Ryby (oistichtyes) – maturitní otázka (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

biologie

 

   Otázka: Ryby (oistichtyes)

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Valdezova

 

ČELISTNATCI- RYBY (Osteichthyes)

  • starobylá skupina obratlovců (starší prvohory- silur)
  • nejpočetnější třída obratlovců

 

Vnější stavba těla ryb

  • vřetenovité, hydrodynamicky tvarované tělo
  • skládá se z hlavy, trupu a ocasu
  • podmínky, v kt. ryba žije, mají vliv na tvar hlavy, velikost, postavení úst, zbarvení a vzhled
  • Ústní otvor
    • dle postavení§- ústa koncová (střední), spodní a svrchní (horní), mají zuby (štika, candát- výrazné, kaprovití je nemají- na pátém žaberním oblouku mají požerákové zuby, které usnadňují rozmělňování potravy)
  • Hlava
    • nese celou řadu smyslových orgánů a ukrývá mozek a žábry
  • Žábry
    • jsou kryty víčkem (skřele- z několika kostí), jsou lemovány vyztuženou žaberní blánou, za skřelí se nachází žaberní štěrbina (voda, nasátá při dýchání, se tudy vylučuje)
  • Ploutve
    • párové – prsní, břišní (zachování a změna směru pohybu).→ nepárové – ocasní, hřbetní a řitní, jejich funkce – pohánějí rybu, stabilizují její tělo a umožňují jí manévrovat jak během pohybu, tak i na místě
  • Povrch těla kryje kůže (vícevrstevná)- Šupiny – překrývají se, sliz (ochrana před poraněním a infekcí, zlepšuje pohyb), sumec nebo vranka mají kůži holou, kromě slizových žlaz se v kůži mohou vyskytovat i žlázy jedové nebo žlázy vylučující látku, jejíž přítomnost ve vodě varuje příslušníky hejna o napadení některého z jeho členů predátorem
  • Chemoreceptory
    • nervová zakončení schopná vnímat změny teploty, kontakt s okolními předměty a u některých ryb i smyslové vjemy
  • Proudový orgán
    • jamky schopné v nímat vlnění nebo proudění vody
  • Šupiny
    • ganoidní (kostlíni a jeseteři)- kosočtverečné
  • V ČR- cykloidní (tenké a pružné, kaprovití, lososovití) a ktenoidní (silnější, drsné, okounovití)
  • Šupiny nejsou na těle od okamžiku vylíhnutí z jikry, ale vytvářejí se až po dosažení délky zhruba 15 – 20 mm, poté rostou s tělem

 

Vnitřní stavba těla ryby

  • Kostra
    • chrupavčitá struna hřbetní, kolem ní chrupavčitý a později kostěný obal-rozčleněn na jednotlivé oblasti- obratle, svalové kůstky, u některých ryb tzv. Weberův aparát vzniklý srůstem výběžků prvních 4 – 6 obratlů těsně za hlavou (spojuje plynový měchýř s rovnovážně sluchovým ústrojím ryby)
  • CS
    • tepny vedou okysličenou krev do těla,- srdce – dvoudílné (síň + komora) – odkysličená krev zpět do žaber
  • TS
    • žaludek, střevo
  • VS
    • ledviny a močový měchýř
  • NS
    • mozek a mícha, nervy
  • DS
    • žábry (pod skřelemi) → okysličení krve
  • Smysly ryb:
    • zrak- oči, čich- čichové jamky, sluch- vnitřní ucho, hmat- hmatové vousky
  • Proudový orgán
    • postranní čára- orientace ve vodě
  • Rozmnožování ryb
    • gonochoristé- samičky – jikernačky → vajíčka jikry, samci – mlíčáci → bílá tekutina mlíčí → obsahuje spermie, oplození vnější = tření (mimo tělo ryb, u většiny), po oplození se vylíhnou malé rybky → plůdek., výživa plůdku ze žloutkového váčku
  • Mají proměnlivou tělesnou teplotu
  • Plynový měchýř
    • tělo nadnáší a udržuje v dané poloze
  • Svalová soustava
    • hladká (nachází se ve vnitřních orgánech), příčně pruhovaná (tvoří svalovinu umožňující pohyb těla) a srdeční

 

Systém ryb

  • třída: PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii)
  • = ,,pravé ryby”
  • až 24 000 druhů
  • vyvinuly se ve sladkých vodách
  • mají hydrodynamický tvar
  • ryby sladkovodní i mořské (sladkovodní ryby žijí v tekoucích i stojatých vodách)

 

Nadřád: CHRUPAVČITÍ (chondrostei)

  • starobylá skupina (nejstarší zástupci se objevili již v období svrchní křídy), připomínající některými znaky paryby

 

Řád: JESETEŘI (Acipenseriformes)- Vyskytují se v mořích a řekách severní polokoule.Vyznačují se protáhlým rypcem a asymetrickou ocasní ploutví.Tělo je pokryto pěti řadami velkých kostěných štítků.

  • JESETER VELKÝ (Acipenser sturio)- je tažná ryba, největší evropský zástupce jeseterovitých ryb, dříve se vyskytoval i v českých zemích, celosvětově patří mezi kriticky ohrožené druhy
  • JESETER MALÝ (Acipenser ruthenus) – sladkovodní ryba, je jedním z nejstarších druhů ryb objevujících se v Česku., je chráněn zákonem
  • VYZA VELKÁ (Huso huso) – výskyt v Černém a Kaspickém moři a řekách do nich ústících, žijí dravě, až 9 m, 1000 kg a 100 let, je to největší sladkovodní ryby

 

Nadřád: KOSTNATÍ (Teleostei)

  • 99 % dnešních ryb
  • vývojově mladá skupina
  • jsou přizpůsobeni k životu nejrůznějších typech vod

 

Čeleď: SLEĎOVITÍ (clupeidae)

  • mořské ryby
  • dlouhá řitní ploutev, koncová ústa
  • žijí v hejnech a živí se planktonem
  • hospodářsky nejvýznamnější mořskou rybou severní polokoule jsou sledi (ročně se vyloví několik desítek tisíc tun), jsou upravování jako zavináči,uzenáči nebo slanečci
  • SLEĎ OBECNÝ (Clupea harengus) -je nejhojnější rybou na naší planetě, má velký hospodářský význam, obývá vody Atlantského oceánu v obrovských hejnech, jeho délka je okolo 45 cm. a hmotnost 0,5 kilogramu
  • SARDINKA OBECNÁ (Sardina pilchardus)- žije v S Atlantiku, tře se na otevřeném moři, prodává se čerstvá, mražená a konzervovaná, 15 cm., teplá moře
  • ŠPROT OBECNÝ (Sprattus sprattus)- žije v severovýchodním Atlantiku od Lofot až po Maroko, živí se drobnými planktonními korýši.
  • SARDEL ANČOVIČKA (Engraulis ringens) – dorůstá velikosti 10–15 cm., vyskytuje se v Atlantiku, ve Středozemním a Černém moři, živí se živočišným planktonem.

 

Čeleď: LOSOSOVITÍ (Salmonidae)

  • ryby sladkovodní a tažné (anadromní)
  • obývající vody severní polokoule.
  • mají drobnou tukovou ploutvičku bez paprsků, která je umístěna na těle ryby mezi hřbetní a ocasní ploutví.
  • PSTRUH OBECNÝ (Salmo trutta) – je rozšířen prakticky v celé Evropě v ČR se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků, v horských potocích i ve velkých nadmořských výškách
  • LOSOS OBECNÝ (Salmo salar)- 1,5 m, tuková ploutvička, dospívá v moři → tření vhorních tocích řek, po 2 – 3 letech zpět do moře
  • PSTRUH AMERICKY DUHOVÝ (Oncorhynchus mykiss) – žije v řekách Asie a Severní Ameriky, které odtékají do Tichého oceánu.
  • LIPAN PODHORNÍ (Thymallus thymallus)- obývá tzv. lipanové pásmo, jedná se o poměrně rychle tekoucí potoky a říčky s mnoha tůňkami a tůněmi, je známý svou hřbetní ploutví a podobně jako losos a pstruh také tím, že umí vyskočit do výšky pro hmyz
  • ŠTIKA OBECNÁ (Esox lucius)- rozšířena po celé severní polokouli, dravá
  • KAPR OBECNÝ (Cyprinus carpio)- má původ v dolním toku Dunaje, chová se v mělkých prosluněných rybnících, je základ světového věhlasu českého rybníkářství
  • KARAS OBECNÝ ( Carassius carassius)
  • PLOTICE OBECNÁ (Rutilus rutilus)
  • JELEC TLOUŠŤ (Leuciscus cephalus)
  • STŘEVLE POTOČNÍ (Phonixus phonixus)
  • LÍN OBECNÝ (Tinca tinca)
  • CEJN VELKÝ (Abramis brama)
  • HROUZEK OBECNÝ (Gobio gobio)
  • PARMA OBECNÁ (Barbus barbus)- lovena sportovními rybáři
  • HOŘAVKA DUHOVÁ(Rhodeus sericeus) – samička má kladélko, kterým klade jikry do plášťové dutiny škeble rybničné
  • AMUR BÍLÝ (Ctenopharyngodon idella)
  • TOLSTOLOBIK OBECNÝ (Hypophthalmichthys molitrix) – býložravá východoasijská ryba, uměle chované i v ČR
  • MŘENKA MRAMOROVANÁ (Noemacheilus barbatus)
  • PISKOŘ PÁSKOVANÝ (Misgurnus fossilis)- má vyvinuto střevní dýchání, umožňující polykáním vzduchu přečkat i vypouštění rybníka po určitou dobu
  • SUMEC VELKÝ(Silurus glanis)- až 2 m
  • TRESKA OBECNÁ (Gadus morhua) – výskyt v Atlantiku
  • ÚHOŘ ŘÍČNÍ (Anguilla anguilla)-protáhlé, válcovité tělo připomínající spíše hada, nemá břišní ploutve a hřbetní, ocasní a řitní ploutev splývají v jeden celistvý lem, tření v Sargasovém moři → průhledné larvy unáší proud k břehům, dospívají ve sladkých vodách.
  • OKOUN ŘÍČNÍ (Perca fluviatilis)- v ČR má od roku 2017 dobu hájení, lov je povolen od 16. 6. do 31. 12., u nás je tento druh velice hojně rozšířen
  • TUŇÁK OBECNÝ (Thunnus thynnus)- tažná ryba vyskytující se v Atlantiku, významná pro hospodářství, až 4 m, dvojí maso (červené, bílé)
  • MAKRELA OBECNÁ (Scomber scombrus)- dravá– 50 cm, tučné maso (30% tuku)
  • PLATÝS BRADAVIČNATÝ (Platichys flesus) – obývají mořské dno, jsou intenzivně lovení

 

Třída: SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) = NOZDRATÍ

  • zahrnuje druhy s čichovými jamkami propojenými dutinou ústní

 

Nadřád: LALOKOPLOUTVÍ (Crossopterygii)

  • dnes nepočetná, ale vědecky významná skupina
  • mají vývojovou blízkost k obojživelníků,
  • jediný žijící zástupce: LATIMERIE PODIVNÁ (Latimeria chalumnae)- tzv. „živá fosilie“, ploutve na násadách, až 2 metry, žije pod pobřežními skalisky v hloubkách od 100 m a níže

 

Nadřád: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi)

  • samostatná vývojová větev, s četnými znaky dokládající možnou cestu vývoje k suchozemským obratlovcům
  • mají protáhlé, až 1 m dlouhé tělo
  • jejich šupiny jsou kosmoidní a mají difycerkní ploutev
  • rozmnožují se za období dešťů
  • mláďata se živí řasami, měkkýši a žábami

 

Řád: JEDNOPLICNÍ

  • BAHNÍK AUSTRALSKÝ (Neoceratodus forsteri)- výskyt ve stojaté, sladké vodě tropických oblastí, v suchém období se zavrtají do bahna → klidový stav (nepřijímají potravu a nedýchají žábrami), dýchají plicními vaky (z vychlípeného jícnu) + nozdry

 

Řád: DVOUPLICNÍ

  • BAHNÍK AMERICKÝ (Lepidosiren paradoxa)
  • BAHNÍK ZÁPADOAFRICKÝ (Protopterus annectens)





Další podobné materiály na webu: