Řízení pohybu – maturitní otázka

anatomie

 

   Otázka: Řízení pohybu

   Předmět: Anatomie

   Přidal(a): vnl.xf

 

 

Anatomie – Řízení pohybu

 

Řízení pohybu

 Úmyslný pohyb

  • Pohyb – úmyslný pohyb – je základním předpokladem existence vyšších organismů.
  • U člověka je pohyb základem všech lidských společenských funkcí, kterými jsou především práce, řeč a písmo.
  • Nezbytným předpokladem úmyslného, cíleného pohybu je zabezpečení reflexních mimovolných pohybů, kterými je zajištěna vzpřímená poloha, svalové napětí a rovnováha těla.
  • Podněty pro zaujmutí a udržování polohy těla vycházejí z vestibulárního aparátu a ze svalových a šlachových receptorů (vřetének).
  • Receptory vestibulárního aparátu informují především o poloze a pohybech hlavy.
  • Svalová vřeténka a šlachová tělíska vysílají údaje o poloze končetin, trupu, napětí ve svalech a pohybech svalových skupin.
  • Všechny informace důležité pro posouzení okamžité polohy těla se scházejí na úrovni mozkového kmene, převážně v jádrech retikulární formace.
  • Z retikulární formace vycházejí dráhy, které řídí mimovolné pohyby nutné k zaujmutí vzpřímené polohy a udržení svalového napětí, které je předpokladem pro “start” chtěného pohybu.
  • Činnost retikulární formace je koordinována mozečkem a podřízena mozkové kůře.
  • Zdá se, že se mozeček uplatňuje při řízení mimovolných pohybů tak, že ze spousty informací, které přicházejí do mozkového kmene a na který je mozeček drahami napojen, vybírá ty nejvýznamnější a ostatní potlačí, utlumí.
  • Mícha zpětně dostává pouze takové povely, které v dané situaci vedou k nejoptimálnějšímu pohybu.
  • Mozeček tak upřesňuje a koordinuje mimovolné pohyby a významně se podílí na udržení rovnováhy při chůzi a pohybu.
  • Úmyslné, cílené, volní “chtěné” pohyby jsou vyvolány impulsy vycházejícími z mozkové kůry.
  • Chtěné pohyby jsou základem chůze, pracovní činnosti, řemeslných návyků, psaní, sportovní činnosti atd.
  • Povely k provedení úmyslného pohybu vycházejí z rozsáhlé oblasti temenního a čelního laloku (tzv. motorická kůra, motorický korový analyzátor).
  • Od buněk této kůry vycházejí vlákna tvořící mohutný svazek tzv. pyramidové dráhy.
  • V motorické kůře jsou buňky řídící činnost určitých svalových skupin přesně rozloženy.
  • Drážděním jednotlivých korových okrsků lze proto např. vyvolat záškuby jedné svalové skupiny nebo i jednoho svalu.
  • Největší plochu kůry mají “vyhrazeny” svaly ruky (palce!), jazyka a hrtanu (řeč a práce).

 

 Bazální ganglia

  • Bazální gangiia jsou velká jádra složená z nervových buněk.
  • Ganglia jsou uložena v podkoří obou hemisfér.
  • Skládají se z několika samostatných oddílů různého původu a různého zapojení.
  • Největší celky tvoří tzv. ocasaté těleso (nucleus caudatus) a čočkovité těleso (nucleus lentiformis).
  • V činnosti bazálních ganglií a jejich podílu na řízení hybnosti je mnoho nejasného.
  • Poškození bazálních ganglií se projevuje nepravidelnými krouživými pohyby končetin a záškuby svalů.
  • Podle posledních názorů na řízení volní hybnosti u člověka se zdá nejpravděpodobnější tento výklad funkce bazálních ganglií:
  • Bazální ganglia vytvářejí stále stejné impulsy “návody pro pohyb”.
  • Tyto “návody” jsou drahami převáděny do motorických oblastí kůry a kůra je upraví (vytřídí) podle informací, které sama dostává z různých receptorů a které má uložené v paměti.
  • Upravené impulsy pak vyšle pyramidovou drahou k míšním buňkám.

 

 Mozeček

  • Mozeček (cerebellum) je spojen silnými stonky s koncovým mozkem a s mozkovým kmenem.
  • Mozeček se skládá ze dvou polokoulí (hemisfér) a spojovacího mozečkového červu (vermis).
  • Na povrchu mozečku je silně rozbrázděná mozečková kůra, pod kterou je bílá hmota (dráhy).
  • V bílé hmotě leží mozečková jádra.
  • Kůra mozečku má zcela odlišnou stavbu i funkci než mozková kůra. Především nemá schopnost uchovávat paměťové stopy.
  • Mozeček je spojen s mozkovou kůrou, s bazálními ganglii, s kmenem a s míchou.
  • Hlavním zdrojem informací pro mozeček jsou vestibulární a míšní dráhy přivádějící údaje o poloze a pohybu hlavy a končetin.
  • Mozeček se účastní řízení jak mimovolních, tak chtěných pohybů.
  • Na základě informací vestibulárního aparátu a svalových receptorů řídí kůra mozečku napětí ve svalech a zabezpečuje vzpřímenou polohu a rovnováhu těla.
  • Napětí svalů a stabilita těla, zajišťovaná různými svalovými skupinami, je předpokladem pro uskutečnění chtěných pohybů.
  • Mozeček chtěné a rychlé pohyby koordinuje.
  • Činnost mozečkové kůry: v krátkých časových impulsech vysílá signály ke svalům.
  • Rychlý sled mozečkových impulsů je proto podkladem regulace opakovaných, rychle se střídajících pohybů.

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: