Poruchy vědomí a epilepsie – lékařství a ošetřovatelství

 

   Otázka: Poruchy vědomí a epilepsie

   Předmět: Lékařství a ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

 

Poruchy vědomí = Schopnost CNS reagovat na podněty z vnějšího prostředí

 

Vědomí

• Stav mysli, jehož základem je bdělost = vigilita, orientace, myšlení a pozornost
• Znamená, že se orientujeme v čase, prostoru, situaci a ve vlastní osobě.

 

Předpoklady pro udržení normálního stavu vědomí jsou:

• dostatečný přívod O2 do organismu a do mozku
• dostatek energetického zdroje ve formě glukózy
• fyziologické Ph mozkové tkáně a mozkomíšního moku
• normální nitrolební tlak
• odpovídající perfúze krve mozkem

 

Dělení poruch vědomí

PORUCHY KVALITATIVNÍ

• Obnubilace
  • mrákotný stav, na své jednání si nepamatuje, ale je orientován v prostoru
  • příčina: epilepsii, těžké hysterie
• Delirium
  • dezorientace, halucinace, úzkost, rozrušení
  • příčina: alkohol, otravy, těžké choroby a infekce
• Amence
  • zmatenost, dezorientace v čase i prostoru
  • příčina: těžké infekce, ateroskleróza mozku, předávkování inzulínem vedoucí k hypoglykémii
• Agonie = období před smrtí, umírání v bezvědomí, dochází k selhávání životních funkcí
• Mdloba = synkopa
  • krátkodobá ztráta vědomí tj, nedostatečným zásobením mozku kyslíkem (hypoxie), nedostatečnost způsobuje nízký TK
  • příčina: strach, citové rozrušení, vydýchaný vzduch, dlouhodobé stání

 

PORUCHY KVANTITATIVNÍ

• Mdloba = synkopa
  • krátkodobá ztráta vědomí tj, nedostatečným zásobením mozku kyslíkem (hypoxie), nedostatečnost způsobuje nízký TK
  • příčina: strach, citové rozrušení, vydýchaný vzduch, dlouhodobé stání
• Somnolence = lehčí porucha vědomí se sníženou bdělostí (postižený reaguje na podněty)
• Sopor = těžší porucha vědomí, hluboký spánek. Pacienta lze probrat typickými bolestnými podměty, nereaguje na otázky
• Kóma = nejtěžší stupeň, stav hlubokého bezvědomí, nereaguje na bolestivé podněty, možnost vážných života ohrožujících komplikací

 

Rozdělení:

• povrchové – snížené obranné reflexy
• hluboké – obranné reflexy nejsou (kýchání, kašel)
• vigilní – jsou zachovány projevy bdělosti (otevřené oči) nemocný budí dojem, že pozoruje okolí, nemluví, nereaguje na slovo

 

Příčiny poruch vědomí

• nedostatek O2- porucha krevního oběhu nebo mozku-srdeční selhání, CMP, embolizace, úrazy,
• přímé: úraz, nádor, infekce
• nahromadění zplodin vlastní látkové výměny: urémie, hepatální či diabetické kóma, látkové otravy

 

Příznaky

• poruchy vědomí (různé stupně)
• změna prostorové orientace
• změna TK a pulzu
• bledost
• studený pot
• poruchy chování
• vzrušení, neklid
• snížené obranné reflexy a reakce

 

Vyšetřovací metody

• Neurologické vyšetření-kontrola vědomí dle Glasgow Coma Scale (hodnotí se odpověď na podněty – otevřené oči, slovní odpověď, motorické)
• Vyšetření zaměřené na vyvolávající příčinu stavu poruchy vědomí: vyšetření krve a moči, vyšetření mozkomíšního moku, RTG vyšetření, CT, MR, USG, EKG, interní vyšetření, psychiatrické vyšetření.

 

Glasgow Coma Scale: minimální počet je 3 (hloubka kóma bez reflex)

 

Léčba

• je závislá od vyvolávající příčiny a hodnocení poruchy
• Prvotně se zaměřuje na zjištění základních funkcí, úpravu vnitřního prostředí a na odstranění mechanizmů, které jsou příčinou poruchy vědomí
• Zajištění CVK nebo PVK,
• JIP ARO,
• Neurologické léky i.v., výživa-parenterální, enterální-NGS, PEG
• rektální čípky

 

PÉČE O PACIENTA V BEZVĚDOMÍ

a) překážky dýchacích cest

• zapadlý jazyk
• sekret
• cizí těleso (zubní protéza)
• zvratky

b) útlumem DC

• u pacienta zavádíme endotracheální intubaci = dle věku se volí velikost, zavádí se pomocí laryngoskopu použití až 7 dní, výměna co 48 hodin
• tracheostomická kanyla = vyústění trachey na venek pomocí kanyly, pro dlouhodobé zajištění průchodnosti DC, umožňuje napojení na umělou plicní ventilaci nebo na podpůrné dýchání (prohlubuje oslabené dýchání), fixuje se podél krku podkládá sterilními čtverci

 

Péče o tracheostomickou kanylu:

• zvlhčování a ohřívání vzduchu směsí pomocí nebulizátoru (zvlhčovače)
• Odsávání DC – odsávání stagnujícího sekretu z bronchů, trachey. Postupovat vždy asepticky, vhodná volba průměru cévky, šetrnost- pozor na poranění sliznice. Maximální doba osávání 15 sekund jinak vázne oxygenace, frekvence odsávání dle potřeby.
• Uvolnění sekretu z DC: laváže + mukolytika, poklepová masáž, polohovací drenáž, dechová cvičení, výměna sterilního vypodložení na krku.
• Sledování FF: přístrojový monitoring – TK, P, TT, EKG, záznam, signalizace změn, prstovým oxymetrem.

 

a) Péče o kůži

• dvakrát denně šetrná koupel na lůžku, péče o lůžko a osobní prádlo, zvýšená péče o genitál a okolí permanentních kanyl, u žen výtok, péče o vlasy
• komplikace: opruzeniny, dekubity
• Prevence: čistá suchá kůže, polohování, masáže, větrání

DEKUBITY

• místní buněčné poškození tkáně, vzniká v důsledku přímého tlaku, tření, imobility (nehybnosti) a celkového zhoršení stavu nemocného
• postihuje kůži, svaly, šlachy až kosti
• Příčiny: tlak v predilekčních místech (místa, kde je kost a kůže), tření kůže, vlhkost, celkové příčiny – poruchy inervace, cirkulace, nutrice, věk
• Klasifikace dekubitů
  • 1. stupeň – tlaková léze bez poškození kůže (erytém) mírný edém namáhané oblasti a jemné zarudnutí kůže
  • 2. stupeň – tlaková léze s částečným poškozením kůže (puchýř)
  • 3. stupeň – tlaková léze se zničením všech tkáňových vrstev stlačených mezi kostní prominencí a podložkou (nekróza)
  • 4. stupeň – tlakové léze komplikované ostitidami kostních prominencí (vřed)

• Predilekční místa: nejčastější místa výskytu jsou křížová krajina, paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů, lopatky, krční obratel.

 

OPRUZENINY – INTERTRIGO

• poškození kůže projevující se ohraničenými zarudlými plochami, které mohou vytékat až mokvat, silně palet a bolet
• vše je vyvoláno třením jednak dvou styčných kožních ploch a jednak kůže a prádla
• Příčiny: mechanické a chemické drážděním pocení, u kojenců – moč, stolice, zvratky, nedostatečná výměna plenek a nedbalé čištění kůže = plenková dermatitis.

 

b) Péče o D. U

• snížená samočisticí a samo zavlažovací schopnost vlivem parenterální výživy
• komplikace: infekce D. Ú + velkých slinných žláz = zvýšená tvorba povlaků, riziko zánětu dásní
• Prevence: 2x denně péče o dutinu ústní, vytírat dutinu ústní stopanginem,ústní vodou, pagavitovými štětičkami, ošetření borglycerinem, pravidelně zvlhčovat, odsávat sekret.

 

c) Péče o dutinu nosní

• snížena samočistící schopnost
• Prevence: vytírání DN, vkapávání nosních kapek, zvlhčování vzduchu na pokoji, při zahlenění odsávat.

 

d) Péče o oči

• komplikace: vysychání oční sliznice = možnost infekce, rohovkový vřed (možnost oslepnutí)
• prevence: vykapávat oči co 3 hodiny ophtalmoseptonexem, umělé slzy, na noc aplikovat oční mast, otevřené oční štěrbiny stáhnout k sobě a krýt zvlhčeným čtvercem.

 

e) Péče o vyprazdňování: vždy zaveden PMK

• komplikace: proleženiny z nečistoty, retence moči, infekce moč. cest, poruchy vyprazdňování
• prevence: bilance tekutin – zavodňovat, čistá kůže, plenkové kalhotky, pravidelná výměna PMK, hodnocení moči a stolice, prevence zácpy

 

f) Péče o výživu

• je-li zachována schopnost polykat, preferuje se podávání stravy ústy – sipping
• komplikace: možnost aspirace
• prevence: strava mletá, krmit pomalu, stravu zapíjet, krmit v polosedě.
• Parenterálně: do velkých žilních kmenů (CŽK) kapat pomalu, dle ordinace vitamíny, minerály, stopové prvky
• Enterálně: NGS – nasogastrická sonda, PEG – perkutánní endoskopickou gastrostomii
• Zásady krmení – ve zvýšené poloze, strava musí mít pokojovou teplotu, pomalé vstřikování do sondy, vždy propláchnout čajem 50 ml nebo převařenou vodou. Stravu podáváme dle rozpisu zhruba co 3 hodiny. (např. 200 Ml EV + 50 ml čaje)
• Typy stravy: isosource, nutrisond

 

g) Ochrana před nozokomiální infekcí: zvýšená náchylnost, zásady sterility

h) Péče o psychiku: metody bazální stimulace, dostatek verbální i neverbální komunikace a to i v případě bezvědomí

 

i) RHB

• součástí ose péče, prevence z imobility
• metody: pasivní, polohování, reflexní terapie, bazální stimulace

 

BAZÁLNÍ STIMULACE

• určena pacientům, kteří se nemohou pohybovat, nebo s omezeným pohybem
• pro pacienty, kteří nic necítí, nebo jen málo
• pro sluchově i zrakově postižené
• postiženým dětem
• pacientům v komatózních stavech
• neklidným a dezorientovaným
• geriatrickým pacientům

 

Cíl

• stimulace smyslového vnímání (zrak, čich, hmat, chuť, paměť, vzpomínky)
• vznik nových spojů v mozku
• aktivace životních návyků v paměťových drahách přerušených úrazem.
• Inteligence návyků a zvyklostí pacienta do nového prostředí

 

Zásady

• mnoho informací rozptyluje pacientovu pozornost
• omezený počet osob v péči o pacienta
• jasné a pevné dotyky
• pouze pozitivní stimuly
• přizvat k péči I příbuzné
• mít čas, nic nedělat ve spěchu
• vypracovat autobiografickou anamnézu (podrobný popis zvuků, oblíbené činnosti, oblíbené jídlo, nápoj, časový plán)

 

Prvky bazální stimulace

• základní – somatická, vestibulární, vibrační
• nástavbové – optická, orální, olfaktorická, auditivní, taktilně haptická

 

Druhy bazální stimulace

• Somatická – umožnuje vnímat vlastní tělo = kožní stimulace, používá se masáž, dotek, polohování (hnízdo), iniciální dotek
• Vestibulární – stimulace rovnovážného ústrojí (např.: mazlení, houpání, společné spaní)
• Vibrační- stimulace kožních receptorů, umožňuje vnímání chvění a vibrací (např.: broukání, melodie, klepání)
• Optická – stimulace zraku, fotky, obrázky, vše říkat a ukazovat
• Auditivní – stimulace sluchu, poslechové záznamy, rádio zpěv, tv (např. Oblíbená písnička, pořad, rádiová stanice)
• Orální – chuť a polykání oblíbené nápoje (např. kakao, káva, pivo)
• Olfaktorická – čichová (např. parfémy)
• Taktilně-haptická – identifikace předmětů hmatem (hračky, počítačová myš)

 

Pocity pacienta

• znaky příjemného pocitu – sténání, vzdychání, úsměv, klidné pohledy do očí
• znaky nepříjemného pocitu – pláč, křik, blednutí, neklid

 

APALICKÝ SYNDROM= vigilní kóma

• stav po těžkém poškození mozkové tkáně
• vyhaslá funkce mozkové kůry při zachovalé funkci mozkového kmene
• zachovány projevy bdělosti a spánku
• nemocný si není vědom sebe ani okolí, nevnímá podněty z okolního prostředí, nefixuje očima, není schopný jíst a žvýká, ale polyká
• neudrží moč ani stolici, leží bez pohybu

 

PŘÍČINY

• poškození mozku
• ischemické příhody
• hypoxie mozku
• Zánětlivá, toxická a metabolická příčina

 

VYŠETŘOVACÍ METODY

• fyzikální- reakce zornic, rohovkový reflex, typ dýchání
• vyš. motorických funkcí
• RTG, SONO, CT, známky traumat, vitální funkce
• laboratorní – krev, moč, mozkomíšní mok

 

KOMPLIKACE

• Gastrointestinální
• Urogenitální
• vegetativní poruchy v oblasti vaskulárního systému, dých. systému

 

EPILEPSIE

• je onemocnění mozku, které se projevuje opakujícími se záchvaty s různými motorickými, senzitivními, vegetativními, smyslovými příznaky nebo poruchami vědomí.
• je to soubor záchvatovitých neurologických onemocnění
• jde o onemocnění nervového systému
• nejde o psychickou poruchu ani nejde o nakažlivou chorobu
• podstatou jsou malé elektrické výboje v určitém okrsku mozkové tkáně – tzv. Epileptickém ohnisku, které může být v mozkové kůře, ale také v podkorových oblastech (ložisko může být jedno ale I více)

 

Dělení epilepsie

DLE PŘÍČINY

• Primární (samostatná)- nejde stanovit příčinu, svou roli zde má asi genetická dispozice
• Sekundární (symptomatická)
  • elektrické výboje vznikají na podkladě poškození mozku úrazem – tzv. Poúrazová epilepsie, při nádorovém onemocnění, zánětlivém, degenerativním, cévním onemocněním mozku, další příčinou mohou být závislosti (alkohol, drogy)
  • příčinou může být také hypoxie při porodu.
  • vzniku výbojů mohou napomáhat určité faktory – horečka, hypoxie, hypoglykémie, hyperhydratace, alkalóza, menstruace, gravidita, hyperventilace, léky, toxiny, foto stimulace – rychlé záblesky.

 

DLE TYPU ZÁCHVATU

• generalizované záchvaty
  • od počátku se projevují náhlou poruchou vědomí a motorickou dysfunkcí jde o
  • status epilepticus- je nahromadění epileptických záchvatů bez úpravy vědomí mezi jednotlivými záchvaty, nemocný je ohrožen na životě, může trvat hodiny (dny), může být vyvolán I rychlým vysazením léků, porušením zásad životního stylu, životosprávy.
• ložiskové záchvaty (parciální)
  • vycházejí z jednoho ložiska a podle něj vznikají příslušné příznaky: motorické (např. Ložiskové motorické záchvaty tzv. Jacksonsské začínají na jedné ruce nebo ústním koutku, šíří se od periférie k tělu, senzitivní, smyslové nebo psychické ( halucinace). Psychické poruchy se vyskytují u 1/3 nemocných s temporální epilepsií, např. Depresivní psychóza, schizofrenie.
  • Předchází mu aura- předsevzetí záchvatu, kdy nemocný vytuší, že záchvat přijde, může se objevit předem několik hodin nebo I dnů. Aura naznačuje, odkud epileptický záchvat vychází. Nemocný může být podrážděný, nedůtklivý, pociťuje bolest hlavy, končetin…
  • Aura se může projevovat jako
    • aura zraková- záblesky, plameny
    • aura sluchová – pískání, zvonění
    • aura čichová – nepříjemný zápach např. pálené gumy
    • aura senzitivní – parestézie v jednotlivých částech těla

 

Příčiny

• genetická dispozice
• Inzulty (prenatální, perinatální)
• kraniocerebrální poranění
• nádorové onemocnění (epileptický záchvat bývá prvním příznakem nádoru mozku u dospělých)
• cévní onemocnění mozku,
• závislost – alkohol, drogy,
• infekční onemocnění-encefalitida

 

Příznaky (záchvat působí velmi dramaticky)

• Náhlé bezvědomí, pád na zem
• Tonické křeče: trvají asi 30s. Pak přejdou do klonických křečí. Tonická křeč příčně pruhovaného svalstva celého těla, stočení očních bulbů a hlavy do strany, ruce sevřeny v pěst, bledost vystřídá cyanóza.
• Klonické křeče: zpravidla trvají 1-2 min., někdy i déle, prudké záškuby celého těla, pacient bije hlavou I končetinami o zem, chrčivé dýchání, sliny a úst, často se pokouše-zkrvavělé sliny. V záchvatu se může pomočit. Zornice jsou v mydriáze

 

• po skončení záchvatu-bezvědomí a křeče přecházejí buď do hlubokého spánku, nebo se pacient postupně probere, přičemž může být zmatený, dezorientovaný, pomalý, neobratný, pozor-může být také nečekaně agresivní
• frekvence velkých záchvatů může být různá. U některých pacientů se vyskytne jen několik záchvatů za celý život, jindy může být vice záchvatů během jednoho týdne. Někteří pacienti mají záchvaty pravidelně, např. ženy v období menstruace, jiní úplně nepravidelně

 

Příznaky u dětí a mladých lidí

• náhlá, velmi krátká porucha vědomí
• bez křečí, pacient nepadá na zem
• dítě se náhle zastaví činnosti, zahledí do prázdna, zastaví se v řeči, v psaní, pustí hrnek, který držel v ruce
• v čase záchvatu mohou být jemné záškuby očních víček, končetin
• po skončení záchvatu pokračuje v činnosti, pacient přitom neví, co se po dobu záchvatu dělo
• frekvence malých záchvatů je různá, někdy I několik za den (např. 100)

 

Při některých typech epilepsie záchvat začíná prodromy a aurou

• Prodromy
  • objevují se několik hodin a dnů před záchvatem
  • pacient může být podrážděn, nedůtklivý, hašteřivý
  • trpí na bolesti hlavy a končetin
• Aura (objevuje se těsně před záchvatem)
  • Zraková aura: pacient vidí blesky, plameny
  • Sluchová aura: slyší pískání, zvonění
  • Čichová aura: pacient cítí nepříjemný zápach spálené gumy apod.
  • Senzitivní: pacient má různé parestezie v jednotlivých částech těla

 

Komplikace

• Status epilepticus- stav, kdy se nahromadí velké epileptické záchvaty, takže v období mezi jednotlivými záchvaty pacient ani nenabude vědomí. Jde o životu nebezpečnou komplikaci epilepsie, která může končit smrtelně.

 

VYŠETŘOVACÍ METODY

• Anamnéza: úrazy hlavy, neuroinfekce, toxiny- alkohol, drogy, léky, porodní traumata
• laboratorní vyšetření: biochemické, hematologické, hemokoagulační screening, vyšetření moči, odběr na toxiny, při podezření na infekci- odběr mozkomíšního moku
• neurologické vyšetření
• interní vyšetření
• psychologické vyšetření
• neinvazivní vyš. metody: EEG (normální nález nevylučuje epilepsii), CT, RTG lebky, NMR
• invazivní vyš. metody: elektrokortikografie (exot) a stereoencefalografie (seeg)- jde o vyš. Pomocí EEG elektrod, které se zavádějí neurochirurgicky přímo do mozku

 

LÉČBA

• režimová opatření: přiměřená tělesná aktivita, ne nadměrná tělesná a psychická zátěž, neponocovat, vyhýbat se foto stimulaci – televize, počítač, nepracovat v teple na slunci, ve výškách, úprava stravy- omezit alkohol, káva, koření
• farmakoterapie: dlouhodobá preventivní léčba
  • antiepileptika: Apilesin, Rivotrill, Depakine, Sedanton, Tegretol, Biston
  • sedativa: Diazepam, seduxen, Gardenal
  • kortikoidy: u infantilních spazmů
  • Léčba začíná nižšími dávkami, které se postupně zvyšují- po 1 týdnu se provádí odběr krve na hladinu léku a dávka se upravuje, v léčbě se pokračuje alespoň 1 rok, I když se nemocný bez známek záchvatů, pak se začíná s jejich vysazováním, I snižování by mělo probíhat dlouhodobě (6 měsíců až 1 rok)

• nežádoucí účinky léků: ospalost, anémie, diplopie, závratě, nauzea, zvracení, zmatenost, poruchy svalové koordinace
• chirurgická terapie: odstranění nádoru, abscesu, neurochirurgická resekce

 

OSE PÉČE

• První pomoc: poloha na zádech, zajistíme volné dýchací cesty- nic nevkládáme do úst, chránit hlavu před úrazem, po odeznění křečí a pokud přetrvává bezvědomí- stabilizovaná či rautekova poloha. RZP voláme, pokud záchvat trvá déle než 15 minut, když se opakuje více záchvatů, utrpěl- li nemocný uraz.
• Uložení: pokud je nutná hospitalizace tak na neurologickém oddělení či neurologické JIP, v době záchvatu poloha v leže na zádech, klid na lůžku, zajistíme bezpečnost nemocného, postupně mobilizujeme, polohu si volí sám.
• Sledujeme: FF, stav vědomí, délku trvání záchvatu, dodržování režimových opatření a účinky léků.
• Výživa: šetřící 2, omezit dráždivá, ostrá, kořeněná jídla, kávu, alkohol, v době záchvatu nic per os – aspirace
• Hygienická péče: v době záchvatu nemyjeme, poté dle stavu nemocného (je možná inkontinence!!) péče o suchou kůži, čisté osobní a ložní prádlo.
• Vyprazdňování: spontánní, prevence zácpy
• Spánek a odpočinek: zdůraznit dodržování odpočinku během dne, dostatek jednofázového spánku
• Psychosociální problematika: kontakt s rodinou, vrstevníky, prevence sociální izolace- nemocný se stydí za možný záchvat- pomočení. Děti i dospělí jsou ohroženi deprivací z nedostatku kontaktu, bývají omezování při výběru her, povolání, různých jiných aktivit- ne hlasitá hudba, přílišné světelné záblesky, zákaz řídit auto, pracovat ve výškách.
• Domácí péče: úprava prostředí, pravidelné užívání léků, dodržování režimových opatření, dispenzarizace, prevence úrazů hlavy.