Opěrná soustava, pohybová soustava – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Opěrná soustava, pohybová soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Marcy

 

 

 

 

Osnova:

• Funkce opěrné soustavy
• Pojivová tkáň (vaziva, chrupavka, kost)
• Stavba kosti
• Vývoj a růst kostí
• Osová kostra (lebka, páteř, hrudní)
• Onemocnění kostí
• Funkce pohybové soustavy
• Typy svalové tkáně
• Stavba svalu (makroskopická, mikroskopická), princip svalového stavu
• Svalstvo (hlavy, krku, trupu, končetin)

 

FUNKCE OPĚRNÉ SOUSTAVY

– Pevná opora těla – vnitřní kostra

– Pasivní hybný aparát – kostra spolu se svalstvem umožňuje pohyb

– Kostra chrání vnitřní orgány (lebka – mozek, smyslové orgány, hrudník – srdce plíce)

 

POJIVOVÁ TKÁŇ

Tkáň – soubory buněk mající stejný tvar a stejnou fci

Základní druhy tkání:

1)      epitely – na povrchu těla (krycí tkáně), kromě buněk i mezibuněčné hmoty, která vzniká

                 činností buněk; vystýlají tělní dutiny

2)      pojiva – vazivo, chrupavka, kost

3)      nervová tkáň – tvořena neurony

4)      svalová tkáň – hladká, příčně pruhovaná, srdeční

5)      trofické – tekuté, tělní tekutiny: krev, míza, tkáňový mok

 

EPITELY = buňky jsou těsně vedle sebe, mají minimum mezibuněčných prostor, dělíme je podle fce:

Krycí – na povrchu těla, chrání před vnějšími vlivy

Výstelkové – vystýlají tělní dutiny nebo orgány

Žlázové – buňky produkují různé látky (ve stěně žaludku – hlen)

Resorpční – buňky vstřebávají určité látky (umožňují vstřebávat léčiva do těla)

Smyslové – reagují na podráždění (chemické a fyzické podněty)

 

Podle stavby:

Plochý (dlaždicovitý) – plochý tvar, jsou v jedné vrstvě (dutina hrudní, břišní)

Kubický – mají  krychličkovitý tvar (hlubší vrstvy pokožky)

Cylindrický – válcovitý tvar (dýchací cesty)

Řasinkový – na jedné straně řasinky (vystýlají nosní dutinu)

Podle vrstev:

Jednovrstevný – povrch cév

Mnohovrstevný – více vrstev buněk

 

POJIVA = tvoří výplně a spoje mezi měkkými částmi těla, skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty

 

VAZIVO = měkká tkáň složená z buněk různého tvaru uložených v mezibuněčných prostorech.

– Ve vazivu se vyskytují vlákna tzv. FIBRILY

• kolagenní fibrily – vařením se rozpouštějí v klíh
• elastické fibrily – odolávají vaření

podle poměru vláken, hmoty a buněk rozdělujeme vazivo na:

řídké – (málo buněk, vláken, hodně mezibuněčné hmoty) tvoří výplně mezi orgány

–         HISTOCYTY – pohlcují mikroorganismy (schopnost fagocytózy)

–         ŽÍRNÉ BUŇKY – uvnitř je heparin – brzdí srážení krve

tukové – (buňky s vysokým obsahem tuku) – tukové polštářky, podkoží

tuhé – převažují kolagenní vlákna, málo buněk, málo hmoty (tvoří šlachy a pouzdra)

fymfoidní – síťový charakter, bílé krvinky – lymfocyty (v kostní dřeni a lymfatických uzlinách)

 

CHRUPAVKA – pevná, bílá nebo nažloutlá, pevnější než vazivo, nemá schopnost regenerace, tvoří základ pro vývoj kostí, tvoří ušní boltce, meziobratlové ploténky, meniskus. Je bezcévnatá, bez inervace.

Je tvořena buňkami CHONDROCYTY – oválně buňky s kolagenními a elastickými vlákny.

Typy chrupavek:

Sklovitá = hyalinní – neobsahuje vlákna, porcelánovité bílá, tvrdá, křehká

Vazivová = kolagenní – obsahuje kolagenní vlákna (kloubní povrch kostí a hrtanu), odolná vůči tlaku

a tahu (meziobratlové ploténky, menisky)

Elastická – obsahuje elastická vlákna, žlutí, pevná, ohebná, tvoří ušní boltce

 

KOST – nejtvrdší pojivo, je tvořena kostními buňkami OSTEOCYTY, je dobře prokrvovaná a inervovaná

(růst kostí, regenerace při zlomení), základní hmota obsahuje minerální látky:

Anorganické – fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý – pevnost 65%

Organické – OSTEIN = tvoří jej bílkovina, kolagenní vlákna, mezibuněčná hmota → pružnost

–         v dětství a mládí převaha osteinu – ukládání anorganických látek

–         ve stáří – kost pevná ale i křehká

kostní tkáň – hutná (kompaktní), houbovitá (tvořená rámečky)

 

V těle člověka je asi 206 kostí, které se liší tvarem:

Krátké – nemůžeme rozlišit konce

Dlouhé – rozlišujeme hlavici, jamku a tělo kosti – články prstů

Ploché – lopatka, pánevní a hrudní kost

Nepravidelné – obratle

 

STAVBA KOSTI

Vnější stavba

–         kloubní konce (epifýzy) – hlavice, jamka

–         tělo kosti (diafýza)

vnitřní stavba:

okostice (periost)

–          vazivová blána na povrchu kosti, zajišťuje výživu kosti – cévy, nervy, buňky vytvářejí kostní tkáň OSTEOCYTY

–         obsahuje OSTEOBLASTY – umožňují růst kosti do šířky (okostice není na chrupavkách)

hutná kost

na povrchu KOMPAKTA – tvoří hl. středovou část kosti, tvořená LAMELAMI – každá lamela má vnitřní dutinu HAVERŮV KANÁL, kterým prochází cévy a nervy

houbovitá kost

–         SPONGIÓZNÍ je v koncových částech dlouhých kostí (a uvnitř plochých a krátkých kostí (uprostřed). Je tvořena RÁMEČKY – zpevňují kost, tvoří trámčinu, uspořádání – architektura kosti

dřeňová dutina

–         vyplněna kostní dření, vznikají v ní červené a bílé krvinky, krevní destičky

–         v mládí převládá červená kostní dřeň v dlouhých a plochých kostech

–         u dospělého člověka – tuk → mění se na žlutou kostní tkáň, červená je pouze v kloubních koncích a plochých kostech

 

VÝVOJ A RŮST KOSTÍ

Vyvíjí se z pojivových tkání (chrupavka, vazivo), kostnatí = OSIFIKACE – začíná na těle kosti a v kloubních koncích, zůstávají pouze růstové chrupavky – ty kostnatějí až v 18 letech.

Kosti rostou v růstových zónách do délky (růstovými chrupavkami), do šířky rostou pomocí okostice.

 

SPOJENÍ KOSTÍ

Pevné (nepohyblivé):

Vazivem – kosti na lebce prostřednictví švů

Chrupavkou – obratle prostřednictvím meziobratlových plotének (žebra s prsní kostí, spona stydká)

Srůstem – obratle křížové srůstají v kost křížovou (kostrč, pánev)

Pohyblivé kloubní spojení:

–         krátké široké pouzdro spojující 2 a více kostí

–         styčná plocha je kryta chrupavkou, vyhloubená část = JAMKA, vypouklá část = HLAVICE

–         okolo kloubu KLOUBNÍ POUZDRO, zesílené vazy

–         uvnitř kloubu je SINOVIÁLNÍ VRSTVA produkují sinoviální tekutinu (kloubní maz, lepší pohyblivost kloubů)

 

KLOUBNÍ SPOJENÍ NA LIDSKÉM TĚLE

lebka:

–         dolní čelist + spánková kost

–         nosič (atlas) + čepovec (axis)

horní končetina:

–         kloub ramenní (kulovitý, velký rozsah) – k. pažní + lopatka

–         kloub loketní – k. pažní + k. loketní + k. vřetenní

–         zápěstní kloub (= horní kloub ruční)

dolní končetina:

–         kloub kyčelní – k. stehenní + pánev

–         kloub kolenní – k. stehenní + čéška, holenní

–         kloub hlezenní – k. hlezenní, k. lýtková, k. holenní

+ kloubní spojení prstů

 

TYPY KLOUBŮ

Kulovitý kloub – pohyblivý všemi směry (ramenní kloub)

Kulový kloub – loketní kloub

Sedlový kloub – zápěstní

Válcovitý kloub – kolenní, Elipsovitý kloub

ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE

roviny:

–         VERTIKÁLNÍ – svislá, rozděluje tělo na dvě stejné poloviny

–         SAGITÁLNÍ – každá rovina, která je rovnoběžná s mediální rovinou

–         FRONTÁLNÍ – svislá, rozděluje tělo na část břišní a hřbetní

–         TRANSVERZÁLNÍ – vodorovná, rozděluje tělo na část horní a dolní

směry:

–         CRANIÁNÍ – směr k hlavě, NAHORU

–         CAUDÁLNÍ – směr od hlavy, DOLŮ

–         PROXIMÁLNÍ – k tělu

–         DISTÁLNÍ – od těla

–         VENTRÁLNÍ – k břichu

–         DORZÁLNÍ – k hřbetu

–         DEXTER– pravá strana

–         SINISTER – levá strana

–         EXTERNUS – na povrchu

–         INTERNUS – do hloubky

 

OSOVÁ KOSTRA – lebka, páteř, hrudní koš

PÁTEŘ:

–         Útvar složený z obratlů, pružný, pevný, pohyblivý, mezi obratli jsou chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy.

–         Je tvořena 33- 34 obratli, které jsou rozděleny do 5 oddílů

Stavba obratle: (obratel – vertebra)

–         tělo obratle (corpus), oblouk (arcus), míšní otvor,

výběžky obratle (processus vertebrae) – kloubní (párové, horní, dolní), příčné (párové), trnový (nepárový, jde dozadu)

 

KRČNÍ ODDÍL (vertebrae cervi cales) – 7 obratlů

–         1. nosič – ATLAS, nemá trnový výběžek

–         2. čepovec – AXIS, velké zub (dnes)

–         značí se C1 – C7, zdvojený trnový výběžek

 

HRUDNÍ ODDÍL (v. thorencicale) – 12 obratlů

–          značí se Th1 – Th12

–         vyšší těla obratlů, postranní výběžky mají kloubní plochy pro připojení žeber

–         trnový výběžek skloněn dolů

 

BEDERNÍ ODDÍL (v. lumbales) – 5 obratlů

–         značí se L1 – L5

–         nejmohutnější těla, trnový výběžek je čtyřhranný

–         mezi L1 a L2 končí mícha

–         mezi L3 a L4 se odebírá mozkomíšní roztok (lumbální punkce)

 

KŘÍŽOVÝ ODDÍL (v. saunales) – 5 obratlů

–         srůstají v kost křížovou (os sacrale)

–         připojení k pánvi

–         4 páry nervových otvorů pro nervy

 

KOSTRČNÍ ODDÍL (v. cocygaec) – 3-5 obratů

–         srůstají v kostrč (os cocyges) tzv. RUDIMENT – pozůstatek po ocase

 

Meziobratlové ploténky

–         mají trojúhelníkovitý tvar. Jsou tvořeny z vazivové chrupavky. Umožňují ohyb páteře (dvoj esovitě zakřivená páteř), udržují pružnost a tlumí nárazy

–         tvoří 25% délky páteře

–         nejčastěji dochází k vyhřeznutí mezi 4 a 5 bederním obratlem (=> posune se)

–         nejsou u 1 a 2 obratle a srostlých kostí (kostrč a kost křížová)

–         2 lordózy – zakřivení dopředu (krční a bederní), 2 kyfózy – zakřivení dozadu (hrudní a křížová)

Vadné držení těla:

–         Plochá záda – malé zakřivení

–         Lordóza – vyklenutá bederní páteř

–         Kyfóza – vyklenutá hrudní páteř

–         Skolióza – vybočen do stran

 

HRUDNÍK

12 HRUDNÍCH OBRATLŮ + HRUDNÍ KOST + 12 PÁRŮ ŽEBER

Žebra dělíme podle připojení:

PRAVÁ (7 párů) – napojují se chrupavkou na hrudní kost

NEPRAVÁ (3 páry) – napojují se chrupavkou na chrupavku pravých žeber

VOLNÁ (2 páry) – kvůli bránici

 

Stavba hrudní kosti:

rukojeť (připojuje se 1pár žeber na klíční kost), tělo (2-7. pár, žebra pravá), mečovitý výběžek

 

LEBKA

Skládá se z 22 kostí, které jsou spojené švy, pouze dolní čelist je připojena kloubem, kryje a chrání mozek, smyslové orgány

Část obličejová:

–         Spodní čelist (mandibula) – skládá se z jedné kosti (nepárová), kloubně spojena s k. spánkovou

–         Horní čelist (maxila) – párová kost, dutá, spoluvytváří dutinu nosní a očnici

–         Kůstky nosní – párové

–         Kost lícní (zigomaticum) – tvoří jařmový oblouk, párová, spoluvytváří očnici

–         Kost slzní (lacrimak) – párová, drobné párové kůstky, vytvářejí očnici

–         Kost čichová

–         Kost patrová (os palatinum) – párová, tvrdé patro

–         Kost radličná (os vomer) – nepárová, svislá

–         Skořepy nosní (concha nasalis) – párové

–         Jazylka (os hyoideum) – jediná volná kost v lebce, upíná se na hrtan

 

Část mozková (neurocranium):

Vzniká srůstem 8 kostí = lebeční klenba, lebeční báze (spodina lebeční). Kapacita 1500cm³ (u mužů, ženy méně)

–         Kost čelní (os frontale) – nepárová

–         Kost klínová (os sphenoidale) – tvar motýlích křídel, uprostřed, nepárová

turecké sedlo – upíná se sem podvěsek mozkový

–          Kost spánková (os temporalis) – jařmový oblouk, sluchové ústrojí (zevní zvukovod), párová,

kryje kost skalní

–         Kost temenní (os parientale) – párová

–         Kost týlní – nepárová, týlní otvor – z mozku tudy vstupuje mícha do páteře, na něj se napojuje

Atlas

–         Kost skalní (os teprosum) – součást kosti spánkové, nejtvrdší kost v lidském těle, párová,

je zde kostěný hlemýžď

–         Kost čichová (os ethomoidale) – (pereforovaná) děrovaná kost, odděluje nosní a lebeční

dutinu, nepárová

 

KOSTRA KONČETIN

Horní končetina

–         pletenec horní končetiny – lopatkový (klíční kost + lopatka) – spojuje ramenní kost s k. prsní

–         pažní kost (humerus)

–         vřetení kost (radius) – palcová strana

–         loketní kost (ulna) – malíkovitá strana

kostra ruky: kůstky zápěstní (8), kůstky záprstní (5), články prstů (palec – 2, ostatní 3)

 

zápěstní kosti:

první řada od palce

–         loďkovitá k. (os caphoideum)

–         měsíčitá (lunatum)

–         trojhranná (triquetaum)

–         hrášková (pisiforme)

druhá řada

–         mnohohranná menší (trapizoideum)

–         mnohohranná větší (trapezium)

–         hlavatá (capitatum)

–         hákovitá (hamatum)

 

Dolní končetina

–         skládá se z pletence dolní končetiny a kosti volné končetiny ( kosti stehna + kostra bérce + kosti nohy)

–         pánev – pelvis (os caxae) – srůst 3 kostí = k- sedací (ischii) + stydká (pubis) + kyčelní (ilium)

kosti:

–         stehenní kost (femur)

–         čéška – patelka (jablíčko)

–         holenní kost (tibia)

–         lýtková kost (fibula)

–         kosti zánártní (ossa tarsi) – 7

–         nártní (metatarsi) – 5

–         články prstů (phalanges) – 14

zánártní kosti:

–         kost hlezenní (talus)

–         patní (caleneus)

–         loďkovitá (naviculare)

–         3 kosti klínové (caneformia)

 

ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ

Dna – při nadměrné konzumaci bílkovin (v mase, ve vnitřnostech) → vzniká kyselina močová  tvoří krystalky, které se ukládají v kloubech → záněty kloubů – velmi bolestivé

Osteoartritida – důsledek opotřebení kostí (nejčastěji kyčelní kloub, kolenní kloub a páteř), rozpadají se chrupavky → dochází ke tření kostí o sebe – velmi bolestivé

Revmatická artritida – redukuje se maz synovia v kloubu → vznikají záněty, příčina: viry, narušení imunity

Zlomenina

 

NERVOVÁ TKÁŇ

–         specializovaná tkáň, která je schopna vytvářet, přijímat a vést nervové vzruchy

–         základní jednotka je neuron

–         mezi neurony se vyskytují tzv. GLIOVÉ BUŇKY (NEUGLIE), které mají podpůrnou fci (regenerace, výživa) a vyplňují prostor mezi neurony

 

POHYBOVÁ SOUSTAVA:

Spolu s kostrou umožňuje pohyb, 40% hmotnosti těla, 640 svalů v těle

–         základní schopnost je schopnost KONTRAKCE, ta je vyvolána podněty a umožňuje přítomnost vláken MYOFIBRIL, která jsou tvořena bílkovinami aktin a myosin

příčně pruhované svalstvo

–         základní jednotka = svalové vlákno

–         buňky válcovité, mnohojaderné, tvoří dlouhá vlákna – mm – cm

–         skládá se ze svalových snopců, které se skládají se svalových snopečků, snopeček je ze svalových vláken 10- 100 vláken)

svalové vlákno:

–         0,5 – 30 cm

–         Průměr na řezu 20-0150 mikrometrů

–         Je mnohojaderné

–         Skládá se z miofibril, ty se skládají z myofilament (patrné pouze pod elektronovým mikroskopem)

–         Myofilamenty jsou z bílkovin actinu a myosinu

 

–         Fascie (povázka) = vazivo drží svaly pohromadě (prochází tudy nervy a cévy)

–         Červená svalová vlákna (pomalá) – obsahují větší množství MYOGLOBINU, který předává kyslík svalovým buňkám

–         Kontrakce č. svalu je pomalejší, ale déle trvající, tato vlékna převládají u vytrvalých typů

–         Bílá svalová vlákna – menší množství MYOGLOBINU, kontrakce je rychlejší, ale krátkodobá, výskyt u rychlejších typů

–         U každého člověka je jiný poměr svalových vláken

 

srdeční svalstvo

–         nelze ovládat vůlí (jen částečně), zákl. jednotka =  svalová buňka

–         buňky jsou jedno nebo dvoujaderné

–         podobá se příčně pruhovanému svalstvu

–         toto svalstvo tvoří srdeční stěnu

–         má vlastní automaci (inervaci)

–         řízeno vegetativním nervstvem a hormony (adrenalin)

hladké (útrobní svalstvo)

–         nelze ovládat vůlí, zákl. jednotka = svalová buňka s oválným jádrem

–         v cytoplazmě se vyskytují myofilamenty aktinové i myosinové, jsou ale jinak uspořádány

–         hladká sval reaguje např. na teplotu, tlak, chemické látky → buňka mění sví napětí

–         neovládáme je vlastní vůlí, ovládáno hormony a vegetativním nervstvem (gastrin – kručení v žaludku)

–         útrobní orgány – žalude, cévy, tenké a tlusté střevo, děloha

–         kontrakce je mnohem pomalejší

 

SVALOVÝ STAH (KONTRAKCE)

–         podnětem pro svalový stah je nervový vzruch přicházející v motorickém nervovém vláknu (1 nervové vlákno inervuje více svalových vláken)

–         – nervový vzruch, který dospěje na konec nervového vlákna- NEURIT způsobí vylití chem. látky, obecně mediátoru  → ACETLCHOLIN, který způsobuje vznik AKČNÍHO POTENCIÁLU (změnu polarizace)

–         Zároveň dojde k uvolnění vápenatých iontů z membrán endoplazmatických retikul a tyto ionty umožní zasunutí tenčích aktinových vláken mezi silnější myosinová vlákna

–         Po skončení svalového stahu se vrací Ca ionty na membrány end. retikula a tím se uvolní vazba mezi aktinem a myosinem →relaxace

–         V celém ději je za potřebí energie získaná z ATP

 

 

SVALOVÁ ÚNAVA

–         Při déle trvajícím sportovním výkonu nebo fyzické námaze se vyčerpá ATP a energie se štěpí z jiných látek → jako odpadní látka vzniká laktát (kys. mléčná)

 

SLOŽENÍ SVALŮ

70% vody, 20% org. látek (bílkoviny aktin a myosin, glykogen, keratin, hemoglobin), 1% anorg. látky

 

NÁZVY SVALŮ Z FUNČNÍHO HLEDISKA

–         REFLEXORY– ohybače

–         EXTENSORY – natahovače

–         ADDUTORY – přitahovače

–         ABDUKTORY – odtahovače

–         SFINKTERY – svěrače

–         DILATÁTORY – rozvěrače

–         SYNERGICKÉ – spolupracují

–         ANTAGONISTÉ – jdou proti sobě

Ze směrového hlediska: přímé, příčné, šikmé

 

SVALY PŘEDNÍ ČÁSTI TĚLA:

SVALY HLAVY

Mimické svaly – UPNUTÉ DO PODKOŽNÍHO VAZIVA, VYTVÍŘEJÍ MIMIKU

–         Sval čelní (svrašťuje čelo)

–         kruhový sval ústní – tvoří podklad rtů (sfinkter)

–         Kruhový sval oční – svírá oční štěrbinu, tvoří podklad víček (sfinkter)

–         sval tvářový (trubačský) – tvoří podklad tváří

–         velký sval lícní – zvedá koutky úst

–         žvýkací – sval žvýkací, spánkový

SVALY KRKU

Vyskytují se před páteř v několika vrstvách

–         Zdvihač hlavy – začátek na rukojeti kosti hrudní, úpon na bradavkovém výběžku, spánkové kosti, zvedá hlavu a otáčí ji do strany

–         Svaly kloněné – otáčení hlavy (3 páry)

–         Sval podjazykový – tvoří dno dutiny ústní, stahují hrtan a jazylku směrem dolů

 

SVALY HRUDNÍKU

–         Velký sval prsní – začátek na žebrech, hrudní a klíční kosti, úpon na k. pažní – přitahuje paže

–         Malý sval prsní – schovaný pod velkým, synergista

–         Pilovitý sval břišní – vytváří bok hrudníku, pomocná sval při dýchání

–         Mezižeberní svaly:

Zevní – vytahují žebra nahoru při nádechu

Vnitřní – stahují žebra dolů při výdechu

–         Bránice – tvarem plochá, hladký dýchací sval, odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní

3 otvory, pro jícen, aortu a dolní dutou žílu

 

SVALY BŘICHA

–         Začínají na dolním okraji žeber, končí na horním okraji pánve

–         Svým klidovým postavením vyvíjí tlak na útroby a tím je udržuje v určité poloze

 

–         Přímí sval břišní – příčně rozdělen na dvě části pomocí vazivové přepážky (bílé čáry), vodorovně rozdělen 3 šlachovými přepážkami, fce. ohybač trupu

–         Šikmý sval břišní – zevní – v dolní části přechází v tzv. tříselný vaz (odděluje břišní stěnu od stehna), – vnitřní – předklon a úklon páteře, rotace trupu

–         Příčný sval – v nejhlubší vrstvě

 

SVALY ZAD

–         Trapézový sval – začíná na vrcholku kosti týlní a na trnových výběžcích obratlů, upíná se na klíční kost a na horní části lopatky, umožňuje otáčení hlavy, fixuje lopatky

–         Široký sval zádový – začíná od dolní poloviny páteře a upíná se na kost pažní, umožňuje pohyb ramena a přitahuje paže k tělu

–         Vzpřimovač páteře – vzpřimuje páteř a udržuje rovná záda, umožňuje rotaci kolem trupu, v hlubší vrstvě podél páteře

V nejhlubší vrstvě jsou krátké zádové svaly spojující obratle

 

SVALY PAŽE

–         Deltový sval – plochý, obaluje rameno, má trojúhelníkovitý tvar, zdvihá paže,

–         Dvojhlavý sval pažní (m. bicepsbrachii) – flexor loketního kloubu, na přední straně, ´pon na kosti vřetenní

1. hlava – uvnitř ramenního kloubu

2. hlava  – na výběžku lopatky

–         Trojhlavý sval pažní (m. tricepsbrachii) – extencor v lokeetním kloubu, s bicepsem je antagonista

1. hlava na lopatce

2. a 3. hlava na kosti pažní

– Šlachou se upíná na loketní kost

 

SVALY PŘEDLOKTÍ

Připojují se na kosti zápěstí nebo na články prstů

–         Pronující sval oblí

–         Pronující sval čtyřhlavý

–         Sval supinující

–         Ohybač zápěstí (zevní vnitřní)

Provace – pohyb, kdy dlaně směřují dozadu (dozadu), palce dovnitř

Supinace – palce ven, dlaň dopředu (nahoru)

 

SVALY RUKY:

Na hřbetní straně svaly nemáme

TENAR – skupina svalů na palcové straně – ohýbá palec

HYPOTENAR – skupina svalů na střední a malíkové straně dlaně

 

SVALY DOLNÍ KONČETINY

–         Hýžďové svaly – velký hlavový sval (na povrchu), střední h.s. ,malý h.s.

 

–         Čtyřhlavý sval stehenní – nejmohutnější v těle, extensor v kolenním kloubu

1. hlava na kyčelní kosti, 3 hlavy na stehně, šlacha jde přes kolenní kloub (kde drží čéšku) a upíná se na holenní kost, natahovač kolenního kloubu

 

–         Krejčovský (dlouhý) sval stehenní – úpon na kosti holenní, začátek na kyčelní

–         Dvojhlavý sval stehenní – začátek sedací kost, úpon na kosti lýtkové

–         Sval poloblanitý, pološlašitý – uvnitř

 

–         Svaly bérce – natahovače prstů, krátké hlavy, dlouhé šlachy jdoucí do nártu a článků prstů, (dlouhý natahovač palce, dlouhý natahovač prstů)

 

–         Trojhlavý sval lýtkový – začátek na stehenní kosti, úpon na patě pomocí achillovy šlachy, extenze chodidla

 

SVALY CHODIDLA

–         Natahovač prstů – na hřbetní (nártní) straně

–         Ohybače, přitahovače, odtahovače prstů – na spodní straně (chodidlové části) – nožní klenba