Otázka: Nebuněčné formy živých soustav, opěrná soustava
Předmět: Chemie
Přidal(a): Andy
a)NEBUNĚČNÉ FORMY ŽIVÝCH SOUSTAV
VIRY
charakteristika:
- nebuněčné živé soustavy
- vnitrobuněční parazité rostlin, živočichů i bakterií (viry bakterií = bakteriofágy)
- reprodukce schopné pouze v hostitelské buňce
- viry nemají vlastní proteosyntetický a metabolický aparát → musí žít v té buňce
- virion
= jedna virová částice; velikost 1-20 mikrometrů
struktura:
- nukleová kyselina
= nese genetickou informaci: DNA a RNA (RNA viry – je jich víc)
– genetická informace pro reprodukci (vlastní replikaci a tvorbu kapsidy)
- kapsid
= bílkovinný obal
– skládá se z kapsomér = makromolekuly bílkovin
– struktura geometricky pravidelná
– mohou obsahovat membránový obal (z fosfolipidů a bílkovin)
- viry OBALENÉ
- viry NEOBALENÉ
– virionové bílkoviny (kapsidy nebo i obalu) určují antigenitu viru
– + mohou mít enzymy potřebné k zahájení autoreprodukce
rozdělení:
- podle nukleové kyseliny rozlišujeme:
- RNA VIRY
– obsahují jednovláknovou + RNA nebo –RNA nebo dvoušroubovicovou RNA
– virus chřipky, virus HIV, virus klíšťové encefalitidy, příušnice, zarděnky, spalničky, onkoviry
- DNA VIRY
– obsahují jednořetězovou DNA nebo dvoušroubovicovou DNA
– virus bradavic, neštovic, pásového oparu, herpes
- podle hostitele rozlišujeme:
- bakteriofágy – napadají bakterie
- cyanofágy – napadají sinice
- fytopatogenní viry – napadají rostliny
- zoopatogenní viry – napadají živočichy
- mykoviry – napadají houby
rozmnožování: vir prochází základním životním cyklem
– jako klidová forma mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí (virion), trvá to pár desítek minut
– infikuje hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní
– po lýze buňky se opět jako virion uvolňuje do prostředí
– průběh virové infekce – lytický (virus proniká do hostitelské buňky, podmaní si její metabolismus a rozmnožuje se v té buňce, až se tam rozmnoží a buňka se rozpadá a ty viriony napadají další buňky) a lyzogenní cyklus (virus proniká do hostitelské buňky, ale nerozmnožuje se v ní – opary, nemoc se neprojeví → setrvávání v klidovém období, po nějaké době se probudí a začne se zase rozmnožovat a nemoc se projeví)
význam:
- původci různých onemocnění:
- u člověka – spalničky, neštovice, opary, bradavice, příušnice, rýma, chřipka
- u zvířat – kulhavka, slintavka, vzteklina, drůbeží mor
- u rostlin – mozaikové onemocnění tabáku
- modelové systémy v molekulární biologii a genetice
- evoluční význam – mohou vyvolat změnu genetické informace
b) OPĚRNÁ SOUSTAVA
OPĚRNÁ SOUSTAVA U BEZOBRATLÝCH A OBRATLOVCŮ:
BEZOBRATLÝ:
- nemají kostru
- o jejich opěrný systém se starají: schránky (měkkýši – ulita; korálnatci – vápenitý skelet; hmyz – kutikulární skelet, chitin – exoskelet)
OBRATLOVCI:
- stejné jako u člověka až na výjimky (př.: ryby místo končetin ploutve)
- paryby – chrupavčitá kostra
KOSTRA ČLOVĚKA:
stavba kostí:
- OKOSTICE
– tuhý vazivový obal bohatě protkaný cévami a nervy
– zajišťuje výživu kosti
– pokrývá celou kost kromě kloubních konců
– v okostici se nachází kostitvorné buňky (osteoblasty), které vytvářejí v případě poškození kosti novou kostní tkáň
- KOSTNÍ TKÁŇ
– rozlišujeme kostní tkáň houbovitou (nachází se uvnitř kostí; uvnitř kosti tvoří houbovitou spleť – trámčinu) a kompaktní (hutná; poměrně tvrdá, nachází se na povrchu kostí)
- KOSTNÍ DŘEŇ
– vyplňuje vnitřek dlouhých kostí a dutinky ve spongiózní (houbovité) kosti
– vznikají zde červené krvinky, většina bílých krvinek a krevní destičky
– v mládí je kostní dřeň červená, postupně s věkem ukládáním tuku žloutne
růst a vývoj kostí:
– proces vzniku kosti se nazývá OSIFIKACE (kostnatění)
♫- OSIFIKACE může vznikat buď:
- Z vaziva (desmogenní osifikace)
- Z chrupavky (chondrogenní osifikace) ♫
– růst kostí do šířky zajišťuje okostice
– růst kostí do délky se uskutečňuje prostřednictvím růstových chrupavek (jsou umístěny mezi diafýzou a epifýzami dlouhých kostí) a je řízen růstovým hormonem produkovaným hypofýzou (podvěsek mozkový).
spojení kostí:
- PEVNÉ
- pomocí chrupavky (stydká spona spojující vpředu pánevní kosti)
- pomocí vaziva (švy lebečních kostí)
- kostní tkání (spojení sedací, stydké a kyčelní kosti v kost pánevní)
- POHYBLIVÉ (kloubní)
- spojení dvou nebo více kostí pomocí kloubu, který se skládá z:
- kostní hlavice
- kostní jamky
- kloubního pouzdra – uzavírá kloub, z vnitřní strany ho vystýlá vrstva produkující synoviální tekutinu, která zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky
kostra:
– kostru člověka můžeme rozdělit na:
- kostru trupu (páteř, žebra, hrudní kost – prvních sedm párů žeber)
- kostra hlavy (lebka)
- kostra končetin
KOSTRA TRUPU:
- PÁTEŘ:
– obratle: 33-34 obratlů
– dvojesovitě prohnutá – lordóza (vpřed); kyfóza (vzad)
– obratlovými otvory prochází mícha
– mezi jednotlivými obratli jsou meziobratlové ploténky
- Krční páteř (C)
- 7 obratlů
- 1. krční obratel – atlas (nosič) – připojení lebky
- 2. krční obratel – čepovec – spojuje atlas s ostatními díly páteře
- 7. krční obratel – nápadný trnový výběžek (medvědí)
- Hrudní páteř (T)
- 12 obratlů – vychází z nich 12 párů žeber
- Bederní páteř (L)
- 5 obratlů
- jsou nejmasivnější, nejmohutnější
- Křížová páteř (S)
- 5 kostí, které srůstají v jednu křížovou
- u žen kratší a širší
- 4-5 kostrčních obratlů
- kostrč – rudimentární útvar
KOSTRA HLAVY:
= lebka
– švy – spojují jednotlivé kosti
– dělení:
- OBLIČEJOVÁ ČÁST
– kosti obličejové části obklopují začátek trávícího a dýchacího ústrojí
– skládá se z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky
- MOZKOVÁ ČÁST
– vytváří pevné pouzdro pro mozek a některé smyslové orgány
– skládá se z plochých kostí klenby lebeční – hlava (kost tylní, temenní a čelní) a z kostí spodiny lebeční (kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radličná a dolní skořepa nosní)
KOSTRA KONČETIN
- KOSTRA HORNÍ KONČETINY
– lopatkový pletenec (lopatka + klíční kost)
– pažní kost
– loketní kost
– vřetenní kost
– zápěstní kosti (8)
– záprstní kosti (5)
– články prstů (palec 2, ostatní prsty 3)
- KOSTRA DOLNÍ KONČETINY
– pánev tvoří pletenec dolní končetiny (sedací, stydká a kyčelní kost)
– stehenní kost
– čéška
– holenní kost
– lýtková kost
– zevní kotník a vnitřní kotník
– kosti zánártní a nártní (7 a 5)
– články prstů
—————————————————————————
◆ Stáhnout práci v PDF ◆ ◆ Upozornit na chybu ◆
◆ Učebnice k maturitě ◆ ◆ Maturitní kurzy◆
◆ Učebnice k VŠ přijímačkám◆ ◆ Kurzy na přijímačky◆
—————————————————————————
