Otázka: Rozmnožování rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): Šmoulinka24
Obsah:
- obecné schéma rodozměny
- porovnání gametofytu a sporofytu řas, výtrusných a semenných rostlin
- opylení, oplození, reprodukční orgány nahosemenných a krytosemenných
- plody a semena
- vegetativní rozmnožování
Rozmnožování rostlin může probíhat buď vegetativně či pomocí rodozměny.
Vegetativní rozmnožování
- druh nepohlavního rozmnožování
- noví jedinci vznikají bez pomoci výtrusů, či semen
- nový jedinec se vytváří oddělením části rostliny
- vzniká klon (geneticky stejný jedinec jako je rodič)
- způsoby které rostliny využívají:
- šlahouny (jahodník)
- oddenky (kapradiny), podzemní stonek
- hlízy (lilek brambor), podzemní zásobní orgány
- kořenové pupeny (maliník)
- cibule
- dělení buněk (řasy)
umělé:
- řízky ze stonku
- roubování, větev na jiný strom
- hřížení (rostoucí větev se z části zasype zeminou, aby si vytvořila kořeny
výhody:
- rychlejší způsob, jak zabrat nějaké území
nevýhody:
- všichni jsou geneticky stejní – žádná roznorodost = např. náchylnější na nemoci
Rodozměna
- probíhá u všech rostlin (autotrofní, eukaryotní organismy)
- střádá se tu pohlavní a nepohlavní generace
- v rostlině se během ní mění počet chromosomů
spora = gametofyt rozdělené na ♀ gameta a ♂ gameta (pohlavní generace (n)) dále z toho vyplývá zygota = sporofyt = spora (nepohlavní generace (2n)).
gamety:
- izogamety = stejné gamety, jen fyziologicky rozlišené (+, -)
- anizogamety = rozlišitelné, menší z gamet = samčí pohlaví, větší = samičí, obě stejně pohyblivé
- oogamety = samičí = velká a nepohyblivá, samčí = malá a pohyblivá
- oosféra = samičí buňka
Ukázání rodozměny na příkladu:
mechorosty:
- stélkaté rostliny = nerozlišené tělo a bez vodivých pletiv (=cévní svazky)
nápověda:
- výtrus = spora se dělí mitózami a vytvoří tak haploidní prvoklíček
- když vyroste rostlinka vytvoří se na ni pelatky či zárodečníky
- vznikají v nich pohlavní buňky
- samčí pohlavní buňky se pomocí vody dostanou k samičím pohlavním buňkám
- dojde ke splynutí a vzniku diploidní buňky
- vzniká sporofyt – štět s tobolkou
- v tobolce se tvoří meiózou haploidní výtrusy – dochází tu k redukčnímu dělení
- z výtrusů pak vzniká další rostlina
Porovnání gametofytu a sporofytu řas, výtrusných a semenných rostlin
- haploidní gametofyt u mechorostů je velký a fotosyntetizující, vyživuje diploidní sporofyt
- u kapradin je gametofyt mnohem menší, jedná se o prokel, asi 0,5 cm malý lupínek, který nese pohlavní orgány rostliny (pelatky a zárodečníky), sporofyt je tu ten velký fotosyntetizující list
- (někdy má kapradina rozdělné listy na ty co nesou výtrusy (sporofyl) a na ty co je vyživují, protože fotosyntetizují (trofofyl) – stále se ale jedná v obou případech o sporofyt)
- u nahosemenných je gametofyt regulován jen na pylová zrna (případně pylovou láčku) a zárodečný vak (a endosperm)
- u krytosemenných je gametofyt pouze zárodečný vak a pylové zrno (či láčka)
postupně tedy dochází ke zmenšování gametofytu
Opylení
- děj při kterém se samčí pohlavní buňky přenášejí na samičí orgány květu
- bez opylení by následně nemohlo dojít k oplození
- zprostředkovává ho: voda, vítr, živočichové (včely)
- rostlina cizosprašná (většina) – je opylena pylem jiné rostliny stejného druhu
- rostlina samosprašná je opylena vlastním pylem (fazole, hrách)
a) u nahosemenných rostlin jsou pylová zrna přenášena přímo na vajíčko s jedním obalem
b) u krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu
- pyl následně klíčí v pylovou láčku a dostává se blíže k vaječné buňce
- když se dostane až k ní dojde k:
Oplození
- splynutí samčí (spermatické) a samičí (vaječná buňka) pohlavní buňky
- u krytosemenných dochází k dvojímu oplození:
- splývají tu
a) samčí rozmnožovací buňka se samičí vaječnou
b) samičí diploidní jádro zárodečného vaku se samčí buňkou podpůrnou
- (v pylovém zrnu jsou dvě buňky – vegetativní a rozmnožovací)
- vznikne tak zygota (2n) a endosperm (3n)
Reprodukční orgány krytosemenných a nahosemenných rostlin
Nahosemenné – na větvích vyrůstají samčí a samičí šištice
samčí šištice ♂
- obsahují shluky tyčinek
- uvnitř tyčinek dutina = prašné pouzdro
- v prašném pouzdru se tvoří pylová zrna
- tyčinka = samčí výtrusný list = mikrosporofyl (2n)
- prašné pouzdro = mikrosporangium (výtrusnice) (2n) – dochází tam k R!
- pylové zrno = mikrospora = výtrus (n)
samičí šištice ♀
- uvnitř semenné šupiny (pod nimi podpůrné šupiny) = samičí výtrusný list
- na semenných vnikají 2 vajíčka = výtrusnice (2n), dochází tu k R!
- ve vajíčku je zárodečný vak = gametofyt (n)
- obsahuje vaječnou buňku (n)
přeměna po oplození:
- šištice začne dřevnatět
- vajíčku = semeno
- obal = osemeník
- zygota = zárodek
Krytosemenné – květy se tu skládají z:
- květního lůžka
- květních obalů (u jednoděl. nerozlišené okvětí, u dvouděl. rozlišené – kalich a koruna)
- pohlavních orgánů – tyčinky a pestík
tyčinky ♂
- nitka + prašník
- v prašníku vznikají meiózou (R!) haploidní mikrospory (pyl)
- v pylovém zrnu jsou dvě buňky – rozmnožovací a vegetativní
- tyčinka = mikrosporofyl = samčí výtrusný list = (list co nese spory)(2n)
- prašné pouzdro = mikrosporangium = výtrusnice (2n) = (útvar ve kterém vznikají spory)
- pylové zrno = megaspora = výtrus (n)
pestík ♀
- vzniká srůstem plodolistů (např. 5 plodolistů u jabloní) (ale různé skupiny to mají jinak)
- semeník, čnělka, blizna
- semeník obsahuje vajíčka krytá obaly
- uvnitř haploidní zárodečný vak (n)
- plodolist = megasporofyl = (list co nese megaspora)
- vajíčko = megasporangium = výtrusnice (2n)
- zárodečný vak = megaspora (výtrus) (n)
popis zárodečného vaku:
- jádra centrální buňky = jádra zárodečného vaku pak splývají v jedno diploidní jádro (2n)
- a s ním pak splývá ta 2. buňka z pylového zrna -> endosperm (3n)
- složení:
- protistojné buňky
- jádra centrální buňky
- podpůrné buňky
- vaječná buňka
přeměna po oplození:
- otvor klový = mikropyle – proniká tu pylová láčka do vajíčka = jizva
- obaly = osemení
- vaječná b. = oosféra = zárodek
- centrální jádro z. vaku = endosperm
- živné pletivo = endosperm + perisperm
- dole to zúžení je poutko = pupek.
Další podobné materiály na webu:
