Roztoky – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Roztoky

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Hans Taubermann

 

 

 

 

ROZTOKY

soustava = vymezená část prostoru oddělená skutečnými nebo myšlenými stěnami

klasifikace soustav : podle počtu složek :

1.) CHČL (prvek nebo sloučenina)

2.) směs (z několika CHČL)

 

podle výměny částic a E:

1.) otevřená – vyměňuje částice a E

2.) uzavřená – vyměňuje jen E

3.) izolovaná – nevyměňuje nic (ideální stav)

 

podle vlastností:

1.) homogenní (stejnorodá) – části nerozeznatelné zrakem, všude stejné nebo plynule proměnné vlastnosti , 1 fáze, vel.č. < 10-9 m

2.) heterogenní (různorodá) – části rozeznatelné zrakem, min. 2 fáze, vel. č.  >10-7 m , vlastnosti se mění skokem na fázovém rozhraní

3.) koloidní – zvláštní vlastnosti , vel. č. 10-9 – 10-7m (př. bílek, mléko)

Fáze = část prostoru

tvořícího soustavu, která má

určité vlastnosti (může být i rozptýlená – písek ve vodě)                                                       

 

Dispergované (disperzní) soustavy –  jedna složka je jemně rozptýlena ve druhé, jsou heterogenní, po čase dochází k oddělení složek

SUSPENZE = (s) v (l)

EMULZE = (l) v (l)

PĚNA = (g) v (l) nebo (g) v (l) = pevná pěna

AEROSOL = (l) v (g) nebo (s) v (g)

 

-„roztok“ = homogenní směs

-skládá se z : – rozpouštědlo – nadbytek

rozpuštěná látka – dispergovaná (rozptýlená) v rozpouštědle

 

plynný – částice (g) v (g)  (vzduch)

kapalný – částice nízkomolekulárních látek  v (l) (NaCl ve vodě)

pevný – částice (s) v (s)  (slitiny)

 Rozpustnost – udává max. množství rozp. látky, které lze rozpustit v rozpouštědle, v gramech na 100 g rozpouštědla

-závislá na teplotě,     t <=>  rozp., u (g) obráceně, u některých (s) také obráceně (př. CaCrO4)

 

Koncentrace – poměr množství rozp. látky/ množství roztoku
– vyjádření :

1.) Hmotnostní zlomek –  zn. w  , w =  – počítá s hmotnostmi, bezrozměrný

2.) Objemový zlomek – zn. φ , φ =  – počítá s objemy, bezrozměrný

3.) Látková koncentrace – látkové množství rozp. látky v 1 dm3 roztoku zn.c, c =

jedn.: [mol . dm-3]

 

Směšovací rovnice – vzorec pro výpočet koncentrace po mísení roztoků mezi sebou, ředění, nebo přidání CHČL

výsledný hm. zlomek

a) mísení : m1w1 + m2w2 +…= (m1 + m2 +…)w   

                                   c1V1 + c2V2 +… = cV    (objemy nejsou sčitatelné – objemová kontrakce)

b) ředění : m1w1 = (m1 + m2)w3 H2O(w2 = 0 )

c) přidání CHČL : m1 + m2 w2 +…= (m1 + m2 +…)w (w 1 = 1)
Teorie kyselin a zásad

Arrhenius : kyselina odštěpuje H+ , zásada odštěpuje OH

Bröensted – Lowry : kyselina odštěpuje H+ , zásada ho přijímá

Lewis : kyselina je akceptorem el. Páru, zásada je donorem

 

„Konjugovaný pár“ = dvojice částic lišících se o  H+, z nichž jedna je PR a druhá VL při acidobazické reakci

 

Př. :    H2O + HCl →  H3O+ + Cl  – H2O se chová jako zásada

 

H2O + NH3 → NH4+ + (OH) – H2O se chová jako kyselina

 

voda je amfoterní (chová se  jako Z i jako K)

 

Autoprotolýza vody –  H2O + H2O → H3O+ + (OH)

oxoniový kat.                     hydroxoniový kat.

 

rovnovážná konstanta autoprotolýzy vody:                                           / * [H20] . [H20]

 

Kv = K* [H20] . [H20]   =>   Kv = c(H30+) .  c(OH)

IONTOVÝ SOUČIN VODY (mění se s teplotou)

což se rovná po zlogaritmování: – log Kv = – log [H3O+] – log [OH]
 a po zavedení p koeficientů: pKv = pH + pOH

= – 14

= 14

 

c(H30+) =  c(OH) = 10-7 mol/dm3

 

látková koncentrace oxoniových iontů udává kyselost roztoku

 

pH = záporně vzatý dekadický logaritmus látkové koncentrace oxoniových iontů

(pH = – log c(H3O+), pOH = – log c(OH) )

c(OH) 10-14 10-11 10-7 10-2 100
pOH 14 11 7 2 0
pH 0 3 7 12 14

 

stupnice pH: 

pH < 7 kyselý roztok

pH > 7 zásaditý roztok

pH = 7 neutrální roztok

 

Acidobazické indikátory :

indikátor kyselé prostř. pH zásadité prostř.
methyloranž červená 3 – 4 žlutá
lakmus červená 7 modrá
fenolftalein bezbarvý 8-9 červ.  až fialová
Univerzální( Čůta- Kámen) červená až žlutá žlutá→zelená→modrá

 

“Silná kyselina/ zásada” = hodně se disociuje v roztoku      HA + H2O H3O +  A

“Slabá kyselina/zásada” = málo se disociuje v roztoku               B    + H2O HB +  OH

 

Hydrolýza solí -soli ve vodě disociují na ionty, stabilní jsou soli silných K a silných Z nebo slabých K a slabých Z.

Silná K a slabá Z → kyselý roztok

Slabá K a silná Z → zásaditý roztok

Na2CO3 2 Na+  + CO32–  ,   CO32–   je nestabilní, podléhá hydrolýze : CO32– + H2O        HCO32- + OH

OH způsobuje zásaditost roztoku






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: