Hormonální soustava – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Hormonální soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Zuzka.ces

 

 

 

Látkové (hormonální) řízení

–          uskutečňuje se pomocí chemických látek = hormonů, které jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí

 

Žlázy s vnitřní sekrecí = endokrinní žlázy

–          též označovány jako „žlázy bez vývodu“ – nemají vývody

–          vylučují účinné látky přímo do krve, mízy, mozkomíšního moku

–          jedna ze dvou řídících soustav (hormonální a nervová)

–          funkce:

  • homeostáza
  • zajišťuje růst a rozmnožování

 

–          ovlivňuje činnost organismu pomocí hormonů (INKRENŮ)

–          spolu s nervovou soustavou se podílí na řízení činnosti celého organismu

 

Hormony:

–          látky vylučované endokrinními buňkami nebo žlázami

–          mají specifický účinek (tlumivý nebo dráždivý)

–          mohou ovlivňovat celý organismus nebo pouze 1 „cílový orgán“

–          nejsou druhově specifické (tzn. že hormony získané ze zvířat lze použít k léčení člověka)

–          hormony jsou účinné ve velmi malých množstvích

 

* roku 1929 byl izolován z estrogenů ESTROL, při odstranění vaječníků u pokusného potkana byl obnoven pohlavní cyklus při podání 5.10-9 g na 1 kg tělesné hmotnosti (ze 4 tun vaječníků – 12 mg hormonu), testosteron – 100 kg býčích varlat – 10 mg

–          chemické látky, řadí se:

  1. aromatické aminy – adrenalin, noradrenalin
  2. AMK – tyroxin
  3. steroidy – pohlavní hormony, hormony nadledvin
  4. peptidy – oxytocin, inzulin, ADM

 

–          Difúzní endokrinní systém = kromě hormonů, které vznikají ve žlázách endokrinních, mohou mít i samostatné buňky, př. v epitelu trávicí trubice, ledvině, srdce – endokrinní aktivitu = TKÁŇOVÉ HORMONY (př. somatomedin – vylučován játry)

 

PODVĚSEK MOZKOVÝ =  HYPOFÝZA

–          nadřízené ústředí, řídí a ovlivňuje činnost ostatních žláz s vnitřní sekrecí

–          sama je regulována látkami přiváděnými z mezimozku

–          ve spojení s hypothalamem – dochází zde k tzv. NEUROSEKRECI (= jev, kdy látky produkované nervovou buňkou jsou převáděny neuritem a nakonec předávány do kapilár), neuron nekončí synapsí

–          nerv. buňky = NEUROSEKREČNÍ BUŇKY (v hypotalamu – vytváří HYPOTHALAMO-HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM)

–          HYPOFÝZA = oválný útvar délky 12 mm, 0,5 – 0,7 g, uložen v tzv. tureckém sedle kosti klínové, skládá se ze 2 laloků odlišného původu = dělí se na 2 části:

 

  1. Adenohypofýza = přední lalok podvěsku mozkového

produkuje neurohormony:

stimulující (LIBERINY)              ovlivňují produkci vlastních adenohypofyzárních

inhibující (STATINY)                  hormonů

 

1.       Růstový hormon – somatotropin (STH)

  • ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek
  • podporuje růst, stimuluje růst chrupavek do délky (prostřednictvím somatomedinu, vznikajících jeho působením v játrech)
  • uplatňuje se především v dětství a při dospívání

 

  • nadměrné vyměšování = GIGANTISMUS (obří jádrech)
  • nedostatečné vyměšování = NANISMUS (trpasličí růst)
  • AGROMEGALIE – růst okrajových částí těla, která ještě nebyla osifikována (dolní čelist, čelní kost, články prstů, také se nadměrně zvětšují vnitřní orgány)

 

2.       Glandotropní hormony – ovlivňují činnost dalších endokrinních žláz

a)     adrenokortikotropní hormon (ACTH)

  • ovlivňuje činnost nadledvin, stimuluje syntézu a vylučování kortisolu – kůra nadledvin

b)     thyreotropní hormon (TSH)

  • ovlivňuje činnost štítné žlázy

c)      gonadotropní hormony

  • stimulují činnost pohlavních žláz
    • folikulostimulační hormon (FSH) – u žen podporuje růst folikulů ve vaječnících a produkci ženských pohlavních hormonů (estrogenů), u mužů ovlivňuje spermatogenezi (tvorbu spermií)
    • luteinizační hormon (LH) – u mužů působí na buňky varlete a vyvolává produkci testosteronu, u žen ve zralém folikulu vyvolává 1. zrací dělení, také ovulaci a přeměnu folikulu ve žluté tělísko
    • luteotropní hormon (LTH, prolaktin) – řídí rozvoj mléčných žláz, sekreci mléka = laktaci, podílí se na jeho udržování, ovlivňuje mateřské jednání ženy po porodu – mateřské instinkty, nadbytek – poruchy menstruace, neplodnost

 

Neurohypofýza – zadní lalok podvěsku mozkového

produkuje: (produkují je neurosekretorové buňky hypotalamu a odtud se dostávají do neurohypofýzy)

1.       Antidiuretický hormon (ADH)

  • reguluje zpětnou resorpci vody v ledvinových kanálcích (její zpětné vstřebávání z moči do krve), nedostatek způsobuje tzv. „žíznivku“ (diabetes inspidus) – denně vylučování až 20 l močí, stav je provázen neuhasitelnou žízní a nutností stále vodu doplňovat

2.       Oxytocin

  • působí na stahy děložního svalstva při porodu i při pohlavním dráždění (stahem děložního svalstva se urychluje transport spermií do dělohy
  • ovlivňuje ejekci = vypuzování mléka při kojení (na začátku těhotenství děloha podráždí nervus vagus – vyvolává zvracení, ovlivňuje peristaltiku)

 

ŠIŠINKA (CORPUS PINCALE)  =  EPIFÝZA

–         8 mm, 4 – 6 mm šířka

–         připojená ke stropu komory mezimozku

–         jako hlavní látku produkuje hormon MELATONIN (ovlivňuje biorytmy, má tlumivý vliv na pohlavní žlázy a sekrecí pohlavních hormonů)

–         s prodlužováním světelného dne (na jaře) jeho tvorba klesá a proto se uplatňuje při vnitřních hodinách obratlovců

 

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (GLANDULA THYREOIDEA)

–         párová žláza, leží po stranách chrupavky štítné

–         je kryta vazivovým pouzdrem a bohatě prokrvena, ve srovnání s ledvinami jí protéká asi 5 krát více krve

–         je tvořena váčky (folikuly), jejichž nitro je vyplněno bílkovinným roztokem, který převážně obsahuje hormon TYROXIN (Ty) a TRIJODTYRONIN (T3) – deriváty tyroninu, také hormon KALCITONIN (ten produkují buňky v blízkosti folikulů

  • nedostatečná fce štítné žlázy vede v dětství ke zpoždění tělesného i duševního růstu (zastavuje se růst kostí, mozku, svalstva = kretenismus
  • při nedostatku v dospělosti vzniká myxedém (bez léčení končí smrtí, nemocný špatně reaguje na chlad, porucha duševní činnosti, otoky obličeje a končetin)
  • při nedostatku I2 v potravě – struma (vole), při nadbytku hormonů – Basedowova choroba – urychlení metabolismu, objevuje se exoftalmus (vystoupení oční koule z očnic)

 

–         KALCITONIN – peptidický hormon – snižuje hladinu Ca2+ a PO4-VI v krvi (tlumí jejich uvolňování z kostí), je antagonistou parathormonu!

 

PŘIŠTÍTNÁ TĚLÍSKA

–         4 drobná tělíska, uložena na zadní straně štítné žlázy

–         produkují PARATHORMON

  • peptidický hormon
  • udržuje stálou hladinu Ca2+ aPO4-VI v krvi
  • v případě potřeby podněcuje uvolňování Ca2+ aPO4-VI  z kostí
    • hyperfunkce – odvápnění kostí (demineralizace) – skládání Ca2+  v měkkých tkáních (ledviny)
    • hypofunkce – snížený obsah Ca2+ v krvi – TETANIE (křeče dýchacích svalů až udušení, zákal oční čočky)

 

SLINIVKA BŘIŠNÍ = PANKREAS

–         je smíšenou žlázou:

  1. exokrinní – vylučuje pankreatickou šťávu do dvanácterníku
  2. endokrinní – žláza s vnitřní sekrecí = LANGERHANSOVY OSTRŮVKY (složeny ze 2 typů buněk):

 

  • 1. typ – produkuje hormon INSULIN
    • vzniká v b-buňkách
    • snižuje hladinu glukózy v krvi, glykémie: 4,5 – 6,5 mmol/l krve
    • význam: stimuluje vstup glukózy do buněk, které ji využívají jako zdroj energie (zvyšuje propustnost buněčné membrány pro glukózu a AMK)
    • nedostatečné vylučování inzulínu, nebo porucha jeho účinku na buňky se projevuje onemocněním DIABETES MELLITUS ( v krvi hodně glukózy, která však špatně vstupuje do buněk a vylučuje se z těla močí)

 

  • 2. typ – produkuje GLUKAGON
    • vzniká v a-buňkách
    • je antagonistou inzulinu ® zvyšuje hladinu glukózy v krvi, odbourávání jaterního glykogenu
    • jeho tvorba je závislá na koncentraci glukózy v krvi (snížená hladina gluk. v krvi vede k vylučování glukagonu)

 

NADLEDVINY (GLANDULAE SUPRARENALES)

–         párové orgány, uloženy na horním pólu ledvin

–         složeny ze 2 vývojově odlišných částí:

 

  1. KŮRA = CORTEX (mezodermální) – produkce steroidních hormonů

a)     glukokortikoidy –tvorba se střední vrstvě kůry, hlavním hormonem je KORTISOL (KORTIKOSTERON)

  • zvyšuje hladinu glukózy v krvi (podporuje štěpení glykogenu, novotvorbu glukózy z necukerných zdrojů – př. bílkovin, tuků)
  • zvyšuje odolnost organismu při zátěži (chlad, horko, bolest, stres)
  • protizánětlivý a protialergický účinek
    • hypofunkce – Addisonova choroba – vyčerpanost, zažívací potíže, hubnutí, pokles krevního tlaku
    • hyperfunkce – Cushingova choroba – obezita, otoky, zvýšení krevního tlaku, poruchy tvorby sekundárních pohlavních znaků

b)     mineralokortikoidy – tvorba v zevní vrstvě kůry,  hlavním hormonem je ALDOSTERON

  • řídí zpětnou resorpci Na+ v tubulech ledvin (aktivace Na+-K+ pumpy)
    • hypofunkce – únik Na+  z těla
    • hyperfunkce – hromadění soli v těle – hypertonické vnitřní prostředí – hromadění vody v těle – otoky

c)      androgeny, estrogeny, gestageny – u obou pohlaví všechny 3 typy, vytváří se ve vnitřní vrstvě kůry

  • hyperfunkce – androgeny způsobí maskulinizaci u žen (= projevy mužských znaků u žen) a feminizaci mužů
  • příklad: dehydroepiandrosteron – má proteoanabolický účinek

 

  1. DŘEŇ – ektodermálního původu

–         produkuje adrenalin a noradrenalin (ovlivňují přeměnu tuků a cukrů)

–         ovlivňují metabolické změny, dochází ke štěpení glykogenu v játrech na glukózu (získání energie pro CNS) a tuků na glycerol a MK

–         mobilizační hormony = aktivně působí při zátěžových či stresových situacích (hlad, strach, infekce apod.)

a)      ADRENALIN

  • působí vzrušivě na CNS
  • podporuje sympatikus – snižuje krevní tlak, podporuje srdeční činnost, rozšiřuje svalové cévy

b)      NORADRENALIN

  • vyvolává celkové zúžení cév a zvyšuje tak krevní tlak

 

BRZLÍK = THYMUS

–         složen ze 2 laloků, původně ze soudilo, že je to endokrinní žláza, dnes – lymfatický orgán

–         max. rozvoj okolo 1. roku věku

–         v období puberty zaniká a mění se v tukovou tkáň

–         zdroj lymfocytů a THYMOPROTEINU (hormon v dětství)

 

Pohlavní hormony

–         produkovány pohlavními žlázami

VARLATA (TESTES)

–         obsahují okolo semenných kanálků LEIDIGOVY BUŇKY – produkují TESTOSTERON

  • ovlivňuje vývoj druhotných pohlavních znaků

®   celkové ochlupení těla

®   růst vousů

®   růst hrtanu a mutaci

®   celkové formování těla – růst kostry, svalstva (anabolický účinek – podporuje tvorbu bílkovin v těle)

®   odlišné ukládání tuků v těle

VAJEČNÍKY (OVARIA)

a)      estrogeny

  • v dětství produkovány u obou pohlaví ve stejném množství (i v dospělosti se jich produkuje určité množství v ženském těle)
  • u ženy: kolísá a závisí na stadiu menstruačního cyklu a na věku
  • ovlivňují:
    • vývoj mléčné žlázy
    • růst prsů
    • pigmentaci prsních bradavek
    • vývoj ženské postavy

b)      progesteron

  • vzniká ve žlutém tělísku (vzniká přeměnou Graafova folikulu) a v placentě
  • jeho koncentrace v krvi kolísá, max. koncentrace je na konci menstruačního cyklu (před menstruací) a na konci těhotenství
  • působí na děložní sliznici a brání zrání dalších Graafových folikulů (pokud došlo k oplození vajíčka) a působí na buňky mléčných žláz

c)       relaxin

  • vytváří se během těhotenství, pravděpodobně ve vaječníku
  • způsobuje změny ve vazivové chrupavce spony stydké a roztažení porodních cest

d)      choriongonadotropin

  • vytváří se v těhotenství v placentě
  • blokuje dozrávání dalších vajíček
  • příprava prsních žláz k laktaci

Tkáňové hormony

ŽALUDEK

  • gastrin
    • zvyšuje tvorbu HCl a žaludeční šťávy
    • stimuluje peristaltické pohyby

TENKÉ STŘEVO

  • pankreozymin
    • stimuluje vylučování žluči a pankreatické šťávy
    • v CNS navozuje pocit sytosti
    • sekretin
      • stimuluje žlučník a slinivku břišní (tlumí sekreci HCl v žaludku)
      • působí proti gastrinu
      • motilin
        • stimuluje peristaltiku střev
        • somatostatin
          • tlumí sekreci žaludeční a pankreatické šťávy
          • GIP (žaludeční inhibiční peptid)
            • tlumí sekreci HCl v žaludku
            • zvyšuje uvolňování inzulinu

LEDVINY

  • renin
    • podporuje tvorbu aldosteronu v nadledvinách
    • erytropoetin
      • umožňuje erytropoézu v červené kostní dřeni
      • D-hormon – kalcitriol
        • derivát vitaminu D3
        • stimuluje resorpci Ca2+ ze střeva a mineralizaci kostí

JÁTRA

  • somatomedin
    • vliv na sekreci somatotropinu – zprostředkuje růst kostí

SRDCE

  • ANP (atriový natridiuretický peptid)
    • podporuje vylučování Na+ a vody v ledvinách a zvyšování TK

MOZEK

  • liberiny a statiny
    • hypofýza
    • serotonin, dopamin, histamin, noradrenalin
      • jako mediátory
      • endorfiny, enkefaliny
        • vnitřní opiáty, ovlivňují náladu, pocit bolesti, sexuální funkce, horečku
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!