Otázka: Semenné rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Vendula Mahrová
oddělení: Nahosemenné rostliny (Pinophyta)
Evoluce
- vyvinuly se koncem prvohor a rozvoje dosáhly v druhohorách
- nahosemenné rostliny se rozdělili do dvou vývojových větví:
- větev s malými, jednoduchými, celistvými listy (mikrofilní) – jinany a jehličnany
- větev s velkými, členěnými až složenými listy (makrofilní) – lyginodendrové rostliny a cykasy
Charakteristika
- mají nahá vajíčka (i semena) volně umístěná na plodolistech (megasporofylech), chybí jim blizna a květní obaly, pyl tedy proniká přímo k vajíčku
- bývají opylovány větrem; oplození zajištuje jen jedna samčí gameta, druhá zaniká
- cévní svazky tvoří pouze cévice (tracheidy)
- gametofyt je součástí sporofytu
Stavba těla
- vyskytují se pouze stromovité a keřovité formy
- tělo členěno na kořen, stonek a listy; kořeny a stonky druhotně tloustnou (činností kambia a felogenu)
- samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené šištice
Rozmnožování
- samčí šištice – jsou tvořeny tyčinkami (samčí výtrusné listy), po dozrání se z nich uvolňuje pyl, který je přenášen větrem
- samičí šištice – jsou tvořeny plodolisty (samičí výtrusné listy), z nichž každý nese obvykle 2 vajíčka
- opýlení – přenesení pylového zrna na vajíčko
- oplození – po dopadu pylového zrna na vajíčko klíčí pylová láčka z pylu. Ta obsahuje buňku spermatickou. Po splynutí spermatické buňky a vaječné buňky vzniká zárodek nové rostliny a nahé vajíčko se změní v nahé semeno. Samičí šištice zdřevnatí a změní se v šišku, kdežto samčí šištice usychá.
odd. Lyginodendrové rostliny (Lyginodendrophyta)
- vyhynulé rostliny, připomínali stromovité kapradiny
odd. Cykasy (Cycadophyta)
- podobají se palmám, vyskytují se v tropech a subtropech
- mají nevětvený nebo jen slabě větvený stonek
- listy jsou velké, pevné, kožovité a nahloučené na vrcholu kmene; jsou 1-2x zpeřené a v mládí svinuté
- semena některých druhů jsou velká jak ptačí vejce a vyvíjí se velmi dlouho
odd. Jinany (Ginkgophyta)
- v dnešní době pouze jeden druh – jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
- opadavý dvoudomý strom, až 30 m vysoký
- listy vyrůstají na makroblastech (roční přírůstek) nebo brachyblastech (zkrácená větévka)
ve svazečcích
- listy jsou vějířovité, asi 10 cm dlouhé, dvoulaločné s vidličnatou žilnatinou
- má velká kulovitá, na povrchu dužnatá semena připomínající peckovici, nepříjemně páchnou
- přirozeně roste na malém území jihovýchodní Číny, u nás se pěstuje v parcích jako okrasný strom
odd. Jehličnany (Pinophyta)
- stálezelené dřeviny s jehlicovými nebo šupinatými listy
- existují stromovité i keřovité
- mají pryskyřičné a siličné kanálky ve dřevě a listech
Zástupci:
Smrk ztepilý – kořeny jsou mělké, má ostré jehlice, šišky visí směrem dolů
Jedle bělokorá – má ploché jehlice se dvěma bílými pruhy na spodní straně, šišky rostou vztyčené vzhůru a při dozrání semen se rozpadají
Borovice lesní – jehlice vyrůstají po dvou (na brachyblastech), vyskytuje se na chudých písčitých půdách a skalách, má hluboký kořen
Další borovice: B. kleč, černá, vejmutovka,
Modřín opadavý – měkké jehlice rostoucí ve svazcích (na brachyblastech), každý rok opadávají
Jalovec obecný – jeho šištice po dozrání zdužnatí a připomínají tmavě modré bobule, pichlavé jehlice
Tis červený – semena jsou obalena červeným dužnatým míškem, který napomáhá jejich šíření ptáky, celá rostlina je kromě míšku jedovatá
Tuje (západní, východní) – šupinovité listy, vysazovány v parcích jako okrasná dřevina
další: zerav západní, cypřiš obecný
oddělení: Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta)
- Vyvinuly se v JUŘE (období sucha)
- Dělí se na dvě třídy: dvouděložné → jednoděložné
- autotrofní byliny nebo dřeviny
- typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
- jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
- květy-chrání rozmnožovací orgány před vyschnutím
- Gametofyty jsou součástí sporofytu (nejsou schopny samostatné existence)
znak | DVOUDĚLOŽNÉ | JEDNODĚLOŽNÉ |
Dělohy | dvě | jedna |
Kořen | hlavní a vedlejší | svazčitý |
Stonek
Cévní svazky |
kambium vyvinuto, proto druhotně tloustne
uspořádány v kruhu a jsou otevřené |
kambium není vyvinuto
roztroušené a jsou uzavřené |
Žilnatina listu | zpeřená, síťovitá, dlanitá, znožená | souběžná |
Květ
Květní obaly |
5, 4 nebo 2 četné
častější K (kalich) a C (koruna) |
3 četné
častější P (okvětí) |
třída: Dvouděložné (Magnoliopsida)
- byliny i dřeviny
- vývojově původnější skupina krytosemenných rostlin a je početnější
čeleď: PRYSKYŘNÍKOVITÉ (Ranunculaceae)
- převážně byliny, často obsahují jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmacii)
- květy jsou oboupohlavné, uspořádané v kruzích, obaly jsou pětičetné
- plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky
zástupci: pryskyřník prudký, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec luční, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, jaterník podléška, orsej jarní
čeleď: RŮŽOVITÉ (Rosaceae)
- dřeviny i byliny, jejich pletiva obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
- mají jednoduché i složené listy, opatřené palisty
- pětičetné květy s kalichem a korunou
- 1 nebo více pestíků a mnoho tyčinek
- plody jsou peckovice, malvice, češule, souplodí nažek a peckoviček
zástupci: růže šípková, kontryhel obecný, jeřáb obecný, mochna husí, řepík lékařský, jahodník, třešeň, višeň, broskvoň, meruňka, jabloň, hrušeň, švestka, ostružník a maliník
čeleď: HVĚZDICOVITÉ (Asteraceae)
- většinou byliny ale i dřeviny (v tropech)
- květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité nebo jazykovité
- plodem je nažka
- v pletivech se vyskytují mléčnice
zástupci: slunečnice roční, heřmánek pravý, měsíček lékařský, pampeliška lékařská, sedmikráska obecná, kopretina bílá, locika salátová, řebříček obecný, devětsil, kociánek, čekanka obecná, astry, podběl obecný
čeleď: HLUCHAVKOVITÉ (Lamiaceae)
- byliny se čtyřhranným stonkem a vstřícnými listy, vyskytují se v teplých a suchých oblastech
- květ je souměrný a oboupohlavný, pětičetný s kalichem a korunou
- korunní lístky srůstají a tvoří pysk – dvoupyské
- plod je tvrdka
- mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo jako koření
zástupci: hluchavka bílá/nachová/pitulník, šalvěj lékařská, máta peprná, majoránka zahradní, meduňka lékařská, oregano, levandule, rozmarýn
čeleď: BRUKVOVITÉ (Brassicaceae)
- většinou byliny, slouží jako potrava, jsou hmyzosnubné
- květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, čtyřmocné tyčinky, svrchní semeník
- plodem je šešule, šešulka, struk nebo nažka
zástupci: ředkev setá, křen selský, řepka olejka, hořčice bílá, kedluben, brokolice, květák, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, řeřišnice luční, česnáček lékařský, barborka obecná
čeleď: MIŘÍKOVITÉ (Apiaceae)
- převážně byliny s dutými lodyhami
- drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku, jsou pětičetné
- plodem je dvounažka
- obsahují alkaloidy a mají siličné kanálky produkující typickou vůni
zástupci: mrkev obecná, petržel zahradní, kopr vonný, kmín kořenný, bolehlav plamatý, bolševník obecný, fenykl, anýz vonný, bršlice kozí noha
další čeledě:
Lilkovité – jedovaté alkaloidy – nikotin, solanin, rajče jedlé, paprika roční, rulík zlomocný
Bobovité – hrách setý, čočka jedlá, sója, tolice vojtěška, podzemnice olejná, fazol obecný
Mákovité – mají mléčnice a olejnatá semena, obsahují alkaloidy, mák setý – zdrojem opia, výroba oleje
třída: Jednoděložné (Liliopsida)
- vyvinuly se pravděpodobně z dvouděložných rostlin, převážně byliny
čeleď: LILIOVITÉ (Liliaceae)
- byliny s vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou
- květy jsou oboupohlavné
- plodem je tobolka nebo bobule
zástupci: lilie, tulipán, konvalinka vonná, cibule kuchyňská, česnek kuchyňský, vraní oko čtyřlisté, ocún jesení
čeleď: LIPNICOVITÉ (Poaceae)
- větrosnubné, jednoleté nebo vytrvalé byliny, tzv. trávy
- mají svazčité kořeny a dutá, kolenkatá, zpravidla nevětvená stébla
- květy se skládají v klásky a ty potom v klasy nebo laty
- plodem je obilka
zástupci: pšenice setá, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice, lipnice luční, bojínek luční, psárka luční, rákos obecný, bambus
čeleď: VSTAVAČOVITÉ (Orchidaceae)
- vytrvalé rostliny s oddenky nebo kořenovými hlízami, uvnitř kořenů žijí symbiotické druhy hub
- květy jsou přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky, jsou velké a pestré, jsou oboupohlavné
- plodem je tobolka
- téměř všechny naše druhy jsou chráněné
zástupci: střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý, hlístník hnízdák, orchidej, vanilovník plocholistý