Prvoústí (protostomia) – podrobné výpisky

biologie

 

   Otázka: Prvoústí (protostomia)

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kuba Liška

 

 

Trojlistí (eubilateria) se dělí na:

  • Prvoústí – ty dělíme na: schizocoelní, pseudocoelní, coelom
  • Druhoústí

 

Kmen: Ploštěnci

  • schizocoelní dutina, tělo je zploštělé, mají nedokonalé orgány
  • trávicí soustava má jeden otvor (příjem i výdej)
  • vylučovací soustava (protonefridie= plaménkové buňky)
  • nervové pruhy vedou na břišní straně těla

 

třída: Ploštěnky

  • žijí ve sladké i mořské vodě a zároveň i v půdě
  • na přední straně těla jsou hmatové laloky, v pokožce jsou buňky vylučující sliz- pro
    lepší pohyb
  • rhabdity – při podráždění je vymrští, získávání potravy
  • pod pokožkou je podkožní svalový vak, který je tvořen šikmou a podélnou svalovinou
  • trávící soustava = 1 otvor a 3 slepé výběžky střeva
  • protonefridie jsou pospojovány a vyúsťují na hřbetě v podobě vylučovacích kanálků
  • hermafroditi (sladká voda- přímý vývoj, slaná voda – vývoj přes larvu)
  • Zástupci: Ploštěnka mléčná, černá, potoční, horská, ploštěnka mnohovětvená
    slanovodní

 

třída: Motolice

  • vnější i vnitřní paraziti
  • mohou parazitovat ve střevech, žlučovodech, nosní dutině, ústní dutině, žábry
  • u teplokrevných i studenokrevných obratlovců
  • některé druhy mají více hostitelů
  • redukce smyslových orgánů, u některých i pohybových
  • silná kutikula na povrchu
  • přísavky na obou koncích těla
  • velká produkce pohlavních buněk
  • tělo protáhlé, lupenité
  • na spodu vývody pohlavních žláz
  • rozmnožování:
    • a) hermafroditi
    • b) gonochoristé – sameček má břišní rýhu, ve které má samičku
  • vylučování- protonefridie, ústí do vývodních kanálků
  • význam – onemocnění  zvířat,  člověka
  • vývoj motolice jaterní – napadá játra – kanálky
  • ovce, dobytek -> člověk
  • oplozená vajíčka se dostávají s výkaly ven z těla, vajíčka se musí dostat do
    vody, tam vznikne larva MIRACIDIUM – do 24 h se musí dostat do těla
    bahnatky malé (plž), v ní se dostane do hepatopankreatické žlázy/slinivko
    jaterní- několik vývojových fází –
    • 1. sporocysta
    • 2. redie  – opustí tělo
      bahnatky
    • 3. cerkarie – opouští vodu, vyleze na břeh – tráva
    • 4. adolescarie – spasení – zažívací trubice – krví do jater, tam dospěje
  • motolice kopinatá, krevnička močová – kapiláry močového měchýře
    člověka -> potrhání kapilár -> močokrevnost, v Africe, Portugalsko
  • paraziti na studenokrevných – žábrohlíst žabí

 

třída: Tasemnice

  • vnitřní paraziti, k tomu jsou přizpůsobeni, i více hostitelů
  • tělo se skládá z několika základních částí – hlavička (skolex), na ní příchytné
    háčky a přísavky
  • za hlavičkou je krček a potom jednotlivé články
  • celá může mít až 10 m
  • na povrchu jednovrstevná pokožka, pod ní svalový vak, který napomáhá
    k doškrcování posledních tělních článků
  • trávicí soustava chybí, vyživuje se osmotrofně (celým povrchem těla)
  • protonefridie, ty ústí do postranních vylučovacích kanálků
  • gangliová nervová soustava
  • proterandrický hermafrodit, v menších částech dozraje spermie a ve větších
    článcích vajíčka,  oplodní se v propletenci článků
  • vajíčka se s výkaly dostávají ven
  • jestliže vajíčko spase dobytek, nebo něco jiného, tak uvnitř v těle vyroste
    (larva se dostane do masa, tam  vznikne boubel, ten se se špatně
    zpracovaným masem dostane ven do střev), boubel ve střevech vystrčí
    hlavičku a do 3 měsíců vznikne nová funkční tasemnice
  • Zástupci: škulovec široký – v Pobaltí a má 3 hostitele – pes, prase, člověk ->
    v každém z nich prodělává část vývoje, řemenatka ptačí, tasemnice
    dlouhočlenná, bezbranná, měchožil zhoubný, tasemnice vrtohlavá (usazuje se
    na mozku- divné chování -> vrtohlavost), tasemnice psí, dětská
  • prevence:
    • 1) omezit domácí porážky
    • 2) dostatečná tepelná úprava masa
    • 3) hygiena ve styku s domácími zvířaty

 

kmen: Pásnice

  • mořští zástupci
  • schizocoel
  • od několika mm až do desítek metrů
  • gangliová nervová soustava
  • vylučovací soustava – protonefridie
  • vyvinutá CÉVNÍ SOUSTAVA (základ- hřbetní céva a 2 postranní -> spojeno
    do 1 systému)
  • trávicí soustava je trubicovitá (začíná ústním otvorem a končí řitním)
  • Zástupci: pásemnička sladkovodní, pásmovka veliká – až 30 m

 

kmen: Mechovnatci

  • drobní vodní, převážně mořští živočichové
  • jednotlivě i v koloniích
  • velikost do ½ cm
  • tělo kalichovité se stopkou
  • rozmnožují se buďto pohlavně nebo nepohlavně – pučení
  • Zástupci: mechovnatka jemná – sladkovodní

 

kmen: Hlísti

  • válcovité protáhlé tělo kruhovitého průřezu, tělo je nečlánkované, na povrchu
    kryto kutikulou a jednovrstevnou pokožkou
  • tělní dutina – pseudocoel, je vyplněna tekutinou – ta udržuje pevnost a
    pružnost těla
  • cévní soustava chybí, vylučovací soustava – protonefridie
  • parazité jsou anaerobní
  • -> gonochoristé
  • výskyt: voda, půda
  • řada z nich parazituje na rostlinách, živočiších včetně člověka

 

třída: Hlístice

  • parazité rostlin, živočichů
  • patří sem:

řád: Háďata

  • parazité na rostlinách
  • mají bodec, kterým nabodávají buňky a vysávají jejich obsah
  • žijí na kořenech rostlin
  • zástupci: Háďátko řepné – na řepě- může způsobit její neúrodu
  • Háďátko pšeničné – napadá pšenici a znetvořuje obilky – nad zemí
  • Háďátko octové – všude, kde něco kvasí

řád: Roupi:

  • Roup dětský – samička až 12 mm, sameček o ½ menší
  • většinou žije u dětí ve střevech
  • po oplodnění vylézá samička a klade vajíčka kolem řitního otvoru à vyvolává svědění (dítě samo sebe nakazí vajíčky, vychází ven i s výkaly, dítě se podrbe a ruku si strčí do pusy à autoinfekce
  • nemají rádi kořeněná jídla, ale mléčnou stravu

řád: Škrkavky

  • zástupci: škrkavka koňská, prasečí
  • člověk: škrkavka dětská – 25 – 30 cm
  • pohlaví poznáme podle háčku na konci těla – sameček
  • denně až 200 tis. vajíček
  • šíří se výkaly-na pole, zahradu.. na trávu, zeleninu…
  • ve střevech se z vajíčka vylíhne larva, která se provrtá do cévní soustavy a je
    zanesena krví do plic  a odtud vyleze do hrtanu a tam je buď polknuta, nebo se
    provrtá do jícnu a dostane se zpět do střeva, tam pohlavně dospěje
  • nákaza se projeví horečkou, kašlem a únavou

řád: Měchovci

  • zástupci: měchovec lidský, který způsobuje průjmy chudokrevnost
  • žije v půdě
  • larva může přes kůži proniknout do těla, projde tím samým cyklem jak škrkavka a skončí v tenkém střevě

řád: Vlasovci

  • paraziti
  • ucpávají mízní cévy, tam kde se usadí, tak ta část zduří à sloní nemoc (nejde léčit)
  • zástupci: Vlasovec mízní – přenašeč je komár
    Vlasovec oční – přenašeč je bodavý hmyz a napadá oči

řád: Nitkovci

  • zástupci: Tenkohlavec lidský – ve střevech člověka
    Svalovec stočený – napadá teplokrevné savce a larvy se živí se svalovou hmotou, přenosné i na člověka, u nás na divočácích
  • úmrtnost u lidí – 35 % nakažených

řád: Vrtejši

  • zástupci: Vrtejš kachní – kachny, vrtejš veliký

 

třída: Vířníci

  • vodní drobní živočichové
  • protáhlé tělo, pohybují se pomocí vířivého aparátu – věnce brv
  • gonochoristé
  • po většinu roku se rozmnožují nepohlavně (partenogeneticky) a na podzim pohlavně
  • součást planktonu
  • zástupci: Krunýřenka obecná

 

Kmen: Hlavatci

  • Mořští zástupci
  • Mají asi 20 cm, pseudocelní dutinu
  • Přední část těla vybíhá v kyjovitý chobot, na druhém konci těla vybíhají 1-2 prstovitě zahnuté přívěsky
  • Mají oddělené pohlaví, jsou to dravci
  • Žijí v bahně (v sedimentech v moři)
  • Zástupci: hlavatec žaludovitý

 

Kmen: Měkkýši (Mollusca)

  • Mají tělní dutinu coelom, orgány zavěšeny na závěsech
  • Jsou známy už z kambria
  • Nejznámější skupiny: Paplži, plži, mlži, hlavonožci
  • Paplži – jsou to mořští zástupci, mají ploché podlouhlé tělo, hlavová část slabě vyvinutá, na povrchu těla -> kutikula s destičkami, které nejsou pospojovány -> červovci, chroustnatky, přílipkovci – až do roku 1952 známy pouze ze zkamenělin (myslelo se, že vyhynuli)

Schránkovci (skořápkovci),

  • třída: Plži
  • Mořští, sladkovodní, suchozemští
  • Na povrchu těla je ulita – může být jak pravotočivá tak levotočivá
  • Schránky mají různý tvar
  • Existuje skupina plžů, kde chybí schránka
  • Popis těla s ulitou: tělo ze tří základních částí: hlava, svalnatá noha, spirálně stočený útrobní vak
  • Z ulity se vysunuje noha s hlavou, je to orgán pohybu, má velice silnou svalovinu, spodní část se nazývá chodidlo – na něm i na ostatních částech těla jsou žlázy produkující sliz – usnadňuje pohyb, zabraňuje vysychání
  • Na přední část nohy navazuje hlava – na ní jeden pár nezatažitelných tykadel s očima u mořských, u suchozemských jeden pár tykadel s očima a druhý pár kvůli hmatu
  • Útrobní vak tvořen pláštěm – kožní záhyb – vystýlá ulitu, neustále dorůstá a zvětšuje se, dále kožovitý lem – tam zůstává pouze dýchací otvor
  • V plášťové dutině je osrdečník se srdcem, srdce se skládá z jedné předsíně a jedné komory, cévní soustava otevřená, krevní tekutina je bezbarvá (krevní barvivo – hemocyanin)
  • Vylučovacím ústrojím jsou metanefridie – primitivní ledvina, poblíž osrdečníku
  • Dýchací soustava – primitivní plíce nebo žábry
  • Trávicí soustava – začíná ústním otvorem -> ústní dutina – v ní je chitinová čelist – radula – struhadlo -> jícen -> střevo, rozšířené v žaludek -> do střeva ústí slinivko jaterní žláza – střevo – řitní otvor
  • Nervová soustava – gangliová – je tam několik párů ganglií – mozková zauzlina, nožní zauzlina – odtud vybíhají nervy do celého těla
  • Svalovina je nejmohutnější v oblasti chodidla, zatahování umožňuje zatahovač nohy jako pokračování cívkového svalu, který je upnutý uvnitř v ulitě
  • Rozmnožování
    • Mohou u nich být jak gonochoristi, tak hermafroditi
    • Naši hlemýždi mají šípovitý výběžek, pomocí kterého si vyměňují spermie – zasouvají ho do vývodu pohlavních žláz
    • Po oplodnění vajíček dochází ke kladení -> do země, z nakladených vajíček se líhnou malí hlemýždi – přímý vývin
  • Ulita – má 2-3 vrstvy
  • Na povrchu vrstva z konchiolinu
  • Prostřední vrstva je z CaCO3
  • Vnitřní vrstva – může nebo nemusí být -> perleťová vrstva
  • Uprostřed ulity – střední sloupek – kolumela
  • Na zimu se ulita uzavírá víčkem (operculum) – z vápence
  • Pod víčkem průhledná blána – epifragma

 

Bezulitnatí (Nazí)

  • U nich celé tělo tvořeno nohou a hlavou
  • Útrobní vak uvnitř nohy – proto se nejedí
  • Zbytek pláště -> kožovitý lem na hřbetě – pod ním destička -> zbytek schránky
  • Na hřbetě je také dýchací otvor ve zbytku pláště
  • Systém založen na tom, kde je umístěn dýchací orgán

U plžů tři podtřídy:

  • Předožábří
    • Mají jeden až dva páry žáber, umístěných před srdcem
    • Do nich patří např. ušeň mořská, bahenka živorodá, jehlanka obecná, zavinutec tygrovaný, ostranka jaderská, křídlatec velký, homolice břichatá
  • Zadožábří
    • Mají žábry až za srdcem
    • Mají poměrně malou schránku
    • Zej obrovský
  • Plicnatí
    • Mají plicní vaky, nebo vodní plíce
    • Plovatka bahenní, okružák ploský, hlemýžď zahradní, páskovka keřová, slimák popelavý, plzák lesní, lačník stepní, slimák největší

 

Třída: Mlži

  • Vypadají poněkud jinak než plži, došlo u nich k redukci hlavy – zůstaly dva závojíčky – příústní plachetky jako pozůstatek hlavy
  • Tělo tvořeno dvouchlopňovým pláštěm, na povrchu dvě lastury
  • Lastury mohou mít stejný tvar nebo je každá jiná – na jejich povrchu patrné přírůstky
  • U některých druhů přirůstá jedna lastura k podkladu
  • Jsou spojené vazem – jakoby „pant ve dveřích“, otvírání a zavírání lastur zajišťují svěrací svaly, na okraji lastur kožovitý lem – těsnění, uzavře mlže
  • Do lastur jsou tyto otvory: přijímací otvor, kousek nad ním je vyvrhovací otvor
  • Ústní otvor úplně na druhé straně
  • Většina mlžů žije na dně či zahrabaná v bahně
  • Z lastur vysunují pouze svalnatou nohu – pomocí ní se pohybují na podkladu
  • Ty, které jsou v bahně, vystrkují ven pouze rourku sypho, kterou nasávají vodu
  • Ty, které jsou přirostlé k podkladu, mají tzv. Byssovu žlázu, která produkuje látku, pomocí které se přilepí na podklad v příbojové zóně
  • Trávicí soustava začíná ústním otvorem -> pokračuje střevem rozšířeným ve vakovitý žaludek, kam ústí slinivko jaterní žláza
  • Vyústění střeva je potom nad přijímacím otvorem, v blízkosti vyvrhovacího
  • Cévní soustava – srdce v osrdečníku, slabě vyvinuté, dvě předsíně jedna komora, volně se rozlévá
  • Vylučovací soustava – Bojanova žláza, ústí opět do plášťové dutiny
  • Nervová soustava je gangliová
  • Rozmnožování – gonochoristi, vývoj přes larvu – nepřímý, larva = glochidium
  • Zástupci: slávka jedlá, perlorodka říční, škeble rybničná, perlotvorka, hřebenatka, ústřice, velevrub, hrachovka obecná, srdcovka jedlá, zéva obrovská, střenka jedlá, kyjovka, skulař vrtavý-vrtá do skal, šášeň lodní vrtá do dřeva

 

Třída: Hlavonožci

  • Mořští zástupci
  • Někteří patří mezi největší bezobratlé živočichy
  • Jsou známy již z prvohor, došlo u nich k redukci schránek, vakovité tělo, nápadná chapadla (ramena) – přeměněná noha, přeměnou nohy vzniká také nálevka – slouží k pohybu, nasaje vodu a tryskem ji vymrští, uvnitř nálevky žláza, která produkuje černé barvivo – vypouští, když je v nebezpečí, vzniká temný „mrak“ a hlavonožec se ukryje jinam
  • Uvnitř kůže jsou chromatofory, umožňují velice rychlou změnu barvy – můžeme pozorovat zejména v době páření
  • Příjem potravy – počíná ústním otvorem, je na spodní straně těla mezi rameny, v ústní dutině tvrdé zobanovité čelisti – pomocí nich jsou schopni rozlousknout i kraba
  • V ústní dutině bývají přeměněné žlázy – jedové
  • Dále následuje vakovitý žaludek a střevo
  • Cévní soustava je uzavřená
  • Srdce má jednu až čtyři síně
  • Vylučovací soustava – nefridie
  • Nervová soustava – dochází ke splývání ganglií do velkého útvaru, připomínající mozek
  • Smyslové orgány – komorový typ oka – podobný jako savci
  • Rozmnožování – výrazný pohlavní dimorfismus -> gonochoristi
  • U samců se velice často jedno rameno mění v hektokotylové rameno, pomocí kterého předává do plášťové dutiny samice pouzdro se spermiemi
  • Velice často dochází k tomu, že samice se o vajíčka stará, vajíčka poměrně velká, kladena do kokonů, vývin přímý
  • Zástupci: loděnka hlubinná, argonaut pelagický, oliheň, sépie obecná, chobotnice pobřežní, krakatice obrovská – ramena až přes 10m dlouhá, žijí v hlubinách oceánu, jsou napadány vorvani (kytovci)

 

Kmen: Sumýšovci

  • Mořští zástupci, žijí ve vyhrabaných rourkách, schránkách měkkýšů
  • Mají červovité, nečlánkované tělo, krytou kutikulu
  • Velikost od 1 do 60 cm, podle druhu
  • Přední část užší, zakončená ústy s tykadly
  • Chybí cévní a dýchací soustava
  • Oddělené pohlaví, vývoj nepřímý

 

Kmen: Rypohlavci

  • Žijí ve vyhrabaných rourách
  • Červovité tělo, které v předu vybíhá v rypec -> rypohlavci
  • Známo asi 140 druhů, pohlavní dvojtvárnost

 

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

  • Válcovité tělo se stejnoměrnou článkovitostí
  • U dravých forem -> specializované orgány
  • Poslední články u nich srůstají v tzv. pygidium
  • Výskyt – mořští + sladkovodní, suchozemští (půdní)
  • Stejnoměrné článkování uvnitř těla -> přepážky
  • V každém článku je pár nervových zauzlin, pár metanefridie a párové bývají i pohlavní orgány
  • Na povrchu těla je pokožka, která je chráněna vrstvou slizu – usnadňuje pohyb a umožňuje dýchání
  • Pod pokožkou -> kožně svalový vak (hladká svalovina) -> umožňuje pohyb
  • Pohybu pomáhají i štětiny
  • Nervová soustava – žebříčkovitá
  • Konektivy a komisury -> spojky mezi zauzlinami v soustavě
  • Vodní zástupci – mají žábry, suchozemští dýchají povrchem těla
  • Rozmnožování:
  1. Gonochoristé (většina mořských zástupců)
  2. Hermafroditi (většinou suchozemští zástupci)
  • Vývoj: nepřímý, jestliže je vývoj přes larvu, nazývá se larva „trochofora“

 

Třídy v kmeni Kroužkovců:

1. Mnohoštětinatci

  • Zástupci mořští, většinou draví, pohybují se pomocí končetin – parapodia – mají štětinky
  • Mají vyvinutá jednoduchá očka a makadla
  • Cévní soustava uzavřená
  • Dýchají pomocí vnějších žáber, které jsou velice často keříčkovité
  • Vylučování pomocí metanefridie
  • Gonochoristi i hermafroditi
  • Vývoj přes larvu – trochofora

Řád: Bloudivci

  • Nereidka hnědá
  • Palolo zelený
  • Afroditka plstnatá

Řád: Sedivci

  • Žijí v rourkách, vysunují pouze hlavu a tykadla

Řád: Prakroužkovci

  • Drobní mořští zástupci

 

2. Opaskovci

  • Žijí ve vlhkých půdách nebo ve vodě
  • V první třetině těla zduří jeden článek -> vytvoří opasek (clitellum)
  • Opasek slouží k rozmnožování, dochází přes něj k přenosu spermií při kopulaci
  • Tělo stejnoměrně článkované (homonomně)
  • Přední část vybíhá v tzv. hmatový prstík (prostomium)

Řád: Máloštetinatci

  • Žijí v půdě, bahně
  • Nitěnka obecná – bahnitá dna potoků, pomalu tekoucích řek, má růžovou barvu, vysunuje z bahna zadeček, víří ve vodě -> okysličuje si krev
  • Roupice bělavá
  • Žížalice pestrá
  • Žížala obecná
  • Žížala podhorní – světélkuje
  • Žížala hnojní – páchne
  • Žížala dešťovka – rousnice, 15-20 cm

 

3. Pijavice

  • Jak sladkovodní tak mořští zástupci
  • Řada z nich paraziti
  • Sají krev na teplokrevných obratlovcích
  • Na přední a zadní části těla je přísavka, opasek slabě vyvinutý a mají chitinózní čelisti, kterými natrhnou pokožku, v ústní dutině -> přeměněné slinné žlázy, které obsahují hirudin -> zabraňuje srážení krve
  • V současné době se některé druhy chovají v laboratorních podmínkách a využívají se v chirurgické medicíně pro přikládání pacientům po amputacích na obnovení krevního oběhu
  • Chobotnatka rybí, plochá
  • Pijavka lékařská
  • Pijavka koňská

 

Kmen: Drápkovci

  • Článkovaní, suchozemští, vyskytují se především v tropech, subtropech, částečně zasahují do mírného pásma jižní polokoule
  • Mají pár článkovaných tykadel, primitivní kusadla
  • Nedokonale článkované končetiny s drápky
  • Dýchají vzdušnicemi
  • Cévní soustava otevřené, oddělené pohlaví

 

Kmen: Želvušky

  • Mikroskopičtí živočichové, žijící ve vodách (i v mechu), v mořích
  • Tělo tvořeno hlavovým výběžkem, následuje pět članků -> na čtyřech z nich jsou končetiny
  • Chybí cévní soustava, dýchací soustava a poprvé se objevuje vylučovací soustava, která se nazývá malpigické trubice (žlázy) -> ústí do střeva
  • V případě sucha přečkávají v tzv. anabióze (něco jako spóra)

 

Kmen: Jazyčnatky

  • Vnitřní paraziti
  • Pokožka vylučuje kutikulu, která obsahuje chitin
  • Přidržují se pomocí drápku v dýchacích orgánech suchozemských obratlovců, zejména masožravců

 

KMEN: ČLENOVCI (ARTHROPODA)

  • Dosáhli nejvyššího stupně vývoje
  • Nejpočetnější kmen (asi 1,5 miliónu druhů) – 3/4 živočichů jsou členovci
  • Tělní dutina coelom
  • Osídleny všechny biotopy (kromě polárních oblastí)
  • Nestejnoměrně článkované tělo – jednotlivé články splývají -> vytvářejí buď: hlavohruď a zadeček nebo hlavu, hruď a zadeček
  • Různí parazité – zejména vnější (ektoparazité)
  • Významní opylovači rostlin, bioindikátory
  • Článkované končetiny
  • Na povrchu těla je kutikula -> zpevněná chitinem a vytváří tzv. vnější kostru -> znemožňuje růst (dospělost -> konečná velikost), ale u některých druhů a nedospělých larev dochází ke svlékání kostry = růst skokem -> vnější kostra praskne, členovec vyleze -> napumpuje mízu pod kutikulu -> zvětší objem, kutikula zatvrdne a vytvoří se nová vnější kostra
  • Svalovina příčně pruhovaná – větší výkonnost
  • Gangliová nervová soustava
  • Vylučovací soustava – metanefridie nebo malpigické žlázy, které ústí do střev
  • Dýchací soustava:
    • Žábry (u vodních)
    • Plicní vaky
    • Vzdušnice (vchlípeniny pokožky dovnitř)
  • Trubice vyztužené chitinem, uvnitř tekutina, k výměně vzduchu dochází přes ní
  • Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
  • Gonochoristi (drtivá většina)
  • Vývoj přímý i nepřímý (přes larvu)
  • Systém utvořen podle diferenciace 1. páru končetin

 

Podkmen: Trilobiti

  • Nejstarší – prvohory, vymřeli
  • Tělo má tři části: hlava s hlavovým štítem, trup a zadeček s ocasním štítem
  • Na hlavě jsou oči, mají několik končetin
  • Podélné glabelární rýhy
  • Zkameněliny u nás: Praha – Plzeň, Kutná Hora
  • Žili ve vodě

 

Podkmen: Klepítkatci

  • pár končetin -> přeměněn v klepítka -> slouží k zachycení kořisti, zpracování potravy
  • Jsou známí již z prvohor
  • Vyskytují se ve vodě i na souši
  • Stavba těla: hlavohruď (prosoma), zadeček (opistosoma)
  • na hlavohrudi – šest párů končetin, 1. pár = klepítka (chelicery), 2. pár = makadla (pedipalpy) -> hmatové orgány, zbývající 4 páry = kráčivé končetiny, na zadečku končetiny nejsou (pouze u hrotnatců – nejprimitivnější)

 

Třída: Hrotnatci

  • mořští zástupci (60-80 cm), v současnosti žije pět druhů – „živoucí fosílie“
  • zadeček vybíhá v hrotovitý útvar -> telson
  • kladou vajíčka do písku na pobřeží -> stávají se terčem živočichů
  • zástupci: ostrorep americký, molucký

 

Třída: Pavoukovci

  • nejpočetnější skupina
  • výskyt: voda, souš
  • mají i přes 10 cm
  • zavalité tělo, na hlavohrudi šest párů končetin, na zadečku nejsou
  • dýchání: plicní vaky, vzdušnice
  • klepítka – zachycení kořisti, obrana, u některých druhů i přenos spermií
  • čtyři páry končetin k pohybu
  • trávicí soustava: malý ústní otvor -> mimotělní trávení: chycení kořisti -> obalení -> napíchnutí (trávicí enzym) -> rozložení kořisti -> vycucnutí
  • slinné žlázy často obsahují jedovaté látky
  • na ústní dutinu navazuje hltan, jícen, žaludek a střevo, které zasahuje až do končetin, končí řitním otvorem
  • cévní soustava je otevřená, srdce trubicovité, na hřbetní straně má otvory (ostie) – pro nasávání mízy (krve)
  • vylučovací soustava:
  1. koksální žlázy – nefridie vyúsťující na kyčlích
  2. malpigické trubice – ústící do střeva
  • nervová soustava je gangliová, u štírů žebříčková
  • smyslové orgány -> mechanoreceptory – štětinky vnímající otřesy, indikují „příchod“ potravy
  • rozmnožování: gonochoristé, často se u nich vyskytuje pohlavní kanibalismus (samička po spáření sežere samečka), péče o potomstvo

 

Řád: Štíři

  • Nejstarší suchozemští členovci
  • Žijí v oblastech tropů, subtropů
  • Jsou to dravci
  • Živí se především hmyzem, červy
  • Trup vybíhá ve štíhlou ocasní část (telson) a je zakončen hrotem s jedovou žlázou
  • Jedovatost štírů je různá, můžou být nebezpeční i člověku
  • Jed k obraně a usmrcení kořisti
  • Mláďata štírů se drží na těle samičky
  • Největší druhy až 20 cm
  • Štír kýlnatý, veleštír obrovský

 

Řád: Pavouci

  • Známo 20 000 druhů, u nás asi 1000
  • Šíří se k nám nepůvodní pavouci
  • Mají hlavohruď a zadeček – navzájem spojené tenkou stopkou
  • Na povrchu chitinózní vrstva
  • Svlékají se – rostou
  • Jedové žlázy – v chelicerách (ty mají srpovitý výběžek, kde žláza vystupuje)
  • Makadla, čtyři páry kráčivých končetin
  • Končetina: kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlové články, drápky
  • Na zadečku jsou snovací bradavky – vznikly přeměnou zadečkových končetin, jsou tam tři páry a uvnitř vzniká tekutina, která na vzduchu rychle tuhne ve vlákno
  • Tvorba pavučiny – instinktivní činnost, účel je chytání hmyzu jako kořisti
  • Pro pavouky typické mimotělní trávení
  • Na hlavohrudi je 6-8 jednoduchých oček
  • Jsou to gonochoristé
  • Dochází ke kopulaci, velice často k pohlavnímu kanibalismu
  • Vajíčka kladena do kokonů, které tvoří samička
  • Zástupci: vodouch stříbřitý – žije ve vodě ve „zvonu“, do něj přináší vzduch na chlupech zadečku, křižák obecný, pokoutník domácí, sklípkani, běžník kopretinový, snovačky,

 

Řád: Štírci

  • 1 cm
  • Široké ploché tělíčko
  • Nachází se v ptačích hnízdech, u lidí v knihovnách – likvidují roztoče v knížkách

 

Řád: Sekáči

  • Hlavohruď srostlá se zadečkem – tělíčko je kulovité
  • Mají velice dlouhé končetiny – jsou křehké, snadno se odlomí – po odlomení se jim končetiny dlouho sekají -> sekáči
  • Sekáč domácí

 

Řád: Roztoči

  • Většinou mikroskopické velikosti
  • Řada z nich jsou dravci, některé druhy napadají člověka
  • Klíště obecné – samička asi 4 mm, napadá savce, po nasátí může mnohonásobně zvětšit svůj objem, do pokožky zavrtává chobot s háčky – vypouští látku, která brání srážení krve, může způsobit zanesení původce onemocnění, samička klade vajíčka do vlhka – larvy parazitují na ptácích – po dospění zase parazitují na savcích
  • Nemoci přenášené klíšťaty – klíšťová encefalitida, Lymského borelióza
  • Čmelík kuří – parazit na slepicích
  • Sviluška ovocná, chmelová – parazitují na ovocných stromech
  • Sametka zarděnková
  • Roztočík včelí
  • Sladokaz moučný
  • Zákožka svrabová – vrtá v kůži člověka chodbičky, způsobuje svědění – po rozškrábání

 

Podkmen: Korýši

  • Vodní zástupci, mořští i sladkovodní
  • Tělo: hlavohruď a zadeček
  • Na hlavohrudi – 2 páry tykadel (antény a antenuly)
  • Končetiny – 1 pár kusadel (mandibuly), 2 páry čelistí (maxilly)
  • Ruzné skupiny mají různý počet končetin (různé funkce) – příústní nožky, zbytek k pohybu
  • Na zadečku mohou mít také končetiny
  • Dýchací soustava: žábry (pod krunýřem)
  • Povrch těla chráněn krunýřem (karapax) -> vystužen sloučeninami vápníku
  • Čas od času ho svlékají -> v tuto dobu jsou zranitelní, tělo není ničím chráněno
  • Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
  • Trávicí soustava jednoduchá: dravci, mrchožrouti
  • Vylučovací soustava: metanefridie ústí poblíž antén -> antenální žlázy
  • Smyslové orgány: složené oči, často na stopkách, statická a čichová ústrojí
  • Gonochoristi, pohlavní dvojtvárnost, vajíčka bohatá na žloutek -> starají se o ně, vývoj přes larvu (zöea u mořských, nauplius u sladkovodních)
  • Význam: čistí vodu (likvidace mršin), potrava člověka, mořských živočichů

 

Podtřída: Lupenonožci

  • Žábronožka letní
  • Listonoh jarní
  • Perloočky

 

Podtřída: Kapřivci

  • Kapřivec

 

  Podtřída: Buchanky

  • Buchanka obecná

 

Podtřída: Rakovci

Řád: Desetinožci

  • Tělní typ: kraba (oválná hlavohruď)
  • Tělní typ: raka

Podřád: Plovoucí – zploštělé tělo

  • Kreveta baltická
  • Garnáti

Podřád: Lezoucí – lezou po dně

  • Langusta obecná
  • Humr evropský
  • Rak říční
  • Rak kamenáč
  • Rak bahenní
  • Rak signální – zavlečen
  • Krab obecný
  • Velekrab japonský
  • Krab poustevníček

 

Podkmen: VZDUŠNICOVCI

  • Původně suchozemští, postupem přešli do vody
  • Dýchají převážně vzdušnicemi, jejich larvy mají žábry (za předpokladu vývinu ve vodě)
  • Ústní ústrojí kousací
  • Tělo: hlava, hruď, zadeček
  • Na hlavě jsou složené oči, u primitivnějších zástupců jednoduchá očka
  • 2 páry křídel (ve většině případů)

Patří sem šest tříd:

  • Stonoženky – stonoženka bílá, žije v humusu
  • Drobnušky
  • Mnohonožky – mají oválné tělo, krátká tykadla, jednoduchá očka, na prvním tělním článku nejsou končetiny, na každém dalším 2 páry končetin, jsou to býložravci
    • Svinule, chobotule, hrbule, plochule, mnohonožka zemní, čpavá, slepá
  • Stonožky – ploché tělo, až 30 cm, na hlavě pár tykadel, 15-178 tělních článků, na každém z nich jeden pár končetin, na posledním článku – vlečné nohy, orgány hmatu
    • Jsou to dravci, některé jsou jedovaté – jed může zabít i člověka (v Africe)
    • Stonoha, zemnivka žlutavá
  • Entognata (Chvostoskoci)
    • Mají pod tělem stočenou skákací vidlice, pomocí které skáčou, velice často ve vlhké půdě, v květináči
    • Chvostoskok měnlivý
  • HMYZ
    • Nejpočetnější třída ze všech živočichů
    • Mimořádná schopnost adaptace, velice výkonné smyslové orgány – instinktivní chování
    • Na hlavě, která vznikla původně srůstem šesti článků, se nacházejí velké složené oči, které bývají doplněny o jednoduchá očka
    • Složené oko se skládá z jednoduchých oček (ommatidia) – mozaikové vidění
    • Na hlavě jsou dále ještě tykadla – orgán hmatu a čichu
    • Ústní ústrojí – základní typ je kousací – tvořeno nepárovým svrchním pyskem (labrum), dále kusadla (mandibulae) – 1. pár kusadel – potravu přidržují a drtí, 2. pár kusadel – maxilly s čelistními makadly – žvýkají potravu
    • Spodní pysk – labium
    • V ústní dutině jazýček
    • Další ústrojí u hmyzu: bodavé, bodavě savé, sací, lízací
    • Druhou částí těla hmyzu je hruď: předohruď, středohruď a zadohruď
    • Na středo a zadohrudi vyrůstají křídla, která se pohybují pomocí mohutné svaloviny
    • Na předohrudi bývá štítek
    • Křídla – uspořádání buď: 2 páry blanitých křídel, nebo první pár přeměněn na krovky a druhý blanitá křídla
    • Nebo první pár přeměněn v polokrovky (kryjí pouze část zadečku), nebo dva páry širokých blanitých křídel, pokrytých šupinami (motýl)
    • První pár blanitý, druhý pár zakrnělý -> vytváří tzv. kyvadélka (vyrovnání pohybu)
    • Končetiny – kráčivé, skákací, hrabavé, plovací, přidržovací, loupeživé
    • Zadeček – různý tvar, různá velikost (samička má většinou větší – tvorba a kladení vajíček), na boku zadečku bývají stigmata – vyústění vzdušnic
    • Cévní soustava u hmyzu je otevřená, bezbarvá, volně se rozlévá v tělní dutině, srdce je trubicovité, postranní otvory, kudy je tělní tekutina nasávána – ta postupuje do hřbetní tepny a pak do hrudi a zadečku
    • Dýchací soustava – u většiny zástupců vzdušnice, u vývojových stádií, které se vyvíjejí ve vodě to jsou žábry
    • Vylučovací orgány = malpigické trubice
    • Trávicí soustava – ústní otvor -> hltan -> jícen -> žaludek -> střevo -> řitní otvor
    • Nervová soustava = gangliová – umožňuje řadu instinktů
    • Rozmnožování – gonochoristi, velice často pohlavní dimorfismus, dochází ke kopulaci, samičky mají vaječníky, kladélko, samci mají varlata – vytvářejí spermie
    • U hmyzu rozlišujeme dva typy vývoje:
      • Proměna nedokonalá – heterometabolie
        • Vajíčko -> larva (nymfa, najáda) – podobná dospělci – ale nemá křídla a pohlavní orgány -> několikrát se svléká, po posledním svlékání vzniká dospělec neboli imago
      • Proměna dokonalá
        • Vajíčko -> larva (housenka, housenice, ponrava) -> larvy se několikrát svlékají -> zakuklení (kukla) – různý tvar, umístění -> dospělec, imago
    • Hormonální systém – u hmyzu rozlišujeme endohormony (vnitřní hormony) – ovlivňují svlékání jednotlivých stádií a ovlivňují vývojový růst, zakuklení, dále feromony (vnější hormony) – slouží k dorozumívání mezi jedinci téhož druhu, u některých druhů hmyzu (motýli) slouží k vábení, feromony – těkavé a éterické látky

