Oběhová soustava, fylogeneze – biologie

 

   Otázka: Oběhová soustava, fylogeneze

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): nj

 

Cévní soustava

Tělní tekutiny

Krev (sangvis)

  • Nauka o krvi= hematologie
  • Fce:
    • přenos kyslíku: hemoglobin + O2 –˃ dioxygenhemoglobin
    • rozvod živin a odvod odpadních látek, rozvod fyziologicky účinných látek (vitamínů, hormonů, …)
    • termoregulace, udržování homeostázy, obranyschopnost = imunita

 

  • Globulární bílkovina + hem (barvivo, železo v ox. Č. 2) –˃ hemoglobin
  • Reakce hemoglobinu s O2 je vratná
  • Přes tkáňový mok se O2 dostává do buněk –˃ buněčné dýchání
    • Odvod metabolických zplodin

 

  • Hemoglobin + CO2 –˃ karbaminohemoglobin (hemoglobin + CO -> karboxyhemoglobin)
    • Termoregulace

 

  • Krev se ohřívá u některých orgánů (výrazně u jater)
  • Ochlazuje se v pokožce
  • Hormony, vitamíny: hydrofilní se rozpouštějí ve vodě
  • Pokud nejsou ve vodě rozpustné, přenáší se pomocí transportních bílkovin
  • Množství krve: 5-5,5l krve u mužů, 4,5-5l krve u žen

 

  • Složení krve:
    • Krevní plazma 57% (2,8- 3,5l): voda 90%, bílkoviny 9%, glukóza 1%, minerální látky
    • Bílkoviny:
      • Albuminy: transportní bílkoviny
      • Globuliny: imunoglobuliny, protilátky…zajišťují obranyschopnost
      • Fibrinogen: rozpustná bílkovina, vytváří koloid, fibrinogen –˃ fibrin
      • Protrombin: při poškození cévy: protrombin –˃ trombin

 

  • Látky srážlivé a nesrážlivé musejí být v rovnováze
  • Pokud převládají srážlivé faktory: vzniká tromb — infarkt myokardu, mrtvice, plicní embolie

 

  • Glukóza C6H12O6:
    • Zdroj energie pro buňky
    • 80mg/100ml krve
    • Množství glukózy v krvi se nazývá glykemie
    • z TS a jater se uvolňuje polysacharid glykogen → štěpí se na glukózu
    • Glukagon: urychluje vstřebávání glukózy z krve do buňky
    • Inzulín: zpomaluje vstřebávání…. vylučovány podvojnou žlázou slinivkou břišní
    • Hyperglykemie: vysoká hladina glukózy v krvi, nedostatek inzulínu
    • Hypoglykemie: nízká hladina glukózy v krvi, při nedostatku kyslíku: zápach po acetonu

 

  • Anorganické látky:
    • Udržují osmotický tlak krve
    • Roztok NaCl 0,9%: fyziologický roztok, vlastní pro jakýkoliv organismus
    • ph krve: 7,4 – mírně alkalické (udržováno pufry: slabá kyselina a její sůl/ slabá zásada a její sůl)
    • pufr v krvi: H2CO3 + NaHCO3
    • množství plazmy a ostatních komponentů: hematokryt (=%vyjádření objemu erytrocytů v jedntce krve)

 

Krevní tělíska

Erytrocyty

  • vznikají z jaderných kmenových buňek červené kostní dřeně
  • jsou bezjaderné –˃ nemůže vzniknout jejich rakovina + váží více kyslíku (jádro zaujímá objem)
  • průřez: bikonkávní (dvojprohnuté), zvětšují svůj obsah
  • fce:
    • přenos kyslíku od plic k buňkám/ tkáním
    • přenos CO2
    • na povrchu: biomembrána, uvnitř: matrix a hemoglobin (60% voda, 40% hemoglobin)
    • počet: 25-30 bilionu na 5,5l krve (5,5ml/ 1mm3 u mužů, 4,8ml/ 1mm3 u žen)
    • životnost: 4 měsíce (120 dnů), odbourávány jsou ve slezině
    • látky důležité k tvorbě erytrocytů:
      • zdroj železa (z potravy), feritin: transportem se dostává do kostní dřeně –˃ opět zabudován do hemu
      • erytropoetin: syntetizuje se v ledvinách, potřebný k dozrání krvinky
      • vitamín B12
      • kyselina listová
  • hemoglobin se může patologicky uvolňovat z erytrocytů –˃ hemolýza
  • hemolýza může nastat:
  • v hypotonickém prostředí
  • při extrémních teplotách
  • působením některých chemikálií
  • působením jedů (hadí, bakterie)

 

  • chudokrevnost = anémie – malé množství erytrocytů
  • vyšetření krve – sedimentace = rychlost klesání erytrocytů v plazmě → informuje o množství protilátek v krevní plazmě
  • s infekčním onemocněním se sedimentace zvyšuje
  • při sedimentaci erytrocyty “penízkují” = shukují se

 

Trombocyty

= krevní destičky

  • mají nepravidelný tvar
  • bezjaderné
  • množství: 200-300 tis./mm3
  • : zastavení krvácení (hemostáze)
  • vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy megakaryocytů (obrovské buňky) – odštěpky kmen.buňek
  • životnost: několik dní (9-12)
  • zanikají v RES systému

 

  • princip zástavy krvácení (řada dvanácti katalytických reakcí): kooperace trombocytů a krevní plazmy
    • poranění cévy
    • rozpadají se trombocyty, produkují enzym trombokinázu
    • v kerv.plazmě je protrombin (proenzym=zimogen)–˃ trombin + Ca2+ +vitamín K =>
    • fibrinogen –˃ fibrin
    • sítivo z fibrinu: uchycují se erytrocyty -> ucpou cévu
    • + bazoderace = zúžení

 

  • krevní plazma bez fibrinogenu= krevní sérum

 

  • patologie:
    • hemofílie: dána geneticky, nesrážlivost krve
    • trombóza: vytváření sraženiny (trombů) bez porušení cévy
    • embólie: ucpání cév (mozková, plicní, srdeční,…)

 

Leukocyty

  • počet:4 – 10 000/ mm3 krve (množství závisí na denní době, nemoci..)
  • jsou jaderné, jádra jsou veliká
  • vznikají z kmenových buňek v červené kostní dřeni (jako erytrocyty)
  • zanikají v RES systému
  • diapedéza = umí opustit krevní řečiště a přestoupit do tkáně
  • životnost pouze několik dnů
  • obsahují zrníčka, některá jsou barvitelná

 

  • granulocyty:
    • neutrofilní (70%): podle členěného jádra, améboidní pohyb, chemotaxe, fagocytóza (bakter)
      • jakmile splní svouimunitní fci, odumřou (cca 6 hod), výraznou složkou hnisu
      • v granulích mají LYTICKÉ ENZYMY – rozklad bakterií
    • eosinofilní (3%): zaměřeny na parazity, z granulí uvolňují zneškodňující látky, většina neumí fagocytovat, vztah k alergickým reakcím
    • bazofilní (1%): barvitelná zásaditým barvivem, proti parazitům + doprovází alergickou reakci
      • při běžné aler.reakci se uvolní velké množství histaminu – rozšiřuje cévy (bílé krvinky snáze prostoupí)→ zvýšení propustnosti cév → otok => antihistaminika
      • je zde uložen heparín – snižuje srážlivost krve → krev proudí rychleji → rychlejší imunitní reakce

 

  • agranulocyty:
    • obsahují výrazně méně zrníček, méně laločnaté jádro
    • monocyty (6%):
      • jádro má tvar vanilkového rohlíčku, ledvinovité jádro
      • dokáží ze sebe udělat makrofága- dojde ke zvětšení
      • makrofág má pseudopodie (výběžky, kterými přitáhne bakterie -> fagocyytace)
      • velké množství lyzozomu- obsahují zneškodňující látky
      • cytokiny: „hormony“ IS, předávají informaci dalším buňkám IS

 

  • lymfocyty (20%):
    • jádro má tvar koule, je velké
    • vlastní imunokompetentní buňky (jsou schopné rozlišit antigen)
    • vznikají z kmenových buněk
    • mají imunologickou paměť -> může se odehrávat sekundární imunitní reakce
    • poskytují specifickou imunitní odpověď, reagují na antigen (antigenní receptory rozpoznají antigen)
    • všechny lymfocyty spolupracují , finálně dozrávají v lymfatických tkáních

 

Buněčná imunita

  • T- lymfocyty:
    • Dozrávají v brzlíku (thymus), zajišťují buněčnou imunitu
    • Reagují na bakterie, viry..uvnitř buněk, parazité, houby, rakovinné buňky
    • Po aktivaci vznikají paměťové T- lymfocyty, cytotoxické T- lymfocyty
    • T-lymfocyty spolupracují s bílkovinami MHC (hlavní histokompatibilní komplex – uvnitř každé buňky) + látky –˃ vystavění = tzv. prezentace molekul na povrch napadené buňky (prezentace antigenních fragmentů)         když jsou na povrchu buňky normální struknury, T-lymfocyt nereaguje
    • Pokud T-lym. Najde receptorem antigenní fragment: dojde k navázání T- lymfocytů receptorem (princip zámek- klíč) –˃ aktivace lymfocytu
    • → dělení, diferenciace na velké množství buňek: EFEKTOROVÉ B. -likvidují napadené buňky pomocí PERFORINŮ, CYTOKINY, pamět´ové b
    • Produkce perforínů –˃ perforíny vyleptají v napadané buňce dírky –˃ nasává se voda z okolního prostředí (vyrovnávání koncentrací) –˃ buňka postupně praskne
    • Produkují se cytokiny a interleukiny – stimulují aktivaci dalších im.reakcí
    • paměťové buňky – umožňují sekundární imunitní reakci

 

Látková imunita

  • B-lymfocyty:
  • Dozrávají v kostní dřeni, zajišťují látkovou/ humorální imunitu
  • Reagují na volné bakterie, viry a toxiny … na patogeny vně buňek
  • Po aktivaci vznikají plazmatické buňky, tvoří se protilátky
  • Protilátky na povrchu v neaktivovaném stavu fungují jako receptory -> reagují podle toho, jakou mají protilátku

 

  • Složení protilátky:
    • 2 těžké řetězce
    • 2 lehké řetězce -> spojeny disulfidovou vazbou

 

  • Konstantní a variabilní část řetězců
  • Variabilní část se váže na antigen na místo EPITOP → dělení B-lymfocytů
  • → vznikají paměťové buňky
  • → dále vznikajíPLAZMATICKÉ BUŇKY – produkují velkémnožství protilátek, které se uvolňují z povrchu
  • Za 1s se vytvoří 2000 molekul protilátky
  • Existuje 5 tříd protilátek zvaných imunoglobiny (mají různé tvary)
  • Buňky jsou specializované –˃ tvoří jen 1 třídu
  • Třídy: Ig M,Ig A,Ig G,Ig D,Ig E
  • -> účinky: Aglutinace = shlukování bakterií -> lépe se zlikvidují/osponizace = zviditelnění pro im.systém -> reaguje efektivněji/neutralizace – minimalizuje možnost patogenunavázat se na host.buňku
  • Při opsonizaci dochází ke shlukování mikroorganismů –˃ zvýšení pravděpodobnosti fagocytózy
  • Neutralizace: protilátka obsadí receptory antigenu –˃ nedojde k navázání s buňkou
  • Aglutinace: shlukování, schopnost navázat několik antigenů

 

  • Imunita:
    • Vrozená= nespecifická (kůže, HCl, lyzozomy)
    • Získaná= specifická (lymfocyty)

 

Krevní skupiny

  • Základní systém: AB0 (A,B,0, AB)
  • Objevení systému AB0: Jan Jánský

 

Srdce

  • Hmotnost cca 300g
  • dutý svalový nepárový orgán uložen ve vazivovém poudře osrdečník (perikardium)
  • 4dílný orgán:
    • 2 síně: tenkostěnné (atrium)- přitéká do nich krev oběhu –˃ vedou do nich žíly
    • 2 komory: silnostěnné (ventriculus)- vytéká z nich krev –˃ tepny
  • Přepážka srdeční (septum cordis): rozděluje srdce na levou a pravou část
  • Pravá část srdce: odkysličená krev
  • Levá část srdce: okysličená krev
  • na průřezu rozlišujeme ENDOKARD (vnitřní vazivová výstélka srdce), MYOKARD (srdeční svalovina), EPIKARD (vnější vazivový list na povrchu, který přechází I na začátek cév)

 

Činnost srdce

  • Je autonomní
  • Automacie je zajištěná díky orgánu převodový systém srdeční
    • SA uzel: sinoatriální: Uzlík síňový: leží v horní části pravé předsíně, vznikají v něm vzruchu prouděním krve a el. vzruchy biomembrán
    • AV uzel: atrioventikulární: Uzlík síňokomorový: leží na dně pravé předsíně, z uzlíku vychází Hisův můstek a vede do přepážky komorové, větví se na Tavarova raménka
  • Purkyňova vlákna: vedou do myokardu obou komor
  • Činnost se skládá ze dvou částí: stah= systola a ochabnutí= diastola
  • Pokud je systola v předsíni, je v komoře diastola
  • Systola komor: uzavírají se cípaté chlopně

Krevní oběh zajišťuje srdce a cévy (tepny = arterie  — vedou od srdce, žíly = vény – vedou k srdci, vlásečnice = kapiláry)

 

Velký tělní oběh

  • Počátek: levá komora –˃ srdečnice (aorta)
  • 1. oddíl: oblouk aortový –˃ větve
    • věnčité tepny: vyživují vlastní srdce
    • tepna hlavopažní, dělí se na podklíčkovou pravou a pravou krkavici
    • levá krkavice
    • levá tepna podklíčková
  • 2. oddíl: aorta sestupná: rozdělena bránicí na část hrudní a břišní
    • párové větve: vedou k párovým orgánům (nadledviny, ledviny, pohlavní orgány)
    • nepárové: k žaludku, játrům, slezině

 

  • V oblasti břišní se aorta dělí na 2 tepny kyčelní
  • V oblasti končetin se tepny kyčelní dělí na 2 tepny stehenní –˃ holenní, lýtkové
  • Zpět se krev vrací horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně
  • V žílách dolní části těla (pod srdcem): poloměsíčité chlopně, aby se krev nezadržovala
  • V oblastech pod srdcem: tvorba městsků vlivem gravitace

 

Malý plicní oběh

  • odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení:
  • krev jde z pravé komory levou a pravou plicní tepnou do plic, zde se tepny větví na vlásečnice a opřádají plicní sklípky naplněné vzduchem, dojde k výměně CO2 za O2
  • -> okysličená krev se vrací plicními žilami do levé předsíně

 

Krevní tlak

  • měří se na plicní tepně
  • představuje tlak krve na stěnu cévy
  • minutový objem srdeční – cca 5 litrů (všechna krev)

 

Oběhová soustava mízní = lymfatická

  • otevřená soustava
  • skládá se z mízních cév a mízních orgánů (mízní uzliny, slezina, brzlík, mandle)
  • fce: — odvod přebytečných tekutin ametabolitů z tkání do žil

— obranyschopnost organismu – v lymf. Uzlinách se hromadí lymfocyty vytvářející protilátky

  • napojena na krevní oběh
  • mízní kapiláry -> mízní cévy -> mízní kmeny -> hrudní mízovod -> vlévá se do krevního séra
  • v průběhu mízních cév jsou mízní uzliny : čistí lymfu od antigenů, pomnožování leukocytů

 

Fylogeneze oběhových soustav

a) prvoci, houbovci, žahavci, ploštěnci, hlístice -> nemají CS

b) mají CS

fce: – transport živin a odpadních látek, plynů (O2, CO2), hormonů

– zajišťují oběh tělních tekutin

  • vztah k termoregulaci
  • udržuje osmotické hodnoty tlaku v těle

 

1) OTEVŘENÁ CS

– hemolymfa – tekutina

– členovci – zvětšená hřbetní céva („trubicovité srdce“) → schopnost kontrakce

– má otvůrky = ostie – těmi je nasávána hemolymfa do srdce

– měkkýši – srdce – plži 1 síň + 1 Komora

– mlži 2 síně + 1 komora

– hlavonožci mohou mít 4 síně + 1 komora

– krevní barvivo hemocyanin – měďnaté kationty, modré

 

2.) UZAVŘENÁ CS

  • kroužkovci – hřbetní céva + břišní céva – spojené tzv. příčnými spojkami, oběh zajišťuje hřbetní céva a částečně tepající spojky, krev

 

3.) UZAVŘENÁ – OBRATLOVCI

-cévy + srdce není na hřbetní straně těla, ale na břišní

– ryby – venózní srdce → protéká jen okys.krev

1 + 1 + 1 tepelný násadec

krev vede do žaber → 1 krevní oběh = tělní

– obojživelníci – arteriovenózní srdce → okys i odkys krev

2 síně + 1 komora → do plic → 2 oběhy: tělní = velký, plicní = malý

  • plazi – arteriovenózní 2+2 krokodýli
  • ptáci – arteriovenózní 2+2
    • 2 oběhy
    • CS vysoce výkonná – cca 60 tepů za minutu
    • červené krvinky jsou jaderné (MĚLI UŽ RYBY)

– savci – arteriovenózní 2+2

– bezjaderné červené krvinky (→ efektivnějšípřenos O2)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: