Otázka: Oběhová soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): Kabala
Oběhový systém zajišťuje stálé proudění krve a tedy plnění všech jejich funkcí. Krev obíhá v uzavřené soustavě cév po tlakovém spádu, energii uděluje srdce.
Srdce (cor, cardia):
- je to dutý svalnatý orgán umístěný v dutině hrudní, více vlevo od mezihrudí; srdce je uloženo v osrdečníku (perikardu), který je z vaziva
- má kuželovitý (kónický) tvar, jeho hrot směřuje dopředu dolů, údery srdce jsou hmatné v 5. mezižebří, srdce má velikost sevřené pěsti
- srdeční přepážka dělí srdce na levou a pravou polovinu, každá polovina je tvořena síní (atrium) a komorou (ventriculus), mezi síní a komorou je síňokomorová přepážka, která má síňokomorový otvor, který je tvořen cípatými chlopněmi: pravá chlopeň – trojcípá (valva tricuspidalis) a levá chlopeň – dvojcípá (valva bicuspidalis) – říká se jí mitrální chlopeň; cípy chlopní jsou ukotveny v komorách v tzv. brdečkových svalech prostřednictvím jemných šlašinek, tím je zabráněno převrácení chlopní zpět do síní
- při výstupu aorty a plicní tepny ze srdce se nacházejí chlopně poloměsíčité (valvulae semilunares)
- z pravé komory vystupuje plicní kmen, z levé komory srdečnice (aorta)
srdeční stěna – má tři vrstvy:
- vazivová blána, neboli přísrdečník (epikard); mezi osrdečníkem a přísrdečníkem je štěrbina, vyplněná tekutinou usnadňující pohyby srdce
- srdeční svalovina (myokard), nejsilnější vrstva
- nitroblána srdeční (endokard), je to vazivová blána, vnitřní výstelka srdce; z endokardu jsou tvořeny chlopně, které zajišťují jednosměrný průtok krve srdcem
- srdce je zásobováno okysličenou krví a živinami z věnčitých (koronárních) tepen, oddělují se od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi, rychle se větví na vlásečnice; ucpání nebo poškození těchto tepen má těžké důsledky např. infarkt
Části srdce:
1: levá krkavice, 2: levá podklíčková tepna, 4: tepna hlavopažní, 4: oblouk aorty, 5: horní dutá žíla, 6: levá plicní tepna, 7: pravá plicní tepna, 8: plicní kmen, 9: levostranné plicní žíly, 10: uzlík sinuatriální, 11: chlopeň kmene plicního, 12: levá předsíň, 13: pravá předsíň, 14: aortální chlopeň, 15: chlopeň dvojcípá, 16: atrioventrikulární uzel, 17: Hisův svazek, 18: šlašinky chlopní, 19: chlopeň trojcípá, 20: levá komora, 21: komorová přepážka, 22: pravá komora, 23: Purkyňova vlákna, 24: dolní dutá žíla
činnost srdce – je střídavé smršťování a ochabování svaloviny, smrštění (systola) a ochabnutí (diastola)
- činnost srdce je rytmická a impulzy vznikají přímo v srdci, zajišťuje je převodní systém srdeční (automacie) – začátkem tohoto systému je uzlík síňový (nodus sinuatrialis), který leží v horní části pravé předsíně při ústí horní duté žíly, jeho vzruchy zasahují další síňokomorový uzlík (nodus atrioventricularis), z tohoto uzlíku vychází svazek svalových vláken – Hisův můstek, zabezpečující spojení svaloviny předsíní se svalovinou komor; v srdeční přepážce se můstek rozděluje na 2 Tawarové raménka, která končí v myokardu obou komor jako síť Purkyňových vláken
- srdce je taky inervováno vlákny útrobních (vegetativních) nervů (sympatikus a parasympatikus)
tepový (systolický) objem – je objem krve, který se dostává ze srdce při jednomsrdečním stahu (70 ml)
minutový srdeční objem – množství krve vypuzené srdcem do aorty za 1 minutu; při srdeční činnosti 72 tepů za minutu je tedy asi 5 litrů, při námaze se může zvětšit až na 40 litrů
systolická ozva – vzniká stahem srdečního svalu a uzavřením cípatých chlopní, je hlubší a delší; tuto činnost lze sledovat poslechem (auskultací), poslech lze zjístit fonendoskopem
diastolická ozva – vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní při diastole, je vyšší a delší; jsou-li okraje chlopní porušeny, chlopně špatně zavírají a vzniklou štěrbinou crčí krev – ozvy jsou nečisté a mění se v šelesty
krevní tlak – je to zevní projev srdeční činnosti, je to tlak udělený stěnám cév vznikající vypuzením krve ze srdce a odporem cévní stěny, v tepnách kolísá,a le v žílách a vlásečnicích je téměř stálý; nejlépe se měří na pažní tepně pomocí tonometru
Krevní cévy:
dělíme na: tepny, žíly a vlásečnice
Tepny (arterie):
- jsou to cévy, které vedou krev směrem ze srdce, vedou krev pod velkým tlakem
- jejich stěna je pevná a pružná, vnitřní část je vystláná tenkou vrstvou plochých endotelových buněk
- stěna tepen má 3 vrstvy: vnitřní vazivová, hladká (tunica intima)
střední svalová (tunica media), kruhovitě uspořádána
povrchová (tunica externa), vazivová, spojuje tepnu s okolím
- uložení tepen je ve větších hloubkách, paralérně s tepenou hloubkou jde hluboká žíla, pulzace pro pohyb krve
Žíly (venae):
- cévy, které vedou krev do srdce; stěny mají stejnou stavbu jako tepny akorát žíly jsou tenší
- pohybu krve v žílách napomáhají kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu a v žílách nad úrovní srdce také gravitace
Vlásečnice (kapiláry):
- mají průměr 5 až 20 mikrometrů a jsou dlouhé asi 0,5 mm
- jejich stěny tvoří pouze jedna vrstva endotelových buněk, stěnou prostupují kyslík a živé látky z krve do tkání (neprostupují bílkoviny, červené krviny a krevní destičky); jejich stěnou mohou prostupovat améboidní leukocyty do mezibuněčných prostor (diapepéza) a uplatňovat se při obraně organismu při infekci
- prostupují velmi hustě většinu tkání, chybí pouze v nehtech, vlasech, očních rohovkách a v chrupavkách
