Nejjednodušší živé organismy – otázka z biologie

Otázka: Nejjednodušší živé organismy

Předmět: Biologie

Přidal(a): Iveta Voleská

VIRY

=parazitická nukleová kyselina

Určitý typ pohyblivé genetické informace, který se část života chová samostatně
nebuněčná živá soustava závislá v přenosu genetické informace na hostitelské buňce
Nemají buněčnou stavbu, rozmnožováním jsou vázány na buňky (=intracelulární parazité)
1 virová částice = VIRION= jedna infekční částice

STAVBA VIRU
- Velikost: 15-300nm, oválný nebo vláknitý tvar
- nukleová kyselina + proteinový plášť (kapsid) = nukleokapsid
- některé viry mají ještě další jaderné a obalové složky, příp. enzymy nebo proteiny původem z hostitelské buňky
- nukleová kyselina(= genom viru)
  - nese genetickou informaci viru, zajišťuje jeho reprodukci
  - buď DNA, nebo RNA (nikdy ne obě!), a to jednovláknová, nebo dvouvláknová
- kapsid
  - obaluje a chrání nukleovou kyselinu, zprostředkovává první interakci s hostitelskou buňkou
  - tvořen identickými strukturními jednotkami (kapsomery) spojenými navzájem
  - každou kapsomeru tvoří soubor proteinových makromolekul
  - kapsomery syntetizovány hostitelskou buňkou podle genetické informace viru (velmi efektivní, stačí na to jediný gen)
  - skládání kapsomer se děje autoagregací („samosdružováním“) – připomíná to krystalizaci
  - různé symetrie
- membránový obal
  - virus se v konečné fázi zrání (maturace) obalí membránou původem z hostitelské buňky (jaderná nebo cytoplazmatická)
  - tento obal je obohacen o antigenní glykoproteiny (můžou na povrchu dokonce vytvářet tzv. hroty) nebo některé enzymy

REPRODUKCE VIRU

LYTICKÝ CYKLUS

virus pomocí kapsidu překoná membránu buňky (dostane se tam díky inteligentním bílkovinám)- dovnitř se dostane nukleová kyselina – 2 děje – replikace (*nukleová kyselina) + genová transkripce (* bílkovina) → končí LYZÍ – rozpadnutím buňky→ nové viry rychle infikují okolí

LYZOGENNÍ CYKLUS
- rekombinací se nukleová kyselina začlení do genomu buňky – * PROVIRUS, ten tam může přetrvávat a pak přejít do fáze kdy začíná výroba viru, nebo tam může zůstat na vždy – jako počítačové viry

TYPOLOGIE VIRŮ

Retroviry – RNA viry, které v buňce provedou nejprve obrácenou transkripci (podle RNA udělají DNA, buňka to neumí, proto si virus nosí sebou enzym – REVERZNÍ TRANSKRIPTÁZA), např. HIV
Bakteriofág – má speciální zařízení na infikování buňky, napadá bakterie, dnes význam v genetickém inženýrství (mění gen. Informaci buňky)

VIROIDY
- Malé molekuly RNA bez bílkovinného obalu, způsobují onemocnění rostlin
- Nepatří do virů
VIRUSOIDY
- Něco podobného jako viroidy ale nejsou samostatné, nechávají se přenášet virem
- Nepatří do virů

CHOROBY ČLOVĚKA

Viróza – antivirotika, není jich tolik jako antibiotik (antibiotika by nefungovaly, působí na buňky, ale viry žádné nemají)
- CHŘIPKA
  - Šíří s kapénkou infekcí
  - Nebezpečné chřipky od zvířat
  - Únava, bolest svalů, bolest hlavy
- RÝMA
- STŘEVNÍ CHŘIPKA – viróza
- DĚTSKÉ CHOROBY – spalničky, plané neštovice, příušnice
- VIROVÉ NEMOCI KŮŽE – bradavice, opary
- HIV – selhání imunity
- ŽLOUTENKA
- OBRNA, MONONUKLÉOZA
- ENCEFALITIDA – Zánět mozku
- EBOLA A DALŠÍ KRVÁCIVÉ HOREČKY
- RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU – přenosná papilo viry

CHOROBY ZVÍŘAT

VZTEKLINA – pozměňuje chování, typicky u psovitých šelem (ale může jí mít jakýkoliv savec)
SLINTAVKA A KULHAVKA – dva projevy ale je to jedna nemoc, postihuje dobytek

CHOROBY ROSTLIN

MOZAIKA – Způsobuje skvrnky na listech rostlin

VIRY A GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ

Geny jsou možností, jak dostat do buňky ty viry, které chceme

VIRY A RAKOVINA

Rakovina dána zmutovaným genem, viry mohou tento gen přenášet

PRIONY

Nemá to buňky, není schopná samostatného života – chová se jako virus
Bílkoviny s vadnou terciální strukturou, které pozměňují terciální strukturu buňky
Napadá nervovou soustavu (typicky mozek), ovlivňuje chování
Typicky se přenáší KANIBALISMEM
BSE
- nemoc šílených krav – bovinní spongiformní encefalotopie
- Šířeno masovou moučkou → velký úhyn krav
- Pokud člověk snědl nakaženou nervovou tkáň tak také onemocněl
TBSE
- Obdobou BSE, Creutzfeldt-Jakobova nemoc
- Houbovatění mozku, velmi vzácná nemoc
KURU
- Na Nové Guinei, u jistého kmene se vyskytovala nemoc smějící se smrti (před smrtí měli záchvaty smíchu)
- Bylo to způsobeno rituálními pohřby – část mrtvoly byla snědena, nemoc se projevila až za dlouho po snězení

PROKARYOTA

Prokaryota = bakterie
- Jednodušší buňka, není členěná membránami, nemá jádro
STAVBA BUŇKY
- V buněčné stěně není celulóza ale peptidoglykan (složitý cukr)
- Uvnitř nukleová kyselina – nukleoid (nemá membránu, menší množství genetické informace, operony – geny řazeny do skupin podle funkce, plazmidy, ribozomy, cytoplazma)
TVAR
- Koky – kulaté, můžou vytvářet skupiny (sarcina – krychlička)
- Tyčinky (Bacily) – prohnutá = vibriou, zvlněná= spirila, hodně zatočená= spirochéta
METABOLISMUS PROKARYOT
- Velmi pestrý, hodně způsobů získávání potravy
- Autotrofní organismy – C získávají z anorganických látek
- Heterotrofní – C získávájí z organických zbytků
- Chemotrofní –
- Chemoheterotrofní –
- Chemofototrofní – energii získávají ze slunce a z organických zbytků
- Chemoautotrofní (chemolitotrofní) – žijí z anorganických reakcí v přírodě, obecně jim stačí redoxní reakce – tím může být takřka cokoliv → organismy nejsou závislé na tom, co se děje na povrchu planety, v minulosti velký evoluční význam
  - U černých kuřáků – jsou to místa na mořském dně, kde jsou pukliny – místa se sopečnou činností, voda tam vyvěrá a unáší rozptýlené částečky minerálů (hornin) → vypadá to jako kouř
- Fakultativně anaerobní – když má kyslík tak ho využívá, když ne tak se bez něj obejde
- Okultně anaerobní – kyslík je pro ně jedovatý
- Probíhá kvašení
- Bakterie hrají roli v koloběhu nejrůznějších prvků v biosféře
- Některé:
  - Nitrifikační bakterie – zvyšují oxidační číslo N
  - Denitrifikační bakterie – snižují oxidační čísla N
  - Nitrogenní bakterie – vazači dusíku, berou vzdušný dusík a vážou ho do organické látky – probíhá zde nitrifikace, typické u hlízkovitých bakterií na bobovitých rostlinách
- VÝSKYT
  - V příznivých podmínkách – vlhko, špína, dostatek živin
  - Půda, špinavá voda, na a v organismech
  - V podstatě všude, některé druhy přežijí i v termální vodě, v kyselé vodě – není přirozené prostředí, kde by bakterie nebyly
  - Snaha o vytvoření prostředí bez bakterií – sterilní prostředí (lékařství, kuchyně) vytváří se tepelně nebo chemicky
  - Tvorba spór – tlustostěnné útvary které buňky vytvářejí v nepříznivých podmínkách
- ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ
  - Příčné dělení, ve vhodných podmínkách velmi rychle (i každých 20 minut)

Další podobné materiály na webu: