Pohybové soustavy (kosterní a svalová)

 

Otázka: Pohybové soustavy

Předmět: Biologie, Lékařství

Přidal(a): Arichild

 

Co se dozvíte:

  • Jaká je fylogeneze kosterní soustavy
  • Jak vypadá kosterní soustava
  • Jaké jsou choroby kosterní soustavy
  • Jaká je fylogeneze svalové soustavy
  • Jak vypadá svalová soustava
  • Jak funguje svalová kontrakce
  • Jaké jsou choroby svalové soustavy

 

Fylogeneze kosterní soustavy

↪ funkce: opora těla, ochrana těla

 

1) Hydroskelet

  • tvořen tekutinou pod určitým tlakem
  • > organismus drží tvar
  • drobní vodní živočichové
  • žahavci – nezmar – gastrovaskulární soustava
  • ploštěnci – schizocoelní typ hydroskeletu
  • hlístice – škrkavka – pseudocoelní
  • kroužkovci – žížala – colemový

 

2) Exoskelet – CaCO3

  • měkkýši – lastura a ulita, produkt pláště
  • žahavci – korálnatci
  • členovci – kutikula (polysacharid) – produkt pokožky, hlavní složka = chitin, svlékání
  • korýši – inkrustace – prostoupení org. hmoty anorg. hmotou
  • impregnace – prostoupení org. hmoty org. látkou

 

3) Endoskelet

  • roste společně s živočichem
  • houbovci – spongoblasty (rohovina),skleroblast
  • ostnokožci – krunýř z destiček
  • strunatci – chorda dorsalis (pláštěnci) -> páteř
    • chrupavčitá – kruhoústí, paryby, ryby
    • kostěná – ryby,obojživelníci, plazi ptáci, savci
    • > diferenciace kostí + specializace

 

Kosterní soustava

  • mezodermální původ
  • kostní tkáň = pojivová – typická vysokou mineralizací mezibuněčné hmoty (MH)
  • MH – anorg. složka – minerály, krystaly hydroxyapatitu = hydroxylovaný fosforečnan vápenatý – Ca10(PO4)₆(OH)₂
    • složka – ossein – kolagenní vlákna + jiné bílkoviny

 

Kostní buňky:

  • osteoblasty
    • aktivní buňky
    • kostitvorné, krychlovitý tvar
    • velké množství organel s dlouhými výběžky
  • osteocyty
    • definitivní kostní buňky obklopené matrix -> menší množství organel
    • vřetenovitý tvar, kratší výběžky
  • osteoklasty
    • velké mnohojaderné buňky
    • zajišťují přestavbu kostní tkáně

 

Typy kostní tkáně:

  • vláknitá (=fibrilární) – nepravidelné pletivo
    • během vývoje, není tak pevná
    • dospělost – kostní drsnatiny, lebeční švy
  • vrstevnatá (=lamelární) – upravena ve vrstvy
    • zralá kostní tkáň = u dospělého člověka
    • a) kompaktní (hutná) – lamely Haversovy, vmezeřené, plášťové a povrchové
    • b) spongiózní (houbovitá) – kostní trámčina
  • hlavní tkáň – pojivová (vazivo, chrupavka, kost)
    • volné buňky – fibrocyty, chondrocyty, osteoblasty
    • mezibuněčná hmota
    • fibrily

 

Funkce – opora těla, úpon svalů, ochrana vnitřních orgánů, krvetvorba

  • počet – dospělec 206, dítě 300

Vznik kosti = osifikace (kostnatění)

  • Vznik
    • primární – chrupavka se mění na fibrilární kost
    • sekundární – fibri. se mění na lamelární kost
  • chondrogenní -> z chrupavky (většina kostí)
    • enchondrální – ze středu do délky
    • perichondrální – z povrchu do šířky
    • chrupavka -> primární osifikační centrum -> rozrušení chrupavky (hypertrofie, zvápenatění) -> pronikání cév a mez. buněk -> diferenciace mez. buněk na chondroklasty -> diferenciace na osteoklasty a osteoblasty -> vznik dřeňové dutiny -> vznik sekundárního osifikačního centra (v epifýzách) -> vznik růstových chrupavek
  • desmogenní – > z vaziva (část k. klíční a lebeční, růst)
    • mezenchymové vazivo -> vznik primárního osifikačního centra -> mezenchymová vazivová buňka -> preosteoblasty -> osteoblasty -> osteocyty -> periost a endost
  • osifikační centra
    • primární -> diafýza
    • sekundární -> epifýza – vznik lamelární tkáně

 

Kost = hlavní orgán soustavy

  • složení – org. látky ⅓, anorg. látky ⅔ (př. CaCO3, CaHF), mezibuněčná hmota
  • dlouhé, krátké, ploché
  • 2krát epifýza (= koncová část kosti) + diafýza (dlouhá část kosti)
  • vnitřní stavba:
    • houbovitá tkáň (=spongiózní)
      • epifýzy dlouhé kosti, vnitřek krátkých a plochých kostí
      • trámčitá
      • architektonika odpovídá tahu, tlaku a zátěžím kostí
    • hutná (=kompaktní, lamelární)
      • diafýza dlouhých kostí, povrch krátkých a plochých kostí
      • je pod okosticí, tvořena kruhovými lamelami kolem kanálků
  • kostní dřeň = dřeňová dutina – hutná tkáň
    • červená = krvetvorná – hemopoéza
      • dětství – většina kostí
      • dospělost – ploché a krátké kosti (př. k. hrudní, obratle, žebra, epifýzy dlouhých kostí směrem k tělu – proximální konce)
    • žlutá = morek – úložiště tuků, nekrvetvorná
    • šedá = přeměněná žlutá (degradace) – u starších lidí, nezvratný proces
  • povrch:
    • okostice (= periost) – vazivový povrch kosti, připevněn ke kosti tuhými kolagenními vlákny = Sharpeyova vlákna
      • prokrvený, inervovaný
      • zajišťuje růst kosti do šířky
      • cévy pronikají z periostu do kosti přes Wolkmannovy kanálky
      • funkce: ochrana, výživa, NS, CS, kostitvorné buňky, transplantace
    • úpon svalů – hroty, drsnatity, hrany – vaziva, šlachy
    • kloubní plochy – hyalinní chrupavky
  • růst kosti
    • do délky – růstová chrupavka, epifýzy
    • do šířky – okostice
    • spouštění – somatotropní hormon STH – hypofýza
    • odbourávání – dřeňová dutina
      • > osteoklasty – odbourávání vnitřního prostředí
  • dělení:
    • dlouhé – končetiny, články prstů, k. klíční
      • osifikační jádra – v diafýze, epifýze, případně v hrbolech a místech úponu svalů (apofýzy)
    • krátké – obratle, k. zápěstní, k. zánártní
    • ploché – lopatky, pánev, žebra, lebka, hrudník
  • spojení kostí
    • pevné – chrupavka (žebra)
      • vazivo (švy na lebce)
      • kost (k. pánevní)
    • pohyblivé – kloub

 

Kloub = pohyblivé spojení kostí

  • stavba – kloubní pouzdro – pevné vazivo, bohatě inervované cévy, při poranění bolí
  • kloubní dutina – zvlhčována tekutinou vytvořenou v kloubu
  • kloubní tekutina (=senovie) – tlumí tření, vyživuje chrupavku
  • kloubní hlavice a jamky – může je oddělovat chrupavčitá ploténka
    • disky – kruhovité
    • menisky – polokruhovité – vyrovnává zakřivení
    • kloubní chrupavka – hladká, kryje jamku a hlavici
  • dělení kloubů:
    • podle počtu složek
      • jednoduché – kontakt dvou kostí
      • složené – kontakt více kostí
    • podle tvaru styčných ploch
      • kulovitý – rameno, kyčel
      • elipsovitý – atlas, axis
      • sedlový – zápěstí
      • válcový – články prstů
      • kolový – loket

 

Lebka (=cranium)

  • ochrana mozku a smyslových orgánů
  • části:
    • obličejová (=splanchnocranium)
    • mozková (= neurocranium)
    • dutina lebeční (= cavum cranii)
    • dutina ústní (= cavum oris)
  • desmogenní osifikace (kromě střědoúšních kůstek, jazylky a bodcovitého výběžku – chondrogenně)

 

1) část obličejová (= splanchnocranium)

  • dolní čelist (= mandibula)
    • podkovovité tělo s dásňovitým výběžkem
    • jamky pro zuby dolního oblouku
    • dvě větve zakončené hlavicemi čelistního kloubu (= articulatio temporomandibularis)
  • jazylka (= os hyoideum)
    • drobná, nepárová podkovovitá kůstka
    • v krční svalovině mezi dolní čelistí a hrtanem
    • ke spodině lebeční připojena vazy
    • upíná se na ni svalstvo jazyka a hrtan
  • horní čelist (= maxilla)
    • párová kost
    • vytváří spodinu očnic
  • kost patrová (= os palatinum)
    • párová kost ze dvou plochých lamel
    • zadní stěna nosní dutiny a horního patra
  • kost lícní (= os zygomaticum)
    • párová kost
    • spánkový výběžek se napojuje k lícnímu výběžku k. spánkové -> jařmový oblouk (= arcus zygomaticus)
  • kost slzní (= os lacrimale)
    • párová, drobná, čtyřhranná, ve vnitřní stěně očnice
    • slzný kanálek
  • kost nosní (=os nasale)
    • párové
    • základ kořene a hřbetu nosu
  • dolní skořepa nosní (= concha nasalis inferior)
    • párová, tenká, plochá
    • odstupuje od zevní stěny dutiny nosní
  • kost radličná (= vomer)
    • nepárová, plochá
    • zadní část přepážky nosní

 

2) část mozková (= neurocranium)

  • kost týlní (= os occipitale)
    • nepárová
    • týlní otvor navazující na páteřní kanál -> propojení mozku s míchou
    • 2 týlní hrboly (= kondyly) -> kloubní spojení s nosičem -> bikondylní
  • kost temenní (= os parietale)
    • párová -> šípový šev (=sutura sagittalis)
    • s k. čelní -> korunový šev (=s. coronalis)
    • s k. týlní -> lambdový šev (=s. lambdoidea)
    • s k. spánkovou -> šupinový šev (=s. squamosa)
  • kost čelní (= os frontale)
    • nepárová
    • spodní část tvoří stropy očnic
    • propojení s nosní dutinou v nadočnicové části
  • kost spánková (= os temporale)
    • párová; mezi týlní a klínovou
  • kost skalní (= os petrosum)
    • dutiny pro sluchově rovnovážné ústrojí – vnitřní ucho
    • nejtvrdší kost těla
  • lícní výběžek – jařmový oblouk
    • pod ním jamka čelistního kloubu
  • výběžek bodcovitý
    • zavěšení jazylky
  • výběžek bradavkovitý
    • místo úponu zdvihače hlavy
  • kost klínová
    • nepárová
    • malá + velká křídla
    • otvory pro trojklanný nerv a oční nervy
    • turecké sedlo – horní část, místo pro hypofýzu
    • párová dutina klínová – tělo kosti, vedlejší nosní dutina
  • kost čichová
    • nepárové
    • dírkovitá ploténka, čichová ploténka – prostupují vlákna čichového nervu
    • podélná ploténka – součást nosní přepážky
    • horní skořepa nosní
    • střední skořepa nosní
    • dolní skořepa nosní – samostatná kost, horním okrajem fixovaná ke stěně dutiny nosní
  • klenba lebeční (=kalva)
    • k. týlní, temenní, čelní
  • spodina lebeční (=basis cranii)
    • k. spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radliční, dolní skořepa nosní
  • vedlejší nosní dutiny (= sinus paranasales)
    • zvětšují objem nosní dutiny, tvorba hlasu, úprava dechového objemu, vznik infekcí
  • lupínky, fontanely
    • vazivové ostrůvky, zajišťují pružnost lebečních kostí
    • velká čelní fontanela, malá fontanela

 

Páteř (columna vertebralis)

  • 33 až 34 obratlů
  • Předozadní zakřivení – 2× lordóza + 2× kyfóza
  • Skolióza = nefyziologické zakřivení do strany
  • Obratel (vertebra) – tělo, oblouk, výběžek, otvor obratle, zářezy, plošky pro kloubní napojení
  • Spojení na páteři:
    • podélný vaz přední
    • meziobratlová ploténka
    • podélný vaz zadní
    • meziobratlový prostor
    • žluté vazy
    • mezitrnové vazy
    • nadtrnové vazy
    • ligamenta
  • Kost křížová, kostrč
  • Krční – C1–C7
    • Atlas + axis – nosič (nemá tělo) + čepovec
  • Hrudní – Th1–Th12
    • polokruhovité tělo, jamky pro žebra
  • Bederní – L1–L5
    • mohutné tělo ledvinového tvaru
  • Kost křížová – S1–S5
    • křížový kanál – 4
    • spojení s kostrčí – chrupavka
    • spojení s pánví – kloub
  • Kost kostrční – Co1–Co4 (5)
    • zakrnělé oblouky, kostrční rohy = výběžky redukovaných oblouků
  • Pohyby páteře – předklon, záklon, úklony, otáčení

 

Žebra

  • protáhlé, obloukovité kosti
  • připojení k obratlům – kloubní
  • připojení ke hrudní kosti – chrupavka
  • 7 párů pravých + 3 páry nepravých + 2 páry volných = 12 až 13 párů
  • Hrudní kost (sternum) – plochá kost
    • rukojeť + tělo + mečovitý výběžek

 

Horní končetiny

  • Lopatkový pletenec + volná horní končetina
  • Lopatka – plochá kost trojúhelníkového tvaru
    • součást pletence
    • hřeben, havranovitý výběžek (fylogenetický zbytek kosti krkavčí), kloubní jamka (zapadnutí ramenního kloubu)
  • Klíční kost – esovitá kost
    • součást pletence
    • jako první osifikuje, nasedá na hrudní kost
  • Volná horní končetina = k. pažní + k. vřetení + k. loketní + zápěstní kůstky + záprstní k. + články prstů

 

Dolní končetiny

  • Pánevní pletenec + volná dolní končetina
  • Pánev – srůst 3 kostí
    • k. kyčelní + k. stydká + k. sedací
    • pohlavní dimorfismus – ženská je širší
  • Volná dolní končetina = k. stehenní + kloub kolenní + k. holení + k. lýtková + zánártní kůstky (7) + nártní kůstky (5) + články prstů (14)

 

Choroby kosterní soustavy

  • Osteoporóza = řídnutí kostí
  • Skolióza = vybočení páteře do strany
  • Artróza = poškození kloubní chrupavky
  • Fraktura = zlomení
  • Luxace = vykloubení
  • Distorze = vymknutí

 

Fylogeneze svalové soustavy

  • Bakteriální bičík
    • tvořen bílkovinou flagellin
    • ukotven na cytoplazmatické membráně
    • protonový gradient = zdroj energie
  • Eukaryotický bičík
    • cca 10× silnější
    • krytý cytoplazmatickou membránou
    • ukotven bazálním tělískem
    • tubulin – tvořen tubulami (alfa + beta = dimer)
    • dynein – bílkovina pomáhající pohybu
    • zdroj energie – ATP
  • Amébovitý bičík
    • na bázi aktinu = mikrofilamenta + myosin

 

Svalový stah

  • spolupráce s kosterní/opěrnou soustavou
  • kroužkovci – kožně svalový vak – svalové kontrakce → peristaltický pohyb
  • členovci – příčně pruhovaná svalovina
  • ryby – svaly uspořádány v myomerách
  • suchozemští – diferenciace, speciální skupiny svalů

 

Svalová soustava

  • Mezodermální původ
  • Svalová buňka:
    • myofibrily – vlákna uvnitř buňky
      • myosin = tlustá vlákna
        • hlavy = výběžky vláken
        • hlavy – ATPáza = enzym štěpící ATP
        • připojují se na aktin → příčné můstky
      • aktin = tenká vlákna
        • globulární bílkovina, dvoušroubovicové vlákno
        • tropomyozin – reguluje připojení myozinu
        • troponin – vazebné místo pro Ca²⁺
    • sarkomera – úsek na myofibrile, odděleny Z liniemi
      • Z linie + aktin = I proužek – izotropní
      • aktin + myozin = H proužek – anizotropní
      • H destička = pouze myozin
    • sarkozómy = mitochondrie – myoglobin = pigment
    • sarkoplazmatické retikulum = ER – syntéza Ca²⁺
    • sarkolema = membrána
    • sarkoplazma = cytoplazma

 

Typy svalů

  • Příčně pruhované – kosterní
    • mnohojaderné svalové vlákno – sponcytium
    • inervované míšními nervy
    • ovladatelné vůlí
    • význam – pohyb – upíná se na kosti
  • Hladké
    • vřetenovitá buňka, jedno jádro
    • inervované autonomními nervy
    • neovladatelné vůlí
  • Příčně pruhované – srdeční (myokardová)
    • srdeční buňka – kardiomyocyt – cylindrický, protáhlý tvar, centralizované jádro
    • interkalární disky – propojovací komplexy
    • inervované autonomními nervy, neovladatelné vůlí

 

Typ Hladké Srdeční Příčně pruh.
Tvar vřetenovitý, 1 jádro síť buněk s můstky a příčným pruhováním, tvar Y mnohojaderná vlákna
Činnost pomalá činnost, neúnavné, vlastní automacie rychlá, stálá činnost, neúnavné, vlastní automacie rychlá činnost, unavitelné
Vůle? ne ne ano
Výskyt TS, děloha srdce kosterní svalstvo
Sarkomery? aktin a myozin netvoří sarkomery sarkomery existují sarkomery existují

 

