Otázka: Optické vlastnosti oka
Předmět: Biofyzika
Přidal(a): BobanCreed
Optické vlastnosti oka
– struktura
– bělima
– vazivová vrstva
– vepředu přechází v rohovku
– živnatka
– bohatá na cévy
– cévnatka – vnitřní povrch bělimy
– řasnaté těleso – tvorba komorové vody
– duhovka + zornice – světelná clona
– čočka
– sklivec
– sítnice
– optická prostředí = rohovka, komorová voda, čočka, sklivec
– oko = složitá optický systém
– nesplývají hlavní roviny => 2 uzlové body (určující lineární posun)
– Gullstrandův model oka
– centrovaná optická soustava se schopností automatického zaostřování
– nepočítá s nestejným zakřivením stěn rohovky a nestejným indexem lomu čočky
– indexy lomu okolo 1,3, čočka 1,4
– optické mohutnosti: rohovka 42,7 D, čočka 21,7 D, oko jako celek 60,5 D
– poloměry křivosti: rohovka 7,8mm, přední strana čočky 10mm, zadní strana -6mm
– obrazové ohnisko = poloha sítnice = 24mm (emetropické oko)
Akomodace
– schopnost oční čočky měnit svou optickou mohutnost hlavně zvětšením zakřivení přední plochy
– umožňuje automatické ostření
– bod daleký
– ostře viděn bez akomodace
– v nekonečnu
– bod blízký
– ostře viděn s maximální akomodací
– asi 20cm
– akomodační šíře oka
– rozdíl převrácených hodnot obou bodů
– bd=∞ => šíře = 1/bb [D]
– věkem se zhoršuje => vzdalování blízkého bodu = presbyopie
Ostrost zraku
– bod je vnímán ostře, jestliže jeho průmět není větší, než průměr čípku (0,004mm)
– rozlišovací mez oka
– nejmenší vzdálenost dvou bodů, které můžeme rozlišit
– 1 úhlová minuta
– hloubka pole
– rozsah vzdálenosti, při níž se za konstantní akomodace jeví předměty jako ostré
– snižuje se s roztažením zornice
– ovlivnění ostrosti:
– hustota a funkční zapojení světločivných buněk v místě dopadu paprsku
– prostupnost optických prostředí, dioptrický aparát (zaostření na sítnici)
– vyšetření = optotyp
– prosvětlená tabule se zmenšujícími se písmeny
– měření maximální vzdálenosti pro rozlišení blízkých bodů (přečtení písmene)
– vizus = podíl reálné a teoretické vzdálenosti přečtení znaku
– tzn. např. V=0,2 => čte z jednoho metru, co by měl přečíst z pěti
