Nahosemenné rostliny – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

biologie

 

Otázka: Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)

Předmět: Biologie

Přidal(a): Jitka

 

Základní informace a vědecká klasifikace

  • Gymnospermae, cca 800 druhů
  • Říše –  rostliny, Podříše – cévnaté rostliny, Oddělení  – nahosemenné
  • Podřazené taxony – cykasy, jinany, jehličnany

 

Základní charakteristika

  • Vyvinuly se v mladších prvohorách, jako blízké příbuzné kapradin. Jejich výtrusnice vznikají na přeměněných listech.

 

Mezi hlavní znaky těchto rostlin patří:

  • 1) vajíčka nejsou dokonale chráněna, ty vyrůstají volně a plodolistech (ne v pestíku) a dozrávají v semena
  • 2) absence květních obalů i blizny – k opylení dochází větrem přímo na nahé vajíčko
  • 3) stavba vodivých pletiv – zpravidla jen tracheidy (cévice – vývojově starší a méně dokonalý typ  cévního systému rostlin)
  • 4) samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené samčí (mikrosporofyly) a samičí (makrosporofyly) šišticovité útvary
  • 5) v mikrosporofylech se tvoří pylová zrna, v makrosporofylech jsou v semeníku uložena nahá vajíčka, která volně leží na plodolistech a dozrávají v semena
  • 6) pro podepření semenných šupin jsou zde podpůrné šupiny, které srůstají

 

Význam nahosemenných rostlin

  • Zpevňují půdu, zadržují vodu, fotosyntetická funkce, topivo, výroba nábytku.

 

ODDĚLENÍ CYKASY

  • Cykasy jsou dřeviny většinou stromového vzrůstu, obvykle se zpeřenými listy, nahloučenými na vrcholu kmene. Kmen je nevětvený. Patří mezi nejstarší organismy na světě.
  • Nejprimitivnější recentní, semenné rostliny. Pomalu rostoucí.
  • Rozšířeny v tropech a subtropech, krajích od Madagaskaru po Japonsko. Často se pěstují ve sklenících.

 

ODDĚLENÍ JINANY

  • Dvoudomé stromy s plochými dlanitými listy, s typicky vějířovitou žilnatinou.
  • Vznikaly v karbonu, vyvíjely se v druhohorách a ve třetihorách většina jinanů vymřela.
  • Vajíčka nevyrůstají na plochých šupinách, ale po dvou na tenkých stopkách.

 

Jinan dvoulaločný

  • Jediný žijící druh, opadavý dvoudomý strom s plochými dvoulaločnatými listy, s vidličnatou žilnatinou, na výrazných brachyblastech (zkrácená větvička, která může nést listy nebo květy).
  • Vajíčka jsou na dlouhých stopkách, k opylení dochází větrem.
  • Velká kulovitá semena připomínají peckovici, po opadu žloutnou a odporně páchnou.
  • Přirozeně se tento strom vyskytuje v jihovýchodní Číně, pěstuje se pro léčivé látky v listech, které mají vliv na poruchy krevního oběhu a paměť.
  • V ČR jako okrasná dřevina v parcích.

 

ODDĚLENÍ JEHLIČNANY

  • Jedná se o většinou stálezelené dřeviny stromovitého vzrůstu, vzácně keře. Mají jehlicovité nebo šupinovité listy (silná epidermis s kutikulou, průduchy ponořené pod úroveň okolních pletiv – přizpůsobení ke snížení ztrát vody transpirací – mohou tak růst v suchých a chladných oblastech)
  • Většina jehličnanů má pryskyřičné kanálky. Pryskyřice neboli smůla má význam při zacelení rány. Získává se z ní terpentýn a kalafuna, má antibakteriální účinky – součást balzamovacích směsí.

 

Životní cyklus jehličnanů

Tyčinky i semenné šupiny jsou uspořádány v jednopohlavních šišticích, ploché semenné šupiny nesou obvykle 2 vajíčka. V samčích šišticích je velké množství pylu, který se přenáší větrem (často mají vzdušné váčky.  Opylení – pylová zrna na kapku tekutiny na klovém otvoru zralého vajíčka. Vysycháním tekutiny jsou vtahována dovnitř vajíčka – zde klíčí v pylovou láčku – dvě neobrvené spermatické buňky – jedna splývá s vaječnou buňkou za vzniku diploidního embrya a druhá zaniká. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, leží volně na semenné šupině, zárodek je obklopen haploidním živným pletivem (endospermem), mívá různý počet děloh (2-14). Semena jsou zpravidla křídlatá, rozšiřována větrem. Samičí šištice dozrávají v šišky, obvykle dřevnatější. V době zralosti se rozevírají a semena vypadávají ven. Celé šišky opadávají. Jedle nebo cedr – šišky se rozpadají již na stromě.

Doba mezi opylením a oplozením může být např. u borovice až 15 měsíců.

 

Zástupci

  • Smrk ztepilý – náš nejrozšířenější jehličnan, jehlice jednotlivě na větvích, nerozpadavé válcovité šišky, u nás původní jen ve vyšších horských polohách
  • Jedle bělokorá – ploché, na konci vykrojené jehlice uspořádané ve dvou řadách, vzpřímené rozpadavé šišky, ve středověku byla dominantní dřevinou našich lesů, dnes jen příměs horských smíšených lesů (jedlobučiny)
  • Borovice lesní – statný strom, jehlice po dvou na brachyblastech, často roste v půdách chudých na živiny, často na skalách.
  • Borovice kleč – keřový vzrůst, nad horní hranicí lesa.
  • Modřín opadavý – světlomilná rychle rostoucí dřevina, opadavé listy ve svazečcích (30-50) na brachyblastech. Kvalitní dřevo používané v nábytkářství a stavebnictví…na modřínových pilotech stojí např. Benátky.
  • Jalovec obecný – dvoudomý keř, pichlavé jehlice, roste na pastvinách a okrajích světlých lesů. Má tmavě modré dužnaté šištice – koření, dochucení lihovin (borovička)
  • Tis červený – nemá pryskyřičné kanálky, roste pomalu, původní stanoviště – suťové lesy – dnes jen vzácně. Pružné dřevo.  Semena obalena červeným míškem rozšiřují ptáci. Celá rostlina (kromě míčku) je jedovatá!  Alkaloid taxin. Jedovatý extrakt z tisu se mazal na hroty šípů a bodných zbraní. Po požití semen nebo jehličí je třeba ihned zavolat lékařskou pomoc.

 

U nás nepůvodní jehličnany

  • Borovice vejmutovka – ze Severní Ameriky, jehlice po pěti
  • Smrk pichlavý – často vysazen v parcích jako „stříbrný smrk“, Severní Amerika
  • Borovice černá – ze Středomoří, suché vápencové skály, jehlice po dvou
  • Zerav západní – thuje – v parcích a hřbitovech, severoamerický


Další podobné materiály na webu: