Semenné rostliny – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka: Semenné rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Vendula Mahrová

 

oddělení: Nahosemenné rostliny (Pinophyta)

 

Evoluce

  • vyvinuly se koncem prvohor a rozvoje dosáhly v druhohorách
  • nahosemenné rostliny se rozdělili do dvou vývojových větví:
  • větev s malými, jednoduchými, celistvými listy (mikrofilní) – jinany a jehličnany
  • větev s velkými, členěnými až složenými listy (makrofilní) – lyginodendrové rostliny a cykasy

 

Charakteristika

  • mají nahá vajíčka (i semena) volně umístěná na plodolistech (megasporofylech), chybí jim blizna a květní obaly, pyl tedy proniká přímo k vajíčku
  • bývají opylovány větrem; oplození zajištuje jen jedna samčí gameta, druhá zaniká
  • cévní svazky tvoří pouze cévice (tracheidy)
  • gametofyt je součástí sporofytu

 

Stavba těla

  • vyskytují se pouze stromovité a keřovité formy
  • tělo členěno na kořen, stonek a listy; kořeny a stonky druhotně tloustnou (činností kambia a felogenu)
  • samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené šištice

 

Rozmnožování

  • samčí šištice – jsou tvořeny tyčinkami (samčí výtrusné listy), po dozrání se z nich uvolňuje pyl, který je přenášen větrem
  • samičí šištice – jsou tvořeny plodolisty (samičí výtrusné listy), z nichž každý nese obvykle 2 vajíčka
  • opýlení – přenesení pylového zrna na vajíčko
  • oplození – po dopadu pylového zrna na vajíčko klíčí pylová láčka z pylu. Ta obsahuje buňku spermatickou. Po splynutí spermatické buňky a vaječné buňky vzniká zárodek nové rostliny a nahé vajíčko se změní v nahé semeno. Samičí šištice zdřevnatí a změní se v šišku, kdežto samčí šištice usychá.

 

odd. Lyginodendrové rostliny (Lyginodendrophyta)

  • vyhynulé rostliny, připomínali stromovité kapradiny

 

odd. Cykasy (Cycadophyta)

  • podobají se palmám, vyskytují se v tropech a subtropech
  • mají nevětvený nebo jen slabě větvený stonek
  • listy jsou velké, pevné, kožovité a nahloučené na vrcholu kmene; jsou 1-2x zpeřené a v mládí svinuté
  • semena některých druhů jsou velká jak ptačí vejce a vyvíjí se velmi dlouho

 

odd. Jinany (Ginkgophyta)

  • v dnešní době pouze jeden druh – jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
  • opadavý dvoudomý strom, až 30 m vysoký
  • listy vyrůstají na makroblastech (roční přírůstek) nebo brachyblastech (zkrácená větévka)

 

ve svazečcích

  • listy jsou vějířovité, asi 10 cm dlouhé, dvoulaločné s vidličnatou žilnatinou
  • má velká kulovitá, na povrchu dužnatá semena připomínající peckovici, nepříjemně páchnou
  • přirozeně roste na malém území jihovýchodní Číny, u nás se pěstuje v parcích jako okrasný strom

 

odd. Jehličnany (Pinophyta)

  • stálezelené dřeviny s jehlicovými nebo šupinatými listy
  • existují stromovité i keřovité
  • mají pryskyřičné a siličné kanálky ve dřevě a listech

 

Zástupci:

Smrk ztepilý – kořeny jsou mělké, má ostré jehlice, šišky visí směrem dolů

Jedle bělokorá – má ploché jehlice se dvěma bílými pruhy na spodní straně, šišky rostou vztyčené vzhůru a při dozrání semen se rozpadají

Borovice lesní – jehlice vyrůstají po dvou (na brachyblastech), vyskytuje se na chudých písčitých půdách a skalách, má hluboký kořen

Další borovice: B. kleč, černá, vejmutovka,

Modřín opadavý – měkké jehlice rostoucí ve svazcích (na brachyblastech), každý rok opadávají

Jalovec obecný – jeho šištice po dozrání zdužnatí a připomínají tmavě modré bobule, pichlavé jehlice

Tis červený – semena jsou obalena červeným dužnatým míškem, který napomáhá jejich šíření ptáky, celá rostlina je kromě míšku jedovatá

Tuje (západní, východní) – šupinovité listy, vysazovány v parcích jako okrasná dřevina

další: zerav západní, cypřiš obecný

 

oddělení: Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta)

  • Vyvinuly se v JUŘE (období sucha)
  • Dělí se na dvě třídy: dvouděložné jednoděložné
  • autotrofní byliny nebo dřeviny
  • typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
  • jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
  • květy-chrání rozmnožovací orgány před vyschnutím
  • Gametofyty jsou součástí sporofytu (nejsou schopny samostatné existence)

 

znak DVOUDĚLOŽNÉ JEDNODĚLOŽNÉ
Dělohy dvě jedna
Kořen hlavní a vedlejší svazčitý
Stonek

 

Cévní svazky

kambium vyvinuto, proto druhotně tloustne

uspořádány v kruhu a jsou otevřené

kambium není vyvinuto

 

roztroušené a jsou uzavřené

Žilnatina listu zpeřená, síťovitá, dlanitá, znožená souběžná
Květ

Květní obaly

5, 4 nebo 2 četné

častější K (kalich) a C (koruna)

3 četné

častější P (okvětí)

 

třída: Dvouděložné (Magnoliopsida)

  • byliny i dřeviny
  • vývojově původnější skupina krytosemenných rostlin a je početnější

 

čeleď: PRYSKYŘNÍKOVITÉ (Ranunculaceae)

  • převážně byliny, často obsahují jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmacii)
  • květy jsou oboupohlavné, uspořádané v kruzích, obaly jsou pětičetné
  • plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky

zástupci: pryskyřník prudký, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec luční, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, jaterník podléška, orsej jarní

 

čeleď: RŮŽOVITÉ (Rosaceae)

  • dřeviny i byliny, jejich pletiva obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
  • mají jednoduché i složené listy, opatřené palisty
  • pětičetné květy s kalichem a korunou
  • 1 nebo více pestíků a mnoho tyčinek
  • plody jsou peckovice, malvice, češule, souplodí nažek a peckoviček

zástupci: růže šípková, kontryhel obecný, jeřáb obecný, mochna husí, řepík lékařský, jahodník, třešeň, višeň, broskvoň, meruňka, jabloň, hrušeň, švestka, ostružník a maliník

 

čeleď: HVĚZDICOVITÉ (Asteraceae)

  • většinou byliny ale i dřeviny (v tropech)
  • květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité nebo jazykovité
  • plodem je nažka
  • v pletivech se vyskytují mléčnice

zástupci: slunečnice roční, heřmánek pravý, měsíček lékařský, pampeliška lékařská, sedmikráska obecná, kopretina bílá, locika salátová, řebříček obecný, devětsil, kociánek, čekanka obecná, astry, podběl obecný

 

čeleď: HLUCHAVKOVITÉ (Lamiaceae)

  • byliny se čtyřhranným stonkem a vstřícnými listy, vyskytují se v teplých a suchých oblastech
  • květ je souměrný a oboupohlavný, pětičetný s kalichem a korunou
  • korunní lístky srůstají a tvoří pysk – dvoupyské
  • plod je tvrdka
  • mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo jako koření

zástupci: hluchavka bílá/nachová/pitulník, šalvěj lékařská, máta peprná, majoránka zahradní, meduňka lékařská, oregano, levandule, rozmarýn

 

čeleď: BRUKVOVITÉ (Brassicaceae)

  • většinou byliny, slouží jako potrava, jsou hmyzosnubné
  • květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, čtyřmocné tyčinky, svrchní semeník
  • plodem je šešule, šešulka, struk nebo nažka

zástupci: ředkev setá, křen selský, řepka olejka, hořčice bílá, kedluben, brokolice, květák, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, řeřišnice luční, česnáček lékařský, barborka obecná

 

čeleď: MIŘÍKOVITÉ (Apiaceae)

  • převážně byliny s dutými lodyhami
  • drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku, jsou pětičetné
  • plodem je dvounažka
  • obsahují alkaloidy a mají siličné kanálky produkující typickou vůni

zástupci: mrkev obecná, petržel zahradní, kopr vonný, kmín kořenný, bolehlav plamatý, bolševník obecný, fenykl, anýz vonný, bršlice kozí noha

 

další čeledě:

Lilkovité – jedovaté alkaloidy – nikotin, solanin, rajče jedlé, paprika roční, rulík zlomocný

Bobovité – hrách setý, čočka jedlá, sója, tolice vojtěška, podzemnice olejná, fazol obecný

Mákovité – mají mléčnice a olejnatá semena, obsahují alkaloidy, mák setý – zdrojem opia, výroba oleje

 

třída: Jednoděložné (Liliopsida)

 

  • vyvinuly se pravděpodobně z dvouděložných rostlin, převážně byliny

 

čeleď: LILIOVITÉ (Liliaceae)

  • byliny s vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou
  • květy jsou oboupohlavné
  • plodem je tobolka nebo bobule

zástupci: lilie, tulipán, konvalinka vonná, cibule kuchyňská, česnek kuchyňský, vraní oko čtyřlisté, ocún jesení

 

čeleď: LIPNICOVITÉ (Poaceae)

  • větrosnubné, jednoleté nebo vytrvalé byliny, tzv. trávy
  • mají svazčité kořeny a dutá, kolenkatá, zpravidla nevětvená stébla
  • květy se skládají v klásky a ty potom v klasy nebo laty
  • plodem je obilka

zástupci: pšenice setá, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice, lipnice luční, bojínek luční, psárka luční, rákos obecný, bambus

 

čeleď: VSTAVAČOVITÉ (Orchidaceae)

  • vytrvalé rostliny s oddenky nebo kořenovými hlízami, uvnitř kořenů žijí symbiotické druhy hub
  • květy jsou přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky, jsou velké a pestré, jsou oboupohlavné
  • plodem je tobolka
  • téměř všechny naše druhy jsou chráněné

zástupci: střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý, hlístník hnízdák, orchidej, vanilovník plocholistý






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: