Otázka: Semenné rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Arichild
Jaká je charakteristika semenných rostlin?
- nadoddělení
- nahosemenné x krytosemenné
- vývojově nejdokonalejší -> oplození nezávisí na vodě, tvoří semena (dokonalá mnohobuněčná struktura, ochrana rostliny v embryonální fázi), S>> G (zárodečný vak x pylové zrno)
Jak se dělí semenné rostliny?
Nahosemenné (= pinophyta)
charakteristika:
- nahá vajíčka i semena – volně umístěná v plodolistech
- 0 blizna, 0 květní obaly -> pyl proniká přímo k vajíčku
- tvoří šištice – ♂ tyčinky, ♀ plodolisty (každý nese 2 vajíčka)
- opylování větrem
- cévní svazky – pouze cévice (tracheidy)
- allorhizie = kořen hlavní + vedlejší
- S> G
- dřeviny (keře, polokeře, stromy) – druhotné tloustnutí stonku činností kambia a felogenu
význam:
- produkce O₂ a org. hmoty
- brání půdní erozi
- úkryt a potrava živočichů
- dřevo – stavební materiál, palivo, papír atd.
tělo:
- kořen – allorhizie – hlavní + vedlejší kořeny
- stonek – druhotné tloustnutí – kambium, felogen
- listy – mohou se měnit v jehlice
- květ -> šištice
rozmnožování:
- klový otvor – na vrcholu obalu vajíčka
- polinační kapka – v klovém otvoru, místo dopadu pylových zrn -> pylová láčka -> 2 spermatické buňky (neobrvené)
- 1 sperm. b. + vajíčko = zygota
Cykasy (= cycadopsida)
- třída
- nejstarší – druhohory, nejprimitivnější skupina semenných rostlin
- připomínají palmu, ale nekvetou
- význam – paleontologie
- tělo:
- nízké, dvoudomé dřeviny
- listy – velké, zpeřené, nahloučené na vrcholu kmene
- rozmnožování:
- výtrusné listy sdruženy ve strobily -> oddělené šištice (jednopohlavné)
- opylování brouky
- dužnatá semena
- zástupci:
- cykas indický
- keják celolistý
Jinany (=ginkgoopsida)
- třída
- jediný druh – jinan dvoulaločný
- předchůdce jehličnanů
- opadavý dvoudomý strom
- listy – laločnaté, vidličnatá žilnatina
- semena – velká, kulovitá, dužnatá, zápach
Jehličnany (=pinopsida)
- třída
- stálezelené dřeviny, jehlicovité/šupinovité listy (pouze dřevnaté formy – stromy, keře)
- většinou neopadavé (pouze modřín)
- prostoupené pryskyřicí (obrana, př. zlomená větev, dřevokazný hmyz)
- šištice, semena nahá, netvoří plody ani květy
- význam:
- životní prostředí mnoha druhů
- potrava – šišky
- pro člověka – stavba, topení, papír
- rozmnožování:
- zralá vajíčka vylučují z klového otvoru polinační kapku, na kterou se zachycují pylová zrna
- zrno proniká do vajíčka, kde vyklíčí v pylovou láčku
- vznik z jedné pohlavní buňky 2 buňky spermatické -> jedna zaniká, druhá oplozuje vaječnou buňku -> zygota
- z oplozeného vajíčka vzniká křídlaté semeno
- ♀ šištice dřevnatí -> vzniká plodní šiška
- zástupci:
- smrk obecný – drsné jehlice, nerozpadavé válcovité šišky
- jedle bělokorá – hladké ploché jehlice ve dvou řadách, vzpřímené rozpadavé šišky
- borovice lesní – brachyblasty, extrémní podmínky (písek, skály)
- borovice kleč – keřovitý vzrůst
- modřín opadavý – brachyblasty, měkké jehlice
- jalovec obecný – pichlavé jehlice, keř/strom
- tis červený – červená dužnatá semena (šíření ptáky), jedovatý
Krytosemenné (=magnoliophyta)
charakteristika:
- vývojově nejdokonalejší – tvoří květy
- nejvíce zastoupené
- vajíčko v pestíku chráněno osemeníkem, semena v plodech
- rozlišené listy
- dvojité oplození – 2 spermatické buňky
- pravé cévy (tracheje)
- byliny a dřeviny
- dvouděložné x jednoděložné
význam:
- produkce O₂ a org. hmoty
- potrava
- průmysl – textil, léčiva, potraviny
- energetické zdroje
- estetický význam – okrasné květiny
tělo:
- kořen + stonek + list
- různé modifikace
- květ = reprodukční orgán
rozmnožování:
- opylení = přenos pylového zrna na bliznu
- autogamie = samosprašnost – samoopylení
- allogamie = cizosprašnost – opylení jiného jedince stejného druhu
- větrosnubné – drobné a nevýrazné (nelákají opylovače), velké množství lehkého pylu (př. ořešák, bříza, trávy)
- hmyzosnubné – lákají opylovače (vůně, barevnost, nektar), ovocné stromy
- oplození = splynutí ♀ buňky a ♂ buňky
- dvojité
- zrno vyklíčí v pylovou láčku (2 haploidní sperm. buňky)
- jedna sperm. buňka (n) splývá s vaječnou buňkou (n) -> zygota (2n) -> zárodek
- druhá sperm. buňka splývá s diploidním jádrem zárodečného vaku -> vznik triploidního živného pletiva (= endosperm) – vyživuje zárodek
Dvouděložné (=dicotyledonae)
- byliny a dřeviny
- vývojově starší
- klíčí ze 2 děloh = 2 děložní lístky
tělo:
- kořen – allorhizie
- stonek – cévní svazky kruhově uspořádané, možnost druhotného tloustnutí
- list – řapíkaté, zpeřená a dlanitá žilnatina
- květ – pěti/čtyřčetné, rozlišené květní obaly = kalich + koruna
čeledě:
- růžovité
- vonné silice -> vůně
- listy – palisty, většinou střídavé
- květ – oboupohlavní, pětičetné květenství, vyklenuté květní lůžko
- plod – souplodí nažek
- jabloňové – hrušeň, jabloň, hloh
- slivoňové – třešeň, meruňka, broskev
- jahodník, mochna husí, krvavec toten
- brukvovité
- byliny, vzácné keře
- list – přízemní růžice
- květ – 4 listy korunní + 4 listy kališní
- dvojčetný = 2 kruhy
- čtyřmocné tyčinky
- medníky – lákadlo hmyzu
- plod – šešule, šešulka, struk
- idioblasty = specializovaná buňka – vyměšovací pletiva – myrosinóza
- zelenina – brukev, zelí, kapusta, květák
- olejniny – řepka, řepák
- pochutiny – hořčice, křen
- plané – kokoška pastuší tobolka, penízek rolní
- okrasné – tařice, fiala šedá
- bobovité
- hmyzosnubné, stromy a byliny
- listy – palisty, složené, trny
- květ – zygomorfní – pavéza, křídla, článek
- rozčleněná koruna
- květenství – hrozen, strboul
- plod – lusk
- symbióza s hlízkovými bakteriemi – vážou N₂
- luštěniny – fazol, hrách, čočka, soja
- pícniny – jetel, tolice
- plané – vlčí bob (lupina), komonice bílá/lékařská
- dřeviny – akát, janovec, trnovník
- miříkovité
- květ – složený okolík, obalíček
- list – střídavé, přisedlá lodyha (dutá)
- plod – dvounažka
- siličné kanálky – vůně
- zelenina – fenykl, mrkev, pertžel
- plevel – bršlice, bolehlav (jedovatý), bolševník obecný (invazivní)
- hluchavkovité
- stonek – čtyřhranný
- list – vstřícné, křižmostojné
- květ – květenství – lichopřesleny
- horní + dolní pysk – dvoupyská koruna
- dvoumocné tyčinky
- plod – 4 tvrdky
- léčivky – éterické oleje – hluchavka bílá, šalvěj, máta peprná
- koření – majoránka, rozmarýn
- hvězdnicovité
- nejpočetnější
- květ – obou/jednopohlavný
- květenství – úbor – trubkovité + jazykovité lístky
- dvouramenná blizna
- 5 souprašných tyčinek -> srůstají v trubku
- zásobní polysacharid = inzulin
- článkované mléčnice -> mlíčí
- olejniny – slunečnice
- zelenina – locika
- okrasné – astra, měsíček, jiřina
- léčivka – heřmánek
- plané – starček, kopretiny, devětsil, pampelišky, sedmikráska
- mákovité
- mléčnice, alkaloidy morfinového typu
- mák setý (zdroj opia, ze semen olej)
- břízovité
- větrosnubné
- jednoduché střídavé listy
- jednopohlavní jehnědy, plod je oříšek /nažka
- bříza bělokorá, olše lepkavá, líska obecná
- hvozdíkovité
- hmyzosnubné
- oboupohlavní květy, plod je tobolka/nažka/bobule
- hvozdík, rožec, nehtovec, písečnice
- merlíkovité
- větrosnubné, plod nažka
- špenát, lebeda, cukrová řepa, merlík čilský
- vrbovité
- jedno/dvoudomé, bezobalové květy, plod tobolka/bobule/peckovice
- vrba, topol, azara
- leknínovité
- leknín bílý/bělostný, stulík žlutý
- pryskyřníkovité
- obsahují laktony a alkaloidy
- pryskyřník, orsej, blatouch, oměj, orlíček
- bukovité
- větrosnubné, plod je nažka
- buk lesní, dub letní/zimní, kaštanovník setý (jedlé plody)
- brutnákovité
- alkaloidy, antokyany
- rajče, paprika, kostival, pomněnka
- lilkovité
- alkaloidy – jedovaté
- rulík (atropin – oční lékařství), brambor, lilek, tabák
- alkaloidy – jedovaté
- krtičníkovité
- sacharidy – glykosidy
- divizna, rozrazil, náprstník, podbílek (parazit)
Jednoděložné (=monocotyledonae)
- klíčí jednou dělohou – 0 děložní lístky
- byliny
tělo:
- kořen – homorhizie (svazčité kořeny) – hlavní zakrní, tvoří se kořeny adventivní
- stonek – netvoří se kambium -> žádné druhotné tloustnutí
- list – přisedlé, souběžná žilnatina
- květy – okvětí, trojčetné
- cévní svazky – rozptýlené
čeledě:
- liliovité
- květ – 2 kruhy – okvětí + tyčinky
- pestík – svrchní, srůst 3 plodolistů
- alkaloidy
- zelenina – cibule, česnek
- okrasné – lilie, kosatce, konvalinka
- jedovaté – ocún
- květ – 2 kruhy – okvětí + tyčinky
- lipnicovité
- větrosnubné
- květ – redukovaný, květenství – lata, klas, hrozen
- stonek – dutý, článkovaný, stébla
- list – přisedlé, jazýček, ouška
- obilniny – oves, ječmen, pšenice, kukuřice
- luční – lipnice, bojínek, rákos
- vstavačovité
- vytrvalé
- symbióza s houbami
- střevíčník, vanilka, pantoflíček
- šáchovité
- trojhranný stonek
- suchopýr, ostřice
- arekovité – palmy
- nevětvený kmen zakončen chocholem listů
- květy – drobné
- palma olejová/datlová/kokosová, banánovník