Nebuněčné formy živých soustav, opěrná soustava

✿ Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiál ✖ Nahlásit chybu

Otázka: Nebuněčné formy živých soustav, opěrná soustava

Předmět: Biologie

Přidal(a): Andy

a) NEBUNĚČNÉ FORMY ŽIVÝCH SOUSTAV

VIRY

charakteristika:

nebuněčné živé soustavy
vnitrobuněční parazité rostlin, živočichů i bakterií (viry bakterií = bakteriofágy)
reprodukce schopné pouze v hostitelské buňce
viry nemají vlastní proteosyntetický a metabolický aparát → musí žít v té buňce
virion
- = jedna virová částice; velikost 1-20 mikrometrů
- struktura:
  - nukleová kyselina
    - = nese genetickou informaci: DNA a RNA (RNA viry – je jich víc)
    - genetická informace pro reprodukci (vlastní replikaci a tvorbu kapsidy)

- - kapsid
    - = bílkovinný obal
    - skládá se z kapsomér = makromolekuly bílkovin
    - struktura geometricky pravidelná
- mohou obsahovat membránový obal (z fosfolipidů a bílkovin)
  - viry OBALENÉ
  - viry NEOBALENÉ
- virionové bílkoviny (kapsidy nebo i obalu) určují antigenitu viru
- + mohou mít enzymy potřebné k zahájení autoreprodukce

Rozdělení:

podle nukleové kyseliny rozlišujeme:
- RNA VIRY
  - obsahují jednovláknovou + RNA nebo –RNA nebo dvoušroubovicovou RNA
  - virus chřipky, virus HIV, virus klíšťové encefalitidy, příušnice, zarděnky, spalničky, onkoviry
- DNA VIRY
  - obsahují jednořetězovou DNA nebo dvoušroubovicovou DNA
  - virus bradavic, neštovic, pásového oparu, herpes

podle hostitele rozlišujeme:
- bakteriofágy – napadají bakterie
- cyanofágy – napadají sinice
- fytopatogenní viry – napadají rostliny
- zoopatogenní viry – napadají živočichy
- mykoviry – napadají houby

Rozmnožování: vir prochází základním životním cyklem

jako klidová forma mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí (virion), trvá to pár desítek minut
infikuje hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní
po lýze buňky se opět jako virion uvolňuje do prostředí
průběh virové infekce – lytický (virus proniká do hostitelské buňky, podmaní si její metabolismus a rozmnožuje se v té buňce, až se tam rozmnoží a buňka se rozpadá a ty viriony napadají další buňky) a lyzogenní cyklus (virus proniká do hostitelské buňky, ale nerozmnožuje se v ní – opary, nemoc se neprojeví → setrvávání v klidovém období, po nějaké době se probudí a začne se zase rozmnožovat a nemoc se projeví)

Význam:

původci různých onemocnění:
- u člověka – spalničky, neštovice, opary, bradavice, příušnice, rýma, chřipka
- u zvířat – kulhavka, slintavka, vzteklina, drůbeží mor
- u rostlin – mozaikové onemocnění tabáku
modelové systémy v molekulární biologii a genetice
evoluční význam – mohou vyvolat změnu genetické informace

b) OPĚRNÁ SOUSTAVA

OPĚRNÁ SOUSTAVA U BEZOBRATLÝCH A OBRATLOVCŮ:

BEZOBRATLÝ:

nemají kostru
o jejich opěrný systém se starají: schránky (měkkýši – ulita; korálnatci – vápenitý skelet; hmyz – kutikulární skelet, chitin – exoskelet)

OBRATLOVCI:

stejné jako u člověka až na výjimky (př.: ryby místo končetin ploutve)
paryby – chrupavčitá kostra

KOSTRA ČLOVĚKA:

stavba kostí:

OKOSTICE
- tuhý vazivový obal bohatě protkaný cévami a nervy
- zajišťuje výživu kosti
- pokrývá celou kost kromě kloubních konců
- v okostici se nachází kostitvorné buňky (osteoblasty), které vytvářejí v případě poškození kosti novou kostní tkáň

KOSTNÍ TKÁŇ
- rozlišujeme kostní tkáň houbovitou (nachází se uvnitř kostí; uvnitř kosti tvoří houbovitou spleť – trámčinu) a kompaktní (hutná; poměrně tvrdá, nachází se na povrchu kostí)

KOSTNÍ DŘEŇ
- vyplňuje vnitřek dlouhých kostí a dutinky ve spongiózní (houbovité) kosti
- vznikají zde červené krvinky, většina bílých krvinek a krevní destičky
- v mládí je kostní dřeň červená, postupně s věkem ukládáním tuku žloutne

Růst a vývoj kostí:

proces vzniku kosti se nazývá OSIFIKACE (kostnatění)
♫- OSIFIKACE může vznikat buď:
- Z vaziva (desmogenní osifikace)
- Z chrupavky (chondrogenní osifikace) ♫
růst kostí do šířky zajišťuje okostice
růst kostí do délky se uskutečňuje prostřednictvím růstových chrupavek (jsou umístěny mezi diafýzou a epifýzami dlouhých kostí) a je řízen růstovým hormonem produkovaným hypofýzou (podvěsek mozkový).

Spojení kostí:

PEVNÉ
- pomocí chrupavky (stydká spona spojující vpředu pánevní kosti)
- pomocí vaziva (švy lebečních kostí)
- kostní tkání (spojení sedací, stydké a kyčelní kosti v kost pánevní)

POHYBLIVÉ (kloubní)
- spojení dvou nebo více kostí pomocí kloubu, který se skládá z:
- kostní hlavice
- kostní jamky
- kloubního pouzdra – uzavírá kloub, z vnitřní strany ho vystýlá vrstva produkující synoviální tekutinu, která zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky

Kostra: kostru člověka můžeme rozdělit na:

kostru trupu (páteř, žebra, hrudní kost – prvních sedm párů žeber)
kostra hlavy (lebka)
kostra končetin

KOSTRA TRUPU:

PÁTEŘ:
- obratle: 33-34 obratlů
- dvojesovitě prohnutá – lordóza (vpřed); kyfóza (vzad)
- obratlovými otvory prochází mícha
- mezi jednotlivými obratli jsou meziobratlové ploténky

- Krční páteř (C)
  - 7 obratlů
  - 1. krční obratel – atlas (nosič) – připojení lebky
  - 2. krční obratel – čepovec – spojuje atlas s ostatními díly páteře
  - 7. krční obratel – nápadný trnový výběžek (medvědí)

- Hrudní páteř (T)
  - 12 obratlů – vychází z nich 12 párů žeber

- Bederní páteř (L)
  - 5 obratlů
  - jsou nejmasivnější, nejmohutnější

- Křížová páteř (S)
  - 5 kostí, které srůstají v jednu křížovou
  - u žen kratší a širší
  - 4-5 kostrčních obratlů
  - kostrč – rudimentární útvar

KOSTRA HLAVY:

= lebka
švy – spojují jednotlivé kosti

Dělení:

OBLIČEJOVÁ ČÁST
- kosti obličejové části obklopují začátek trávícího a dýchacího ústrojí
- skládá se z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky

MOZKOVÁ ČÁST
- vytváří pevné pouzdro pro mozek a některé smyslové orgány
- skládá se z plochých kostí klenby lebeční – hlava (kost tylní, temenní a čelní) a z kostí spodiny lebeční (kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radličná a dolní skořepa nosní)

KOSTRA KONČETIN

KOSTRA HORNÍ KONČETINY
- lopatkový pletenec (lopatka + klíční kost)
- pažní kost
- loketní kost
- vřetenní kost
- zápěstní kosti (8)
- záprstní kosti (5)
- články prstů (palec 2, ostatní prsty 3)

KOSTRA DOLNÍ KONČETINY
- pánev tvoří pletenec dolní končetiny (sedací, stydká a kyčelní kost)
- stehenní kost
- čéška
- holenní kost
- lýtková kost
- zevní kotník a vnitřní kotník
- kosti zánártní a nártní (7 a 5)
- články prstů

Další podobné materiály na webu: