Názory na vznik a vývoj života na Zemi

 

Otázka: Názory na vznik a vývoj života na Zemi

Předmět: Biologie, Genetika

Přidal(a): Tereza Kovaříková

 

Názory na vznik života na Zemi

• 1. Náboženská (kreační) teorie
  • Život vznikl náhle zásahem nadpřirozených sil (Boha)
  • IDEA STVOŘENÍ – Carl Linné (Švéd), Robert Hooke (Angličan), Jean Bapstiste Lamarek (Francouz)
• 2. Teorie samoplození
  • Naivní abiogeneze = organismy vznikají přímo z neživé hmoty (žába v blátě, myš z hlíny)
  • Starověk
  • Starověcí filozofové – Aristoteles, Sokrates, Platon
  • Teorie vyvrátil fr. chemik Louis Pasteur (1856)
• 3. Teorie panspermická
  • Panspermie = zárodky života
  • Sem z vesmíru – vhodné podmínky pro život – vývoj do složitějších forem)
  • Arrhenius, Crick
• 4. Teorie evoluční abiogeneze
  • Vychází z poznatků chemie, biochemie, fyziky, geologie
  • Život vznikl na Zemi postupným vývojem z neživé hmoty za určitých podmínek
  • Oparin, Darwin, Müller, Fox
  • PODMÍNKY vzniku života:
    • Redukční atmosféra (ne O₂/ NH₃, CH₂, H₂, H₂S, HCN)
    • Voda
    • Zdroje energie (UV záření, elektrické výboje v atmosféře, žhavá láva)
  • ETAPY vzniku života:
    • Chemická
    • Biochemická
    • Biologická

 

Etapy vzniku života (podle evoluční abiogeneze)

1.  Chemická

• Vznik organických sloučenin (aminokyseliny, alkoholy, aldehydy – monosacharidy, peptidy, nukleotidy)

2. Biochemická

• Vznik polymerů (bílkoviny RNA) – shlukování ve vodních nádržích – KOACERVÁTY:
  • Mají znaky organismů
  • Od okolí se dělí polopropustnou membránou
  • Výměna látek mezi koacerváty a vnějším prostředím (otevřený termodynamický systém tzv. metabolon)
  • Uvnitř probíhají chemické reakce odlišné od reakcí ve vnějším prostředí
  • Pohybují se
  • Zvětšují svůj objem
  • Mohou se rozpadat na menší
  • Chybí dědičnost (nerozmnožují se, nelze považovat za plnohodnotný živý systém)

3.     Biologická

• Vznik genetického kódu
• Rozhodující vliv má RNA (schopnost autoreplikace /dědičnost/)
• Vznik DNA
• PROTOBIONTI/EPBIONTI:
  • První organismus
  • Před 3,5 miliardami let ve vodě
  • Stavbou odpovídali prokaryotické buňce (anaerobní; bez slunce; / heterotrofní; bez fotosyntézy;)
• VZNIK AUTOTROFIE– v prostředí nedostatek organických látek – první organismy využívaly světlo (využití pigmentů k zachycení fotonů – přeměna energie na chemickou /fotolýzou vzniká molekulární kyslík/) – umožněn vznik anaerobních organismů
• VZNIK EUKARIOTICKÉ BUŇKY (teorie endosymbiózy) – došlo k pohlcení a nestrávení prokaryotické buňky druhou prokaryotickou buňkou
• VZNIK MYTOCHONDRIÍ – došlo k pohlcení anaerobní buňky
• VZNIK PLASTIDŮ – došlo k pohlcení fotoautotrofní buňky
• VZNIK MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU – před 1,7 mld. let, vznik kolonie – diferenciace buňky (jinak důležité) – mnohobuněčné organismy

 

Názory na vývoj života

1. Starověk

• Nálezy zkamenělin považovány za hříčku přírody nebo pozůstatky bájných obrů a draků

2. Škola diluvianistů (18. – 19. stol.)

• Diluvium = potopa
• Teorie kataklysmat (celosvětová katastrofa)
• Zkaměněliny jsou zbytky živočichů, kteří zahynuli při biblické potopě světa (opakovala se)
• R. Hooke, G. Cuvier

 

3. Lamarkismus

• MYŠLENKA POSTUPNÉHO VÝVOJE DRUHŮ– organismy se postupně vyvíjely od nejjednodušších forem po složité, zdokonalovaly se díky své vrozené vůli po pokroku (idealismus – Lamarckovo učení), nově získané znaky jsou dědičné, vývoj několik let – tvoří se vývojová linie
• J. B. Lamarek (1744 – 1829)

 

4. Darwinismus

• EVOLUČNÍ TEORIE
• Hybnou silou vývoje je PŘÍRODNÍ VÝBĚR (selekce)
• Nadprodukce potomstva – konkurence – přežijí jen ti nejlépe přizpůsobení prostředí (snazší rozmnožování)
• Upevnění znaků v populaci – adaptace organismů v prostředí
• R. Darwin (1809 – 1882), všestranné vzdělání, cesta kolem světa

 

5. Neodarwinismus

• Současné představy – Darwinismus + Mendelismus (genetika)
• MODERNÍ SYNTETICKÁ TEORIE EVOLUCE
• DIVERGENCE – vlivem rozdílných životních podmínek rozrůznění potomků – vznik vývojových linií
• KONVERGENCE – ve stejných podmínkách se vytváří u nepříbuzenských jedinců shodné znaky

 

Fylogeneze člověka

• Vývoj od opice (primáta) do homo sapiens sapiens
• Počátek v Africe, přelom druhohor a třetihor (první primáti)
• SYSTÉM ZAŘAZENÍ ČLOVĚKA:

ŘÍŠE	ŽIVOČICHOVÉ
KMEN	STRUNATCI
PODKMEN	OBRATLOVCI
TŘÍDA	SAVCI
ŘÁD	PRIMÁTI (NEHETNATCI)
PODŘÁD	VYŠŠÍ PRIMÁTI
NADČELEĎ	HOMINOIDEA
ČELEĎ	HOMINIDEA
ROD	HOMO (člověk)
DRUH	HOMO HABILIS, EREKTUS, SAPIENS

 

Proces hominizace a sapientace

• Dva souběžně se ovlivňující se procesy
• HOMINIZACE = polidštění (změna v tělesné stavbě)
  • Vytváření lidských znaků na základě změny způsobů života
• 1.  Změna v trupu
• • Dvojesovitě prohnutá páteř
  • Rozšíření a předozadní oploštění hrudníku
• 2. Změna na dolní končetině
• • Širší pánev
  • Silná a mírně prohnutá stehenní kost
  • Rozvoj hýžďových svalů
  • Větší diferenciace nohy (dvojitá nožní klenba, palec kratší a není v opozici, vyvinutí patního hrbolu)
• 3. Změna na horní končetině
• • Pohyblivý ramenní kloub – rotace
  • Ztráta lokomoční funkce
  • Zdokonalení uchopování
  • Palec v opozici – možnost vytváření špetky, jemný pohyb prstů
• 4. Změna na lebce
• • Mozkovna větší než obličejová část (zvětšení mozku)
  • podsunutí týlního otvoru a zvětšení klenutí lebky
  • Zkrácená čelist – parabolický zubní oblouk (jemnější chrup, špičáky úrovni)
  • Prominence (zvýraznění) nosu, vytvoření brady a zvětšení hrtanu/ rozvoj řeči

• SAPIENTACE = rozvinutí rozumových schopností
• Rozvoj nervové soustavy, funkcí mozku – myšlení, abstrakce, fantazie, tvůrčí schopnost, rozvoj psychiky a řeči

 

Nálezy rodu Homo na našem území

• 1. Neandrtálec
  • Jeskyně Šipka u Štramberku
  • Švédův stůl u Ochozí u Brna
  • Jeskyně Kůlna v Moravském krasu
• 2. Sapiens sapiens
  • Předmostí u Přerova
  • Dolní Věstonice
  • Pavlov
  • Mladecké jeskyně u Litovle

 

Vývoj člověka

1.  Australopiték

• Staří: před 4,1 – 1 mil. let
• Naleziště: Afrika
• Velikost: 120 – 140 cm, 35 – 45 kg
• Rod: Australopithecus
• Charakteristika:
  • Objem mozkovny cca 500
  • Mohutná dolní čelist bez bradového výběžku
  • Nadočnicové oblouky
  • Delší dolní končetiny
  • Palec na noze kratší (ale v opozici)
  • Chybí nožní klenba
• Způsob života:
  • Bipední pohyb (po dvou zadních končetinách)
  • Užívání primitivních nástrojů (kamenný sekáč)
• Prostředí: stepy
• Potrava: mršiny, sběrači (rostlinná potrava)
• Australopithecus afareusis, A. africanus, A. robustus, A. boisei

2. Homo habilis (zručný)

• Staří: před 2,5 – 1,5 mil. let
• Naleziště: Afrika
• Velikost: 120 – 140 cm, 30 – 50 kg
• Charakteristika:
  • Vzpřímená postava
  • Kapacita mozkovny 590 – 690
  • Široký obličej
  • Nadočnicové oblouky
  • Mohutná dolní čelist bez bradového výběžku
  • Dvojitá nožní klenba
• Způsob života:
  • Bipední pohyb
  • Žil v tlupách
  • Primitivní kamenné nástroje
• Prostředí: Stepi
• Potrava: všežravec, sběrač, lovec, mrchožrout

 

3. Homo erectus (vzpřímený)

• Staří: před 1,8 – 0,3 mil. let
• Naleziště: Afrika, Evropa, Asie
• Velikost: 150 – 170 cm, 40 – 70 kg
• Charakteristika:
  • Dokonale vzpřímená postava
  • Kapacita mozkovny 800 – 1 200
  • Robustní kostra
  • Nadočnicové oblouky
  • bez bradového výběžku, lidský chrup
• Způsob života:
  • Bipední pohyb
  • Tlupy, komunikace posunky a skřeky
  • Primitivní kamenné nástroje (pěstní klín)
  • vyráběl ze dřeva, kosti, kůže, používal oheň (neuměl ho ale rozdělat) – ochrana, úprava potravy
• Prostředí: jeskyně, jednoduchá obydlí
• Potrava: všežravec s převahou masa
• Homo erectus heidelbergensis, H. E. pecinsis (pekinensis)

 

4. Homo sapiens neanderthalensis (neandrtálec, slepá vývojová větev)

• Staří: před 100 000 – 35 000 let
• Naleziště: Německo – Neandetal u Düsseldorfu, Francie, Belgie, Španělsko, Slovensko, ČR
• Velikost: 155 – 160 cm
• Charakteristika:
  • Kapacita mozkovny 1 300 – 1 700
  • Robustní kostra
  • Velké nadočnicové oblouky
  • bez bradového výběžku (nepatrný)
  • mohutné svalstvo, silné nohy
• Způsob života:
  • Velké rodiny
  • Oblečení
  • Uměl rozdělat oheň
  • vyráběl nástroje
  • počátky kultovního života – ustálené zvyky (pohřbívání mrtvých, péče o nemocné)
• Prostředí: jeskyně, skalní převisy
• Potrava: všežravec, masitá strava (lov zvířat) – vyráběl pasti, schopnost spolupráce

 

5. Homo sapiens sapiens (rozumný/předvěký/dnešního typu)

• Staří: před 80 000 – 40 000 let
• Naleziště: celý svět
• Velikost: 160 – 170 cm
• Charakteristika:
  • Vzpřímená postava
  • Mozkovna větší než obličejová část
  • Kapacita mozkovny 1 350 – 1 450
  • Nepatrné oblouky
  • Úzký nos
  • Bradový výběžek
• Způsob života:
  • Skupiny
  • Rozdělat oheň
  • Vyráběl nástroje
  • Řeč
  • Abstraktní myšlení, malby, sošky (jeskynní malby v Lascaux a Altamiře)
• Prostředí: sídliště – chatrče, stany
• Potrava: masitá strava

 

Lidská plemena

• Plemeno, neboli rasa, je skupina lidí, jejíž příslušníci mají některé podobné nebo shodné společné tělesné vlastnosti a znaky, které se vytvořili během dlouhého vývoje u určitých geografických podmínkách
• Klasifikace plemen je založena především na pigmentaci kůže a morfologii vlasů

 

1. Europoidní (bílá rasa)

• Vznik v Evropě
• Málo pigmentu (světlá pleť)
• Vlnité až kadeřavé vlasy
• Úzký až střední obličej
• Úzký nos a rty
• Širší pánev

 

2. Mongoloidní (žlutá rasa)

• Vznik v Asii
• Rovné, hrubší tmavé vlasy
• Žlutá pleť
• Ploché čelo, široký obličej
• Vystouplé lícní kosti
• Epikantus = řasa, která přerůstá oční víčko – tvoří dojem šikmého oka
• Menší postava
• Řídké ochlupení

 

3. Negroidní (černá rasa)

• Vznik v Africe
• Kudrnaté vlasy
• Tmavá kůže, největší pigmentace
• Široký obličej a nos
• Masité rty
• Malá brada
• Úzké a dlouhé končetiny