Onemocnění CNS – ošetřovatelská péče u dětí a dospělých

maturita

 

   Otázka: Onemocnění CNS – ošetřovatelská péče

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): Karlo 360

 

 

Anatomie a fyziologie CNS

  • Na stavbě CNS se podílí Mozek (encephalon, cerebelum) a páteřní mícha ( medulla oblongata). Tvoří je strukturně šedá hmota, tu tvoří těla neuronů a jejich krátké výběžky (dendrity), a bílá hmota, tu tvoří neurity (dlouhé výběžky vedoucí vzruchy od těla neuronu).
  • Periferní nervstvo nervy míšní (31) nervy mozkové (12)

 

Mozek (encephalon, cerebrum)

  • uložen v dutině lební
  • na povrchu šedá kůra mozková, uvnitř bílá hmota
  • Stavba:
    • Zadní mozek (rhombencephalon) – tvoří jej prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (pons Varoli) a mozeček (cerebellum).
    • Střední mozek (mesencephalon)
    • Přední mozek (prosencephalon) – tvoří ho mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).

 

  • Hlavové nervy (12):
    • nervus olfactorius (nerv čichový)
    • nervus opticus (oční nerv)
    • nervus oculomotorius (nerv ohybný)
    • nervus trochlearis (nerv kladkový)
    • nervus trigeminus (nerv trojklanný)
    • nervus abducens (nerv odtahující)
    • nervus facialis (nerv lícní)
    • nervus vestibulocochlearis (nerv sluchově-rovnovážný)
    • nervus glossopharyngeus (nerv jazykohltanový)
    • nervus vagus (nerv bludný (bloudivý))
    • nervus accessorius (nerv přídatný)
    • nervus hypoglossus (nerv podjazykový)

 

  • Páteřní mícha (medulla spinalis)
    • probíhá páteřním kanálem ve výši C1–L2 a je obalena míšními obaly
    • Cauda equina (koňský chvost) – svazek nervů pokračující po konci míchy
    • Míšní segmenty – míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbírá 1 pár míšních nervů (celkem 31 – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční)

 

  • Neuron
    • funkční a anatomická jednotka CNS

 

Přehled nejčastějších onemocnění

  • mozek:
    • CMP – cévní mozková příhoda
    • epilepsie
    • Parkinsonova choroba
    • meningitida – zánět mozkových blan
  • páteř:
    • alergický vertebrogenní syndrom – výhřez meziobratlové ploténky

 

CMP

  • Charakteristika onemocnění
    • “Ložisková funkční porucha mozku, která trvá déle než 24 hodin.” (WHO)
  • Příčiny
    • trombóza
    • embolizace
    • hemoragie – krvácivost

 

Mezi nejčastější rizikové faktory, podílející se na vzniku CMP, patří:

  • arterioskleróza
  • hypertenze
  • obezita
  • DM
  • nadměrná konzumace alkoholu
  • kouření
  • stres
  • věk

 

Příznaky

  • příznaky hrozícího CMP:
    • zmatenost, mdloby
    • bolesti hlavy
    • potíže při chůzi, pocit těžkých končetin
    • hůře pohybuje prsty ruky
    • zhoršení vidění

 

  • příznaky rozvinutého CMP:
    • poruchy vědomí
    • poruchy pohybového aparátu (hemiplegie = úplné ochrnutí poloviny těla, na opačné straně než postižení mozku, hemiparéza = částečné ochrnutí poloviny těla, monoplegie/monoparéza = úplné/částečné ochrnutí jedné končetiny, ochrnutí ve tváři – paréza lícního nervu, svalová ztuhlost)
    • poruchy svalových orgánů (poruchy rovnováhy, výpadky částí zorného pole)
    • poruchy citlivosti (zpravidla tam kde je hemiparéza/hemiplegie)
    • porucha řeči = afázie
      • perceptivní (senzorická) – neschopnost porozumět mluvenému slovu
      • motorická – problém ve vyjádření myšlenek slovy, nemluví

 

Rozdělení

Podle příčiny

  • a) ischemická – nedokrevnost mozku, nepřitéká okysličená krev
    • příčina – ateroskleróza mozkových tepen
    • ATS s nasedajícím trombem – trombotické CMP
    • embolie na ATS plátu – embolické CMP
    • spazmus mozkové tepny – migréna, úrazy, drogy
  • b) hemoragický – krvácení do mozku s prasklé tepny
    • rizikové faktory – hypertenze, DM, věk, muži, obezita

 

Podle časového průběhu

  • a) tranzitorní ischemická ataka (TIA)
    • dočasný výpadek některé funkce mozku
    • úprava do 24 hod.
  • b) dokončená CMP
    • příznaky se neupraví do 24 hod. stav se nerozvíjí, příznaky zůstávají stejné
  • c) CMP postupující
    • neukončí se do 24 hod., rozvíjí se 3-5 dnů

 

Vyšetřovací metody

  • Anamnéza
  • měření FF(TK,P,D,vědomí)
  • neurologické vyšetření – vyšetření reflexů (kožních.šlachových), reakce zornic na osvit, svalová síla, pohyblivost, koordinace, vnímání dotyku a bolesti
  • EEG (příprava – umyté vlasy, nepoužívat gely nebo tužidla, EKG
  • RTG (plic, srdce, lebky), SONO karotid, MR
  • angiografické vyšetření mozkových cév
  • vyšetření očního pozadí
  • odběr krve a moči (sedimentace, KO, hemokoagulace, ionty, jaterní testy, močovina, glykémie, moč+sediment)

 

 

Léčba

  • 1) Konzervativní
    • stabilizace základních životních funkcí
    • infuzní léčba
    • vazodilatační léčba
    • antikoagulancia
    • kortikoidy
    • antiagregancia
    • trombolitická terapie (rozpouštění krevní sraženiny ucpávající tepnu)
    • protiedémová léčba (infuze – Manitol)
    • indikace: léčba do tří hodin po vzniku prvních příznaků

 

  • 2) Chirurgická
    • u ischemické formy bypass
    • u hemoragické formy – odstranění nebo zmenšení hematomu
    • při léčbě je nutná spolupráce všech členů ošetřovatelského týmu (včetně fyzioterapeuta, logopeda, sociálního pracovníka, psychologa, dietní sestry)
    • v současné době je snaha o poskytování specializované centrální odborné péče pro pacienty po CMP na iktových jednotkách

 

Ošetřovatelská péče

  • Uložení, poloha, pohybový režim
    • Uložení pacienta na neurologickou nebo iktovou jednotku.
    • Vzhledem k nesoběstačnosti pacienta je nutné jej polohovat (přes den co 2 hod.,přes noc co 3 hod.) a zapsat do polohovacího záznamu, lůžko by mělo být čisté s vypnutým prostěradlem, dbát na prevenci dekubitů, využívat polohovacích a bezpečnostních pomůcek.

 

  • Monitoring
    • Vitální funkce – připojen na monitorovací zařízení
    • Prokrvení – oxymetr
    • Stupeň vědomí – Glasgow koma škála
    • Zvracení, hypertenze, neklid (nebezpečí otoku mozku)
    • Účinek léčby – dodržení časově ordinované léčby (léky neaplikujeme do ochrnuté končetiny)

 

  • Výživa
    • Parenterální – nejlepší centrální venózní vstup, pečovat o něj, zásady sterility při aplikaci, aplikovat aminokyseliny, glukózu, vitamíny, tuk, emulze, stopové prvky i minerály
    • Enterální – NSG – obtížné polykání (prevence aspirace)
    • krmení – Janetovou stříkačkou, co 3 hodiny, dávka 50-350 ml, vlažná strava, pacienta krmit v polosedu
    • antiulcerózní přípravky podávat 30 min před krmením dle ordinace lékaře (léky užívané k léčbě žaludečních vředů)
    • před aplikací porce zkusíme odsát z žaludku a tak zjistit jestli je žaludek připraven pro přísun potravy
    • stravu aplikujeme pomalu, chráníme tak pacienta před vznikem stresového vředu a před zažívacími potížemi
    • na závěr propláchneme sondu, převařenou schlazenou vodou, NE čajem
    • při zlepšení stavu – postupný přechod na tužší stravu, krmíme pomalu, aktivizace nemocného

 

  • Vyprazdňování
    • inkontinence moči i stolice
    • zavedení permanentního močového katetru
    • využívání jednorázových pomůcek
    • snažíme se zabránit obstipaci
    • provádíme postupný nácvik defekačního režimu nemocného

 

  • Hygienická péče
    • dle soběstačnosti nemocného případnou dopomoc přebírá sestra
    • péče o kůži (promazávání)
    • mimořádná péče o predilekční místa
    • péče o hygienu genitálií, okolí PMK
    • péče o dutinu ústní (min. 2x denně), péče o oči a nos

 

  • Odpočinek a spánek
    • zhodnotit úroveň spánku
    • zajistit klid a příjemné prostředí k odpočinku
    • polohování
    • větrání místnosti

 

  • Rehabilitace
    • je zaměřená na:
      • a) prevence imobilizačního syndromu – polohování (pasivní cvičení, bazální stimulace přechod k aktivnímu cvičení)
      • b) prevence atrofie svalů, ztuhlosti a deformace kloubů
      • c) nácvik sebeobsluhy – stoleček na postiženou stranu, zapojovat do sebeobsluhy i ochrnuté části, aktivizovat k samotnému cvičení
      • d) návrat porušených pohybových a řečových funkcí
    • Psychosociální problematika
      • nepohyblivost, poruchy verbální komunikace
      • pocity méněcennosti, beznaděj
      • Riziko invalidity, inkontinence
      • Akutní fáze: nemocniční péče
      • Následná fáze: LDN, RHB ústavy
    • Domácí péče
      • spolupráce s rodinou
      • pečovatelská služba, denní stacionáře
      • stavební úprava bytu – odstranění bariér, pomůcky pro zvládnutí sebepéče, bezpečnostní pomůcky (madla, pomůcky k hygieně)
      • trvalá rehabilitace
      • dispenzarizace
    • Ošetřovatelské problémy
      • porucha řeči, nesoběstačnost v oblasti hygieny, nesoběstačnost v oblasti příjmu potravy, nesoběstačnost v oblasti vyprazdňování, riziko pádu, porucha chůze, porucha polykání, riziko vzniku dekubitů a opruzenin(intertrigo), riziko zácpy, riziko průjmu, riziko infekce v PMK, riziko infekce v i.v. lince

 

Více o epilepsii v následující maturitní otázce:

https://biologie-chemie.cz/epilepsie-osetrovatelska-pece-u-deti-a-dospelych/

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!