Opěrná a pohybová soustava člověka – maturitní otázka

ošetřovatelství

 

Otázka: Opěrná a pohybová soustava člověka

Předmět: Biologie

Přidal(a): Nela Buchtelová

 

Kosterní soustava

  • tvoří pevnou oporu těla, je pasivním hybným aparátem
  • na některých místech také chrání orgány
  • tvoří ji více než 200 kostí
    • dlouhých (kost stehenní), krátkých (články prstů) a plochých (kost temenní)
  • pojivová tkáň
  • zajišťuje tvorbu krve
  • vznikla z chrupavky, lebka z vaziva

 

Povrch kosti

  • na kloubních plochách se nachází chrupavka
  • zajišťuje pružný a hladký kontakt se sousedními kostmi
  • na ostatních místech je vazivová blána okostice (periost)
    • prokrvená, citlivá (obsahuje nervová zakončení) a umožňuje růst kostí do šířky a hojení zlomenin
    • dobře protkaná cévami a nervy, které pak vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, které zajišťují výživu kosti a inervaci (zásobování) kostní tkáně
  • vnitřní vrstva kosti obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se vytváří kostní hmota a kost roste do tloušťky

 

Vnitřní stavba kostí

  • základní hmota je uspořádána do flamel, které vytváří soustředěné ploténky kolem cévních kanálků
    • v dutinách mezi lamelami jsou kostní buňky osteocyty a také mezibuněčná hmota
    • fosforečnan a uhličitan vápenatý, který dává kosti tvrdost
    • organická vláknina ossein (soubor bílkovin) dodává kosti pružnost
    • v mládí je osseinu víc, ve stáří převládá anorganická složka – křehčí kosti
  • prostřed probíhá Haversův kanálek
    • celý systém se nazývá Haversův systém
  • střední část kosti tvoří kost hutná (kompaktní)
    • tvoří povrchový základ kosti
  • k oběma koncům přechází v kost houbovitou (spongiózní)
    • ta vytváří prostorovou síť, je i uvnitř plochých a krátkých kostí, tvoří výplň hlavic
  • dlouhé kosti jsou ve své střední části duté
    • dutiny jsou vyplněny kostní dření (krvetvorná tkáň)
      • tvoří se zde bílé i červené krvinky
      • v mládí je červená  vytváří krevní tělíska: červené a bíle krvinky, krevní destičky
      • v dospělosti žloutne – ztrácí krvetvornou schopnost a usazuje se v ní tuk
      • morek = lidový název pro žlutou kostní dřeň
      • šedou kostní dřeň mají starší lidé –  nemá schopnost krvetvorby
  • krvetvornou funkci si uchovává jen dřeň krátkých a plochých kostí
  • v nejvíce zatížených kostech (stehenní, holenní) jsou vlákna (trámečky) spongiózní tkáně uspořádána do tvaru klenby (vytvářejí tzv. vnitřní architektoniku kosti)

 

Vývoj a růst kostí

  • kosti vznikají z chrupavky, jen kosti lebeční klenby jsou z vaziva
  • osifikace = kostnatění = přeměna
    • do chrupavčitého základu vniknou cévy a kostitvorné buňky (osteoblasty), vytvoří se jádro kostní tkáně (osifikační centrum), z něj osifikace postupuje k okrajům
  • dlouhá kost
    • konce = epifýzy, střední část = diafýza
  • růst kosti:
    • do tloušťky – okostice
    • do délky – růstové epifyzární chrupavky, které jsou mezi diafýzou a epifýzami
    • okolo 20. roku se kostnatění a růst zastaví
  • vliv, řízení růstu:
    • z hypofýzy růstový hormon somatotropin, ze štítné žlázy tyroxin, vitamin D, Ca
    • při nedostatku somatotropinu člověk málo vyroste

 

Spojení kostí

pevné

  • pojivovou tkání (vazivem, chrupavkou), nebo kosti druhotně srostou (pánevní kost)

pohyblivé

  • kloubní spojení 
    • kloub = spojení dvou nebo více kostí dotykem na styčných plochách
    • jedna je vypouklá = kloubní hlavice, druhá je vydutá = kloubní jamka
    • styčné plochy jsou chrupavčité, po jejich obvodu jsou kosti spojeny vazivovým kloubním pouzdrem
      • na vnitřní straně synoviální vrstva, která produkuje kloubní maz
      • zmenšuje tření, obsahuje živné látky pro chrupavky styčných ploch, zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě
  • kloub jednoduchý – spojuje 2 kosti
  • kloub složený – spojení více než dvou kostí
    • mezi nimi jsou vsunuty pohyblivé chrupavčité destičky (kolenní kloub), umožňují současné provádění různých 2 pohybů v kloubu (ohýbání, otáčení)

Rozdělení kloubů

klouby kulovité

  • pohyb možný všemi směry (ramenní kloub)

klouby válcové

  • pohyb jen ve směru natažení a ohnutí, klouzání ke stranám zabraňují postranní vazy kloubního pouzdra (články prstů)

klouby kladkové 

  • odvozeny od válcových, na vypouklé ploše rýha a na druhé styčné ploše jí odpovídající hrana (styčné plochy mezi kostí pažní a loketní)

elipsoidní, sedlové, tuhé 

  • mají styčné plochy skoro rovné, jen velmi krátké pouzdro, pohyblivost je malé (spojení výběžků obratlů, spojení kosti křížové s kostmi kyčelními)

 

Kostra člověka

Kostra trupu

  • tvoří ji páteř sestavená z obratlů, žeber a hrudního koše

­ 

Páteř (Columna vertebralis)

  • pevný, ohebný a pohyblivý celek
  • při pohledu z boku je typicky zakřivena
  • prohnutí dopředu = lordóza (krční a bederní)
  • prohnutí dozadu = kyfóza (hrudní a křížová)
  • vychýlení strany = skolióza
  • skládá se z krčních, hrudník a bederních obratlů, kostí křižovcýh a kostrčních

7 krčních obratlů

  • trn posledního je na těle viditelný a hmatatelný
  • první obratel = nosič (atlas)
  • tvořen 2 oblouky se 2 kloubními jamkami, kývavé pohyby hlavy
  • druhý obratel = čepovec (axis)
  • na horním okraji těla má čep, který se opírá přední oblouk nosiče, umožňuje otáčivý pohyb hlavy

 

12 hrudních obratlů

  • ostré, trnové výběžky, jsou skloněné šikmo dolů, na příčným výběžcích mají jamky prskloubení s žebry

 

5 bederních obratlů

  • objemná, vysoká těla, trnové výběžky mají přibližný tvar čtyřhranných destiček
  • kosti křížové (5 srostlých obratlů)
  • kosti kostrční (4-5 obratlů)
  • středem těla obratlů prochází páteřní kanál (otvor pro míchu)
  • meziobratlové ploténky zajišťují pružnost a tlumí nárazy

­

Kost křížová

  • bočně se připojuje tuhými klouby ke kostem kyčelním, vpředu i vzadu má 4 páry otvorů, kterými vystupují nervy

 

­Žebra

  • obloukové kosti, jejich zadní konce se připojují kloubně 2x k obratlům (k tělu obratle a příčnému výběžku)
  • žebra pravá = připojují se na přední části chrupavkou k hrudní kosti (7 párů)
  • žebra nepravá = připojují se na chrupavky žeber předcházejících (3 páry)
  • žebra volná = končí ve svalové stěně břišní (2 páry)

 

­Kost hrudní (sternum)

  • skládá se z podlouhlého těla, mečovitého výběžku a rukojeti, ke které jsou kloubně připojeny klíční kosti
  • žebra, kost hrudní a hrudní obratle tvoří kostěný podklad hrudníku (ten uzavírá dutinu hrudní, chrání především srdce a plíce)

 

Kostra hlavy

­Část mozková

  • spodina lebeční (tvořena kostí týlní, klínovou, dvěma spánkovými a kostí čichovou)
  • klenba lební
    • kost čelní, 2 kosti temenní, kosti jsou v dospělosti spojeny švy
    • týlní – lambdový šev, temenní – šípový šev, čelní věncový a boční šupinový šev
  • objem mozkovny muže 1450cm3, ženy 1300cm3

 

Část obličejová

  • 2 kosti nosní, 2 kosti slzní, 2 horní čelisti, 2 kosti lícní, 2 kosti patrové, kost radličná, dolní čelist, skořepy nosní
    • ramena dolní čelisti vybíhají ve dva výběžky
  • dolní čelist, zubní lůžka – jednoduchý nebo dvojitý kořen zubů, jen jedna kost
  • bradavkovitý výběžek –  spojení spánkové kosti s dolní čelistí
  • jazylka (tvar rozevřeného písmene U) – je na ní zavěšen hrtan
  • nejtvrdší kost v těle je kost skalní (součást kosti spánkové, zde uloženo vnitřní ucho)
  • čelní šupina je naopak nejslabší kostí (je také součástí kosti spánkové)
  • kosti slzní a čichové – v očnicích
  • výběžky lícní kosti se připojují ke kosti spánkové – tvoří jařmový oblouk
  • malá a velká fontanela

 

Kostra horní končetiny

  • je připojena pletencem lopatkovým ke kostře trupu

 

Pletenec

  • tvoří lopatka a klíční kost

 

­Kost pažní

  • kost pažní má na horním konci hlavici, která zapadá jamky lopatky
  • dolní konec je rozšířen ve 2 výběžky:
    • hlavičku pro kost vřetenní a klaku pro kost loketní

 

­Kost loketní

  • kost loketní má nahoře loketní výběžek, dole hlavičku

 

­Kost vřetenní 

  • kost vřetení má nahoře hlavičku a dole jamku pro kůstky zápěstní

 

­Kosti ruky

  • tvoří ji 8 kůstek zápěstních, 5 kůstek záprstních
    • končí hlavičkami, kterým se přiřazují články prstů (palec 2 články, zbytek 3)

 

Kostra dolní končetiny

Pletenec pánevní

  • 2 kosti pánevní
    • každá se skládá ze 3 kostí – kyčelní, stydké a sedací
  • vpředu spojuje kosti stydké chrupavčitá stydká spona
  • pánevní kosti + kost křížová = pánev
    • ženy mají pánev nižší a širší

 

­Kost stehenní

  • nahoře kulovitá hlavice, dole 2 kloubní hrboly, které jsou vpředu spojeny pohbím, ve kterém klouže čéška (kost vsunutá do šlachy čtyřhlavého stehenního svalu)

­

Kost holenní

  • navazuje na kost stehenní v kolenním kloubu, dolní konec je vyhlouben pro styk s hlezenní kostí, na vnitřní straně vybíhá ve vnitřní kotník

­

Kost lýtková

  • tenká, hlavičkou horního konce je připojena kloubně ke kosti holenní, dolní konec je připojen vazy a tvoří vnější kotník

 

­Kostra nohy

  • kosti zánártní (hlezenní, patní, krychlová, loďkovitá, 3 klínové kůstky)
  • kosti nártní (5)
  • články prstů (stejně jako na ruce, ale kratší)
  • tvoří pevný a pružný celek, na vnitřní straně tvoří klenbu
    • ta při našlapování péruje a chrání při stání nervy, cévy, svaly (měkké části)
    • pokud není dostatečně vyvinuta, vzniká plochá noha

 

Onemocnění kostí

Fraktura = zlomenina

  • porušená kostní tkáň, k obnově je nutná funkční okostice
  • pro dobrý srůst je potřebná fixace (pevný obvaz, dočasné kovové spoje ap.)

 

Skolióza

  • vývojová deformace páteře (nesprávným působením svalů a nervů, někdy vlivem nevhodné zátěže), většinou vybočení do strany
  • léčí se cvičením, těžší formy podpůrnými korzety a chirurgicky

 

Osteoporóza = řídnutí kosti

  • úbytek kostní tkáně uvnitř kostí (zvětšování dutinek ve spongiózní tkáni)
  • kosti jsou křehčí, snáze se lámou, někdy doprovázena bolestmi a deformacemi kostí
  • častý výskyt u žen po menopauze (součástí léčby bývá podávání hormonů estrogenu)
  • prevencí je dostatečný přísun vápníku i vitaminu D a aktivní pohyb

 

Artróza = porucha kloubu 

  • poškození a úbytek kloubní chrupavky
  • většinou v důsledku stáří a zvýšené zátěže (např. u obezity), častá hlavně u kyčelního kloubu
  • postižené klouby bolí, postupně se zhoršuje jejich pohyblivost, až mohou znehybnět úplně 
    • pak je nutné postižený kloub nahradit umělou náhradou (endoprotézou)

 

Artritida = zánět kloubů

  • vlivem dlouhodobého podráždění (cizorodé látky, vleklá infekce, nevhodné zatížení…)
  • kloub je bolestivý, oteklý, zatuhlý a citlivě reaguje na tlak (revmatismus)
  • může postihovat jakékoliv klouby, někdy vede i úplnému znehybnění

 

DNA = Podagra

  • zvláštní typ zánětu kloubu
  • v kloubech se usazují krystalky kyseliny močové, kloub zčervená, oteče a silně bolí
  • příčinou bývá nesprávná životospráva
    • dlouhodobý nadbytek bílkovin v potravě (při jejich štěpení vzniká kyselina močová)

 

Svalová soustava

  • spolu s kostrou tvoří pohybovou soustavu
  • svaly jsou nejobjemnější tělesnou soustavou (asi 40 % hmotnosti)
  • tělo obsahuje asi 600 svalů
  • 3 druhy: příčně pruhovaná (ovladatelná vůlí), hladká a srdeční svalovina

 

Stavba kosterního svalu

  • sval má 2 části: svalové bříško (masitá) a šlachy
  • základní funkční jednotkou je sarkomera (tvořena z aktinu a myozinu)
  • základní stavební jednotkou je svalová buňka
  • větší počet vláken je spojen vazivem a vytváří snopečky, ty se spojují ve snopce
  • soubor snopců spojených vazivem tvoří svalové bříško (hlavu)
    • na jeho povrchu je tenký vazivový obal = svalová povázka (fascie)
  • jsou 2 typy svalových vláken: červené a bílé
  • k oběma koncům přechází sval v pevné šlachy
    • těmi se připojuje ke kostem
  • v cytoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily
    • jsou tvořeny anizotropní bílkovinou myozinem a izotropní bílkovinou aktinem
  • smršťování umožňují základní válcovité úseky sarkomery

 

Kontrakce svalového vlákna

  • podmínky pro kontrakci: ATP (energie), přítomnost iontů Ca2+
  • podráždění motorického svalu motorickým nervem
    • 1 nerv inervuje více svalových vláken = tzv. motorická jednotka
  • místo podráždění je tzv. nervosvalová ploténka, dochází zde k vylití mediátoru (přenašeč impulsů)
  • uvolňují se ionty Ca2+ z membrány svalového vlákna, to způsobuje stah
  • ionty Ca2+ se vrací do membrány, to způsobuje uvolnění svalu

 

Svalová únava

  • po namáhavé a dlouhotrvající práci
  • příčina: vyčerpání zdrojů ATP a nahromadění zplodin metabolismu (kyselina mléčná)
  • energii ATP dodává do svalů glykogen (polysacharid), kyslík dodává myoglobin (umí vázat vícekrát než hemoglobin)

 

Dělení svalů

  • podle funkce
  • ohybače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory), svěrače (sfinktery), rozvěrače (dilatátory)
  • podle směru snopců
  • přímé, šikmé a příčné
  • podle tvaru
  • dvojhlavý, trojhlavý, vřetenový, deltový, kosočtverečný, trapézový, pilovitý, kruhový

 

Skupiny svalů

Svaly hlavy a krku

  • začínají na kostech nebo v kůži a upínají se do kůže
  • někdy rozdělovány na svaly mimické a žvýkací
  • sval čelní, štíhlý sval nosní, týlní sval, kruhový sval oční, sval tvářový, velký a malý lícní sval, sval smíchový, sval bradový, zevní sval žvýkací, sval spánkový, zdvihač a stahovač horního rtu, zdvihač hlavy, nadjazylkové a podjazylkové svaly

 

Svaly břicha

  • přímý sval břišní, šikmý sval břišní, příčný sval břišní, velký sval prsní, malý sval prsní, přední sval pilovitý, mezižeberní svaly, bránice (diafragma)

 

Svaly zad

  • sval trapézový, široký sval zádový a vzpřimovač páteře

 

Svaly horní končetiny

  • sval deltový, dvojhlavý sval pažní-biceps, trojhlavý sval pažní (triceps), svaly předloktí, svaly ruky

 

Svaly dolní končetiny

  • svaly hýžďové, čtyřhlavý sval stehenní, dvojhlavý sval stehenní, sval krejčovský, svaly bérce (natahovač a ohýbač chodidla, trojhlavý sval lýtkový), svaly nohy

 

Nemoci svalové soustavy

Svalová atrofie

  • ochabnutí svalů, úbytek svalové hmoty z důvodu nedostatečného zatěžování či dlouhodobé nečinnosti (časté při úrazech či obrnách)

 

Obrna

  • neovladatelnost svalů
  • vzniká v důsledku poškození nervových drah či úrazu a dalších příčin včetně infekce
    • úplné poškození (plegie) nebo částečné poškození (paréza)
    • dětská obrna“ (poliomyelitida
    • infekční virové onemocnění postihující páteřní míchu

 

Záněty a další podráždění šlach 

  • důsledek nepřiměřeného zatížení či nesprávných pohybů
  • např. „tenisový loket“, záněty šlach a vazů zápěstí v důsledku práce s počítačovou myší

 

Brnění svalů

  • zpravidla způsobené nedostatečným zásobením svalu kyslíkem (např. skřípnutá céva)

 

Svalová křeč

  • vzniká v důsledku úplného vyčerpání živin a kyslíku ve svalech (delší dobu skřípnutá céva, chlad a vyčerpání) nebo v důsledku šokujícího impulsu (elektrický proud, skřípnutí nervu).


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!