 

Podtřída: Bezkřídlí (Apterigota)

Řád: Šupinušky

  • Žijí většinou v odpadních sifonech a živí se zbytky
  • Rybenka domácí

 

Podtřída: Křídlatí (Ektognata)

Hmyz s proměnou nedokonalou:

Jepice

  • Štíhlý hmyz, krátká délka života (žijí 4 roky jako larva, dospělec umírá po několika hodinách – dnech, až naklade vajíčka)
  • Na konci zadečku mají dva štěty a paštět
  • Jepice obecná

Vážky

  • Dlouhý, štíhlý hmyz, může mít až přes 10 cm
  • Velice pestré zbarvení
  • Mají dva páry poměrně úzkých dlouhých křídel, za letu jsou rychlé
  • Larvy velmi dravé (troufnou si i na malé rybky)
  • Přední část hlavy larev se nazývá maska
  • Dospělci žijí poblíž vody
  • Po spáření jsou spojeni a létají spolu
  • Vajíčka kladou do vody
  • Motýlice obecná, lesklá, šidélka, šídlo modré, vážka ploská

Švábi

  • Největší druhy až 10 cm
  • Jedni z nejrychlejších zástupců hmyzu
  • Článkovaná tykadla, silné kousací ústrojí, živí se různými zbytky potravy (žijí v zanedbaných domácnostech, ve skladištích, kravínech, stájích)
  • Samička klade vajíčka do pouzder – ooteky
  • Larvy jsou podobné dospělci (nemají křídla a pohlavní orgány)
  • Šváb obecný, rus domácí, šváb americký

 Kudlanky

  • Až 15 cm
  • Mají trojúhelníkovitou hlavu, silná kusadla, dva páry křídel
  • Jsou to dravci, končetiny složené před tělem-loupeživé
  • Pohlavní kanibalismus – samička ještě není oplodněná a už jí samečka
  • U nás na Moravě, jinde Balkán

Všekazi (termiti)

  • Vytvářejí typické stavby (ze dřeva, z hlíny smísené se slinami)
  • Mají velice silná kusadla, kastovní uspořádání (specializované skupiny)
  • Společenstvo ovládáno feromony „vládnoucí dvojice“
  • Stavby – až 2 metry nad zemí, několik metrů pod zemí
  • Některé druhy (živící se dřevem) způsobují obrovské škoda -> ničení příbytků

Škvoři

  • Škodí na rostlinách
  • Žijí ve stínu (pod kůrou atd.)
  • Škvor obecný

Rovnokřídlí

  • Silné kousací ústrojí, 2 páry kráčivých končetin, třetí pár jsou skákací
  • Je pro ně typický zvukový projev – stridulace, vzniká buď třením křídel o sebe, nebo končetinami o křídlo
  • Tympanální orgány – umístěné na holeni prvního páru končetin -> zvukový orgán
  • Kobylka zelená, hnědá, horská
  • Cvrček polní, domácí
  • Krtonožka obecná – hrabe v zemi
  • Saranče, modrokřídlá, zrzavá, stěhovavá

Strašilky

  • Až okolo 30 cm, výskyt v tropech a subtropech
  • Často napodobují různé listy nebo větévky
  • Vyvíjí se partenogeneticky (bez oplození)
  • Pakobylka indická, lupenitka podivná

Všenky

  • Paraziti ptáků, vyžírají peří
  • Péřovník (péřovka) slepičí, holubí

Vši

  • Vnější paraziti především savců, nemají křídla
  • Tělo zploštělé, ústní ústrojí bodavě savé, zakrnělé oči
  • Vajíčka lepí na chlupy, nazývají se hnídy
  • Vývoj přes larvu
  • Veš dětská, šatní, veš muňka

Stejnokřídlí

  • Živí se rostlinnými šťávami, hospodářsky významní škůdci
  • Cikáda viničná, cikáda chlumní, pěnodějka nížinná, mšice – polymorfní hmyz (jedna generace vypadá jinak než druhá, jedná má křídla, druhá ne) – zelná, maková, broskvoňová, krvavá (vlnatka krvavá), červci – výrazný pohlavní dimorfismus – samičky nepohyblivé (továrny na vejce) – puklice švestková

Ploštice

  • První pár křídel – polokrovky
  • Žijí buď ve vodě, nebo na souši
  • Vodní – splešťule blátivá, klešťanka velká, znakoplavka obecná, bodule obecná, na hladině- vodoměrka štíhlá, bruslařka obecná, suchozemští-štěnice obecná – napadá člověka, saje krev, ruměnice pospolná, kněžice

 

Hmyz s proměnou dokonalou:

Síťokřídlí

  • Zlatoočka obecná – blanitá křídla
  • Larvy dravé, živí se mšicemi
  • Mravkolev běžný – larva v trychtýřovité jámě v písku -> chytá tam hmyz (mravenci atd.)

Chrostíci

  • Vývoj ve vodě, larvy si vytvářejí schránky (ze dřeva, písku, kamínků)
  • Dospělci sají nektar z květů
  • Chrostík bystřinný

Motýli

  • Od několika mm až přes 30 cm
  • Sací ústrojí – sosák, spirálovitě stočený
  • Křídla většinou široká, pokryta šupinkami
  • U některých druhů jsou křídla redukována
  • Larva – housenka, ústrojí kousací, 3 páry končetin, pokožka – lysá nebo chlupatá
  • Larvy mají slinné žlázy přeměněné na snovací -> vytváří vlákna podobná pavučině -> slouží k zakuklení
  • Řada motýlů -> hospodářští škůdci

 

Čeledi:

Drvopleňovití

  • Dospělci velcí až 10 cm
  • Žijí krátkodobě (narození, spáření, smrt)
  • Housenka až 10 cm
  • Drvopleň

Vřetenuškovití

  • Vřetenuška

Molovití

  • Mol kožešinový, šatní, obilní

Obalečovití

  • Škůdci
  • Obaleč jabloňový, meruňkový, švestkový

Píďalkovití

  • Píďalka angreštová, podzimní

Lišajovití

  • Robustní tělo, dlouhý sosák, létá za soumraku (soumračný motýl)
  • Housenky lysé, barevné, na zadečku trn, kuklí se v zemi
  • Lišaj smrtihlav, borový, pryšcový
  • Dlouhozobka svízelová (připomíná kolibříka)

Martináčovití

  • „královská čeleď“, největší motýli u nás (Morava)
  • Martináč hruškový, habrový

Bourcovití

  • Bourec morušový – výroba hedvábí z kokonů

Bekyňovití

  • Bekyně mniška – škody na jehličnatých stromech

Můrovití

  • Stužkonoska modrá, můra gama

Přástevníkovití

  • Přástevník medvědí

Okáčovití

  • Okáč zední, bojínkový, poháňkový

Babočkovití

  • Perleťovec stříbropásek, prostřední, batolec červený, babočka kopřivová, paví oko, admirál

Modrásci

  • Ostruháčci, modrásci

Otakárkovití

  • Otakárek ovocný, fenyklový, jasoň červenooký,
  • Bělásci
  • bělásek řeřichový, ovocný, žluťásek jižní

 

Dvoukřídlí

  • Dělí se podle tvaru a délky tykadel

Dlouhorozí

  • Dlouhá tykadla a končetiny, protáhlé tělo

Tiplicovití

  • Velcí komáři s velkýma nohama
  • Tiplice zelná

Komárovití

  • Bodavě savé ústrojí, samičky sají krev
  • Anofeles, komár pisklavý, pakomár

Krátkorozí

  • Krátká tykadla, zavalité tělo
  • Bráněnka, ovád hovězí, bzikavka deštivá, pestřenka, vrtule třešňová, masařka obecná, bzučivka zelená, moucha domácí, bodalka stájová, kloš

 

Blechy

  • Zploštělé tělo, nemá křídla
  • Blecha domácí, psí, morová, písečná, obrovská

 

Blanokřídlí

  • 2 páry blanitých křídel
  • Samičky mají žihadlo

Širopasí

  • Pilořitka, pilatka

Štíhlopasí

  • Zadeček připojen stopkou
  • Lumek velký, žlabatky, mravenci – lesní, žlutý, faraon

Sršni

  • Sociální hmyz, vytváří jednoleté kolonie, zimu přežívá jenom oplodněná samička
  • Vytvářejí hnízda – rozžvýkané dřevo smísené se slinami, nejčastěji v dutinách stromů, pod střechou
  • Vosa útočná, vosík obecný, sršeň obecná

Včelovití

  • Včela medonosná, má lízací ústrojí, žije v koloniích (roj)
  • Divoká forma – hnízda v dutinách stromů, domácí forma – úly
  • V roji -> královna, dělnice, trubci
  • Včela prodělá několik „povolání“ – po vylíhnutí se stará o larvy, čistí komůrky, dále sbírá pyl (na posledním páru jsou košíčky, tam se zachycuje pyl, a poté ho v úlu sundává kartáčky)
  • Mají medový žaludek -> výměšky z něj + nektar, který sbírají -> med
  • Co je v úlu = zdravé (med, propolis, mateří kašička atd.)

Čmeláci

  • Mají delší sosák -> dostanou se tam, kam včely ne
  • Čmelák skalní – černý, huňatý, konec zadečku červený
  • Čmelák zemní – menší, bílý zadeček
  • Čmelák polní – rezavý zadeček, vzácný
  • Pačmelák – robustnější než ostatní čmeláci, má zakalená křídla

 

Mravenci

Brouci

  • Různý tvar, různá velikost
  • Ústní ústrojí kousací, některé druhy lízací
  • Vyskytují se v různé prostředí (souš, půda, voda)

Masožraví

  • Svižník lesní, polní
  • Střevlíci – poměrně užiteční, chránění
  • Střevlík: zlatolesklý, zlatitý, měděný, fialový, obecný, lesní, nosatý, kožitý, kvapník, prskavec – v zadečku žláza, kde je H2O2 – třaská na zvuku
  • Potápník vroubený – vodní brouk

Všežraví

  • Hrobařík obecný
  • Drabčíci
  • Roháč obecný – náš největší brouk, samec má velké mandibuly
  • Vrubouni – chrobák lesní, nosorožík kapucínek, chroust obecný, chroust mlynařík, zlatohlávek
  • Kovaříci
  • Světlušky – samečkové mají křídla, samičky ne, světélkují obě pohlaví -> chemická reakce
  • Páteříčci
  • Červotoči – vývin ve dřevě, nevítaný druh brouka
  • Slunéčka – slunéčko sedmitečné, dvoutečné
  • Tesaříci – tesařík obrovský – larva se vyvíjí ve dřevě, tesařík piluna, kozlíček dazule
  • Mandelinka bramborová, krvavá
  • Nosatci – klikoroh borový, zobonoska obecná, nosatec lískový





Další podobné materiály na webu: