako tepny – ale jsou tenčí
  • Na stěnách dolních končetin-> CHLOPNĚ -> umožňují jednosměrný tok krve k srdci
  • Pohyb krve v žilách – pomoc od kontrakcí kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu, gravitace (v žílách nad úrovní srdce)