Nervová soustava – maturitní otázka z biologie (4)

 

   Otázka: Nervová soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Katka

 

 

NERVOVÁ SOUSTAVA

  • ovládá činnost všech orgánů v těle
  • vytváří chování organismu a komunikuje s okolím
  • řídící funkce se rozděluje na 2 složky:
    • a) řízení kosterního svalstva
    • b) řízení vnitřních orgánů

 

Rozdělení nervové soustavy:

  • 1. centrální nervový systém (CNS) → mozek, mícha
  • 2.obvodové nervstvo → nervy: mozkové, míšní(31 párů), vegetativní – vedou do orgánů

 

Dendrity:

  • krátké výběžky buněčného těla
  • spolu s buněčným tělem tvoří vstupní část neuronu
  • spoj dentritů = synapse

 

Buněčné tělo (soma):

  • část neuronu obsahující jádro a cytoplazmu s hlavními buněčnými organelami

 

Iniciální segment:

  • část neuronu spojující buněčné tělo s axonem
  • místo, kde vznikají akční potenciály (= el. děje založené na zvýšení propustnosti membrány pro Na+ a neurotrasmitery)

 

Axon (neurit, nervové vlákno):

  • delší výběžek neuronu specializovaný k vedení akčních potenciálů
  • vodivá část neuronu (vede signály směrem od těla neuronu a neúčastní se vlastního zpracování informací jako dentrity a buněčné tělo)
  • je kryt obalem (= myelinovou pochvou, která je vytvářena Schwannovými buňkami)
  • myelinová pochva je přerušována tzv. Ranvierovými zářezy
  • z každého neuronu obvykle vychází jen jeden axon (může dosáhnout délky až 1 m )
  • Jen axolema (čichová)
  • Myelinová pochva: urychluje vedení, izoluje
  • Schwannovy buňky (pochva): typ gliových buněk, výměna látek
  • Ranvierův zářez – urychlení přenosu
  • Pochvy chybí na začátku a na konci axonů
  • Bílá hmota jen myelinovou, vegetativní nervy jen Schwannovu

 

Gliové buňky:

  • Makroglie
    • Výživa neuronů, gliovou jizvu
    • Podpírají neurony
  • Oligodendroglie
    • Bílá hmota
    • Oporná fce
    • Produkce myelinu
  • Mikroglie
    • Amébovitý pohyb, Obranná fce

 

Nervová zakončení:

  • tvoří konečnou výstupní část, která je specializovaná k uvolňování (sekreci) chemických přenašečů zprostředkujících přenos signálů mezi neurony samotnými a mezi neurony a cílovými buňkami
  • zakončení má „knoflíkovitý“ tvar (synaptický knoflík)
  • nervy = svazky vláken ve vazivovém obalu, které jsou součástí periferního nervového systému (míšní a hlavové nervy)
  • nervové dráhy– jsou uvnitř CNS , např. pyramidové dráhy spojující mozkovou kůru s míchou

 

Signální funkce neuronu:

signály

  • procesy, které lze registrovat jako elektrické děje, vyvolané pohybem iontů
  • jsou zprostředkované tokem náboje napříč membránou

 

klidový membránový potenciál (KMP)

  • rozdíl elektrických potenciálů mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím
  • každá buňka má svůj membránový potenciál, který závisí na extra a intracelulárních tekutinách
  • na základě dohody má znaménko – (minus)
  • KMP vzniká na základě nerovnoměrného rozložení malého množství kladných a záporných nábojů do dvou oddílů (jsou navzájem odděleny membránou)
  • nezbytným předpokladem pro signální činnost NS založené na rychlých přesunech iontů iontovými kanály je přítomnost elektrických a chemických gradientů
  • gradient = rozdíl v koncentraci chemických látek nebo elektrických nábojů

 

akční potenciál (AP)

  • elektrický děj založený na zvýšené propustnosti membrány pro Na+ a neurotransmitery

 

synapse: spojení dvou neuronů nebo spojení smyslové buňky a neuronu

  • neurony se v synapsi přímo nedotýkají (je mezi nimi mezera – synaptická štěrbina)

 

SYNAPSE 

  • funkční kontakt mezi membránami 2 buněk
  • slouží k přenosu nervových vzruchů
  • signál elektrický se mění na signál chemický
  • presynaptický útvar = vakovité rozšíření axonu (zde se hromadí váčky s neurotransmitery) → vzruch otvírá vápníkové kanály – vápník v buňce aktivuje přenos váčků a vylití neurotransmiterů do synaptické štěrbiny → neurotransmitery se váží na receptor postsynaptického útvaru → neurotransmiter se váže na receptory postsynaptické membrány → permeabilita postsynaptcké membrány pro Na+ – dochází k depolarizaci membrány (čím více neurotransmiteru se uvolní, tím větší je depolarizace)
  • neurotransmitery: otevírají kanály postsynaptické membrány
    • excitační – acetylcholin, noradrenalin
    • inhibiční – kyselina gama-aminomáselná (= GABA, vyvolá hyperpolarizaci – útlum)

 

PŘENOS VZRUCHU (= SIGNÁLNÍ FUNKCE, činnost NEURONU)

  • mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím rozdíl elektrického potenciálu asi 70 mV = klidový membránový potenciál(záporný)
    • vzniká na základě nerovnoměrného rozdělení kladných a záporných iontů, odděleno membránou
    • Zdrojem potenciálu je náboj nesený ionty, zejména K+, Na+, Cl a anionty bílkovin
      • vně buňky vysoká koncentrace iontů Na+, Cl
      • uvnitř buňky malá převaha iontů K+ a anionty, které mohou po koncentračním spádu z buňky unikat, jsou ale zadržovány záporně nabitými ionty fosforečnanů a bílkovin → celkově převaha záporných iontů (bílkoviny, fosforečnany)
    • předpokladem pro signální činnost nervové soustavy jsou elektrické a chemické gradienty mezi vnějškem a vnitřkem buňky → tyto udržovány aktivním transportem (iontové pumpy)

 

Podráždění:

  • Na+ do axonu, K+ ven z axonu, koncentrační spád
  • Více + iontů uvnitř buňky à změna polarity, Tzv. depolarizace, kladnější hodnoty
  • Repolarizace – obnovení klidového potenciálu
  • Na+ a K+ zpět, tzv ,Na-K pumpa, ATPáza
  • průchod vzruchu – nervová stimulace: mění se propustnost plazmatické membrány pro K+a Na+
    • Na+ kanály se otevírají → ionty se pohybují po koncentračním spádu do buňky → dojde k vychýlení membránového potenciálu (= depolarizace), vznikají nervové signály
    • Na+ kanály se uzavírají a otevírají se K+kanály → draslík proudí ven z buňky, dochází k repolarizaci (návrat na původní potenciál)
  • synaptické potenciály se šíří nejdále do oblasti iniciálního segmentu, vznikne-li zde dostatečně velká depolarizace (tzv. prahová), vznikají akční potenciály
    • akční potenciál se šíří z oblasti iniciálního segmentu po axonu
    • akční potenciály jsou vždy stejné velikosti (buď vzniknou, nebo nevzniknou)

 

Akční potenciál:

  • Membrána s iontovými kanály (tj. postsynaptická membrána) drážděna mediátorem
  • K otevření elektricky řízených iontových kanálů a ke vzniku vzruchu změna na -55 mV
  • Nemyelinizovaná vlákna vedou vzruchy 2 m/s
  • Tlustá myelinizovaná vlákna vedou vzruchy až 110 m/s

 

Rozdělení potenciálů

  • Excitační a inhibiční

Excitační – otevření kanálu pro Na+, Ca2+

  • Excitační mediátory – acetylcholín, noradrenalin, serotonin
  • Depolarizace membrány – Přenos
  • O 20 mV tj. na -50 mV

Inhibiční  – otevření kanálu pro K+ a Cl-

  • Inhibiční mediátory – gama aminomáselná kyselina
  • Hyperpolarizace membrány – útlum
  • Na -90 mV

 

Dělení nervové soustavy

  • Trubicová
    • Vchlípením a odškrcením ektodermu – neurulace (dokreslit obrázky příčného řezu zárodku a maz. Váček)
    • CNS
    • Obvodové nervstvo

 

CNS

  • Mícha (medulla spinalis)
  • Mozek
  • Obaly CNS
    • Tvrdá plena – tuhý vazivový obal
    • Měkká plena vnější – pavučnice – pojivo
    • Měkká plena vnitřní – omozečnice – prokrvená
  • Mezi mozkomíšní mok

Dutiny CNS

  • Míšní kanál s mozkomíšním mokem
  • Mozkové komory
    • I. a II. postranní v koncovém mozku
    • III. v mezimozku
    • Sylviův kanálek ve středním mozku
    • IV prodloužené míše
  • Mozkomíšní mok
    • Čirá bezbarvá tekutina s ochrannou a trofickou funkcí
    • Málo rozpuštěných látek
    • Vzniká neustále v I. – III. Komoře

 

Centrální nervový systém:

MÍCHA (medulla spinalis):

  • uložení: v páteřním kanálu, 40 – 45 cm
  • stavba: šedá a bílá hmota
  • horní konec přechází plynule v prodlouženou míchu
  • vystupuje z ní 31 párů míšních nervů (krční, hrudní, bederní, křížové, kostrční)

šedá hmota míšní:

  • šedou hmotu tvoří těla neuronů s výběžky (jádra s dendrity), bílou hmotu tvoří nervové dráhy
  • na průřezu tvar motýlích křídel, vyplňuje střední část míchy
  • středem míchy prochází míšní kanálálek
  • vybíhá ve dva přední a dva zadní míšní rohy
  • Výběžky inervují (zásobování nervovými vlákny) hladkou svalovinu a žlázy
  • Tzv. motorická vlákna autonomní – vegetativní

 

Zadní – vstupují zadní kořeny míšních nervů

  • dostředivá senzitivní vlákna
  • Buňky vláken vytváří míšní ganglia
  • Buňky rohů tvoří tzv. jádra, končí zde míšní nervy

Přední – vystupují přední kořeny míšních nervů

  • odstředivá motorická vlákna
  • Výběžky buněk rohů – axony, motorická vlákna
  • Buňky rohů tzv. motoneurony

Bílá hmota:

  • Silná vrstva axonů, tvořících vlákna
  • Krátké míšní dráhy – spojují míšní segmenty
  • Dlouhé míšní dráhy –vzestupné, sestupné
  • (smyslové neurony vstupují do míchy zadními (dorsálními) kořeny
  • (motorické nervy předními (ventrálními) kořeny
  • (smyslové signály se převádějí až do mozku → vzestupné (senzorické) dráhy
  • (jiné nervové dráhy vedou z mozku do míchy, končí na motorických neuronech a zprostředkují tak ovládání svalstva nervovými centry v mozku → sestupné (motorické) dráhy
  • přerušení sestupných míšních drah nebo poškození motorických neuronů způsobuje vážné poruchy hybnosti – částečné ochrnutí svalů (paréza), úplná ztráta svalové činnosti (plegie)
  • ochrnutí obou dolních končetin – paraplegie)

 

Části: krční, hrudní, bederní

Stavba: rozdělena 6 rýhami, Přední a zadní rýha, 2 postranní

 

Fce míchy:

  • Převodní
    • Paréza – částečné ochrnutí svalů
    • Plegie – úplný výpadek svalové činnosti
    • Přerušení senzitivních drah nebo nervových vláken – vyvolá přerušení přívodu senzitivních vzruchů => výpadek citlivosti v některých částech těla a poruchy
    • Pyramidové dráhy (šedá kůra) – volný pohyb
    • Nepyramidové dráhy (střední mozek) – sval napětí, rovnováha
    • Souhry pohybů
  • Reflexní
    • Vylučování
    • Mikce
    • Erekce

(převodní, zprostředkovává oboustranné spojení míchy s mozkem a jednotlivými úseky míchy, jednak je centrem různých míšních reflexů)

 

REFLEX, REFLEXNÍ OBLOUK

  • reflex = funkční jednotka nervové soustavy
    • zákonitá odpověď/reakce organismu na podnět (dráždění receptorů)
  • reflexní oblouk
    • receptor (smyslový orgán) – dochází k vytvoření vzruchu
    • dostředivá (aferentní, senzitivní) dráha – šíření/přenos vzruchu, senzitivní vlákna
    • ústřední – centrum (mozek nebo mícha) – zpracování, u míchy – šedá míšní hmota
    • odstředivá (eferentní, motorická) dráha – šíření/přenos vzruchu, motorická vlákna
    • výkonný orgán (= efektor, sval nebo žláza)
  • př. míšní reflex: čidlo ve svalu → dostředivý neuron → interneuron → odstředivý neuron → svalové vlákno

 

MOZEK (encephalon):

Části:

  • Prodloužená mícha
  • Mozeček
  • Střední mozek
  • Mezimozek
  • Varolův most
  • Koncový mozek
  • Mozkový kmen: p. mícha + most+ střední mozek
  • Retikulární formace
    • Roztroušená šedá hmota v bílé
    • Z prodloužené míchy až do mezimozku
    • Ovlivňuje průběh míšních reflexů
    • Aktivitu mozkové kůry
  • středem míchy prochází míšní kanálek (ústí do dutiny v prodloužené míše, do tzv. IV. mozkové komory)
  • odtud vychází Sylviův kanálek, spojující IV. mozkovou komoru s II. komorou ležící v mezimozku
  • I. a II. mozková komora jsou uloženy v hemisférách koncového mozku
  • mozkové komory a míšní kanálek obsahují mozkomíšní mok (likvor) – vzniká z něj míza

 

Ochrana mozku: chráněn 3 obaly (meningy):

  • tvrdá plena – zevní vazivový obal
  • pavučnice – jemnější obal
  • omozečnice – jemný a cévami zásobený obal (mezi oběma měkkými plenami je úzký prostor, který je vyplněn mozkomíšním mokem (ten se sem dostává malým otvorem ve IV. mozkové komoře)

 

Prodloužená mícha (medulla oblongata)

Reflexy:

  • Dýchání, krevní oběh
  • Centrum nepodmíněných reflexů (řídí trávicí a vylučovací soustavu): Polykání, slinění, sání, sekrece žaludečních šťáv, mrkání, slzení, kýchání, dávení
  • Vychází z ní většina mozkových nervů (7)
  • je zde dýchací a kardiovaskulární centrum

 

Mozeček (cerebellum)

  • V zadní jámě lební, 2 polokoule propojené tzv. vermis
  • Na povrchu: šedá kůra
  • Gyrifikace – členění povrchu mozku v závity, rozšiřování šedé kůry
  • Uvnitř: bílá hmota

Fce:

  • Centrum rovnováhy a postojů = motorické centrum
  • Udržuje svalové napětí
  • Koordinace pohybů

Poruchy – Špatná koordinace, pomalé pohyby

 

Střední mozek (mesencephalon)

  • Nejmenší část
  • Čtyři hrboly tzv. čtverohrbolí – centrum jednoduchých zrak a sluch reflexů
    • Přední: zrakové reflexy, zornicový reflex (mrkání)
    • Zadní: sluchové reflexy (otočení hlavy za zvukem)
    • Vzpřimovací reflex
  • Bílá hmota:
    • Ovlivňuje činnost bazál. ganglií
    • Jádra III. A IV. hlavového nervu
    • Reguluje svalové napětí
  • Aktivní ve spánku (hlídá)

Poškození: okohybnost

  • procházejí jím významné vzestupné a sestupné nervové dráhy

 

Mezimozek (diencenphalon)

Stavba:

  • tvořen párovými útvary vejčitého tvaru – talamus (pravý a levý lalok mezimozkový) a nepárovým hypotalamem
  • Pravý a levý hrbol – talamus
    • Bílá hmota: spojnice s mozkovou kůrou
    • Koncentruje informace z receptorů (ze všech smysl. Orgánů (bez čichu)
    • Projevy nálad, vědomí bolesti ,
  • Hypotalamus
  • Řídí činnost vnitřních orgánů
    • Připojena hypofýza
    • Epifýza
      • Nadřazené centrum pro veg. fce
        • Tremoregulace, tlak, hlad, sex. Chování, afekty
      • Neurosekrece
      • Parasympatikus, sympatikus

 

Most Varolův (pons Varoli)

  • Připojuje se k bázi mozečku
  • Bílá hmota:
    • Přepojovací část mezi mozečkem a konc. Mozkem
    • Pyramidová dráha
  • Šedá hmota – V. nerv – trojklanný
  • přepojovací centrum, jen u savců, spojení mozkové kůry s mozečkem

 

Koncový mozek (telencephalon)

  • Přesunuta centra z jiných částí mozku, původně jen čichové centrum
  • Největší část mozku

Stavba:

  • 2 hemisféry (levá a pravá) propojené komisurami (příčné propojení)
  • Komisura – mezi čichovými laloky, vazník
  • Šedá hmota a bílá hmota, koncová část mozku

Šedá hmota

  • původně uvnitř, diferencuje (rozlišuje) se na:
    • Bazální ganglia (pod mozkovou kůrou)
      • Instinktivní chování, adekvátnost pohybů
    • Plášť – nad mozkovými komorami
      • Paleopallium – čichové vnímaní
      • Archipallium
      • Neopallium – kůra mozková, zatlačuje
    • Limbický systém
      • Z paleopallia a archipallia
      • Čichové informace, instinkt, emoce
      • Sexuální chování, pocity, paměťové stopy

Amygdala

  • Propojení mezi šedou hmotou a limbický systému
  • Spánkový lalok, emoce (strach, radost)

Hippocampus

  • Spánkový lalok, paměť

Z neopallia vzniká šedá kůra mozková:

  • Těla neuronů na povrchu à kůra -6 vrstev
  • Zvětšování plochy – gyrifikace
  • Vliv na asociační oblasti, senzorická a motorická centra se nezvětšují
  • Mozkové brázdy à laloky
  • V kůře
    • Projekční centra
      • Senzorická
      • Motorická – volní pohyby
      • Asociační – učení, paměť, myšlení

hemisféry se dělí do 4 laloků:  + projekční centra konkrétně

  • čelní – motorická oblast, čichové centrum
  • temenní – centrum kožní citlivosti, chuťové centrum
  • týlní – zrakové centrum, vizuální centrum řeči, rozlišit psanou řeč
  • spánkový – sluchové centrum – všechny zvuky, kromě řeči
  • Brockovo centrum řeči – motorické, dominantní hemisféra, pohyb mluvidel
  • Akustické centrum řeči – Wernickeovo centrum – za sluchovým centrem, řeč, dom. Hemisféra

 

Nervové obvody: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací

  • centrální nervová soustava (CNS) – uložena v páteři a lebce, neurony = interneurony
  • periferní nervová soustava – neurony mimo CNS (ganglia) a všechna nervová vlákna

fce: spojovat smyslové orgány a výkonné orgány s CNS

 

Obvodové nervy
dle směru vedení:

  • Dostředivé (aferentní) – vedou signály ze smyslových orgánů do CNS
    • Senzorické (smyslové) – vzruch ze zraku, sluchu
    • Senzitivní – od vnitřních orgánů, z kůže
  • Odstředivé (eferentní) – vedou signály z CNS do výkonných orgánů
    • Motorické (hybné) – inervují příčně pruhované
    • Vegetativní – inervují hladkou svalovinu
  • Smíšené

 

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA:

  • somatická – řídí činnost kosterního svalstva
  • vegetativní – řídí činnost vnitřních orgánů

 

Somatická nervová soustava
Mozkové nervy  = hlavové

  • 12 párů
  • Vstupují i vystupují z mozku
  • Smíšené, tři senzorické (čich, zrak, sluch)

Míšní

  • Smíšené
  • V páteřním kanálu na přední a zadní kořeny
  • Spojí se v páteřním kanálu
  • Rozvětvují se na tři větve
  • Inervace: kůže, svalů
  • 31 párů
  • Př V. nerv – trojklanný – oko, nos, čelo, horní a dolní čelist à 3 větve bolest zubů

 

Autonomní (vegetativní) nervová soustava

  • Starší než somatická, z mozku a z míchy součástí míšních nervů

Sympatikus

  • Z hrudní a bederní míchy spolu s míšními nervy
  • Do sympatických uzlin à sympatický kmen
  • Mediátor – adrenalin, noradrenalin

Parasympatikus

  • Z mozku s III.,VII.,IX., X. nervem a z křížové míchy spolu se somatickými nervy
  • Do parasympatických uzlin u orgánů
  • Mediátor: acetylcholin
  • Antagonista
  • Podporuje anabolismus
  • Aktivuje se v podobě odpočinku
  • Působení sympatika zvýšení teploty x parasympatika – snížení
  • Snížení produkce moči snížení
  • Kontrakce žlučníku – relaxace


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!