Oběhová soustava, fylogeneze – biologie

Otázka: Oběhová soustava, fylogeneze

Předmět: Biologie

Přidal(a): nj

Cévní soustava

Tělní tekutiny

Krev (sangvis)

Nauka o krvi= hematologie
Fce:
- přenos kyslíku: hemoglobin + O₂–˃ dioxygenhemoglobin
- rozvod živin a odvod odpadních látek, rozvod fyziologicky účinných látek (vitamínů, hormonů, …)
- termoregulace, udržování homeostázy, obranyschopnost = imunita

Globulární bílkovina + hem (barvivo, železo v ox. Č. 2) –˃ hemoglobin
Reakce hemoglobinu s O₂ je vratná
Přes tkáňový mok se O₂ dostává do buněk –˃ buněčné dýchání
- Odvod metabolických zplodin

Hemoglobin + CO₂ –˃ karbaminohemoglobin (hemoglobin + CO -> karboxyhemoglobin)
- Termoregulace

Krev se ohřívá u některých orgánů (výrazně u jater)
Ochlazuje se v pokožce
Hormony, vitamíny: hydrofilní se rozpouštějí ve vodě
Pokud nejsou ve vodě rozpustné, přenáší se pomocí transportních bílkovin
Množství krve: 5-5,5l krve u mužů, 4,5-5l krve u žen

Složení krve:
- Krevní plazma 57% (2,8- 3,5l): voda 90%, bílkoviny 9%, glukóza 1%, minerální látky
- Bílkoviny:
  - Albuminy: transportní bílkoviny
  - Globuliny: imunoglobuliny, protilátky…zajišťují obranyschopnost
  - Fibrinogen: rozpustná bílkovina, vytváří koloid, fibrinogen –˃ fibrin
  - Protrombin: při poškození cévy: protrombin –˃ trombin

Látky srážlivé a nesrážlivé musejí být v rovnováze
Pokud převládají srážlivé faktory: vzniká tromb — infarkt myokardu, mrtvice, plicní embolie

Glukóza C6H12O6:
- Zdroj energie pro buňky
- 80mg/100ml krve
- Množství glukózy v krvi se nazývá glykemie
- z TS a jater se uvolňuje polysacharid glykogen → štěpí se na glukózu
- Glukagon: urychluje vstřebávání glukózy z krve do buňky
- Inzulín: zpomaluje vstřebávání…. vylučovány podvojnou žlázou slinivkou břišní
- Hyperglykemie: vysoká hladina glukózy v krvi, nedostatek inzulínu
- Hypoglykemie: nízká hladina glukózy v krvi, při nedostatku kyslíku: zápach po acetonu

Anorganické látky:
- Udržují osmotický tlak krve
- Roztok NaCl 0,9%: fyziologický roztok, vlastní pro jakýkoliv organismus
- ph krve: 7,4 – mírně alkalické (udržováno pufry: slabá kyselina a její sůl/ slabá zásada a její sůl)
- pufr v krvi: H₂CO3 + NaHCO₃
- množství plazmy a ostatních komponentů: hematokryt (=%vyjádření objemu erytrocytů v jedntce krve)

Krevní tělíska

Erytrocyty

vznikají z jaderných kmenových buňek červené kostní dřeně
jsou bezjaderné –˃ nemůže vzniknout jejich rakovina + váží více kyslíku (jádro zaujímá objem)
průřez: bikonkávní (dvojprohnuté), zvětšují svůj obsah
fce:
- přenos kyslíku od plic k buňkám/ tkáním
- přenos CO₂
- na povrchu: biomembrána, uvnitř: matrix a hemoglobin (60% voda, 40% hemoglobin)
- počet: 25-30 bilionu na 5,5l krve (5,5ml/ 1mm³ u mužů, 4,8ml/ 1mm³ u žen)
- životnost: 4 měsíce (120 dnů), odbourávány jsou ve slezině
- látky důležité k tvorbě erytrocytů:
  - zdroj železa (z potravy), feritin: transportem se dostává do kostní dřeně –˃ opět zabudován do hemu
  - erytropoetin: syntetizuje se v ledvinách, potřebný k dozrání krvinky
  - vitamín B12
  - kyselina listová
hemoglobin se může patologicky uvolňovat z erytrocytů –˃ hemolýza
hemolýza může nastat:
v hypotonickém prostředí
při extrémních teplotách
působením některých chemikálií
působením jedů (hadí, bakterie)

chudokrevnost = anémie – malé množství erytrocytů
vyšetření krve – sedimentace = rychlost klesání erytrocytů v plazmě → informuje o množství protilátek v krevní plazmě
s infekčním onemocněním se sedimentace zvyšuje
při sedimentaci erytrocyty “penízkují” = shukují se

Trombocyty

= krevní destičky

mají nepravidelný tvar
bezjaderné
množství: 200-300 tis./mm³
: zastavení krvácení (hemostáze)
vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy megakaryocytů (obrovské buňky) – odštěpky kmen.buňek
životnost: několik dní (9-12)
zanikají v RES systému

princip zástavy krvácení (řada dvanácti katalytických reakcí): kooperace trombocytů a krevní plazmy
- poranění cévy
- rozpadají se trombocyty, produkují enzym trombokinázu
- v kerv.plazmě je protrombin (proenzym=zimogen)–˃ trombin + Ca2+ +vitamín K =>
- fibrinogen –˃ fibrin
- sítivo z fibrinu: uchycují se erytrocyty -> ucpou cévu
- + bazoderace = zúžení

krevní plazma bez fibrinogenu= krevní sérum

patologie:
- hemofílie: dána geneticky, nesrážlivost krve
- trombóza: vytváření sraženiny (trombů) bez porušení cévy
- embólie: ucpání cév (mozková, plicní, srdeční,…)

Leukocyty

počet:4 – 10 000/ mm³ krve (množství závisí na denní době, nemoci..)
jsou jaderné, jádra jsou veliká
vznikají z kmenových buňek v červené kostní dřeni (jako erytrocyty)
zanikají v RES systému
diapedéza = umí opustit krevní řečiště a přestoupit do tkáně
životnost pouze několik dnů
obsahují zrníčka, některá jsou barvitelná

granulocyty:
- neutrofilní (70%): podle členěného jádra, améboidní pohyb, chemotaxe, fagocytóza (bakter)
  - jakmile splní svouimunitní fci, odumřou (cca 6 hod), výraznou složkou hnisu
  - v granulích mají LYTICKÉ ENZYMY – rozklad bakterií
- eosinofilní (3%): zaměřeny na parazity, z granulí uvolňují zneškodňující látky, většina neumí fagocytovat, vztah k alergickým reakcím
- bazofilní (1%): barvitelná zásaditým barvivem, proti parazitům + doprovází alergickou reakci
  - při běžné aler.reakci se uvolní velké množství histaminu – rozšiřuje cévy (bílé krvinky snáze prostoupí)→ zvýšení propustnosti cév → otok => antihistaminika
  - je zde uložen heparín – snižuje srážlivost krve → krev proudí rychleji → rychlejší imunitní reakce

agranulocyty:
- obsahují výrazně méně zrníček, méně laločnaté jádro
- monocyty (6%):
  - jádro má tvar vanilkového rohlíčku, ledvinovité jádro
  - dokáží ze sebe udělat makrofága- dojde ke zvětšení
  - makrofág má pseudopodie (výběžky, kterými přitáhne bakterie -> fagocyytace)
  - velké množství lyzozomu- obsahují zneškodňující látky
  - cytokiny: „hormony“ IS, předávají informaci dalším buňkám IS

lymfocyty (20%):
- jádro má tvar koule, je velké
- vlastní imunokompetentní buňky (jsou schopné rozlišit antigen)
- vznikají z kmenových buněk
- mají imunologickou paměť -> může se odehrávat sekundární imunitní reakce
- poskytují specifickou imunitní odpověď, reagují na antigen (antigenní receptory rozpoznají antigen)
- všechny lymfocyty spolupracují , finálně dozrávají v lymfatických tkáních

Buněčná imunita

T- lymfocyty:
- Dozrávají v brzlíku (thymus), zajišťují buněčnou imunitu
- Reagují na bakterie, viry..uvnitř buněk, parazité, houby, rakovinné buňky
- Po aktivaci vznikají paměťové T- lymfocyty, cytotoxické T- lymfocyty
- T-lymfocyty spolupracují s bílkovinami MHC (hlavní histokompatibilní komplex – uvnitř každé buňky) + látky –˃ vystavění = tzv. prezentace molekul na povrch napadené buňky (prezentace antigenních fragmentů) když jsou na povrchu buňky normální struknury, T-lymfocyt nereaguje
- Pokud T-lym. Najde receptorem antigenní fragment: dojde k navázání T- lymfocytů receptorem (princip zámek- klíč) –˃ aktivace lymfocytu
- → dělení, diferenciace na velké množství buňek: EFEKTOROVÉ B. -likvidují napadené buňky pomocí PERFORINŮ, CYTOKINY, pamět´ové b
- Produkce perforínů –˃ perforíny vyleptají v napadané buňce dírky –˃ nasává se voda z okolního prostředí (vyrovnávání koncentrací) –˃ buňka postupně praskne
- Produkují se cytokiny a interleukiny – stimulují aktivaci dalších im.reakcí
- paměťové buňky – umožňují sekundární imunitní reakci

Látková imunita

B-lymfocyty:
Dozrávají v kostní dřeni, zajišťují látkovou/ humorální imunitu
Reagují na volné bakterie, viry a toxiny … na patogeny vně buňek
Po aktivaci vznikají plazmatické buňky, tvoří se protilátky
Protilátky na povrchu v neaktivovaném stavu fungují jako receptory -> reagují podle toho, jakou mají protilátku

Složení protilátky:
- 2 těžké řetězce
- 2 lehké řetězce -> spojeny disulfidovou vazbou

Konstantní a variabilní část řetězců
Variabilní část se váže na antigen na místo EPITOP → dělení B-lymfocytů
→ vznikají paměťové buňky
→ dále vznikajíPLAZMATICKÉ BUŇKY – produkují velkémnožství protilátek, které se uvolňují z povrchu
Za 1s se vytvoří 2000 molekul protilátky
Existuje 5 tříd protilátek zvaných imunoglobiny (mají různé tvary)
Buňky jsou specializované –˃ tvoří jen 1 třídu
Třídy: Ig M,Ig A,Ig G,Ig D,Ig E
-> účinky: Aglutinace = shlukování bakterií -> lépe se zlikvidují/osponizace = zviditelnění pro im.systém -> reaguje efektivněji/neutralizace – minimalizuje možnost patogenunavázat se na host.buňku
Při opsonizaci dochází ke shlukování mikroorganismů –˃ zvýšení pravděpodobnosti fagocytózy
Neutralizace: protilátka obsadí receptory antigenu –˃ nedojde k navázání s buňkou
Aglutinace: shlukování, schopnost navázat několik antigenů

Imunita:
- Vrozená= nespecifická (kůže, HCl, lyzozomy)
- Získaná= specifická (lymfocyty)

Krevní skupiny

Základní systém: AB0 (A,B,0, AB)
Objevení systému AB0: Jan Jánský

Srdce

Hmotnost cca 300g
dutý svalový nepárový orgán uložen ve vazivovém poudře osrdečník (perikardium)
4dílný orgán:
- 2 síně: tenkostěnné (atrium)- přitéká do nich krev oběhu –˃ vedou do nich žíly
- 2 komory: silnostěnné (ventriculus)- vytéká z nich krev –˃ tepny
Přepážka srdeční (septum cordis): rozděluje srdce na levou a pravou část
Pravá část srdce: odkysličená krev
Levá část srdce: okysličená krev
na průřezu rozlišujeme ENDOKARD (vnitřní vazivová výstélka srdce), MYOKARD (srdeční svalovina), EPIKARD (vnější vazivový list na povrchu, který přechází I na začátek cév)

Činnost srdce

Je autonomní
Automacie je zajištěná díky orgánu převodový systém srdeční
- SA uzel: sinoatriální: Uzlík síňový: leží v horní části pravé předsíně, vznikají v něm vzruchu prouděním krve a el. vzruchy biomembrán
- AV uzel: atrioventikulární: Uzlík síňokomorový: leží na dně pravé předsíně, z uzlíku vychází Hisův můstek a vede do přepážky komorové, větví se na Tavarova raménka
Purkyňova vlákna: vedou do myokardu obou komor
Činnost se skládá ze dvou částí: stah= systola a ochabnutí= diastola
Pokud je systola v předsíni, je v komoře diastola
Systola komor: uzavírají se cípaté chlopně

Krevní oběh zajišťuje srdce a cévy (tepny = arterie — vedou od srdce, žíly = vény – vedou k srdci, vlásečnice = kapiláry)

Velký tělní oběh

Počátek: levá komora –˃ srdečnice (aorta)
1. oddíl: oblouk aortový –˃ větve
- věnčité tepny: vyživují vlastní srdce
- tepna hlavopažní, dělí se na podklíčkovou pravou a pravou krkavici
- levá krkavice
- levá tepna podklíčková
2. oddíl: aorta sestupná: rozdělena bránicí na část hrudní a břišní
- párové větve: vedou k párovým orgánům (nadledviny, ledviny, pohlavní orgány)
- nepárové: k žaludku, játrům, slezině

V oblasti břišní se aorta dělí na 2 tepny kyčelní
V oblasti končetin se tepny kyčelní dělí na 2 tepny stehenní –˃ holenní, lýtkové
Zpět se krev vrací horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně
V žílách dolní části těla (pod srdcem): poloměsíčité chlopně, aby se krev nezadržovala
V oblastech pod srdcem: tvorba městsků vlivem gravitace

Malý plicní oběh

odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení:
krev jde z pravé komory levou a pravou plicní tepnou do plic, zde se tepny větví na vlásečnice a opřádají plicní sklípky naplněné vzduchem, dojde k výměně CO2 za O2
-> okysličená krev se vrací plicními žilami do levé předsíně

Krevní tlak

měří se na plicní tepně
představuje tlak krve na stěnu cévy
minutový objem srdeční – cca 5 litrů (všechna krev)

Oběhová soustava mízní = lymfatická

otevřená soustava
skládá se z mízních cév a mízních orgánů (mízní uzliny, slezina, brzlík, mandle)
fce: — odvod přebytečných tekutin ametabolitů z tkání do žil

— obranyschopnost organismu – v lymf. Uzlinách se hromadí lymfocyty vytvářející protilátky

napojena na krevní oběh
mízní kapiláry -> mízní cévy -> mízní kmeny -> hrudní mízovod -> vlévá se do krevního séra
v průběhu mízních cév jsou mízní uzliny : čistí lymfu od antigenů, pomnožování leukocytů

Fylogeneze oběhových soustav

a) prvoci, houbovci, žahavci, ploštěnci, hlístice -> nemají CS

b) mají CS

fce: – transport živin a odpadních látek, plynů (O2, CO2), hormonů

– zajišťují oběh tělních tekutin

vztah k termoregulaci
udržuje osmotické hodnoty tlaku v těle

1) OTEVŘENÁ CS

– hemolymfa – tekutina

– členovci – zvětšená hřbetní céva („trubicovité srdce“) → schopnost kontrakce

– má otvůrky = ostie – těmi je nasávána hemolymfa do srdce

– měkkýši – srdce – plži 1 síň + 1 Komora

– mlži 2 síně + 1 komora

– hlavonožci mohou mít 4 síně + 1 komora

– krevní barvivo hemocyanin – měďnaté kationty, modré

2.) UZAVŘENÁ CS

kroužkovci – hřbetní céva + břišní céva – spojené tzv. příčnými spojkami, oběh zajišťuje hřbetní céva a částečně tepající spojky, krev

3.) UZAVŘENÁ – OBRATLOVCI

-cévy + srdce není na hřbetní straně těla, ale na břišní

– ryby – venózní srdce → protéká jen okys.krev

1 + 1 + 1 tepelný násadec

krev vede do žaber → 1 krevní oběh = tělní

– obojživelníci – arteriovenózní srdce → okys i odkys krev

2 síně + 1 komora → do plic → 2 oběhy: tělní = velký, plicní = malý

plazi – arteriovenózní 2+2 krokodýli
ptáci – arteriovenózní 2+2
- 2 oběhy
- CS vysoce výkonná – cca 60 tepů za minutu
- červené krvinky jsou jaderné (MĚLI UŽ RYBY)

– savci – arteriovenózní 2+2

– bezjaderné červené krvinky (→ efektivnějšípřenos O2)

Další podobné materiály na webu: