Otázka: Nižší rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Peta
NIŽŠÍ ROSTLINY A MECHOROSTY
SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM
KLASIFIKACE ROSTLIN
–18. st. – C. LINNÉ vytvořil 1. smysluplný systém živých organismů, dochoval se dodnes s malými
úpravam i→ sleduje hledisko příbuznosti a pořadí vývoje
-dnes se pro třídění používají poznatky z matematiky a genetiky
-DRUH = základní systematická jednotka
-příslušníci jednoho druhu se mezi sebou křížejí, nikoli mezidruhové
-TAXON = označení pro jakoukoli systematickou jednotku
-pro určitou kategorii je typická KONCOVKA
– 2-slovné názvosloví → druh (latinské názvosloví s velkým písmenem)
-1-slovné názvosloví → rod (latinsky – velkým písmenem; česky – malým písmenem)
–SEŘAZENÍ CHRONOLOGICKY od nejmenší jednotky:
- druh → rod → čeleď (růžovité,…) → řád (…-tvaré) → třída (jednoděložné, dvouděložné) → oddělení (semenné,…) → podříše (vyšší rostliny,…) → říše (rostlinná,…)
Říše: ROSTLINNÁ (Plantae)
Podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (Thallobionta)
=stélkaté rostliny
-ve většině botanických systémů bývají mezi nižší rostliny řazeny jen ŘASY (Algae); spolu se sinicemi jsou předmětem studia ALGOLOGIE
CHARAKTERISTIKA NIŽŠÍCH ROSTLIN:
- tělo je tvořeno stélkou (=nerozlišené tělo), která bývá jednobuněčná nebo mnohobuněčná (nerozlišená na kořen, stonek a listy)
- žijí zpravidla ve vodním nebo vlhkém prostředí
(pohlavní i nepohlavní rozmnožování bývá vázáno na vodní prostředí)
-řasy jsou eukaryotické, hl. autotrofní organismy (malý počet druhů patří mezi saprofyty či parazity)
-plastidy obsahují vedle chlorofylu A ještě chlorofyl B nebo C
-zelená barva chlorofylu bývá často překryta jinými barvami (např. u hnědých řas)
-dělíme je podle přítomnosti barev (hl. chlorofyl) a typu stélky
-STÉLKA (Thales) -různě diferenciovaná, od nejjednodušších jednobuněčných až po morfologicky
i funkčně hodně rozlišené stélky napodobující tělo vyšších rostlin
-chybějí cévní svazky, dělíme je:
- MONADOIDNÍ
=jednobuněčná, jednojaderná, kapkovitý tvar, pohyblivá – 1 a více bičíků
-světločivná skvrna
-krásnoočka, zelenivky, pláštěnka
- RHIZODOPOVÁ (=měňavkovitá)
-jednobuněčná, i více jaderná
-bez buněčné stěny, pohybuje se pomocí panožek
-zlativky
- KOKÁLNÍ
-jednobuněčná, většinou jednojaderná
–nepohybuje se, protože nemá bičíky
-pevná buněčná stěna, která drží tvar
-zelenivka, zrněnka, rozsivky
- TRICHÁLNÍ (=vláknitá)
-vlákna nevětvená nebo jednoduše větvená
-1 buňka má 1 jádro – zelenivky
-HETEROTRICHÁLNÍ = pokud jsou vlákna morfologicky i funkčně rozlišena na
poléhavá a vzpřímená
- SIFONÁLNÍ (trubicovitá)
-většinou tvořená jedinou mnohojadernou buňkou
-u trubicovek
- SIFONOKLADÁLNÍ
-vláknitá, vícebuněčná, vícejaderná
-zelené řasy – např. žabí vlas
- PLETIVNÁ
-nejdokonalejší typ, mnohobuněčná, nejvýše organizovaná
-rozlišená na jakoby lístky
-nejdokonalejší jsou rozlišeny na RHIZOIDY (připevňují řasu k podkladu),
KALUOID a listové FYLOIDY – připomínají vegetativní orgány vyšších rostlin od nich se ale liší původem i vnitřní stavbou
-řasa poťerka, parožnatka, ruduchy, chaluhy
ROZMNOŽOVÁNÍ ŘAS
-velmi rozmanité
- VEGETATIVNÍ = fragmentace stélky
-rozpad stélek na menší části
- NEPOHLAVNÍ
-rozmnožování spórami za pŕíznivých podmínek
-nepohyblivé spóry = APLANOSPORY
-pohyblivé spóry = ZOOSPORY
- POHLAVNÍ
-spojením dvou haploidních gamet, které vznikají v gametangiích, v jednu diploidní zygotu -za zhoršených podmínek
–IZOGAMIE – samčí a samičí buňky (izogamety) stejné, liší se jen fylogeneticky
-ANIZOGAMIE – nejsou stejné – samčí je větší
-OOGAMIE – samičí gameta (=vaječná buňka, oosféra) nepohyblivá, výrazně větší s velkým
množstvím zásobních látek, zatímco samčí gameta (=spermatozoid) je malá
pohyblivá buňka s bičíky
-pouze u ruduch, chaluch a zelených řas se vyskytuje sporofyt → dochází k rodozměně = střídání generací (viz. mechorosty)
VÝZNAM ŘAS:
- produkce O2 v biosféře
- významní producenti org. hmoty ve vodním prostředí – součástí fytoplanktonu
- výroba agaru (výroba papíru)
- výroba léků, farmaceutický průmysl
- v kosmetice, ve výživě
- cenný zdroj bílkovin
- potrava pro zvířata
Oddělení: ČERVENÉ ŘASY (Rhodophyta)
=RŮDUCHY (představují červenou vývojovou větev řas)
-obsahují chlorofyl A + D
-červené barvivo = fykoerytrin
-modré barvivo = fykokyan
-podle kombinace pigmentů je barva stélek nejčastěji červená, řidčeji olivově zelená až modrozelená
-pro fotosyntézu důležitý chlorofyl A, ostatní jsou barvy pomocné → produktem je florideový škrob
–žijí v teplých mořích ve větších hlubinách (až 200m) – využijí menší množství světla
-žijí i ve sladkých vodách
-vláknitá nebo pletivná stélka
-rozmnožují se dělením, rozpadem stélky, nepohyblivými výtrusy nebo oogamicky
–Zástupci: ŘASA POTĚRKA – čisté horské potůčky
–Význam: – využívají se k přípravě pokrmů
– zdroj léčivých látek
– zdroj AGARU = produkt získaný z mořských řas jejich vyluhováním v horké vodě
-tvoří gely, používá se v potravinářském průmyslu nebo k přípravě živých
půd pro pěstování mikroorganismů v mikrobiologii
-výroba papíru, největší producent je Japonsko
Oddělení: KRÁSNOOČKA (Euglenophyta)
-výskyt: ve znečištěné slané vodě
ve sladké vodě → podílejí se na samočištění vod (=význam)
-výživa: chlorofyl A, C → autotrofní i mixotrofní
ve tmě se živí heterotrofně
-obsahují karoten a xantofyl – nepřekrývají barvu chlorofylu
-rozmnožování: podélným dělením
-mají monadoidní stélku s 1 – 2 bičíky, světločivnou skvrnu a pulzující vakuolu
-povrch buňky kryje pevný plazmatický obal = periplast
-Zástupci: – KRÁSNOOČKO ZELENÉ
-KRÁSNOOČKO BÍLÉ – obě použití v laboratořích, původ nejasný
Oddělení: ZELENÉ ŘASY (Chlorophyta)
-chlorofyl A + B, karoten, xantofyl (nepřekrývají barvu chlorofylu)
-při fotosyntéze potřebují škrob
–předchůdci vzniku vyšších rostlin
-velmi početná skupina s 2 – 4 stejné dlouhými hladkými bičíky
-výskyt: na souši, ve sladké i slané vodě
-rozmnožování: dělením stélky, zoosporami, pohlavně
- Třída: ZELENIVKY
-žijí samostatně nebo v koloniích, rozmanité rozmnožování (všechny druhy)
- VÁLEČ – vytváří kolonie(500-60000 buněk) = přestup k mnohobuněčnosti
- PLÁŠTĚNKA – volné žijící v nádržích, kalužích,…
- ZRNĚNKA – na kúře stromů, vlhčí místa, může být trvale na souši
-nejrozšířenější vzdušná řasa
- ZELENIVKA (lat. CHLORELA) – obě s koloniální stélkou
-modelový org. k výzkumu fotosyntézy, vitamin B,C,K
- ŘETÍZOVKA – tvoří kolonie
- KADEŘNATKA – trichální vláknitá stélka
- ŽABÍ VLAS – dlouhá zelená vlákna, sifonokladální stélka, lze ho řadit mezi TRUBICOVKY
(=různorodá skupina řas žijící hlavně v mořích, méně ve sladkých vodách)
- MOŘSKÝ SALÁT – pletivná stélka (ploše listovitá), jí se
- Třída: SPÁJIVKY
–rozmnožování: spájením (=konjugace) → vzniká tlustostěnná zygota, nepohlavně dělením
-jednobuněčné nebo mnohobuněčné s nevětvenou stélkou
-chloroplasty velké a charakteristický tvar
- ŠROUBATKA – šroubovitě stočený chloroplast, sladkovodní řasa
- DVOJČATKOVITÉ ŘASY – rohlíček
– tvořené souměrnými buňkami, rozdělené zářezem na 2 stejné poloviny
- Třída: PAROŽNATKY
–nejvýše organizovaná skupina zelených řas
-mají vzpřímenou stélku prostoupenou uhličitanem vápenatým
–rozmnožování: rozpadem stélky, oogamicky
-žijí hlavně ve sladkých znečištěných vodách
- PAROŽNATKA – v čistých vodách, nejdokonalejší pletivné stélky
-tvarem stélky připomínají přesličky
Oddělení: HNĚDÉ ŘASY (Chromophyta)
-je sporné zda patří do rostlinné říše nebo mezi CHROMISTA
=různorodá skupina zahrnující bičíkovce, jednobuněčné i mnohobuněčné organismy
–výživa: symbiotické, saprofyté, autotrofní organismy (mají chloroplasty, které získali
endosymbiózou)
-2 oddělení – CHROMOFYTA (třídy – zlativky, rozsivky, hnědé řasy)
– OOMYCETY (=řasovky)
- výskyt: ve vodě, v půdě, parazité rostlin
- VŘETENATKA RÉVOVÁ –napadá listy, květy,plody vinné révy-
na spodní straně – bělavý kožíšek
na svrchní straně – hnědé
-preventivně se stříkají
- PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ
-rozvoj ve vlhku a teplu
-postihuje listy až plody →hlíza pořádně nevyroste→stříká se
-mají chlorofyl A, C, karoten,…
-sladkovodní i mořské
- Třída: ZLATIVKY
-mají jednobuněčnou bičíkatou monadoidní stélku nebo panožku
-některé mořské druhy mají pevnou schránku
-žijí ve sladkých čistých vodách – jsou součástí jarního planktonu
-název podle zabarvení vody do zlatohnědé barvy
-zhoršuje chuť vody
- Třída: ROZSIVKY
-nejpočetnější skupina hnědých řas
-žijí jednotlivě nebo v koloniích, ve všech typech vod
-jednobuněčné drobné řady s dvojitou křemičitou schránkou
-snáší velké znečištění
-slouží jako BIOINDIKÁTORY kvality vody – po odumření schránky tvoří tzv. rozsivkovou zeminu (křemelina, diatomit – nasedají na sebe jako misky) s technickým využitím – výroba skla, filtrů, izolačních hmot, dynamitu, leštění čoček
–množí se pohlavně (=obnovuje se původní velikost schránek rozsivek)
nepohlavně (=dotváří se menší schránky než původní)
- Třída: CHALUHY
– evolučně nejpokročilejší skupina hnědých řas žijící v moři
-mají mnohobuněčnou, trichální nebo pletivnou délku délky až 60m (nejdokonalejší pletivné stélky rozlišeny na rhizoidy, kauloid s listové fyloidy)
–rozmnožování: rozpadem stélky, nepohlavně zoosporami, pohlavně
-ve Skandinávii a na Islandu bývají chaluhy vyvrženy mořem na břeh a spásány ovcemi
–využití: hnojivo, palivo, potravina (Čína, Japonsko), surovina k výrobě jodu (hromadí ho ve
stélkách, výroba sody a potaše
-i v chladnějších mořích přichyceny k podkladu
-obsahují chlorofyl A, C + další hnědý a žlutý barviva
-obsahují jod
-Využití: – krmivo pro zvířata
-palivo
-uhličitan draselný – potaž, hnojivo (draslík)
-surovina k výrobě jodu, potravní doplňky
-potravinářský, farmaceutický a textilní průmysl
-Zástupci: – CHALUHA BUBLINATÁ
– HROZNOVICE –osídluj otevřenou mořskou hladinu (statní vytváří husté podmořské lesy)
– BOBULÁK
Podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)
=více diferenciované
-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily
na souš
CHARAKTERISTIKA:
- eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy
- mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů) a zpevňovací pletiva →
- jsou přizpůsobeny k životu na souši (primární prostředí), druhotně některé druhy ve vodě
- mají rozlišené tělo = KORMUS – tvoří kořen, stonek, list (pouze u primitivnějších mechorostů je zachována úroveň stélky)
- charakteristická různotvárná rodozměna
Oddělení: MECHOROSTY (Bryophyta)
-nejjednodušší skupina
-vázány na vlhké prostředí, řidčeji druhy vodní a suchobytné
-rostou ve stínu
-mají nedokonalé cévní svazky nebo nemají vyvinuté cévní svazky
-nasávají vodu celým povrchem těla
-u některých rozlišené tělo a u některých stélka
-rostou na nejrůznějších podkladech – v lese, na skalách, na borce stromů
–význam: – zabraňují erozi půdy
– zadržují vodu
– podílejí se na vzniku rašeliny
–STAVBA TĚLA: – tělo tvořeno stélkou, která může být:
a)lupenitá
b)rozlišená na lodyžku (kauloid) s lístky (fyloidy)a připevněna k podkladu
příchytnými vlákny (rhizoidy)
-ROZMNOŽOVÁNÍ: – k oplození vaječné buňky spermatozoidem dochází ve vodním prostředí
-charakteristická je pro ně rodozměna
-v jejich životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem:
-GAMETOFYT = nepohlavní generace, poloviční počet chromozomů, N
(příchytná vlákna, lodyžka, lístky)
-z jednobuněčného výtrusu→zelený prvoklíček→mechová
rostlina nesoucí pohlavní orgány-samčí pelatky produkující
spermatozoidy a samičí zárodečníky, v nich vzniká vaječná b.
-SPOROFYT = pohlavní generace, diploidní počet chromozomů, 2N
(štět s tobolkou)
-mohou se také rozmnožovat vegetativně – úlomky mechové rostlinky nebo rozpadem prvoklíčku
–životní cyklus mechorostů:
– VÝTRUS (spora = haploidní pohlavní generace)→PRVOKLÍČEK (protonema = hapl.)→MECHOVÁ ROSTLINKA (lodyžka s lístky, rhizoidy)→ PELATKA (samčí, spermatozoidy, haploidní) + ZÁRODEČNÍKY (samičí, dozrává vaječná buňka, haploidní)→ ZYGOTA→ ŠTĚT S TOBOLKOU(diploidní, nepohlavní, v ní dozrávají výtrusy)→VÝTRUSORODÉ PLETIVO→ VÝTRUSY
-SYSTÉM:
- Třída: JÁTROVKY
-starší, primitivnější třída mechorostů se silně redukovaným prvoklíčkem
-mají stélku, nemají rozlišené tělo
-nemají prostřední žebro
- POROSTNICE MNOHOTVÁRNÁ – vlhká stinná místa
- KAPRAĎOVKA
- Třída: MECHY
-nejjednodušší vyšší rostliny – nejdokonaleji vyvinutá třída mechorostů
-převažuje gametofyt nad sporofytem
-různorodá rodozměna
-dokonale vyvinutý prvoklíček, jejich stélka je obvykle rozlišena na lodyžku a lístky
- RAŠELINÍKY – nejstarší mechy, asi 30 druhů
-roste na vlhkých půdách, nemají příchytná vlákna
-na zamokřených místech s chladnou vodou bez přístupu vzduchu
–zadržují obrovské množství vody–pomocí hyalocistů(=velké buňky plněné vzduchem)
-použití: -vylepšení kvality substrátů v lázeňství (zábaly)
– po usušení na topení
-rostliny v horní části dorůstají a v dolní části odumírají a dávají tak vznik rašelině
(=vzniká z odumřelé rostlinného hmoty pod vodou v chladném a vlhkém prostředí)
- PLONÍK OBECNÝ – největší z ploníků
- PLONÍK ZTENČENÝ
- DVOUHROTEC CHVOSTNATÝ – podobný ploníku, lístky k jedné straně
- BĚLOMECH SIVÝ – indikuje, že je tam kyselá půda s málo živinami
- MECH MĚŘÍK – vlhká místa, les, v potoku
- ZKRUTEK VLÁHOJEMNÝ – malý, na zdi, zhroucené štěky
- PRAMENIČKA – ve vodě, hlavně čisté, vodní mech
-nejpokročilejší mechy (ploník) mají v lodyžce pruh vodivého pletiva
- Třída: HLEVÍKY
-rostou často na okrajích cest nebo na polích
- HLEVÍK TEČKOVANÝ
Další podobné materiály na webu:
