Otázka: Excavata
Předmět: Biologie
Přidal(a): Clovert
KMEN: Euglenozoa
TŘÍDA: Kinetoplastea
– Voně žijící i parazitické zástupce
– Kinetoplast = úsek mitochondrie, ve kterém je nahromaděno veliké množství DNA (až 40% celkové DNA organismu) v podobě velkých a malých kruhových molekul; je situován v těsné blízkosti bazálního tělíska
– Glykosomy = organely obsahující některé glykolytické enzymy
ŘÁD: Bodonida
– 2 bičíky (jeden přední, druhý zpětný)
Zástupci:
- Bodo – volně žijící
- Ichtyobodo – ektoparazit ryb (kůže a žábry ryb), patogenní – rozrušuje tkáně napadených ryb, velmi rychle se množí a působí hynutí hostitele masivní destrukcí kožního a žaberního epitelu vedoucí k poruše osmoregulace
- Trypanoplasma – endoparazit ryb (mezihostitel pijavka) – krvi
ŘÁD: Trypanosomatida
– Endoparazité
– 1 bičík, někdy tvoří undulující membránu
– Mitochondrie s kinetoplastem
– Pouze parazitičtí zástupci
– Hostitelé: rostliny, hmyz, obratlovci včetně člověka
- jednohostitelská trypanosomatida
– hostitel hmyz (TS)
– pravděpodobně původní stav
– Leptomonas, Herpetomonas,Crithidia, Blastocrithdia
- vícehostitelská trypanosomatida
– definitivní hostitel krevsající hmyz
– mezihostitel savec, pták, R
– Trypanosoma, Leishmania, Phytomonas – přenos hmyzem
– bičíkovci – 1 bičík tvoří undulující membránu
– jen paraziti
– schopnost polymorfie = schopnost vytvářet během vývoje morfologicky fyziologicky odlišná stádia lišící se délkou bičíku, polohou kinetoplastu a jádra – v životním cyklu se mění podle podmínek:
- trypomastigot – buňka je podlouhlá, kinetoplast a bazální tělíska jsou až za jádrem, bičík tvoří dlouhou undulující membránu
- promastigot – štíhlá buňka a bičíkem na předním konci těla a kinetoplastem před jádrem
- amastigot – kulatá forma s velmi krátkým bičíkem (redukovaný)
- epimastigot – protáhlá buňka, kinetoplast a bazální tělíska jsou těsně před nebo vedle jádra
ROD: Trypanosoma
– přenašeči jsou zejména hmyz, zde probíhá důležitá část vývojového cyklu parazita (dochází zde nejen k množení, ale i k diferenciaci parazita)
SKUPINA: „Stercoraria“ (latinsky výkaly)
– vývoj v přenašeči je ukončen v zadní části trávicího traktu
– přenos je kontaminativní, a to výkaly
– Epimastigoti v přenašeči zprvu ve střevě, pak do rekta a odtud s trusem na kůži hostitele
– Množící se amastigoti v buňkách obratlovčího hostitele (= patogenita). Nemnožící se trypomastigoti v krevním řečišti (přenos)
Zástupci:
- Trypanosoma cruzi
→ původce americké trypanosomy = Chagasova choroba
∙ Může mimo člověka infikovat více než sto druhů divokých i domácích zvířat (koluje tedy v přírodě nezávisle na člověku) – v mírném, subtropickém a tropickém pásmu Jižní a Střední Ameriky
∙ přenašeči jsou ploštice Triatominae (v jejich střevě se parazit množí v podobě epimastigotů, kteří se v rektu ploštic mění na infekční trypomastigoty) – v noci sají na člověku, často na obličeji – při sání kálejí a k infekci dochází proniknutím do oděrek kůže nebo vetřením do spojivky
*Chagasova nemoc → akutní fáze – mírný průběh s nevýraznými symptomy, potom nastupuje dlouhá bezpříznaková chronická fáze (i 10- 40let) v podobě zánětu srdečního svalu nebo zbytnění jícnu a tlustého střeva
– neexistuje lék
– původce nemoci lze přenést i krevní transfuzí
– zoonóza – člověk se nakazí náhodou – není důležitý prvek
– zvířecí trypanozomy
- Nagana
- T. b. brucei – skot; glosina
- T. congolense – skot; glosina
- T. vivax – dobytek; glosina + ovád (mechanický přenos – z jednoho jedince hned na jiného)
- T. evansi – koně, velbloudi; ovád, vampýr
- T. equinuum – koně; ovád
- Dourina
- T. equiperdum – koně; sexuálně; (neléčeno končí smrtí, ale karanténní choroba → nakažení koně musí být utraceni)
SKUPINA: „Salivaria“ (latinsky slina)
– Vývoj v přenašeči je ukončen v přední části trávicího traktu
– Přenos při bodání a sání krve (trypomastigoti)
– Promastigot v přenašeči zprvu ve střevě, pak přes sosák do slinných žláz
– Trypomastigot v obratlovčím hostiteli; Množení v krevním řečišti
– Vektor: Glosina („moucha tse tse“) → původním areálem jejich rozšíření je Afrika a její „glosinový pás“
Zástupci:
- Trypanosoma b. brucei → zvířecí parazit (divoká africká zvířata → nagana)– není schopen nakazit člověka
- Trypanosoma b. rhodesiense → díky své odolnosti vůči účinku lidského séra je schopná nakazit i člověka a způsobit u něj rychle probíhající formu spavé nemoci (bez léčení končí smrtí během několika týdnů)
→ východoafrická, akutní spavá nemoc
→ přenášena „savanovými glosinami“
- Trypanosoma b. gambiense → jejím hlavním hostitelem je člověk (ale i na domácí zvířata, …)
→ západoafrická, chronická spavá nemoc (může probíhat i několik let)
→ přenášena „říčními glosinami“
– životní cyklus – moucha nasaje krev → promastigoty v TS → sosák → slinné žlázy → trypomastigoty → CS mezihostitele → nepohlavní rozmnožování
– glosinové pásmo – pruh centrální Afriky
*Spavá nemoc:
– onemocnění podmíněno mimořádně vysokou schopností T. brucei měnit své povrchové antigeny
– průnik trypanosom do CNS je provázen bolestmi hlavy, mozkovými příznaky, poruchami spánku a postupně končí smrtí
– trypanosomy poškozují nakaženého jedince především tím, že ho zaplavují vlnami populací s antigenně odlišným povrchem buňky (tvořen variabilním povrchovým glykoproteinem – kryjící plasmatickou membránu trypanosomy) → každá vlna je imunitním systém zlikvidována, ale během několika dnů je nahrazena novou populační vlnou trypanosom s odlišným buněčným pokryvem → vyčerpání imunitního systému v důsledku jeho neustálé aktivace, ke které dochází po rozpadu trypanosom v jednotlivých vlnách, kdy je organismus vystaven náhlému uvolnění řady toxinů a antigenů do krevního řečiště
ROD: Leishmania
– přenašeči jsou flebotomové (Diptera)
– v obratlovci se vyskytují pouze jako drobní amastogoti v makrofázích, v trávícím systému přenašečů jako promastigoti
– přenašeč nasaje amastigoty společně s makrofágy a krví → v jeho střevě se bičíkovci množí jako promastigoti → při sání se dostávají do tkání hostitele (neinfikuje slinné žlázy vektora), kde jsou fagocytováni makrofágy; vakuola (fagosom), ve které je amastigot v makrofágu uzavřen, pak fúzuje s lysosomy za vzniku fagolysosomu; amastogiti jsou však odolní proti zničení ve fagolysosomu a v makrofágu se množí
*Leismanióza:
– většinou zoonózy, výjimečně antropózy
– infekce začíná vždy v kůži
- kožní (kutánní) – léze v místě vniku
- kožně-slizniční (muko-kutánní) – poškození tkání
- útrobní – poškození jater, sleziny → †
(viscerální) – invaduje vnitřní orgány – mízní uzliny, slezinu, kostní dřeň
– životní cyklus – nasátí → TS flebotoma → množení promastigotů → stomodeální valva → poškození – co nasaje, to hned vypustí → v mezihostiteli do bílých krvinek × nejsou zničeni – modifikace → množení; některé migrují do CS → nasátí
Zástupci:
- Leishmania tropica – rezervoár člověk, kožní; Starý svět
→ původce „suchého vředu“
- L. major – rezervoárem je hlodavec – zoonóza; kožní; Starý svět
→ původce „vlhkého vředu“ (mokvající vřed, který se sám vyhojí za 3-6 měsíců)
- L. donovani – člověk; útrobní; Starý svět; → původce nejtěžší formy viscerální leishmaniózy = „kala-azar“ (černá nemoc); mohutné zvětšení sleziny a jater, ve většině případů končí smrtelně
- L. mexicana – rezervoárem jsou lesní hlodavci
- L. braziliensis – působí nejtěžší formu kožně-slizniční leishmaniózy; onemocnění může končit smrtelně; rezervoárem jsou hlodavci
- L. infantum – rezervoárem je pes – zoonóza (× do člověka s oslabenou imunitou, hlavně děti); útrobní; Starý svět
- L. chagasi – jako infantum × Nový svět
- kožní leishmaniózy – nehojící se léze; někdy pigmentovaná jizva
- kožně-slizniční – uši, ústa, nos
- útrobní – neléčitelná
L. chagasi – pes Viscerální – NS
L. infantum – pes Viscerální – SS
L. donovani – člověk Viscerální – SS
L. aethiopica – damani Kožní – SS
L. major – hlodavci Kožní – S
KMEN: Fornicata
TŘÍDA: Trepomonadea
ŘÁD: Diplomonadida
– osově symetričtí → 2 sady organel včetně jádra
– 4 bazální tělíska, 1 zpětný bičík
– mitosom – rudiment mitochondrie, bez mtDNA
– GA rudimentární nebo chybí
– Cytostom: bičík (probíhá cytostomem), funis (= mikrotubuly a žíhané fibrily asociované s cytostomem), fagocytóza
– Vývojová stádia: trofozoit – aktivní vývojové stadium; cysta
– cysty – čtyřjaderné, k přenosu infekce, odolné
– volně žijící/parazité člověka a obratlovců
ROD: Spironucleus
– pouze parazitické, pro své hostitele často patogenní druhy způsobující enteritidu tenkého střevo a průjmy
– fagocytóza
ROD: Giardia
– ztráta cytostomů = ztráta fagocytózy → vyživuje se pinocytózou
– žijí v tenkém střevě obratlovců
– přísavný disk → pro pevné přichycení na povrch erytrocytů
– mediánní tělíska → zásobárna mikrotubulů pro tvorbu nového přísavného disku
– jednohostitelský cyklus
– žaludek → střevo (silně se zde množí) → adherují přísavným diskem k enterocytům a mechanicky je poškozují → cysty odcházejí z hostitele s fekáliemi a to nepravidelně
– mezi hostiteli se přenáší odolnými čtyřjadernými cystami znečištěnou vodou nebo potravinami (cysty přežijí chlorování)
Zástupci:
- Giardia intestinalis
→ giardióza = lamblióza
*Giardióza
– Inkubační doba je jeden až deset týdnů
– Hlavním příznakem je nekrvavý průjem s hlenem bez hnisavé příměsi, doprovázený často bolestmi břicha.
– V důsledku malabsorpce (špatného vstřebávání a štěpení) tuků – průjmová stolice světlá a mastná.
– Onemocnění většinou proběhne akutně a vymizí samo po několika týdnech, někdy však může přetrvávat i několik let.
– Reinfekce je snadná a má mírnější průběh
– Giardióza je v České republice nejčastější střevní protozoární onemocnění.
KMEN: Parabasala
- ŘÁD: Trichomonadida
– jednojaderné, max. 5 volných + 1 zpětný bičík
– netvoří cysty
– na zpětném bičíku někdy undulující membrána je obvykle podložena žíhanou fibrilou = kosta
– fagocytóza
– chybí cytostom
– jednohostitelský cyklus
– hydrogenosomy – jako mitochondrie (→ energetický metabolismus); produkují H+
– axostyl – vnitřní „kostra“
– infekční stádium = trofozoit
– parabazální aparát → GA asociovaný s jádrem pomocí žíhaných parabazálních fibril
– střevní komenzálové obratlovců a bezobratlých; některé druhy schopné žít v orgánech mimo střevo jsou pro hostitele patogenní (parazité savců a ptáků)
Zástupci:
- bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
→ lidská urogenitální trichomonóza ♀ – téměř výhradně pohlavně přenosná choroba, u žen dochází k zánětům vaginy a děložního hrdla doprovázeným zrudnutím a páchnoucím pěnovitým výtokem; u mužů výjimečně vznikne zánět prostaty a nadvarlat; i bez léčení se zánět obvykle po čase zmírní, trichomonády však nemizí a záněty se mohou po čase opakovat
(4 bičíky + zpětný s undulující membránou)
- Trichomonas gallinae → těžké onemocnění ptáků (hlavně holubů)
- Tritrichomonas foetus
→ nebezpečné u skotu; i na člověka
→ Urogenitální trichomonóza skotu
Býci slouží jako doživotní nosiči infekce; u krav způsobuje zánět vagíny a dělohy, potraty a sterilitu; nejdůležitějším způsobem prevence je umělá inseminace
(3bičíky)
- Trichomonas tenax
→ žije v ústní dutině člověka
(4bičíky; ↓ patogenita)
- bičenka střevní (Pentatrichomonas hominis)
(5bičíků)
→ střevní komenzál mnoha savců včetně člověka, a ptáků
- bičivka krocaní (Trichomonas muris)
→ běžný komenzál ve střevech hlodavců
- bičivka krocaní (Histomonas meleagridis)
→ slepé střevo hrabavých ptáků, po většinu nepatogenní, zejména u mladých krocanů (mortalita 50-100%) a někdy i kuřat (10-20%) však způsobuje těžkou chorobu = histomonózu („black-head disease“ → koagulace krve v cévách – ztmavnutí hlavy); velmi rychlý průběh
(jeden bičík – přechází do améby)
- Dientamoeba fragilis – lidské tlusté střevo
