Ryby – maturitní otázka | Biologie-chemie.cz

ošetřovatelství

Otázka: Ryby

Předmět: Biologie

Přidal(a): PŠ

Charakterista:

patří do vyšších strunatců (mají strunu hřbetní, chordu = páteř)
druhově nejpočetnější skupina obratlovců (27 000, v Česku 60, z toho 12 nepůvodních)
žijí ve sladkých, slaných i brakických (delta řeky) vodách (některé dokáží v určité míře dýchat vzdušný kyslík, bahníci)
studenokrevní (poikilotermní) živočichové = proměnlivá tělní teplota podle teploty okolí
obratlovci s neukončeným růstem – v dospělosti se však růst značně zpomaluje
správný název ryby kostnaté – mají zkostnatělou vápenitou kostru, u některých může být druhotně chrupavčitá (jeseter)

Ryby dnes dělíme do dvou skupin:

paprskoploutvé
svaloploutvé – můžeme zařadit i čtyřnožce (i člověka), proto se skupina ryb jako třída nepoužívá

- skupina, která se vyvíjela od prvohor – nejdříve obývali sladké vody, do slaných se přesunuli druhotně

Stavba

tělo rozlišeno na hlavu (nepohyblivá, je pevně přirostlá), trup a ocas – hydrodynamický tvar (klade malý odpor vůči vodě)
ploutve:
- párové – prsní a břišní, fungují jako končetiny
- nepárové – řitní, ocasní a hřbetní, vzniklé z ploutevního lemu

zadní ploutev:
- homocerkní – vně souměrná, vnitřně nesouměrná, většina ryb
- heterocerkní – vně i vnitřně nesouměrná, jeseter
- difycerkní – vně i vnitřně souměrná, úhoř

kůže má mohutnou škáru, na povrchu tenkou pokožku, v ní jsou slizotvorné žlázy – ochranná slizová vrstva

-> snižuje tření, brání pronikání vody a chrání před infekcemi

ve škáře jsou kostěné šupiny různého tvaru, určování stáří:
- ganoidní – nejstarší, tvrdé, málo pružné, kosočtverečné, mohutné (jeseter)
- cykloidní – tenké, ploché, okrouhlé (většina)
- ktenoidní – vznik z cykloidních, drobné zoubky (ktenie), ty usnadňují obtékání vody (okoun)

Anatomie

kosterní soustava

osifikovaná kostra (u nejstarších chrupavčitá – jeseter)
lebka (1) tvořená velkým počtem kostí, páteř (2) složená z obratlů a vybíhají z ní žebra
ve svalovině jsou mezisvalové kůstky (vyztužují boky)
kostra ploutví není spojena s kostrou trupu – ploutevní paprsky (3)
po stranách lebky kosti skřelové (chrání žábry)
ploutve vyztuženy ploutevními paprsky – kostra ploutví není spojena s kostrou trupu

svalová soustava

segmentované uspořádání do příčných článků (myomery) -> umožňují vlnivý pohyb těla
myomery mají tvar písmene W; stahem svalu může vytvářet elektrický impulz (úhoř)

dýchací soustava

žábry – prokrvené lupínky na kostěném žaberním oblouku
- většinou 4 páry žaberních lupínků uložených na žaberních obloucích v žaberní dutině, 5. pár někdy přeměněn na tzv. požerákové zuby – pomáhají rozmělňovat potravu (kapr)

pohyb úst a skřelí pohání proud vody s kyslíkem k žábrám krytými skřelemi = operculum
ryby žijící ve vodách s nedostatkem kyslíku – pomocné dýchací orgány:
- ústní sliznice (nouzové)
- labyrint (prokrvené výběžky žaberní dutiny)
- sliznice střeva (piskoř, sumec)
- kůže (úhoř)
- plynový měchýř
- plicní vaky
- rozšířené výrůstky 1. žaberního oblouku (bojovnice)
- extrémní způsob mají lezci, kteří vydrží dlouho na souši (vzduch míchají s vodou zadrženou v obžaberním prostoru + kůže)

trávicí soustava

začíná ústy (tvar podle způsobu přijímání potravy) – hltan – jícen – žaludek (pouze rozšířenina) – střevo – řitní otvor – játra – slinivka (rozptýlená tkáň) – žlučník – slezina
kaprovití mají požerákové zuby – mechanické rozmělnění potravy
plynový měchýř:
vznikl vychlípením jícnu – nadnáší tělo ve vodě
u většiny ryb rozdělen na dvě části – vyplněn směsí plynů
u hlubinných ryb je plynový měchýř vyplněný olejovitým tukem -> větší odolnost vůči hydrostatickému tlaku
živí se masožravě, býložravě, všežravě i paraziticky

cévní soustava

uzavřená
venózní (žilní) srdce -> srdcem protéká pouze odkysličená krev
srdce tvořeno:
1 síní (žílami nasává krev z těla)
1 komorou (tepnami vypuzuje krev do žaber a odtud dále do těla)
velké oválné červení krvinky s jádrem, mohou se dělit
ektotermní (studenokrevné) – teplota závisí na prostředí
výhoda – nemusí tak často přijímat potravu
nevýhoda – žijí v teplotním rozpětí, které je omezuje

vylučovací soustava

párové ledviny uložené pod páteří
společně s vývody vylučovací a rozmnožovací soustavy – urogenitální vývod
princip osmózy = vyrovnávání koncentrací látek
u sladkovodních je moč zředěná (hypotonické voda, hypertonická ryba, hypotonická moč)
u mořských silně zahuštěná – zbavují se přebytečné soli (opak)

nervová soustava

velmi malý mozek – 5 oddílů – navazuje na něj mícha a nervy, inteligentní jako paryby
mozeček – koordinace, střední mozek – smyslová ústředí, jsou nejrozvinutější

smyslová soustava

postranní čára (6.smysl) = proudový orgán
- kanálek pod šupinami se skupinami mechanoreceptorů
- citlivě reagují na otřesy, změny proudění a tlaku vody (vnímání překážek ve vodě, kořisti, predátorů…)
zrak
- 2 komorová oka bez víček – akomodace přibližováním kulovité čočky k sítnici
- spíše krátkozraké, vidí barevně (hlubokomořské zakrnělé)
chuťové receptory
- v ústní dutině ale i na hlavě a různě po těle
čich
- úhoř (cestování ze Sargasového moře pomocí čichu), losos, piraňa (vnímá krev)
hmat
- umístěn na hmatových vousech, čichové buňky v čichových jamkách (sumec, lín, kapr)
sluch
- slabý, některé ryby jsou hluché
- u některých druhů Weberův aparát – propojuje sluchové ústrojí s plynovým měchýřem (měchýř = rezonátor), kapr (slyší dobře)

rozmnožovací soustava

většinou gonochoristé -> samice – párové vaječníky, jikry; samci – varlata, mlíčí
někteří mohou měnit pohlaví během života – mečovky
převážně vnější oplození (vnitřní živorodky a vejcoživorodé), samostatné vývody (ne kloaka)
většinou vývoj přímý -> líhnutí plůdku (malé rybky)
v prvních dnech života se plůdek vyživuje ze žloutkového vaku na břiše
u úhoře – nepřímý vývoj (larva monté)
někdy péče o potomstvo (klaun očkatý)
rozmnožování = tření, místo tření ryby = trdliště
zajímavosti:
- tlamovci (cichlidy) z afrických jezer jikry přechovávají v tlamě
- řasovník samec má jikry nalepené kolem svého těla a pečuje o ně
- samice mořských koníků kladou jikry samcům do břišního vaku, které je nosí a opatruje
- hořavky kladou jikry kladélkem do škeblí či velevrubů, kde se vyvíjejí a ochraňují je – bez nich se nerozmnoží (ty pak šíří jejich larvy glochidie)
- samci koljušek staví hnízdo z vodních rostlinách, které hlídá a pečuje o jikry

Ekologie

ryby můžeme rozdělit na sladkovodní, mořské a brakické
zvláštní skupinou jsou tažné, migrace:

a) anadromní – žijí v moři, rozmnožují se v sladkých vodách (losos)
b) katadromní – žijí ve sladkých vodách, rozmnožují se v moři (úhoř)

sladkovodní ryby můžeme rozdělit podle rybího pásma (pelagické, bentické)
význam ryb:
- součást potravních řetězců, potrava pro člověka, mořské jako
- zdroj jódu (nedostatek – porucha štítné žlázy)
- akvaristika
ohrožení:
- nejvíce ohrožené mořské ryby – nadměrný rybolov, plasty a korálové útesy

Systém

třída: Paprskoploutví
- nadřád: Chrupavčití
  - starobylá skupina, primitivnější (hodně znaků jako žraloci) – „živé fosilie”
  - chrupavčitá kostra, zachovalá chorda, ganoidní šupiny, heterocerkní ocasní ploutev
  - spirální řasa ve střevě a mívají 4 vousky, býložraví
  - hlava protažena v rostrum = rypec (nejvýraznější výběžek má piloun)
  - hospodářsky velmi významní (pravý kaviár = jikry)
  - řád: Jeseteři
    - dnes na pokraji vyhynutí
    - vyza velká
      - největší ryba na světe (až 8 m a 1 tuna)
      - brakické vody, Kaspické a Černé moře
      - třou se v jejich přítocích, kaviár
      - problém – tření brání přehrady
    - jeseter malý
      - nejmenší jeseterová ryba (až 1 m)
      - akvakultura, kaviár (Rusko)
      - řeky Evropy
    - jeseter velký
  - nadřád: Kostnatí
    - tělo kryté kostěnými destičkami, šupinami nebo je lysé
    - homocerkní ploutev, draví
    - řád: Holobřiší
      - mořští, hadovité tělo bez břišních ploutví a šupin, ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem
      - úhoř říční
        
        katadromní – tření v Sargasovém moři
        
        larvy monté – ty se nechají unášet Golfským proudem a v našich řekách žijí do dospělosti
        
        tření úhořů nikdy nikdo nespatřil, do konce larvy byly považovány za samostatný druh
      - muréna obecná
        
        druhé čelisti (kořist zatáhne do jícnu) – inspirace pro film Vetřelec
      - řád: Bezostní
        
        hospodářsky nejvýznamnější
        
        mořské ryby bez postranní čáry, plynový měchýř ještě spojen s jícne
        
        obrovská hejna, potrava pro mořské predátory (tuňáci, žraloci, kytovci) + mimořádný význam pro člověka
        
        sardinka obecná
        
        sleď obecný
        
        sardel obecná
      - řád: Sumcovití
        
        sladkovodní noční dravci
        
        čelisti pokryty drobnými zoubky
        
        3 páry hmatových vousků
        
        sumec velký
        
        jedna z největších sladkovodních ryb, naše největší
        
        slizké tělo bez šupin, špatně vidí, ale dobře slyší
        
        obří sumci mohou mít až 3 m a přes 100 kg, může se dožít i 50 let
        
        řád: Máloostní
        
        málo tvrdých ploutevních paprsků, sladkovodní, požerákové zuby
        
        kostěný orgán spojující vnitřní ucho s plynovým měchýřem (slyší) -> Weberův orgán
        
        druhově velmi početná skupina, všežraví
        
        kapr obecný
        
        naše asi první historicky domestikovaná ryba, symbol Vánoc
        
        hmatové vousky (bentos – na dně, plankton, vodní hmyz, škeble)
        
        historie rybníkářství již od 12. století (Jižní Čechy – rybníky, Rožmberkové)
        
        v Austrálii invazivní druh
        
        3 formy: původní je šupinatá, holá a lysec
        
        lín obecný
        
        karas obecný a karas stříbřitý
        
        cejn velký
        
        plotice obecná
        
        parma obecná
        
        řád: Štikotvární
        
        sladkovodní dravci
        
        štika obecná
        
        široká tlama a zahnuté zuby
        
        hřbetní a řitní ploutev posunuty na konec -> rychlý start (až 30 km/h)
        
        řád: Hrdloploutví
        
        velký hospodářský význam, draví
        
        treska obecná
        
        mník jednovousý
        
        řád: Volnoostní
        
        malé, pomalé ryby filtrující plankton
        
        kostěné destičky
        
        samci se starají o jikry a zásnubní rituály
        
        koníček mořský
        
        nejpomaleji plavající ryba
        
        samička mu naklade vajíčka do vaku, kde je sameček oplodní
        
        koljuška tříostná
        
        sameček staví hnízdo, 3 ostny na hřbetě, hlídá potomky
        
        do našich vod vypuštěna akvaristy
        
        řasovník rozedraný
        
        řád: Ostnoploutví
        
        větší počet tvrdých paprsků v ploutvích, ktenoidní šupiny, dravé
        
        druhově početná skupina, slané, sladké a brakické vody
        
        soltýn barakuda
        
        měsíčník svítivý
        
        žije v obrovských hloubkách; 3 tuny
        
        obrovská ryba; nejplodnější obratlovec
        
        tuňák obecný
        
        velká hospodářsky významná ryba (až 3 m, až 250 kg)
        
        dravá – vysoká rychlost (až 80 km/h)
        
        ve Středozemním moři díky intenzivnímu lovu na pokraji vyhubení
        
        mečoun obecný
        
        plachetník širokoploutvý a plachetník atlantský
        
        nejrychlejší ryba světa – až 110 km/h
        
        avšak marlínu indickému byla podle BBC naměřena rychlost 129 km/ h
        
        makrela obecná
        
        rychlá a dravá, gastronomie – vitamíny a omega-3 mastné kyseliny
        
        bojovnice pestrá
        
        samci boj na život a na smrt
        
        okoun říční
        
        skvělý zrak, nemá moc zubů, ale kořist rychle polyká
        
        candát obecný
        
        velmi náročný na čistou vodu
        
        samec agresivně brání hnízdo s jikrami
        
        lezec obojživelný
        
        dýchá i vzduch – vydrží dlouho na souši (vzduch míchají s vodou zadrženou v obžaberním prostoru + kůže
        
        pohybuje se na souši pomocí silných ploutví
        
        nory v bahně, brakické vody mangrovových bažin, ústících řek
        
        řád: Lososotvární
        
        hospodářsky významní, tuková ploutvička
        
        někteří anaerobně tažní
        
        losos obecný
        
        Atlantský oceán – tření hlavně v Kanadě, na Aljašce
        
        u nás aktuálně snaha o reintrodukci (řeka Kamenice), problém – přehrady a znečištění
        
        velmi zdravé maso, velkým producentem je Norsko
        
        tichomořské druhy po vytření hynou a tvoří důležitou sezónní potravu pro medvědy, vlky… také hrají důležitou roli v ekosystému (rozklad těl -> hnojí břehy řek)
        
        pstruh potoční
        
        čisté chladné rychle tekoucí horské vody, dravec (vodní hmyz), sportovní rybaření
        
        3 formy: potoční, říční a jezerní
        
        pstruh duhový
        
        lipan podhorní
        
        zajímavé ryby
        
        klaun očkatý
        
        symbióza se sasankou mořskou (víří jí vodu, pro něj ochrana)
        
        proti žahnutí mají ochranný sliz
        
        odranec pestrý
        
        perfektní mimikry, nejjedovatější ryba na světě
        
        čtveřzubci
        
        jed tetrodotoxin
        
        platýs
        
        chromatofory – změna barvy
        
        arapaima velká
        
        největší sladkovodní ryba – Amazonka (přes 3 m, až 200 kg)

třída: Svaloploutví
- velmi starobylá třída – pouze 2 recentní skupiny s 8 druhy
- z jejich předků se vyvinuli čtyřnožci
- předchůdci obojživelníků
- dokáží přežít i několik měsíců na souši
- mají vnitřní nozdry = choany, spojující nosní a ústní dutinu – mohou vdechovat vzdušný kyslík
- podtřída: Lalokoploutví
  - předpokládalo se, že vyhynuli před 70 miliony let
  - masité ploutve (končetiny se podobají končetinám obojživelníků)
  - evolučně nejstarší skupina ryb na Zemi
  - starobylá skupina, primitivnější (hodně znaků jako žraloci) – ,, živé fosilie”
  - latimérie podivná
    - myslelo se, že vyhynula – dnes v hlubinách kolem Madagaskaru
    - mohutné párové ploutve se svalovinou – stavba lebky připomíná obojživelníka
    - jeden plicní vak, ale choany postrádá (měli je předci)
  - podtřída: Dvojdyšní
    - převážně chrupavčitá kostra, cykloidní šupiny
    - kromě žaber mají vyvinuté primitivní plíce (1–2 plicní vaky)
    - poprvé se objevuje mízní soustava
    - období sucha mohou přežít ve stavu letního spánku (estivace)
    - na několik měsíců se zahrabou v bahně
    - bahníci
      - žijí v Austrálii, Africe a Jižní Americe
      - úzké párové ploutve
      - žijí ve vodách chudých na kyslík
      - díky vakům přežijí i dlouhodobě sucho (zavrtávají se do slizového pouzdra)

Další podobné materiály na webu: