Prvoústí (protostomia) – podrobné výpisky

 

   Otázka: Prvoústí (protostomia)

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kuba Liška

 

 

Trojlistí (eubilateria) se dělí na:

• Prvoústí – ty dělíme na: schizocoelní, pseudocoelní, coelom
• Druhoústí

 

Kmen: Ploštěnci

• schizocoelní dutina, tělo je zploštělé, mají nedokonalé orgány
• trávicí soustava má jeden otvor (příjem i výdej)
• vylučovací soustava (protonefridie= plaménkové buňky)
• nervové pruhy vedou na břišní straně těla

 

třída: Ploštěnky

• žijí ve sladké i mořské vodě a zároveň i v půdě
• na přední straně těla jsou hmatové laloky, v pokožce jsou buňky vylučující sliz- pro
  lepší pohyb
• rhabdity – při podráždění je vymrští, získávání potravy
• pod pokožkou je podkožní svalový vak, který je tvořen šikmou a podélnou svalovinou
• trávící soustava = 1 otvor a 3 slepé výběžky střeva
• protonefridie jsou pospojovány a vyúsťují na hřbetě v podobě vylučovacích kanálků
• hermafroditi (sladká voda- přímý vývoj, slaná voda – vývoj přes larvu)
• Zástupci: Ploštěnka mléčná, černá, potoční, horská, ploštěnka mnohovětvená
  slanovodní

 

třída: Motolice

• vnější i vnitřní paraziti
• mohou parazitovat ve střevech, žlučovodech, nosní dutině, ústní dutině, žábry
• u teplokrevných i studenokrevných obratlovců
• některé druhy mají více hostitelů
• redukce smyslových orgánů, u některých i pohybových
• silná kutikula na povrchu
• přísavky na obou koncích těla
• velká produkce pohlavních buněk
• tělo protáhlé, lupenité
• na spodu vývody pohlavních žláz
• rozmnožování:
  • a) hermafroditi
  • b) gonochoristé – sameček má břišní rýhu, ve které má samičku
• vylučování- protonefridie, ústí do vývodních kanálků
• význam – onemocnění  zvířat,  člověka
• vývoj motolice jaterní – napadá játra – kanálky
• ovce, dobytek -> člověk
• oplozená vajíčka se dostávají s výkaly ven z těla, vajíčka se musí dostat do
  vody, tam vznikne larva MIRACIDIUM – do 24 h se musí dostat do těla
  bahnatky malé (plž), v ní se dostane do hepatopankreatické žlázy/slinivko
  jaterní- několik vývojových fází –
  • 1. sporocysta
  • 2. redie  – opustí tělo
    bahnatky
  • 3. cerkarie – opouští vodu, vyleze na břeh – tráva
  • 4. adolescarie – spasení – zažívací trubice – krví do jater, tam dospěje
• motolice kopinatá, krevnička močová – kapiláry močového měchýře
  člověka -> potrhání kapilár -> močokrevnost, v Africe, Portugalsko
• paraziti na studenokrevných – žábrohlíst žabí

 

třída: Tasemnice

• vnitřní paraziti, k tomu jsou přizpůsobeni, i více hostitelů
• tělo se skládá z několika základních částí – hlavička (skolex), na ní příchytné
  háčky a přísavky
• za hlavičkou je krček a potom jednotlivé články
• celá může mít až 10 m
• na povrchu jednovrstevná pokožka, pod ní svalový vak, který napomáhá
  k doškrcování posledních tělních článků
• trávicí soustava chybí, vyživuje se osmotrofně (celým povrchem těla)
• protonefridie, ty ústí do postranních vylučovacích kanálků
• gangliová nervová soustava
• proterandrický hermafrodit, v menších částech dozraje spermie a ve větších
  článcích vajíčka,  oplodní se v propletenci článků
• vajíčka se s výkaly dostávají ven
• jestliže vajíčko spase dobytek, nebo něco jiného, tak uvnitř v těle vyroste
  (larva se dostane do masa, tam  vznikne boubel, ten se se špatně
  zpracovaným masem dostane ven do střev), boubel ve střevech vystrčí
  hlavičku a do 3 měsíců vznikne nová funkční tasemnice
• Zástupci: škulovec široký – v Pobaltí a má 3 hostitele – pes, prase, člověk ->
  v každém z nich prodělává část vývoje, řemenatka ptačí, tasemnice
  dlouhočlenná, bezbranná, měchožil zhoubný, tasemnice vrtohlavá (usazuje se
  na mozku- divné chování -> vrtohlavost), tasemnice psí, dětská
• prevence:
  • 1) omezit domácí porážky
  • 2) dostatečná tepelná úprava masa
  • 3) hygiena ve styku s domácími zvířaty

 

kmen: Pásnice

• mořští zástupci
• schizocoel
• od několika mm až do desítek metrů
• gangliová nervová soustava
• vylučovací soustava – protonefridie
• vyvinutá CÉVNÍ SOUSTAVA (základ- hřbetní céva a 2 postranní -> spojeno
  do 1 systému)
• trávicí soustava je trubicovitá (začíná ústním otvorem a končí řitním)
• Zástupci: pásemnička sladkovodní, pásmovka veliká – až 30 m

 

kmen: Mechovnatci

• drobní vodní, převážně mořští živočichové
• jednotlivě i v koloniích
• velikost do ½ cm
• tělo kalichovité se stopkou
• rozmnožují se buďto pohlavně nebo nepohlavně – pučení
• Zástupci: mechovnatka jemná – sladkovodní

 

kmen: Hlísti

• válcovité protáhlé tělo kruhovitého průřezu, tělo je nečlánkované, na povrchu
  kryto kutikulou a jednovrstevnou pokožkou
• tělní dutina – pseudocoel, je vyplněna tekutinou – ta udržuje pevnost a
  pružnost těla
• cévní soustava chybí, vylučovací soustava – protonefridie
• parazité jsou anaerobní
• -> gonochoristé
• výskyt: voda, půda
• řada z nich parazituje na rostlinách, živočiších včetně člověka

 

třída: Hlístice

• parazité rostlin, živočichů
• patří sem:

řád: Háďata

• parazité na rostlinách
• mají bodec, kterým nabodávají buňky a vysávají jejich obsah
• žijí na kořenech rostlin
• zástupci: Háďátko řepné – na řepě- může způsobit její neúrodu
• Háďátko pšeničné – napadá pšenici a znetvořuje obilky – nad zemí
• Háďátko octové – všude, kde něco kvasí

řád: Roupi:

• Roup dětský – samička až 12 mm, sameček o ½ menší
• většinou žije u dětí ve střevech
• po oplodnění vylézá samička a klade vajíčka kolem řitního otvoru à vyvolává svědění (dítě samo sebe nakazí vajíčky, vychází ven i s výkaly, dítě se podrbe a ruku si strčí do pusy à autoinfekce
• nemají rádi kořeněná jídla, ale mléčnou stravu

řád: Škrkavky

• zástupci: škrkavka koňská, prasečí
• člověk: škrkavka dětská – 25 – 30 cm
• pohlaví poznáme podle háčku na konci těla – sameček
• denně až 200 tis. vajíček
• šíří se výkaly-na pole, zahradu.. na trávu, zeleninu…
• ve střevech se z vajíčka vylíhne larva, která se provrtá do cévní soustavy a je
  zanesena krví do plic  a odtud vyleze do hrtanu a tam je buď polknuta, nebo se
  provrtá do jícnu a dostane se zpět do střeva, tam pohlavně dospěje
• nákaza se projeví horečkou, kašlem a únavou

řád: Měchovci

• zástupci: měchovec lidský, který způsobuje průjmy chudokrevnost
• žije v půdě
• larva může přes kůži proniknout do těla, projde tím samým cyklem jak škrkavka a skončí v tenkém střevě

řád: Vlasovci

• paraziti
• ucpávají mízní cévy, tam kde se usadí, tak ta část zduří à sloní nemoc (nejde léčit)
• zástupci: Vlasovec mízní – přenašeč je komár
  Vlasovec oční – přenašeč je bodavý hmyz a napadá oči

řád: Nitkovci

• zástupci: Tenkohlavec lidský – ve střevech člověka
  Svalovec stočený – napadá teplokrevné savce a larvy se živí se svalovou hmotou, přenosné i na člověka, u nás na divočácích
• úmrtnost u lidí – 35 % nakažených

řád: Vrtejši

• zástupci: Vrtejš kachní – kachny, vrtejš veliký

 

třída: Vířníci

• vodní drobní živočichové
• protáhlé tělo, pohybují se pomocí vířivého aparátu – věnce brv
• gonochoristé
• po většinu roku se rozmnožují nepohlavně (partenogeneticky) a na podzim pohlavně
• součást planktonu
• zástupci: Krunýřenka obecná

 

Kmen: Hlavatci

• Mořští zástupci
• Mají asi 20 cm, pseudocelní dutinu
• Přední část těla vybíhá v kyjovitý chobot, na druhém konci těla vybíhají 1-2 prstovitě zahnuté přívěsky
• Mají oddělené pohlaví, jsou to dravci
• Žijí v bahně (v sedimentech v moři)
• Zástupci: hlavatec žaludovitý

 

Kmen: Měkkýši (Mollusca)

• Mají tělní dutinu coelom, orgány zavěšeny na závěsech
• Jsou známy už z kambria
• Nejznámější skupiny: Paplži, plži, mlži, hlavonožci
• Paplži – jsou to mořští zástupci, mají ploché podlouhlé tělo, hlavová část slabě vyvinutá, na povrchu těla -> kutikula s destičkami, které nejsou pospojovány -> červovci, chroustnatky, přílipkovci – až do roku 1952 známy pouze ze zkamenělin (myslelo se, že vyhynuli)

Schránkovci (skořápkovci),

• třída: Plži
• Mořští, sladkovodní, suchozemští
• Na povrchu těla je ulita – může být jak pravotočivá tak levotočivá
• Schránky mají různý tvar
• Existuje skupina plžů, kde chybí schránka
• Popis těla s ulitou: tělo ze tří základních částí: hlava, svalnatá noha, spirálně stočený útrobní vak
• Z ulity se vysunuje noha s hlavou, je to orgán pohybu, má velice silnou svalovinu, spodní část se nazývá chodidlo – na něm i na ostatních částech těla jsou žlázy produkující sliz – usnadňuje pohyb, zabraňuje vysychání
• Na přední část nohy navazuje hlava – na ní jeden pár nezatažitelných tykadel s očima u mořských, u suchozemských jeden pár tykadel s očima a druhý pár kvůli hmatu
• Útrobní vak tvořen pláštěm – kožní záhyb – vystýlá ulitu, neustále dorůstá a zvětšuje se, dále kožovitý lem – tam zůstává pouze dýchací otvor
• V plášťové dutině je osrdečník se srdcem, srdce se skládá z jedné předsíně a jedné komory, cévní soustava otevřená, krevní tekutina je bezbarvá (krevní barvivo – hemocyanin)
• Vylučovacím ústrojím jsou metanefridie – primitivní ledvina, poblíž osrdečníku
• Dýchací soustava – primitivní plíce nebo žábry
• Trávicí soustava – začíná ústním otvorem -> ústní dutina – v ní je chitinová čelist – radula – struhadlo -> jícen -> střevo, rozšířené v žaludek -> do střeva ústí slinivko jaterní žláza – střevo – řitní otvor
• Nervová soustava – gangliová – je tam několik párů ganglií – mozková zauzlina, nožní zauzlina – odtud vybíhají nervy do celého těla
• Svalovina je nejmohutnější v oblasti chodidla, zatahování umožňuje zatahovač nohy jako pokračování cívkového svalu, který je upnutý uvnitř v ulitě
• Rozmnožování
  • Mohou u nich být jak gonochoristi, tak hermafroditi
  • Naši hlemýždi mají šípovitý výběžek, pomocí kterého si vyměňují spermie – zasouvají ho do vývodu pohlavních žláz
  • Po oplodnění vajíček dochází ke kladení -> do země, z nakladených vajíček se líhnou malí hlemýždi – přímý vývin

• Ulita – má 2-3 vrstvy
• Na povrchu vrstva z konchiolinu
• Prostřední vrstva je z CaCO₃
• Vnitřní vrstva – může nebo nemusí být -> perleťová vrstva
• Uprostřed ulity – střední sloupek – kolumela
• Na zimu se ulita uzavírá víčkem (operculum) – z vápence
• Pod víčkem průhledná blána – epifragma

 

Bezulitnatí (Nazí)

• U nich celé tělo tvořeno nohou a hlavou
• Útrobní vak uvnitř nohy – proto se nejedí
• Zbytek pláště -> kožovitý lem na hřbetě – pod ním destička -> zbytek schránky
• Na hřbetě je také dýchací otvor ve zbytku pláště
• Systém založen na tom, kde je umístěn dýchací orgán

U plžů tři podtřídy:

• Předožábří
  • Mají jeden až dva páry žáber, umístěných před srdcem
  • Do nich patří např. ušeň mořská, bahenka živorodá, jehlanka obecná, zavinutec tygrovaný, ostranka jaderská, křídlatec velký, homolice břichatá
• Zadožábří
  • Mají žábry až za srdcem
  • Mají poměrně malou schránku
  • Zej obrovský
• Plicnatí
  • Mají plicní vaky, nebo vodní plíce
  • Plovatka bahenní, okružák ploský, hlemýžď zahradní, páskovka keřová, slimák popelavý, plzák lesní, lačník stepní, slimák největší

 

Třída: Mlži

• Vypadají poněkud jinak než plži, došlo u nich k redukci hlavy – zůstaly dva závojíčky – příústní plachetky jako pozůstatek hlavy
• Tělo tvořeno dvouchlopňovým pláštěm, na povrchu dvě lastury
• Lastury mohou mít stejný tvar nebo je každá jiná – na jejich povrchu patrné přírůstky
• U některých druhů přirůstá jedna lastura k podkladu
• Jsou spojené vazem – jakoby „pant ve dveřích“, otvírání a zavírání lastur zajišťují svěrací svaly, na okraji lastur kožovitý lem – těsnění, uzavře mlže
• Do lastur jsou tyto otvory: přijímací otvor, kousek nad ním je vyvrhovací otvor
• Ústní otvor úplně na druhé straně
• Většina mlžů žije na dně či zahrabaná v bahně
• Z lastur vysunují pouze svalnatou nohu – pomocí ní se pohybují na podkladu
• Ty, které jsou v bahně, vystrkují ven pouze rourku sypho, kterou nasávají vodu
• Ty, které jsou přirostlé k podkladu, mají tzv. Byssovu žlázu, která produkuje látku, pomocí které se přilepí na podklad v příbojové zóně
• Trávicí soustava začíná ústním otvorem -> pokračuje střevem rozšířeným ve vakovitý žaludek, kam ústí slinivko jaterní žláza
• Vyústění střeva je potom nad přijímacím otvorem, v blízkosti vyvrhovacího
• Cévní soustava – srdce v osrdečníku, slabě vyvinuté, dvě předsíně jedna komora, volně se rozlévá
• Vylučovací soustava – Bojanova žláza, ústí opět do plášťové dutiny
• Nervová soustava je gangliová
• Rozmnožování – gonochoristi, vývoj přes larvu – nepřímý, larva = glochidium
• Zástupci: slávka jedlá, perlorodka říční, škeble rybničná, perlotvorka, hřebenatka, ústřice, velevrub, hrachovka obecná, srdcovka jedlá, zéva obrovská, střenka jedlá, kyjovka, skulař vrtavý-vrtá do skal, šášeň lodní vrtá do dřeva

 

Třída: Hlavonožci

• Mořští zástupci
• Někteří patří mezi největší bezobratlé živočichy
• Jsou známy již z prvohor, došlo u nich k redukci schránek, vakovité tělo, nápadná chapadla (ramena) – přeměněná noha, přeměnou nohy vzniká také nálevka – slouží k pohybu, nasaje vodu a tryskem ji vymrští, uvnitř nálevky žláza, která produkuje černé barvivo – vypouští, když je v nebezpečí, vzniká temný „mrak“ a hlavonožec se ukryje jinam
• Uvnitř kůže jsou chromatofory, umožňují velice rychlou změnu barvy – můžeme pozorovat zejména v době páření
• Příjem potravy – počíná ústním otvorem, je na spodní straně těla mezi rameny, v ústní dutině tvrdé zobanovité čelisti – pomocí nich jsou schopni rozlousknout i kraba
• V ústní dutině bývají přeměněné žlázy – jedové
• Dále následuje vakovitý žaludek a střevo
• Cévní soustava je uzavřená
• Srdce má jednu až čtyři síně
• Vylučovací soustava – nefridie
• Nervová soustava – dochází ke splývání ganglií do velkého útvaru, připomínající mozek
• Smyslové orgány – komorový typ oka – podobný jako savci
• Rozmnožování – výrazný pohlavní dimorfismus -> gonochoristi
• U samců se velice často jedno rameno mění v hektokotylové rameno, pomocí kterého předává do plášťové dutiny samice pouzdro se spermiemi
• Velice často dochází k tomu, že samice se o vajíčka stará, vajíčka poměrně velká, kladena do kokonů, vývin přímý
• Zástupci: loděnka hlubinná, argonaut pelagický, oliheň, sépie obecná, chobotnice pobřežní, krakatice obrovská – ramena až přes 10m dlouhá, žijí v hlubinách oceánu, jsou napadány vorvani (kytovci)

 

Kmen: Sumýšovci

• Mořští zástupci, žijí ve vyhrabaných rourkách, schránkách měkkýšů
• Mají červovité, nečlánkované tělo, krytou kutikulu
• Velikost od 1 do 60 cm, podle druhu
• Přední část užší, zakončená ústy s tykadly
• Chybí cévní a dýchací soustava
• Oddělené pohlaví, vývoj nepřímý

 

Kmen: Rypohlavci

• Žijí ve vyhrabaných rourách
• Červovité tělo, které v předu vybíhá v rypec -> rypohlavci
• Známo asi 140 druhů, pohlavní dvojtvárnost

 

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

• Válcovité tělo se stejnoměrnou článkovitostí
• U dravých forem -> specializované orgány
• Poslední články u nich srůstají v tzv. pygidium
• Výskyt – mořští + sladkovodní, suchozemští (půdní)
• Stejnoměrné článkování uvnitř těla -> přepážky
• V každém článku je pár nervových zauzlin, pár metanefridie a párové bývají i pohlavní orgány
• Na povrchu těla je pokožka, která je chráněna vrstvou slizu – usnadňuje pohyb a umožňuje dýchání
• Pod pokožkou -> kožně svalový vak (hladká svalovina) -> umožňuje pohyb
• Pohybu pomáhají i štětiny
• Nervová soustava – žebříčkovitá
• Konektivy a komisury -> spojky mezi zauzlinami v soustavě
• Vodní zástupci – mají žábry, suchozemští dýchají povrchem těla
• Rozmnožování:

1. Gonochoristé (většina mořských zástupců)
2. Hermafroditi (většinou suchozemští zástupci)

• Vývoj: nepřímý, jestliže je vývoj přes larvu, nazývá se larva „trochofora“

 

Třídy v kmeni Kroužkovců:

1. Mnohoštětinatci

• Zástupci mořští, většinou draví, pohybují se pomocí končetin – parapodia – mají štětinky
• Mají vyvinutá jednoduchá očka a makadla
• Cévní soustava uzavřená
• Dýchají pomocí vnějších žáber, které jsou velice často keříčkovité
• Vylučování pomocí metanefridie
• Gonochoristi i hermafroditi
• Vývoj přes larvu – trochofora

Řád: Bloudivci

• Nereidka hnědá
• Palolo zelený
• Afroditka plstnatá

Řád: Sedivci

• Žijí v rourkách, vysunují pouze hlavu a tykadla

Řád: Prakroužkovci

• Drobní mořští zástupci

 

2. Opaskovci

• Žijí ve vlhkých půdách nebo ve vodě
• V první třetině těla zduří jeden článek -> vytvoří opasek (clitellum)
• Opasek slouží k rozmnožování, dochází přes něj k přenosu spermií při kopulaci
• Tělo stejnoměrně článkované (homonomně)
• Přední část vybíhá v tzv. hmatový prstík (prostomium)

Řád: Máloštetinatci

• Žijí v půdě, bahně
• Nitěnka obecná – bahnitá dna potoků, pomalu tekoucích řek, má růžovou barvu, vysunuje z bahna zadeček, víří ve vodě -> okysličuje si krev
• Roupice bělavá
• Žížalice pestrá
• Žížala obecná
• Žížala podhorní – světélkuje
• Žížala hnojní – páchne
• Žížala dešťovka – rousnice, 15-20 cm

 

3. Pijavice

• Jak sladkovodní tak mořští zástupci
• Řada z nich paraziti
• Sají krev na teplokrevných obratlovcích
• Na přední a zadní části těla je přísavka, opasek slabě vyvinutý a mají chitinózní čelisti, kterými natrhnou pokožku, v ústní dutině -> přeměněné slinné žlázy, které obsahují hirudin -> zabraňuje srážení krve
• V současné době se některé druhy chovají v laboratorních podmínkách a využívají se v chirurgické medicíně pro přikládání pacientům po amputacích na obnovení krevního oběhu
• Chobotnatka rybí, plochá
• Pijavka lékařská
• Pijavka koňská

 

Kmen: Drápkovci

• Článkovaní, suchozemští, vyskytují se především v tropech, subtropech, částečně zasahují do mírného pásma jižní polokoule
• Mají pár článkovaných tykadel, primitivní kusadla
• Nedokonale článkované končetiny s drápky
• Dýchají vzdušnicemi
• Cévní soustava otevřené, oddělené pohlaví

 

Kmen: Želvušky

• Mikroskopičtí živočichové, žijící ve vodách (i v mechu), v mořích
• Tělo tvořeno hlavovým výběžkem, následuje pět članků -> na čtyřech z nich jsou končetiny
• Chybí cévní soustava, dýchací soustava a poprvé se objevuje vylučovací soustava, která se nazývá malpigické trubice (žlázy) -> ústí do střeva
• V případě sucha přečkávají v tzv. anabióze (něco jako spóra)

 

Kmen: Jazyčnatky

• Vnitřní paraziti
• Pokožka vylučuje kutikulu, která obsahuje chitin
• Přidržují se pomocí drápku v dýchacích orgánech suchozemských obratlovců, zejména masožravců

 

KMEN: ČLENOVCI (ARTHROPODA)

• Dosáhli nejvyššího stupně vývoje
• Nejpočetnější kmen (asi 1,5 miliónu druhů) – 3/4 živočichů jsou členovci
• Tělní dutina coelom
• Osídleny všechny biotopy (kromě polárních oblastí)
• Nestejnoměrně článkované tělo – jednotlivé články splývají -> vytvářejí buď: hlavohruď a zadeček nebo hlavu, hruď a zadeček
• Různí parazité – zejména vnější (ektoparazité)
• Významní opylovači rostlin, bioindikátory
• Článkované končetiny
• Na povrchu těla je kutikula -> zpevněná chitinem a vytváří tzv. vnější kostru -> znemožňuje růst (dospělost -> konečná velikost), ale u některých druhů a nedospělých larev dochází ke svlékání kostry = růst skokem -> vnější kostra praskne, členovec vyleze -> napumpuje mízu pod kutikulu -> zvětší objem, kutikula zatvrdne a vytvoří se nová vnější kostra
• Svalovina příčně pruhovaná – větší výkonnost
• Gangliová nervová soustava
• Vylučovací soustava – metanefridie nebo malpigické žlázy, které ústí do střev
• Dýchací soustava:
  • Žábry (u vodních)
  • Plicní vaky
  • Vzdušnice (vchlípeniny pokožky dovnitř)
• Trubice vyztužené chitinem, uvnitř tekutina, k výměně vzduchu dochází přes ní
• Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
• Gonochoristi (drtivá většina)
• Vývoj přímý i nepřímý (přes larvu)
• Systém utvořen podle diferenciace 1. páru končetin

 

Podkmen: Trilobiti

• Nejstarší – prvohory, vymřeli
• Tělo má tři části: hlava s hlavovým štítem, trup a zadeček s ocasním štítem
• Na hlavě jsou oči, mají několik končetin
• Podélné glabelární rýhy
• Zkameněliny u nás: Praha – Plzeň, Kutná Hora
• Žili ve vodě

 

Podkmen: Klepítkatci

• pár končetin -> přeměněn v klepítka -> slouží k zachycení kořisti, zpracování potravy
• Jsou známí již z prvohor
• Vyskytují se ve vodě i na souši
• Stavba těla: hlavohruď (prosoma), zadeček (opistosoma)
• na hlavohrudi – šest párů končetin, 1. pár = klepítka (chelicery), 2. pár = makadla (pedipalpy) -> hmatové orgány, zbývající 4 páry = kráčivé končetiny, na zadečku končetiny nejsou (pouze u hrotnatců – nejprimitivnější)

 

Třída: Hrotnatci

• mořští zástupci (60-80 cm), v současnosti žije pět druhů – „živoucí fosílie“
• zadeček vybíhá v hrotovitý útvar -> telson
• kladou vajíčka do písku na pobřeží -> stávají se terčem živočichů
• zástupci: ostrorep americký, molucký

 

Třída: Pavoukovci

• nejpočetnější skupina
• výskyt: voda, souš
• mají i přes 10 cm
• zavalité tělo, na hlavohrudi šest párů končetin, na zadečku nejsou
• dýchání: plicní vaky, vzdušnice
• klepítka – zachycení kořisti, obrana, u některých druhů i přenos spermií
• čtyři páry končetin k pohybu
• trávicí soustava: malý ústní otvor -> mimotělní trávení: chycení kořisti -> obalení -> napíchnutí (trávicí enzym) -> rozložení kořisti -> vycucnutí
• slinné žlázy často obsahují jedovaté látky
• na ústní dutinu navazuje hltan, jícen, žaludek a střevo, které zasahuje až do končetin, končí řitním otvorem
• cévní soustava je otevřená, srdce trubicovité, na hřbetní straně má otvory (ostie) – pro nasávání mízy (krve)
• vylučovací soustava:

1. koksální žlázy – nefridie vyúsťující na kyčlích
2. malpigické trubice – ústící do střeva

• nervová soustava je gangliová, u štírů žebříčková
• smyslové orgány -> mechanoreceptory – štětinky vnímající otřesy, indikují „příchod“ potravy
• rozmnožování: gonochoristé, často se u nich vyskytuje pohlavní kanibalismus (samička po spáření sežere samečka), péče o potomstvo

 

Řád: Štíři

• Nejstarší suchozemští členovci
• Žijí v oblastech tropů, subtropů
• Jsou to dravci
• Živí se především hmyzem, červy
• Trup vybíhá ve štíhlou ocasní část (telson) a je zakončen hrotem s jedovou žlázou
• Jedovatost štírů je různá, můžou být nebezpeční i člověku
• Jed k obraně a usmrcení kořisti
• Mláďata štírů se drží na těle samičky
• Největší druhy až 20 cm
• Štír kýlnatý, veleštír obrovský

 

Řád: Pavouci

• Známo 20 000 druhů, u nás asi 1000
• Šíří se k nám nepůvodní pavouci
• Mají hlavohruď a zadeček – navzájem spojené tenkou stopkou
• Na povrchu chitinózní vrstva
• Svlékají se – rostou
• Jedové žlázy – v chelicerách (ty mají srpovitý výběžek, kde žláza vystupuje)
• Makadla, čtyři páry kráčivých končetin
• Končetina: kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlové články, drápky
• Na zadečku jsou snovací bradavky – vznikly přeměnou zadečkových končetin, jsou tam tři páry a uvnitř vzniká tekutina, která na vzduchu rychle tuhne ve vlákno
• Tvorba pavučiny – instinktivní činnost, účel je chytání hmyzu jako kořisti
• Pro pavouky typické mimotělní trávení
• Na hlavohrudi je 6-8 jednoduchých oček
• Jsou to gonochoristé
• Dochází ke kopulaci, velice často k pohlavnímu kanibalismu
• Vajíčka kladena do kokonů, které tvoří samička
• Zástupci: vodouch stříbřitý – žije ve vodě ve „zvonu“, do něj přináší vzduch na chlupech zadečku, křižák obecný, pokoutník domácí, sklípkani, běžník kopretinový, snovačky,

 

Řád: Štírci

• 1 cm
• Široké ploché tělíčko
• Nachází se v ptačích hnízdech, u lidí v knihovnách – likvidují roztoče v knížkách

 

Řád: Sekáči

• Hlavohruď srostlá se zadečkem – tělíčko je kulovité
• Mají velice dlouhé končetiny – jsou křehké, snadno se odlomí – po odlomení se jim končetiny dlouho sekají -> sekáči
• Sekáč domácí

 

Řád: Roztoči

• Většinou mikroskopické velikosti
• Řada z nich jsou dravci, některé druhy napadají člověka
• Klíště obecné – samička asi 4 mm, napadá savce, po nasátí může mnohonásobně zvětšit svůj objem, do pokožky zavrtává chobot s háčky – vypouští látku, která brání srážení krve, může způsobit zanesení původce onemocnění, samička klade vajíčka do vlhka – larvy parazitují na ptácích – po dospění zase parazitují na savcích
• Nemoci přenášené klíšťaty – klíšťová encefalitida, Lymského borelióza
• Čmelík kuří – parazit na slepicích
• Sviluška ovocná, chmelová – parazitují na ovocných stromech
• Sametka zarděnková
• Roztočík včelí
• Sladokaz moučný
• Zákožka svrabová – vrtá v kůži člověka chodbičky, způsobuje svědění – po rozškrábání

 

Podkmen: Korýši

• Vodní zástupci, mořští i sladkovodní
• Tělo: hlavohruď a zadeček
• Na hlavohrudi – 2 páry tykadel (antény a antenuly)
• Končetiny – 1 pár kusadel (mandibuly), 2 páry čelistí (maxilly)
• Ruzné skupiny mají různý počet končetin (různé funkce) – příústní nožky, zbytek k pohybu
• Na zadečku mohou mít také končetiny
• Dýchací soustava: žábry (pod krunýřem)
• Povrch těla chráněn krunýřem (karapax) -> vystužen sloučeninami vápníku
• Čas od času ho svlékají -> v tuto dobu jsou zranitelní, tělo není ničím chráněno
• Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
• Trávicí soustava jednoduchá: dravci, mrchožrouti
• Vylučovací soustava: metanefridie ústí poblíž antén -> antenální žlázy
• Smyslové orgány: složené oči, často na stopkách, statická a čichová ústrojí
• Gonochoristi, pohlavní dvojtvárnost, vajíčka bohatá na žloutek -> starají se o ně, vývoj přes larvu (zöea u mořských, nauplius u sladkovodních)
• Význam: čistí vodu (likvidace mršin), potrava člověka, mořských živočichů

 

Podtřída: Lupenonožci

• Žábronožka letní
• Listonoh jarní
• Perloočky

 

Podtřída: Kapřivci

• Kapřivec

 

  Podtřída: Buchanky

• Buchanka obecná

 

Podtřída: Rakovci

Řád: Desetinožci

• Tělní typ: kraba (oválná hlavohruď)
• Tělní typ: raka

Podřád: Plovoucí – zploštělé tělo

• Kreveta baltická
• Garnáti

Podřád: Lezoucí – lezou po dně

• Langusta obecná
• Humr evropský
• Rak říční
• Rak kamenáč
• Rak bahenní
• Rak signální – zavlečen
• Krab obecný
• Velekrab japonský
• Krab poustevníček

 

Podkmen: VZDUŠNICOVCI

• Původně suchozemští, postupem přešli do vody
• Dýchají převážně vzdušnicemi, jejich larvy mají žábry (za předpokladu vývinu ve vodě)
• Ústní ústrojí kousací
• Tělo: hlava, hruď, zadeček
• Na hlavě jsou složené oči, u primitivnějších zástupců jednoduchá očka
• 2 páry křídel (ve většině případů)

Patří sem šest tříd:

• Stonoženky – stonoženka bílá, žije v humusu
• Drobnušky
• Mnohonožky – mají oválné tělo, krátká tykadla, jednoduchá očka, na prvním tělním článku nejsou končetiny, na každém dalším 2 páry končetin, jsou to býložravci
  • Svinule, chobotule, hrbule, plochule, mnohonožka zemní, čpavá, slepá
• Stonožky – ploché tělo, až 30 cm, na hlavě pár tykadel, 15-178 tělních článků, na každém z nich jeden pár končetin, na posledním článku – vlečné nohy, orgány hmatu
  • Jsou to dravci, některé jsou jedovaté – jed může zabít i člověka (v Africe)
  • Stonoha, zemnivka žlutavá
• Entognata (Chvostoskoci)
  • Mají pod tělem stočenou skákací vidlice, pomocí které skáčou, velice často ve vlhké půdě, v květináči
  • Chvostoskok měnlivý
• HMYZ
  • Nejpočetnější třída ze všech živočichů
  • Mimořádná schopnost adaptace, velice výkonné smyslové orgány – instinktivní chování
  • Na hlavě, která vznikla původně srůstem šesti článků, se nacházejí velké složené oči, které bývají doplněny o jednoduchá očka
  • Složené oko se skládá z jednoduchých oček (ommatidia) – mozaikové vidění
  • Na hlavě jsou dále ještě tykadla – orgán hmatu a čichu
  • Ústní ústrojí – základní typ je kousací – tvořeno nepárovým svrchním pyskem (labrum), dále kusadla (mandibulae) – 1. pár kusadel – potravu přidržují a drtí, 2. pár kusadel – maxilly s čelistními makadly – žvýkají potravu
  • Spodní pysk – labium
  • V ústní dutině jazýček
  • Další ústrojí u hmyzu: bodavé, bodavě savé, sací, lízací
  • Druhou částí těla hmyzu je hruď: předohruď, středohruď a zadohruď
  • Na středo a zadohrudi vyrůstají křídla, která se pohybují pomocí mohutné svaloviny
  • Na předohrudi bývá štítek
  • Křídla – uspořádání buď: 2 páry blanitých křídel, nebo první pár přeměněn na krovky a druhý blanitá křídla
  • Nebo první pár přeměněn v polokrovky (kryjí pouze část zadečku), nebo dva páry širokých blanitých křídel, pokrytých šupinami (motýl)
  • První pár blanitý, druhý pár zakrnělý -> vytváří tzv. kyvadélka (vyrovnání pohybu)
  • Končetiny – kráčivé, skákací, hrabavé, plovací, přidržovací, loupeživé
  • Zadeček – různý tvar, různá velikost (samička má většinou větší – tvorba a kladení vajíček), na boku zadečku bývají stigmata – vyústění vzdušnic
  • Cévní soustava u hmyzu je otevřená, bezbarvá, volně se rozlévá v tělní dutině, srdce je trubicovité, postranní otvory, kudy je tělní tekutina nasávána – ta postupuje do hřbetní tepny a pak do hrudi a zadečku
  • Dýchací soustava – u většiny zástupců vzdušnice, u vývojových stádií, které se vyvíjejí ve vodě to jsou žábry
  • Vylučovací orgány = malpigické trubice
  • Trávicí soustava – ústní otvor -> hltan -> jícen -> žaludek -> střevo -> řitní otvor
  • Nervová soustava = gangliová – umožňuje řadu instinktů
  • Rozmnožování – gonochoristi, velice často pohlavní dimorfismus, dochází ke kopulaci, samičky mají vaječníky, kladélko, samci mají varlata – vytvářejí spermie
  • U hmyzu rozlišujeme dva typy vývoje:
    • Proměna nedokonalá – heterometabolie
      • Vajíčko -> larva (nymfa, najáda) – podobná dospělci – ale nemá křídla a pohlavní orgány -> několikrát se svléká, po posledním svlékání vzniká dospělec neboli imago
    • Proměna dokonalá
      • Vajíčko -> larva (housenka, housenice, ponrava) -> larvy se několikrát svlékají -> zakuklení (kukla) – různý tvar, umístění -> dospělec, imago
  • Hormonální systém – u hmyzu rozlišujeme endohormony (vnitřní hormony) – ovlivňují svlékání jednotlivých stádií a ovlivňují vývojový růst, zakuklení, dále feromony (vnější hormony) – slouží k dorozumívání mezi jedinci téhož druhu, u některých druhů hmyzu (motýli) slouží k vábení, feromony – těkavé a éterické látky

 

Podtřída: Bezkřídlí (Apterigota)

Řád: Šupinušky

• Žijí většinou v odpadních sifonech a živí se zbytky
• Rybenka domácí

 

Podtřída: Křídlatí (Ektognata)

Hmyz s proměnou nedokonalou:

Jepice

• Štíhlý hmyz, krátká délka života (žijí 4 roky jako larva, dospělec umírá po několika hodinách – dnech, až naklade vajíčka)
• Na konci zadečku mají dva štěty a paštět
• Jepice obecná

Vážky

• Dlouhý, štíhlý hmyz, může mít až přes 10 cm
• Velice pestré zbarvení
• Mají dva páry poměrně úzkých dlouhých křídel, za letu jsou rychlé
• Larvy velmi dravé (troufnou si i na malé rybky)
• Přední část hlavy larev se nazývá maska
• Dospělci žijí poblíž vody
• Po spáření jsou spojeni a létají spolu
• Vajíčka kladou do vody
• Motýlice obecná, lesklá, šidélka, šídlo modré, vážka ploská

Švábi

• Největší druhy až 10 cm
• Jedni z nejrychlejších zástupců hmyzu
• Článkovaná tykadla, silné kousací ústrojí, živí se různými zbytky potravy (žijí v zanedbaných domácnostech, ve skladištích, kravínech, stájích)
• Samička klade vajíčka do pouzder – ooteky
• Larvy jsou podobné dospělci (nemají křídla a pohlavní orgány)
• Šváb obecný, rus domácí, šváb americký

 Kudlanky

• Až 15 cm
• Mají trojúhelníkovitou hlavu, silná kusadla, dva páry křídel
• Jsou to dravci, končetiny složené před tělem-loupeživé
• Pohlavní kanibalismus – samička ještě není oplodněná a už jí samečka
• U nás na Moravě, jinde Balkán

Všekazi (termiti)

• Vytvářejí typické stavby (ze dřeva, z hlíny smísené se slinami)
• Mají velice silná kusadla, kastovní uspořádání (specializované skupiny)
• Společenstvo ovládáno feromony „vládnoucí dvojice“
• Stavby – až 2 metry nad zemí, několik metrů pod zemí
• Některé druhy (živící se dřevem) způsobují obrovské škoda -> ničení příbytků

Škvoři

• Škodí na rostlinách
• Žijí ve stínu (pod kůrou atd.)
• Škvor obecný

Rovnokřídlí

• Silné kousací ústrojí, 2 páry kráčivých končetin, třetí pár jsou skákací
• Je pro ně typický zvukový projev – stridulace, vzniká buď třením křídel o sebe, nebo končetinami o křídlo
• Tympanální orgány – umístěné na holeni prvního páru končetin -> zvukový orgán
• Kobylka zelená, hnědá, horská
• Cvrček polní, domácí
• Krtonožka obecná – hrabe v zemi
• Saranče, modrokřídlá, zrzavá, stěhovavá

Strašilky

• Až okolo 30 cm, výskyt v tropech a subtropech
• Často napodobují různé listy nebo větévky
• Vyvíjí se partenogeneticky (bez oplození)
• Pakobylka indická, lupenitka podivná

Všenky

• Paraziti ptáků, vyžírají peří
• Péřovník (péřovka) slepičí, holubí

Vši

• Vnější paraziti především savců, nemají křídla
• Tělo zploštělé, ústní ústrojí bodavě savé, zakrnělé oči
• Vajíčka lepí na chlupy, nazývají se hnídy
• Vývoj přes larvu
• Veš dětská, šatní, veš muňka

Stejnokřídlí

• Živí se rostlinnými šťávami, hospodářsky významní škůdci
• Cikáda viničná, cikáda chlumní, pěnodějka nížinná, mšice – polymorfní hmyz (jedna generace vypadá jinak než druhá, jedná má křídla, druhá ne) – zelná, maková, broskvoňová, krvavá (vlnatka krvavá), červci – výrazný pohlavní dimorfismus – samičky nepohyblivé (továrny na vejce) – puklice švestková

Ploštice

• První pár křídel – polokrovky
• Žijí buď ve vodě, nebo na souši
• Vodní – splešťule blátivá, klešťanka velká, znakoplavka obecná, bodule obecná, na hladině- vodoměrka štíhlá, bruslařka obecná, suchozemští-štěnice obecná – napadá člověka, saje krev, ruměnice pospolná, kněžice

 

Hmyz s proměnou dokonalou:

Síťokřídlí

• Zlatoočka obecná – blanitá křídla
• Larvy dravé, živí se mšicemi
• Mravkolev běžný – larva v trychtýřovité jámě v písku -> chytá tam hmyz (mravenci atd.)

Chrostíci

• Vývoj ve vodě, larvy si vytvářejí schránky (ze dřeva, písku, kamínků)
• Dospělci sají nektar z květů
• Chrostík bystřinný

Motýli

• Od několika mm až přes 30 cm
• Sací ústrojí – sosák, spirálovitě stočený
• Křídla většinou široká, pokryta šupinkami
• U některých druhů jsou křídla redukována
• Larva – housenka, ústrojí kousací, 3 páry končetin, pokožka – lysá nebo chlupatá
• Larvy mají slinné žlázy přeměněné na snovací -> vytváří vlákna podobná pavučině -> slouží k zakuklení
• Řada motýlů -> hospodářští škůdci

 

Čeledi:

Drvopleňovití

• Dospělci velcí až 10 cm
• Žijí krátkodobě (narození, spáření, smrt)
• Housenka až 10 cm
• Drvopleň

Vřetenuškovití

• Vřetenuška

Molovití

• Mol kožešinový, šatní, obilní

Obalečovití

• Škůdci
• Obaleč jabloňový, meruňkový, švestkový

Píďalkovití

• Píďalka angreštová, podzimní

Lišajovití

• Robustní tělo, dlouhý sosák, létá za soumraku (soumračný motýl)
• Housenky lysé, barevné, na zadečku trn, kuklí se v zemi
• Lišaj smrtihlav, borový, pryšcový
• Dlouhozobka svízelová (připomíná kolibříka)

Martináčovití

• „královská čeleď“, největší motýli u nás (Morava)
• Martináč hruškový, habrový

Bourcovití

• Bourec morušový – výroba hedvábí z kokonů

Bekyňovití

• Bekyně mniška – škody na jehličnatých stromech

Můrovití

• Stužkonoska modrá, můra gama

Přástevníkovití

• Přástevník medvědí

Okáčovití

• Okáč zední, bojínkový, poháňkový

Babočkovití

• Perleťovec stříbropásek, prostřední, batolec červený, babočka kopřivová, paví oko, admirál

Modrásci

• Ostruháčci, modrásci

Otakárkovití

• Otakárek ovocný, fenyklový, jasoň červenooký,
• Bělásci
• bělásek řeřichový, ovocný, žluťásek jižní

 

Dvoukřídlí

• Dělí se podle tvaru a délky tykadel

Dlouhorozí

• Dlouhá tykadla a končetiny, protáhlé tělo

Tiplicovití

• Velcí komáři s velkýma nohama
• Tiplice zelná

Komárovití

• Bodavě savé ústrojí, samičky sají krev
• Anofeles, komár pisklavý, pakomár

Krátkorozí

• Krátká tykadla, zavalité tělo
• Bráněnka, ovád hovězí, bzikavka deštivá, pestřenka, vrtule třešňová, masařka obecná, bzučivka zelená, moucha domácí, bodalka stájová, kloš

 

Blechy

• Zploštělé tělo, nemá křídla
• Blecha domácí, psí, morová, písečná, obrovská

 

Blanokřídlí

• 2 páry blanitých křídel
• Samičky mají žihadlo

Širopasí

• Pilořitka, pilatka

Štíhlopasí

• Zadeček připojen stopkou
• Lumek velký, žlabatky, mravenci – lesní, žlutý, faraon

Sršni

• Sociální hmyz, vytváří jednoleté kolonie, zimu přežívá jenom oplodněná samička
• Vytvářejí hnízda – rozžvýkané dřevo smísené se slinami, nejčastěji v dutinách stromů, pod střechou
• Vosa útočná, vosík obecný, sršeň obecná

Včelovití

• Včela medonosná, má lízací ústrojí, žije v koloniích (roj)
• Divoká forma – hnízda v dutinách stromů, domácí forma – úly
• V roji -> královna, dělnice, trubci
• Včela prodělá několik „povolání“ – po vylíhnutí se stará o larvy, čistí komůrky, dále sbírá pyl (na posledním páru jsou košíčky, tam se zachycuje pyl, a poté ho v úlu sundává kartáčky)
• Mají medový žaludek -> výměšky z něj + nektar, který sbírají -> med
• Co je v úlu = zdravé (med, propolis, mateří kašička atd.)

Čmeláci

• Mají delší sosák -> dostanou se tam, kam včely ne
• Čmelák skalní – černý, huňatý, konec zadečku červený
• Čmelák zemní – menší, bílý zadeček
• Čmelák polní – rezavý zadeček, vzácný
• Pačmelák – robustnější než ostatní čmeláci, má zakalená křídla

 

Mravenci

Brouci

• Různý tvar, různá velikost
• Ústní ústrojí kousací, některé druhy lízací
• Vyskytují se v různé prostředí (souš, půda, voda)

Masožraví

• Svižník lesní, polní
• Střevlíci – poměrně užiteční, chránění
• Střevlík: zlatolesklý, zlatitý, měděný, fialový, obecný, lesní, nosatý, kožitý, kvapník, prskavec – v zadečku žláza, kde je H₂O₂ – třaská na zvuku
• Potápník vroubený – vodní brouk

Všežraví

• Hrobařík obecný
• Drabčíci
• Roháč obecný – náš největší brouk, samec má velké mandibuly
• Vrubouni – chrobák lesní, nosorožík kapucínek, chroust obecný, chroust mlynařík, zlatohlávek
• Kovaříci
• Světlušky – samečkové mají křídla, samičky ne, světélkují obě pohlaví -> chemická reakce
• Páteříčci
• Červotoči – vývin ve dřevě, nevítaný druh brouka
• Slunéčka – slunéčko sedmitečné, dvoutečné
• Tesaříci – tesařík obrovský – larva se vyvíjí ve dřevě, tesařík piluna, kozlíček dazule
• Mandelinka bramborová, krvavá
• Nosatci – klikoroh borový, zobonoska obecná, nosatec lískový