Typy svalových vláken

  • Rychlá (fast), bílá – rychlý, krátký, silný výkon
    • více myofibril, málo mitochondrií
    • anaerobní (okohybné svaly, svaly ruky…)
  • Pomalá (slow), červená – delší práce, ne tak výkonná
    • svaly držící postoj těla – šíjové svaly
    • hodně myoglobinu (červená barva), málo myofibril
    • méně sarkoplasmatického retikula → Ca se pumpuje zpět pomaleji → zůstává v cytoplasmě déle
    • aerobní
    • na jeden nervový impuls vlákno reaguje stahem trvajícím 5× déle než u rychlého vlákna

 

Chemické složení svalu

  • Anorganické – 75 % H₂O, 1 % ionty (Ca²⁺, Na⁺, K⁺)
  • Organické – bílkoviny (myoglobiny, aktin, myozin), fosfáty (kreatinfosfát, ATP, glykogen)

 

Fyzikální a fyziologické vlastnosti svalu

  • Pružnost – tažná síla, v klidovém stavu až o 40 % delší
  • Pevnost – odolnost proti přetržení
  • Dráždivost, vodivost, kontrakce

 

Svalová kontrakce

  • Nervový potenciál (nervosvalové ploténka) – podráždění
  • Vylití acetylcholinu (neurotransmiter), vznik depolarizace
  • Ca² se z retikula uvolní a naváže se na troponin
  • Změna konformace, obnaží se vazebná místa pro hlavy myozinu
  • Vazba hlavy myozinu, vzniká aktinomyosinový komplex, za přispění ATP
  • Veslovitý pohyb kontrakce (rigorový komplex)
  • Po kontrakci je zapotřebí nové ATP kvůli zrušení komplexu

 

  • Rigor mortis (chybí ATP) – spojení trvá
  • Sarkomera se při kontrakci zmenšuje
  • I proužek se zkracuje, H proužek zaniká, délka aktinu a myozinu se nemění
  • Při svalové kontrakci se vlákna nezkracují, pouze se do sebe zasunují
  • Tetanus – hladká, stálá kontrakce (nezaměňovat s nemocí)

 

Zdroj energie:

  • Kreatin fosfát – rychlá regenerace ATP
  • Glykogen – krátkodobý zdroj
  • Volné mastné kyseliny – dlouhodobý zdroj
  • ATP (mitochondrie) – oxidativní fosforylace
  • Anaerobní glykolýza (laktát)

 

Druhy svalové kontrakce:

  • Izotonická – délka svalu se mění, napětí stejné
  • Izometrická – napětí se mění, délka svalu stejná

 

Řízení svalové kontrakce

  • Nervové
    • nadřazené centrum řízení – šedá kůra mozková
    • centrum svalového napětí – mozeček
    • pyramidové buňky → šedá kůra mozková – vědomé pohyby
  • Svalová vřeténka – proprioreceptory = smyslová čidla
    • senzitivní – dostředivé, zadní kořeny míšní
    • motorické – odstředivé, přední kořeny míšní
    • Nervosvalová ploténka = zakončení nervu ve svalu
    • Acetylcholin – motorická hybná jednotka
  • Svalové napětí:
    • klidové = svalový tonus
    • zvýšené napětí = spacita
    • snížené napětí = hypotonie

 

Dělení svalů

  • Podle funkce:
    • ohybače = flexory
    • natahovače = extensory
    • přitahovače = adduktory
    • odtahovače = abduktory
    • svěrač = sfinkter
    • rozvěrač = dilatátor
  • Podle působení:
    • synergisté = pracují společně
    • antagonisté = pracují proti sobě
  • Podle směru:
    • přímé, šikmé, příčné
  • Podle tvaru:
    • dlouhé, ploché, krátké
  • Podle pohybu:
    • rotace palcem dovnitř = pronace
    • rotace palcem ven = supinace
  • Podle oblasti těla, podle stavby

 

Choroby svalové soustavy

  • Plegie = úplné ochrnutí
  • Paréza = částečné ochrnutí
  • Kontraktura = dlouhodobé zkrácení, neschopnost ochabnutí
  • Tremor = rytmický, mimovolní třes
  • Spasmus = křeč
  • Atrofie = úbytek svalové hmoty, ochabnutí
  • Dystrofie = úplná ztráta hybnosti
  • Amyotrofní laterální skleróza (ALS) – motorické neurony v mozkovém kmeni a míše degenerují, svalová vlákna atrofují (léčba není)
  • Botulismus – způsoben bakterií Clostridium botulinum, toxin zabraňuje uvolňování acetylcholinu z motorického neuronu
  • Myasthenia gravis – autoimunitní choroba, imunitní systém ničí receptory pro acetylcholin, spojení mezi neurony a svaly nepracuje dostatečně účinně
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.