Otázka: Prvoci a chromista
Předmět: Biologie
Přidal(a): Olinka95
Prvoci
Základy: Způsob výživy
- 1. Autotrofní (samoživné): výživa anorganickými látkami, které syntetizují na látky organické.
– Fotoautotrofní: světlo, rostliny
– Chemoautotrofní:chemická energie
- 2. Heterotrofní (cizoživné): jako zdroj uhlíku využívají organické látky, které sami nedokážou vytvořit.
– Fotoheterotrofní: energie světelná
– Chemoheterotrofní: chemická energie
Obecně:
- Prvoci jsou heterotrofní a eukaryotní
- Nejjednodušší organismy (tělo je tvořeno jednou buňkou)
- Vývojově nejnižší a nejjednodušší organismy
- Mikroorganismické
- Kosmopolitní (rozšíření po celé zemi)
- Až 90% voda
- Na povrchu různě silná plazmatická membrána
- Cytoplazma (tekuté prostředí buňky)
- Jádro- nese genetický materiál
- Ochranné
- Pohybové
- Oporné
- Trávicí
- Vylučovací a osmoregulační
- Smyslové
Stavba těla:
Organely:
Ochranné organely:
– Pelikula– pevná pružná membrána na povrchu buňky
– Celulózní membrána (rostlinní bičíkovci)
– Pancíře s trny a výběžky (někteří bičíkovci)
– Schránky– chitin, vápenaté, ox. křemičitý
Pohybové:
– Brvy- krátké křehké řasinky, velký počet
– Bičíky- vlákna vyrůstají z protoplazmy, delší, menší
– Panožky- dočasné výběžky cytoplazmy, mohou měnit tvar
– Undulující membrána- jemná blanka po celé délce buňky
Oporné:
– Axostyl- podpůrná tyčinka procházejícím středem těla
– Vlákna uvnitř plazmy- buněčná kostra
Trávicí:
– Celým povrchem těla= osmotrofní výživa
– Potravní vakuola- buněčná ústa->buněčný hltan->potravní vakuola->buněčná řiť
– Cyklóza– dráha pohybu potravní vakuoly po těle
Vylučovací a osmoregulační:
– Pulzující (stažitelná) vakuola- odstraňuje přebytečnou vodu a částečně zplodiny metabolismu
Smyslové:
– Umožňují reakci na vnější podněty
– Hmatové- brvy, bičík
– Světločivné- stigma
– Vnímání polohy- drobné inkluze (tlačí na okolní plazmu)
– Neuromotorický aparát- síť podpovrchových vodivých vláken
Rozmnožování:
1. Nepohlavní
– Příčné– na 2 buňky (nálevníci)
– Podélné– na 2 buňky (bičíkovci)
– Schizogonie– mnohonásobné dělení-> rozpad na 8 buněk, matčina zaniká(výtrusovci)
– Pučení–dceřiná naroste na matčině buňce (rournatky)
2. Pohlavní
– Konjugace(spájení)- výměna části jádra buněčnými ústy (nálevníci)
– Kopulace– splynutí 2 gamet (pohl. buňka), (bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci)
-Metageneze(rodozměna)- střídání pohlavního a nepohlavního dělení (dírkonožci, mřížovci)
– Encystace– tvorba cyst, následuje většinou po oplození, slouží k přežití a rozšiřování
Systém:
- Bičíkovci
- Kořenonožci
- Výtrusovci
- Paprskovci
- Nálevníci
- Hlenky
- Nádorovky
- Krásnoočka
- Obrněnky
Bičíkovci
- Nejpůvodnější skupina
- Pohyblivou organelou- je 1 nebo více bičíků
- Živí se heterotrofně (cizoživně)- vstřebáváním nebo fagocytózou
- Žijí volně nebo paraziticky
- Jednotlivě nebo v koloniích
Zástupci:
TRYPANOSOMA SPAVIČNÁ
– Způsobuje spavou nemoc
– Štíhlé tělo s bičíkem+ undulující membránou
– Způsobuje zduření uzlin a opakující se horečky
– Přenáší moucha tse- tse
BIČENKA POŠEVNÍ
– Záněty močových cest a hnisavý výtok z pochvy
– Šíří se pohlavním stykem (přenašeči jsou muži)
LAMBLIE STŘEVNÍ
– Způsobuje hořečnaté záněty tenkého střeva, průjmy (nejčastěji u dětí)
TRUBENKY HAECKELOVY
– Živí se organickými zbytky a bakteriemi na dně vodních nadrží
– Mají bičík s límečkem
Kořenonožci
- Pohyb pomocí panožek- kterými získávají i potravu
- Žijí ve vodě nebo vlhké půdě
- Mnohé žijí jako paraziti ve střevě bezobratlých a i obratlovců
- Příjem potravy- fagocytózou
- Tvoří potravní vakuoly, kde probíhá trávení
- Rozmnožování- příčné dělení
Třídy:
1. Měňavky:
– Bez schránky
– Potravní i pulzující vakuola
Zástupci:
MĚŇAVKA ZEMNÍ
- Žije v mechu
- Krátké kuželovité panožky
MĚŇAVKA VELKÁ
- Žije na detritu stojatých vod
MĚŇAVKA ÚPLAVIČNÁ
- Střevní parazit
- Způsobuje krvavé průjmy a horečky
PANOŽENKA MĚŇAVKOVÁ
- Pohyb pomocí bičíků
- Žijí v bahně a stojatých vodách
2. Krytenky:
– Sladkovodní prvoci s chitinovými schránkami
Zástupci:
ROZLITKA HRUŠKOVITÁ
- Na dně vod a v mechu
ŠTÍTOVKA OBECNÁ
- Různé typy vod
3. Dírkonožci:
– Mořští prvoci
– Více komůrkové schránky (tvořené uhličitanem vápenatým s otvory pro nitkovité panožky)
– Většina fosilních
– Schránky se staly významným horninotvorným činitelem
Výtrusovci
- Pouze endoparazité bezobratlých i obratlovců
- Střídají různé hostitelé
- Přijímají tekutou potravu celým povrchem těla
*Metageneze- nepohlavní rozmnožování schizogonií následuje pohlavní rozmnožování
Zástupci:
KOKCIDIE JATERNÍ
- Ø Nebezpečný parazit v játrech
- Ø Způsobuje kokcidiózu– u králíků a zajíců, hnisavý zánět žlučovodů, játra bělavé hnisavé skvrny (není přenosná na člověka)
- Ø Přenos: kokcidie je žlučí vyplavena do střeva a výkaly opouští tělo, potrava řídkým trusem se dostává do dalších jedinců
TOXOPLASMA GONDIÍ
- Parazit bílých krvinek
- Toxoplazmóza- způsobuje dlouhodobé horečky, zduření dutin, uzlin, únava
- Nebezpečná u těhotných žen (poškozena nervová soustava plodu)
- Přenos nejčastěji z koček
KRVINKOVKY
- Paraziti červených krvinek obratlovců
- Patří sem: Zimnička– způsobuje malárii, to se projevuje vysokými horečkami střídajících se zimnici, přenašeč je komár Anopheles
- Zimnička čtvrtodenní– malárické záchvaty po 4 dnech
- Zimnička třetidenní– záchvaty po 3 dnech
- Zimnička tropická– každý den
- Biologický boj= malé rybky, které ničí larvy komárů
- Schránky z chitinů, SiO2
- Panožky vyztužené chitinovým vláknem
- Predátoři
Paprskovci
Zástupci:
SLUNIVKY
- Sladkovodní (rybníky, vlhká půda, rašeliniště)
MŘÍŽOVCI
- Mořští
- Kulovitá chitinová schránka+ vnější křemičitá
- Horotvorní činitelé- Radioláriové bahno
- Žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami
Nálevníci
- Pohyb pomocí brv
- Typickým znakem je přítomnost 2 typů jader, vegetativního makronukleu a generativního mikronukleu (souvisí s konjugací)
- Živí se mikroorganismy, které jsou vírem brv strhávány do buněčných úst
- Většinou žijí ve vodě
- Nepříznivé období přečkávají v ochranném obalu- cystě
Zástupci:
TREPKA VELKÁ:
- Žije volně
- Je součástí planktonu
- Indikátor stupně znečištění vody
BOBOVKA
- Výskyt v znečistěných vodách
BACHOŘCI
- Symbioti v žaludcích přežvýkavců
ROURNATKY
- Přisedlé, živí se bakteriemi a řasami, jsou potravou rybího potěru
- Indikátor znečištění
KEŘENKY
- Tvoří plísňovité povlaky na rostlinách a vodních předmětech
VÍŘENKY
- Žijí přisedle
KOŽOVEC RYBÍ
- Cizopasí na pokožce a žábrech ryb
LEZOUNEK
- Ve stojatých a tekoucích vodách
- 2 druhy jsou v moři
SLÁVINKA
- Ve stojatých sladkých vodách
- Organismy houbovitého charakteru
- Výskyt na vlhkých tmavých místech
- Saprofyte (živí se odumřelým tělem)
- Tělo- tvoří 1 jediná buňka, která má mnoho jader a shlukováním tvoříplasmodium
Hlenky
Zástupci:
VLČÍ MLÉKO
- Nejrozšířenější hlenka u nás
- Roste na dřevě
Nádorovky
- Parazitické organismy houbovitého charakteru
Zástupci:
NÁDOROVKA KAPUSTOVÁ
- Způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin
Krásnoočka
- Žije převážně ve sladkých vodách
- Tvoří povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky na hladině (znečištěné vody)
- Dřív řazeny mezi řasy
Zástupci:
KRÁSNOOČKO ZELENÉ, ŠTÍHLÉ, KRVAVÉ
Obrněnky
- Sladkovodní i mořští, které se tradičně řadily k řasám
- Na povrchu jsou měchýřky naplněné tekutinou, které obsahují celulózní destičky tvořící pancíř
- Některé druhy způsobují světelkování mořské vody
- Jiné jsou toxické a působí toxicitu mořských bezobratlých (jed může být nebezpečný i u člověka)
Zástupci:
SVÍTILKA
- Světelkování mořské vody
TROJROŽEC
- Součástí jarního planktonu
Chromista 2. Říše
- Fotoautotrofní organismy nebo druhotně heterotrofní
- Obsahují chloroplasty
- Dříve zařazovány do řas nebo hub
- Většinou jednobuněčné bičíkaté organismy
- Někteří zástupci tvoří mnohobuněčné stélky
Typy stélek:
1. Jednobuněčné
v Monadoidní= bičíkatá- kapkovitý tvar, 1- 2 bičíky, pevná buněčná stěna
v Rhizopodová= měňavkovitá- tvar těla proměnlivý, nemá buněčnou stěnu, pohyb pomocí panožek
v Kapsální= kulovitý tvar, nemá pevnou BS, obalená slizem
v Kokální= kulovitá- kulovitý tvar pevná buněčná stěna, nepohyblivá
v Sifonální= trubicovitá- tvořena 1 velkou mnohojadernou buňkou
2. Mnohobuněčné
v Trichální= jednoduchá, nevětvená, každá buňka obsahuje 1 jádro
v Heterotrichální= na rozdíl od trichální je větvená, jednoduchá
v Sifonokladální= kauloid, fylom, rhizoid
Systém:
Oddělení- Chromofyty
Oddělení- Řasovky
1. Chromofyty
- Obsahují chlorofyl a, c, karoteny, xantofyly, (hnědé barvivo- flukoxantin)
- Zásobní látkou není škrob, ale polysacharid laminaran a chrysolaminaran+ někdy olej
Třídy:
Zlativky
v Jednobuněčná stélka
v Nejhojnější jsou bičíkovci s jedním či dvěma bičíky
v U některých zástupců se vyvíjejí panožky, někdy i křemičitá schránka
v Žijí převážně ve sladkých vodách
v Součástí planktonu
v Při přemnožení mohou způsobovat žlutohnědé zbarvení vody
v Zapáchají po rybím tuku
Zástupci:
SYNURA
- Ø tvoří kolonie
DYNOBRION
UROGLENA
Rozsivky
v Charakteristické křemičitou schránkou(frystula), uvnitř je uzavřená buňka
v Součást planktonu
v Sladkovodní
v Při přemnožení způsobují nepříjemný zápach ve vodních nádržích
v Mořské 40- 45% oceánské produkce uhlíku
v Ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek vznikly vrstvy křemeliny- používá se na výrobu skla, izolačních materiálů, diamantů, leštění čoček v optice
Zástupci:
TABELLÁRIA
NAVICULA
MERIDION
Hnědé řasy, chaluhy
v Mořské řasy s mnohobuněčnou stélkou vláknitě rozvětvenou nebo pletivnou dosahující velikosti až několik metrů
v Osídlují pobřeží
v Produkují velké množství biomasy
v Využívají se jako suché palivo, krmivo pro ovce, jako hnojivo k výrobějódu, sody
v Některé druhy jsou poživatelné
Zástupci:
LAMINARIA
- Ø severní moře
SORGASSUM
- Ø karibská oblast
FUCUS(chaluha)
MIKROCYSTIS
- Ø až 60m
- Dříve řazeny do plísní
- Buněčné stěny z celulózy a glukanu
- Nepřehrádkované podhoubí
- Parazité
- Žijí ve vodě, vlhké vodě
2. Řasovky
Zástupci
VŘETENKA RÉVOVÁ
- Ø Napadá listy a plody vinné révy
- Ø Listy- shora hnědé skvrny, zespodu bílé povlaky výtrusnic
- Ø Bobulích- kožovitě hnědé, odpadají
PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ
- Ø Napadá listy a hlízy brambor
- Ø Listy a plody rajčat
- Ø Hnědé, suché, kožovité ,,mumie,,