Prvoci a chromista

 

   Otázka: Prvoci a chromista

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Olinka95

 

 

 

 

Prvoci

Základy: Způsob výživy

  1. 1.      Autotrofní (samoživné): výživa anorganickými látkami, které syntetizují na látky organické.

–  Fotoautotrofní: světlo, rostliny

–  Chemoautotrofní:chemická energie

 

  1. 2.      Heterotrofní (cizoživné): jako zdroj uhlíku využívají organické látky, které sami nedokážou vytvořit.

–  Fotoheterotrofní: energie světelná

–  Chemoheterotrofní: chemická energie

Obecně:

  • Prvoci jsou heterotrofní a eukaryotní
  • Nejjednodušší organismy (tělo je tvořeno jednou buňkou)
  • Vývojově nejnižší a nejjednodušší organismy
  • Mikroorganismické
  • Kosmopolitní (rozšíření po celé zemi)
  • Až 90% voda
  • Na povrchu různě silná plazmatická membrána
  • Cytoplazma (tekuté prostředí buňky)
  • Jádro- nese genetický materiál
  • Ochranné
  • Pohybové
  • Oporné
  • Trávicí
  • Vylučovací a osmoregulační
  • Smyslové

 

Stavba těla:

Organely:

Ochranné organely:

–  Pelikulapevná pružná membrána na povrchu buňky

–  Celulózní membrána (rostlinní bičíkovci)

–  Pancíře s trny a výběžky (někteří bičíkovci)

–  Schránkychitin, vápenaté, ox. křemičitý

 

Pohybové:

–  Brvy- krátké křehké řasinky, velký počet

–  Bičíky- vlákna vyrůstají z protoplazmy, delší, menší

–  Panožky- dočasné výběžky cytoplazmy, mohou měnit tvar

–  Undulující membrána- jemná blanka po celé délce buňky

 

Oporné:

–  Axostyl- podpůrná tyčinka procházejícím středem těla

–  Vlákna uvnitř plazmy- buněčná kostra

 

Trávicí:

–  Celým povrchem těla= osmotrofní výživa

–  Potravní vakuola- buněčná ústa->buněčný hltan->potravní vakuola->buněčná řiť

–  Cyklózadráha pohybu potravní vakuoly po těle

 

Vylučovací a osmoregulační:

–  Pulzující (stažitelná) vakuola- odstraňuje přebytečnou vodu a částečně zplodiny metabolismu

 

Smyslové:

–  Umožňují reakci na vnější podněty

–  Hmatové- brvy, bičík

–  Světločivné- stigma

–  Vnímání polohy- drobné inkluze (tlačí na okolní plazmu)

–  Neuromotorický aparát- síť podpovrchových vodivých vláken

 

Rozmnožování:

1.      Nepohlavní

–  Příčnéna 2 buňky (nálevníci)

–  Podélnéna 2 buňky (bičíkovci)

–  Schizogoniemnohonásobné dělení-> rozpad na 8 buněk, matčina zaniká(výtrusovci)

–  Pučenídceřiná naroste na matčině buňce (rournatky)

 

2.      Pohlavní

– Konjugace(spájení)- výměna části jádra buněčnými ústy (nálevníci)

– Kopulacesplynutí 2 gamet (pohl. buňka), (bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci)

-Metageneze(rodozměna)- střídání pohlavního a nepohlavního dělení (dírkonožci, mřížovci)

– Encystacetvorba cyst, následuje většinou po oplození, slouží k přežití a rozšiřování

 

Systém:

  • Bičíkovci
  • Kořenonožci
  • Výtrusovci
  • Paprskovci
  • Nálevníci
  • Hlenky
  • Nádorovky
  • Krásnoočka
  • Obrněnky

 

Bičíkovci

  • Nejpůvodnější skupina
  • Pohyblivou organelou- je 1 nebo více bičíků
  • Živí se heterotrofně (cizoživně)- vstřebáváním nebo fagocytózou
  • Žijí volně nebo paraziticky
  • Jednotlivě nebo v koloniích

 

Zástupci:

TRYPANOSOMA SPAVIČNÁ

–  Způsobuje spavou nemoc

–  Štíhlé tělo s bičíkem+ undulující membránou

–  Způsobuje zduření uzlin a opakující se horečky

–  Přenáší moucha tse- tse

 

BIČENKA POŠEVNÍ

–  Záněty močových cest a hnisavý výtok z pochvy

–  Šíří se pohlavním stykem (přenašeči jsou muži)

 

LAMBLIE STŘEVNÍ

–  Způsobuje hořečnaté záněty tenkého střeva, průjmy (nejčastěji u dětí)

 

TRUBENKY HAECKELOVY

–  Živí se organickými zbytky a bakteriemi na dně vodních nadrží

–  Mají bičík s límečkem

 

Kořenonožci

  • Pohyb pomocí panožek- kterými získávají i potravu
  • Žijí ve vodě nebo vlhké půdě
  • Mnohé žijí jako paraziti ve střevě bezobratlých a i obratlovců
  • Příjem potravy- fagocytózou
  • Tvoří potravní vakuoly, kde probíhá trávení
  • Rozmnožování- příčné dělení

 

Třídy:

1.      Měňavky:

–  Bez schránky

–  Potravní i pulzující vakuola

 

Zástupci:

MĚŇAVKA ZEMNÍ

  • Žije v mechu
  • Krátké kuželovité panožky

MĚŇAVKA VELKÁ

  • Žije na detritu stojatých vod

MĚŇAVKA ÚPLAVIČNÁ

  • Střevní parazit
  • Způsobuje krvavé průjmy a horečky

PANOŽENKA MĚŇAVKOVÁ

  • Pohyb pomocí bičíků
  • Žijí v bahně a stojatých vodách

 

2.      Krytenky:

–  Sladkovodní prvoci s chitinovými schránkami

 

Zástupci:

ROZLITKA HRUŠKOVITÁ

  • Na dně vod a v mechu

ŠTÍTOVKA OBECNÁ

  • Různé typy vod

 

3.      Dírkonožci:

–  Mořští prvoci

–  Více komůrkové schránky (tvořené uhličitanem vápenatým s otvory pro nitkovité panožky)

–  Většina fosilních

–  Schránky se staly významným horninotvorným činitelem

 

Výtrusovci

  • Pouze endoparazité bezobratlých i obratlovců
  • Střídají různé hostitelé
  • Přijímají tekutou potravu celým povrchem těla

*Metageneze- nepohlavní rozmnožování schizogonií následuje pohlavní rozmnožování

 

Zástupci:

KOKCIDIE JATERNÍ

  • Ø Nebezpečný parazit v játrech
  • Ø Způsobuje kokcidiózu– u králíků a zajíců, hnisavý zánět žlučovodů, játra bělavé hnisavé skvrny (není přenosná na člověka)
  • Ø Přenos: kokcidie je žlučí vyplavena do střeva a výkaly opouští tělo, potrava řídkým trusem se dostává do dalších jedinců

TOXOPLASMA GONDIÍ

  • Parazit bílých krvinek
  • Toxoplazmóza- způsobuje dlouhodobé horečky, zduření dutin, uzlin, únava
  • Nebezpečná u těhotných žen (poškozena nervová soustava plodu)
  • Přenos nejčastěji z koček

KRVINKOVKY

  • Paraziti červených krvinek obratlovců
  • Patří sem:  Zimnička– způsobuje malárii, to se projevuje vysokými horečkami střídajících se zimnici, přenašeč je komár Anopheles
  • Zimnička čtvrtodenní– malárické záchvaty po 4 dnech
  • Zimnička třetidenní– záchvaty po 3 dnech
  • Zimnička tropická– každý den
  • Biologický boj= malé rybky, které ničí larvy komárů
  • Schránky z chitinů, SiO2
  • Panožky vyztužené chitinovým vláknem
  • Predátoři

 

Paprskovci

Zástupci:

SLUNIVKY

  • Sladkovodní (rybníky, vlhká půda, rašeliniště)

MŘÍŽOVCI

  • Mořští
  • Kulovitá chitinová schránka+ vnější křemičitá
  • Horotvorní činitelé- Radioláriové bahno
  • Žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami

 

Nálevníci

  • Pohyb pomocí brv
  • Typickým znakem je přítomnost 2 typů jader, vegetativního makronukleu a generativního mikronukleu (souvisí s konjugací)
  • Živí se mikroorganismy, které jsou vírem brv strhávány do buněčných úst
  • Většinou žijí ve vodě
  • Nepříznivé období přečkávají v ochranném obalu- cystě

 

Zástupci:

TREPKA VELKÁ:

  • Žije volně
  • Je součástí planktonu
  • Indikátor stupně znečištění vody

BOBOVKA

  • Výskyt v znečistěných vodách

BACHOŘCI

  • Symbioti v žaludcích přežvýkavců

ROURNATKY

  • Přisedlé, živí se bakteriemi a řasami, jsou potravou rybího potěru
  • Indikátor znečištění

KEŘENKY

  • Tvoří plísňovité povlaky na rostlinách a vodních předmětech

VÍŘENKY

  • Žijí přisedle

KOŽOVEC RYBÍ

  • Cizopasí na pokožce a žábrech ryb

LEZOUNEK

  • Ve stojatých a tekoucích vodách
  • 2 druhy jsou v moři

SLÁVINKA

  • Ve stojatých sladkých vodách
    • Organismy houbovitého charakteru
    • Výskyt na vlhkých tmavých místech
    • Saprofyte (živí se odumřelým tělem)
    • Tělo- tvoří 1 jediná buňka, která má mnoho jader a shlukováním tvoříplasmodium

 

Hlenky

Zástupci:

VLČÍ MLÉKO

  • Nejrozšířenější hlenka u nás
  • Roste na dřevě

 

Nádorovky

  • Parazitické organismy houbovitého charakteru

Zástupci:

NÁDOROVKA KAPUSTOVÁ

  • Způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin

 

Krásnoočka

  • Žije převážně ve sladkých vodách
  • Tvoří povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky na hladině (znečištěné vody)
  • Dřív řazeny mezi řasy

 

Zástupci:

KRÁSNOOČKO ZELENÉ, ŠTÍHLÉ, KRVAVÉ

 

Obrněnky

  • Sladkovodní i mořští, které se tradičně řadily k řasám
  • Na povrchu jsou měchýřky naplněné tekutinou, které obsahují celulózní destičky tvořící pancíř
  • Některé druhy způsobují světelkování mořské vody
  • Jiné jsou toxické a působí toxicitu mořských bezobratlých (jed může být nebezpečný i u člověka)

 

Zástupci:

SVÍTILKA

  • Světelkování mořské vody

TROJROŽEC

  • Součástí jarního planktonu

 

Chromista 2. Říše

  • Fotoautotrofní organismy nebo druhotně heterotrofní
  • Obsahují chloroplasty
  • Dříve zařazovány do řas nebo hub
  • Většinou jednobuněčné bičíkaté organismy
  • Někteří zástupci tvoří mnohobuněčné stélky

 

Typy stélek:

1.      Jednobuněčné

v  Monadoidní= bičíkatá- kapkovitý tvar, 1- 2 bičíky, pevná buněčná stěna

v  Rhizopodová= měňavkovitá- tvar těla proměnlivý, nemá buněčnou stěnu, pohyb pomocí panožek

v  Kapsální= kulovitý tvar, nemá pevnou BS, obalená slizem

v  Kokální= kulovitá- kulovitý tvar pevná buněčná stěna, nepohyblivá

v  Sifonální= trubicovitá- tvořena 1 velkou mnohojadernou buňkou

 

2.      Mnohobuněčné

v  Trichální= jednoduchá, nevětvená, každá buňka obsahuje 1 jádro

v  Heterotrichální= na rozdíl od trichální je větvená, jednoduchá

v  Sifonokladální= kauloid, fylom, rhizoid

 

Systém:

Oddělení- Chromofyty

Oddělení- Řasovky

1.  Chromofyty

  • Obsahují chlorofyl a, c, karoteny, xantofyly, (hnědé barvivo- flukoxantin)
  • Zásobní látkou není škrob, ale polysacharid laminaran a chrysolaminaran+ někdy olej

 

Třídy:

Zlativky

v  Jednobuněčná stélka

v  Nejhojnější jsou bičíkovci s jedním či dvěma bičíky

v  U některých zástupců se vyvíjejí panožky, někdy i křemičitá schránka

v  Žijí převážně ve sladkých vodách

v  Součástí planktonu

v  Při přemnožení mohou způsobovat žlutohnědé zbarvení vody

v  Zapáchají po rybím tuku

 

Zástupci:

SYNURA

  • Ø tvoří kolonie

DYNOBRION

UROGLENA

 

Rozsivky

v  Charakteristické křemičitou schránkou(frystula), uvnitř je uzavřená buňka

v  Součást planktonu

v  Sladkovodní

v  Při přemnožení způsobují nepříjemný zápach ve vodních nádržích

v  Mořské 40- 45% oceánské produkce uhlíku

v  Ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek vznikly vrstvy křemeliny- používá se na výrobu skla, izolačních materiálů, diamantů, leštění čoček v optice

 

Zástupci:

TABELLÁRIA

NAVICULA

MERIDION

 

Hnědé řasy, chaluhy

v  Mořské řasy s mnohobuněčnou stélkou vláknitě rozvětvenou nebo pletivnou dosahující velikosti až několik metrů

v  Osídlují pobřeží

v  Produkují velké množství biomasy

v  Využívají se jako suché palivo, krmivo pro ovce, jako hnojivo k výrobějódu, sody

v  Některé druhy jsou poživatelné

 

Zástupci:

LAMINARIA

  • Ø severní moře

SORGASSUM

  • Ø karibská oblast

FUCUS(chaluha)

MIKROCYSTIS

  • Ø až 60m
  • Dříve řazeny do plísní
  • Buněčné stěny z celulózy a glukanu
  • Nepřehrádkované podhoubí
  • Parazité
  • Žijí ve vodě, vlhké vodě

 

2.  Řasovky

Zástupci

VŘETENKA RÉVOVÁ

  • Ø Napadá listy a plody vinné révy
  • Ø Listy- shora hnědé skvrny, zespodu bílé povlaky výtrusnic
  • Ø Bobulích- kožovitě hnědé, odpadají

 

PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ

  • Ø Napadá listy a hlízy brambor
  • Ø Listy a plody rajčat
  • Ø Hnědé, suché, kožovité ,,mumie,,


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!