Psychologie zdraví a nemoci – lékařství a ošetřovatelství

 

   Otázka: Psychologie zdraví a nemoci

   Předmět: Lékařství a ošetřovatelství, Psychologie

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

Psychologie zdraví a nemoci

  • vliv nemoci na psychiku člověka, autoplastický obraz nemoci, postoj pacienta k nemoci, prožívání bolesti

 

V oblasti psychiky dochází ke změnám z důvodu

  • Onemocnění a hlavně hospitalizace
  • Změny sociální role a postavení jedince
  • Změny denního a týdenního stereotypu
  • Neuspokojování potřeb biologických a sociálních
  • Konfliktů se zdravotníky, pacienty
  • Řešení nových situací spojených s realizací diagnosticko-terapeutických postupů

 

Prožívání nemoci

  • Každý člověk prožívá nemoc subjektivně odlišně od jiných lidí, subjekt. Prožívání = AUTOPLASTICKÝ OBRAZ NEMOCI.

 

Prožívání nemoci má složky

  1. senzitivní- jaké potíže mi ta nemoc přináší (bolest, zvracení, průjem)
  2. emoční- emoce, které vznikají v souvislosti s nemocí. (strach, úzkost, obavy)
  3. volní- vlastnosti, které nám slouží při překonávání nemoci a aktivně se snaží o uzdravení.
  4. informativní- informace, které o té nemoci máme, které si zjistíme.

Tyto složky nepůsobí samostatně, prolínají se.

 

Autoplastický obraz nemoci

  • Je podmíněn: výchovou, charakterem, pohlavím a soc. situací.

 

Dělí se

RÁZ NEMOCÍ

  1. akutní X chronické
  2. ambulantně X hospitalizace
  3. chirurgická léčba X konzervativní léčba
  4. komplikace X trvalé následky

 

OKOLNOSTI, ZA KTERÝCH NEMOC PROBÍHÁ

  1. problémy, nejistoty (finance, zaměstnávání)
  2. prostředí, ve kterém nemoc probíhá (ČR, nebo zahraničí)
  3. míra zaviněné nemoci
  4. rodinná situace

 

PREMORBIDNÍ OSOBNOST (před onemocněním)

  1. věk
  2. pohlaví
  3. temperamentní a charakterové vlastnosti
  4. volní vlastnosti osobnosti
  5. hodnotový systém
  6. sociální postavení nemocného
  7. zdravotní uvědomění

 

Postoje nemocného k nemoci

  • Normální postoj k nemoci – odpovídá skutečnému stavu nebo tomu, co bylo nemocnému o nemoci sděleno. Nemocný je na nemoc přiměřeně adaptován.
  • Bagaletizující postoj – nemocný podceňuje závažnost nemoci, neléčí se, nešetří se, navrhovaná opatření nedodržuje. Důvody: přeceňování svých sil, podceňování zdraví jako důležité hodnoty, strach (z následků, ze ztráty osobní prestiže.)
  • Repudiační postoj – zapuzení nemoci. Nemocný nebere nemoc na vědomí, nejde k lékaři, potlačuje myšlenku na nemoc a úvahy o ní. Jde o nevědomou disimulaci.
  • Dysimulační postoj- nemocný záměrně zkresluje svoje potíže, případně je popírá, neinformuje lékaře správně. Motivy bývají různé, např.: snaha ukončit pracovní neschopnost z finančních důvodů, strach ze ztráty zaměstnání.
  • Nozofóbní postoj – nepřiměřená obava z nemoci, kdy se nemocný nechává opakovaně vyšetřovat, střídá lékaře, přeceňuje své drobné, bezvýznamné potíže a obává se především nevyléčitelných chorob. Nemocný si je vědom, že jeho obavy jsou přehnané, ty se mu však neustále vnucují.(karcinofobie, kardiofobie, apod.)
  • Hypochondrický postoj – nemocný se domnívá, že trpí vážnou tělesnou chorobou, nebo prožívá potíže lehčích nemocí velmi zaujatě, svým potížím podléhá, nebojuje s nimi.
  • Nozofilní postoj – bývá spojen s uspokojením a s příjemnými stránkami nemoci. Nemocný nemusí plnit své povinnosti, okolí o něj více pečuje, jsou na něj brány větší ohledy. Časté u dětí.
  • Účelový postoj – vystupňovaný nozofilní stav. V důsledku získání soucitu, ohledu, úniku z nepříjemných situací (vojna), nebo získáním určitých hodnot (lázně, důchod) – Jsou většinou vědomě a probíhají i u zdravých lidí.

 

Rozlišujeme

  • Agravace – přehánění příznaků, zveličování. Může být nevědomá i vědomá.
  • Simulace – je vědomé předstírání nemoci a jejich příznaků, zpravidla proto, aby nemocný dosáhl nějaké výhody.
  • Repudiace- je také někdy označována za nevědomou disimulaci. Je to zapuzení nemoci.

 

Prožívání bolesti

  • Bolest je nepříjemný senzorický a emocionálním zážitkem, který je spojen s poškozením tkáně nebo orgánu.

 

Je to mnohostranný fenomén základní dimenze

Fyziologická – má i ochrannou funkci, zabraňuje před zničením,

Psychologická

  • senzorická (smyslová),
  • emoční (city),
  • hodnotící – hodnotí objektivně jaká ta bolest je, srovnávání bolestí na základě minulých zkušeností.

 

Z hlediska odezvy jak na tu bolest reaguje lze bolest porovnat

  1. V rovině subjektivní: je intenzivní, ale krátkodobé, doprovázena tachykardií, tachypnoe, pocením, upadá až do bezvědomí.
  2. V rovině objektivní: je méně intenzivní, ale dlouhodobá, má vliv na fyzický organismus, tak na psychiku, tak i na sociální stránku.
  3. Zvláštní druh bolesti, kdy člověk tu bolest cítí, ale lékařská vyšetření jsou negativní. = u pacientů s opakovanými hospitalizacemi, práh bolesti je snížený, předpokladem je hysterická osobnost.

 

  • Bolest léčíme: farmakologicky, fyzioterapeuticky, chirurgicky

 

Psychologie strachu a úzkosti

  • Oba dva prožitky vyrůstají z pocitu ohrožení.
  • Je to sebezáchovný proces

 

Strach

  • Je nepříjemný požitek vázaný na určitý předmět nebo situaci.
  • Je reakcí na nebezpečí a má signální a obrannou funkci.
  • V průběhu prožitku strachu dochází k fyziologickým změnám = zvýšený krevní tlak, tachykardie, poruchy zažívání, pocení a průjem.
  • Za užitečný považujeme tzv. přiměřený strach, který má kladný význam. (upozornění na dodržování léčby, režimu, nebo obava z komplikací z kouření.)
  • Nadměrný strach působí škodlivě, bezdůvodný strach.

 

Předměty strachu v nemocnici

  • Strach z nemoci
  • Strach z postupů diagnostických
  • Strach z bolesti
  • Strach ze smrt i= umírání
  • Strach ze ztráty soběstačnosti
  • Strach ze změny vzhledu

 

Cílem péče zdravotníku je minimalizace předmětů strachu

  • Psychologický přístup: vhodná komunikace, přítomnost toho zdravotníka, empatie
  • Dobře vedený rozhovor: podpůrný a evalvační chování, otevřené otázky
  • Vhodné zaměstnání: televize, rádio, noviny, křížovky


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!