Otázka: Molekulární základy dědičnosti
Předmět: Biologie
Přidal(a): GeneThad
Stavba nukleových kyselin, stavba chromozomu, proteosyntéza (replikace, transkripce, translace), mutace, GMO
- Genetika:
- věda o dědičnosti a proměnlivosti živých organismů
- genus = rod
- Dědičnost:
- schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky
- Proměnlivost:
- schopnost měnit geny (znaky) organismu vlivem vnějšího prostředí (umožňuje adaptaci organismu na určité prostředí)
- Johan Gregor Mendel
- základní pravidla dědičnosti objevil Johan Gregor Mendel (1822 – 1884)
- křížení dvou odrůd hrachu setého – navzájem se lišily v jednom znaku
- Watson, Crick, Wilkins
- zakladatelé molekulární genetiky – 1853
- Nukleové kyseliny:
- makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí genetickou informaci (nesou informaci pro průběh všech životních procesů)
- sacharidové jednotky
- D-ribóza (RNA)
- 2-deoxy-D-ribóza (DNA)
- stavebními jednotkami NA jsou nukleotidy:
- stavba:
- dusíkaté báze:
purinové báze: Adenin, Guanin, pyrimidinové báze: Cytosin, Thymin (DNA)
purinové báze: A, G, pyrimidinové báze: C, Uracyl (RNA) - zbytek kyseliny fosforečné
- cukr
- dusíkaté báze:
- stavba:
- jednotlivé nukleotidy jsou spojeny prostřednictvím fosfátů do polynukleotidového řetězce (pořadí nukleotidů v řetězci – tzv. primární struktura má zásadní význam pro přenos genetické informace)
- molekula DNA je tvořena dvěma polynukleotidovými řetězci, které se spolu stáčejí jako pravotočivá šroubovice (double helix) – obě vlákna jsou navzájem poutána vodíkovými vazbami mezi bázemi
- DNA
- z prostorových důvodů se vodíkové vazby tvoří pouze mezi určitými (komplementárními) bázemi – jev se označuje jako komplementarita bází (ta je podstatou genetického kódování)
- mezi A-T jsou 2H-můstky
- mezi C-G jsou 3H-můstky
- RNA
- molekuly RNA jsou tvořeny (až na určité výjimky) jedním polynukleotidovým řetězcem
- ribozomální rRNA = stavební složka ribozomů
- mediátorová (messenger) mRNA = zprostředkovává přenos genetické informace z DNA na bílkoviny
- transferová tRNA = přenášejí aktivované AMK při proteosyntéze z cytoplazmy do místa proteosyntézy (na ribozom)
- Chromozom:
- pentlicovité útvary vznikající v eukaryotních buňkách při jaderném dělení
- Mikrostavba:
- nukleosomy
- Základní stavební jednotkou chromosomu
- útvar tvořený 8 histony (Histony jsou specifické bílkoviny, které tvoří komplex s DNA), které jsou omotány zhruba 146 páry bazí molekuly DNA
- Spiralizací těchto nukleosomů vznikajíchromatinová vlákna a další spiralizací těchto vláken vznikají již celé chromosomy
- Makrostavba:
- dvě ramena, mezi nimiž je ztenčená oblast (zaškrcení) – centromera
- Koncová část ramének se potom označuje jako telomera
- Raménka nemusí být stejně dlouhá – potom na chromosomu rozlišujeme krátké raménko (p raménko) a dlouhé raménko (q raménko)
- nukleosomy
- z prostorových důvodů se vodíkové vazby tvoří pouze mezi určitými (komplementárními) bázemi – jev se označuje jako komplementarita bází (ta je podstatou genetického kódování)
- dělení dle uložení centromery :
- Telocentrické (pouze s 1 raménkem)
- Metacentrické (se stejně dlouhými raménky)
- Submetacentrické(jedno raménko je mírně kratší)
- Akrocentrické (jedno raménko je znatelně kratší)
- Karyotyp:
- Tvar a velikost chromosomů, stejně jako umístění centromery, jsou poměrně charakteristické a konstantní druhové znaky.
- člověk – 23 párů chromosomů
- žížala – 18 párů
- pes – 39 párů
- Autozomy a monozomy
- somatické (autozomy)
- tvoří homologní (shodné) páry a jejich přítomnost není specifická pro určité pohlaví
- pohlavní (gonozomy)
- určují pohlaví jedince a jsou heterologní (liší se svou stavbou).
- u člověka nacházíme 22 párů autozomů a 1 pár gonozomů – přičemž pohlavní chromozomy označujeme písmenyX a Y
- somatické (autozomy)
- Proteosyntéza:
- = syntéza bílkovin
- základní proces, jímž se informace obsažená v DNA převádí do podoby konkrétního znaku
- Tvar a velikost chromosomů, stejně jako umístění centromery, jsou poměrně charakteristické a konstantní druhové znaky.
- replikace
- =samozdvojení
- Při replikaci vznikají z 1 molekuly DNA 2 strukturně shodné molekuly dceřiné
- Dochází k rozvinutí a uvolnění jednotlivých řetězů dvoušroubovice DNA (zanikají vodíkové vazby mezi bázemi nukleotidových párů)
- Polynukleotidové řetězce slouží jako vzory(matrice),ke kterým se na základě komplementarity přiřazují volné nukleotidy (např. k nukleotidu ,který obsahuje adenin se přiřazuje nukleotid s thyminem apod.)
- Jednotlivé nukleotidy se mezi sebou spojují vazbami a vytvoří nový polynukleotidový řetězec,jehož pořadí nukleotidů je komplementárně určeno pořadí nukleotidů v matricovém řetězci
- z původní molekuly DNA vznikají dvě dvouřetězcové dceřiné molekuly ve které jeden řetězec pochází z původní mateřské molekuly DNA a druhý je nově vytvořený.
- transkripce
- = přepis genu
- první fáze proteosyntézy
- v místě uložení příslušné genetické informace se obě vlákna dočasně od sebe uvolní (působením RNA-polymerázy), aby jedno z nich posloužilo jako matrice (vzor), kníž se podle komplementarity bází vytváří molekula mRNA
- hotové vlákno mRNA se z matrice DNA uvolní, vycestuje z jádra a připojí se k ribozomu
- translace
- = překlad genu
- překlad z pořadí nukelotidů mRNA do pořadí aminokyselin v polypeptidickém řetězci, tzn. do primární struktury polypeptidu
- na kodóny mRNA se při průchodu ribozómem navazují svými antikodóny molekuly tRNA, nesoucí na opačném konci jednotlivé aminokyseliny
- vzniknou peptidické vazby mezi amonikyselinami, zaniknou vazby mezi kodony a antikodony a molekuly tRNA se uvolní do cytoplazmy
- na ribozomech (v cytoplazmě) vzniká polypeptidický řetězec s primární strukturou mRNA
- Komplementární vazby jsou mezi mRNA a tRNA
- Mutace:
- = procesy, při kterých se mění počet alel nebo vznikají alely nové – mění se kvalita i kvantita genů
- Genové mutace:
- zasahují a mění jednotlivé geny
- molekulární podstata
- mohou být způsobovány:
- ztrátou jednoho páru nukleotidů
- zařazením nadpočetného páru nukleotidů
- záměnou fyziologického nukleotidu nefyziologickým
- Chromozomové mutace:
- nemění samotné geny, ale mění strukturu chromozomů
- jejich vznik předpokládá zlom chromozomu na jednom nebo více místech
- patří mezi ně:
- Delece: ztráta jednoho nebo více nukleotidových párů
- Inzerce(adice): zařazení nadbytečného nukleotidového páru
- Substituce: nahrazení určitého nukleotidového páru jiným párem nukleotidů
- Amplifikace:zmnožení určitého nukleotidu nebo znásobení skupiny nukleotidů. jde v podstatě o zvláští případ inzerce
- deficience (ztráta koncové části chromozomu)
- duplikace (zdvojení částí chromozomu)
- inverze (převrácení úseku chromozomu)
- translokace (přemístění částí chromozomu na chromozom jiný)
- fragmentace (rozpad chromozomu na více částí)
- Genomové mutace:
- mění počet chromozomů v buňce
- polyploidie:
- dochází ke znásobení jednoduché sady chromozomů
- 3n triploidie
4n tetraploidie apod.
- aneuploidie:
- zvýšení nebo snížení počtu určitých chromozomů
- 2n + 1 trisomie
2n – 1 monosomie
- Z hlediska vzniku rozlišujeme:
- Spontánní mutace:
- dochází k nim bez jakéhokoliv vnějšího vlivu (např. zařazením chybného nukleotidu při replikaci DNA)
- výskyt velmi nízký
- Indukované mutace:
- vyvolané přímým či nepřímým vlivem mutagenů
- mutageny:
- všechny faktory, jejichž vlivem dochází ke zvýšení frekvence mutací
- schopnost způsobit poškození DNA se nazývá : mutagenita (genotoxicita)
- fyzikální mutageny:
- záření (UV – záření a ionizující záření
- chemické mutageny:
- chemicky modifikují složky DNA a v některých případech se přímo vážou na báze jednotlivých nukleotidů
- biologické mutageny
- především viry
- virová DNA se za určitých podmínek může začlenit do genomu hostitelské buňky a přerušit tak některý z jejích genů
- GMO:
- =geneticky modifikované organismy
- do jejich genomu byly metodami genového inženýrství začleněny geny z jiných organismů
- transgenoze = proces vložení cizího genu
- geneticky upravené organismy = transgenní
- např.: transgenní rostliny s vyšší odolností vůči mrazu, škůdcům nebo herbicidům
- plodiny některých GM rostlin mají zvýšený obsah vitamínů nebo delší skladovatelnost
- např. : transgenní zvířata – praskem s nižším obsahem tuků v mase, ovce, jejichž vlna má pro další zpracování vhodnější chemické složení, nebo ryby, které lépe snášejí výkyvy teploty vody
- Spontánní mutace: