Mnohobuněční živočichové – otázka z biologie

 

   Otázka: Mnohobuněční živočichové

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): miria

 

 

 

 

Triblastica : prvoústí : ploštěnci, hlísti měkkýši : stavba těla, rozmonžování, systém, způsob života, význam, srovnávání jednotlivých skupin 

 

Triblastika :

a)      ektoderm

b)      entoderm

c)      mezoderm – produkuje drobné mezenchymatické buňky

 

Prvoústí ( protostomia ) :

 

Schizocoela – vyplňuje prostory mezi vnitřními orgány

 

Kmen : PLOŠTĚNCI ( PLATHELMINTES )

 

Charakteristika :

a)      Bilaterální ( dvoustranná ) tělní souměrnost

b)      Tři zárodečné listy

c)      Schizocelní tělní dutina

 

Základní znaky :

–          2 velké přísavky

 

a)      stavba těla : dorzoventrálně zploštělé

b)      povrch těla – primárně obrvená pokožka

c)      opěrná soustava :

d)     svalová soustava – kožně svalový vak → vrstva svalů (příčné, podélné a šikmé)

e)      cévní soustava :

f)       dýchací soustava :

g)      trávicí soustava – není průchodná, podobá se láčce

– plaménkové buňky – uvnitř „bičíky“ – nasává vodu výběžky → kmitáním bičíků posouvá vodu → vzniká tlak → přesun potravy

h)      vylučovací soustava – protonefridie se základní jednotkou plaménkovou buňkou

i)        nervová soustava – provazcovitá s nadhltanovým gangliem (bez tělních uzlin)

–                   kolem hltanu se tvoří prstenec → vycházející pruhy spojené

 

j)        smysly :

k)      pohlavní soustava – velmi složitá s množstvím přídatných žláz

–          většinou hermafrodite

 

Systém :

 

Kmen                                                 Třída                                                  Řád

 

Ploštěnci (Plathelmintes )                  ploštěnky ( Turbularia )                      větevnatostřevné                                             rovnostřevné

bezstřevné

 

jednorodí ( Monogenea )

motolice ( Trematoda )

tasemnice ( Cestoda )                        kruhovky

štěrbinovky

 

Třída : PLOŠTĚNKY ( TURBELLARIA )

–          volně žijící draví ploštěnci

–          sladké i slané vody (popř. vlhká půda)

Stavba těla :

a)      základní stavba těla :

–          primárně obrvená pokožka s hlenovými buňkami na povrchu těla (pohyb)

–          mohutná svalovina

–          trávicí soustava – hltan (často vychlípený mimo tělo) → střevo,ústní otvor – na břišní staně těla ( ústní otvor + vyvrhovací – jeden )

–          jednoduchá očka

–          obrovská regenerační schopnost ( díky jednoduché nervové soustavě a orgánům)

b)      rozmnožovací soustava :

a)      nepohlavní rozmnožování – příčné dělení ) řetěz i několika jedinců )

b)      pohlavní rozmnožování – kladení vajíček do kokonů

 

vývoj : a) přímý : sladkovodní ploštěnky

b) nepřímý : Mullerova larva

 

Schopnost regenerace : schopnost zacelovat rány, nahrazovat odňaté části těla ( příď i záď ), nadbytečné části ( dvojí příď nebo záď …. ), změny polarity ……

 

Výskyt, ekologie ploštěnek – bioindikátory prostředí

 

Zástupci :        1) ploštěnka kalužní – tupý tvar hlavy a oči

2) ploštěnka mléčná – neparazitický druh

– vyvinutá svalová soustava (pohyb po souši)

– v přídi vyvinuty oči – miskovité, čichové laloky

3) ploštěnka potoční – potřebuje zcela čistou vodu (bioindikátor)

4) ploštěnka tmavá – vzácný

 

Třída : JEDNORODÍ ( MONOGENEA ) – žábrohlísti

 

Stavba těla : ektoparaziti na studenokrevných živočiších – na kůži, žábrách, rybím plůdku ….

a)      základní stavba těla :

haptor ( přichycovací disk )  mají dospělí jedinci ( obsahuje háčky ) – na zádi , přísavku u ústního otvoru:

 

b)      rozmnožování : hermafroditi

vývoj přímý , nestřídají hostitele

 

Výskyt : ektoparazité

 

Zástupci : žábrohlíst dvojitý : mladí jedinci : na břiše: přísavka

břišní přísavka srůstá s hřbetním výrustkem druhého jedince

 

na kaprech – při přemnožení ohrožení chovu

 

Třída : MOTOLICE  ( TREMATODA )

–          striktně parazitický způsob života

 

Stavba těla :

a)      základní stavba těla : nečlánkované tělo

–     kutikula

–          nemají brvy na povrchu těla

–          jednoduchá svalová i smyslová soustava

–          2 přísavky ( ústní a břišní)

–          trávicí soustava : ústní otvor – hltan -dvě slepě končící větve střeva

–          vylučování pomoci protonefridii

–          anaerobní dýchání (rozklad glukózy bez přístupu kyslíku)

b)      pohlavní soustava :

–          proterandrický typ

→ aby jedinec neoplodnil sám sebe

–          složitý ontogenetický vývoj

→ několik typu larev

 

Rozmnožování :

 

Vývojový cyklus motolic ( popis motolice jaterní )

1)      dospělá motolice parazituje na játrech ovcí a skotu

2)      rozmnožení → vajíčko se dostává ven s exkrementy

3)      ve vodním prostředí se vyvine larva (obrvená): dostane se do plášťové dutny plovatky malé – zde se mění na sporocystu

→ parazituje v plovatce malé (množí se)

→ vyvíjí se redie (obsahuje základy dalších larev – tzv. cerkárií)

4)      cerkarie se dostává na vodní rostliny → dobytek sní rostlinu

5)      krvi putuje do jater

Miracidium – obrvená pohyblivá larva, která vzniká z vajíčka

Redie – protáhle vakovitá larva vzniká v hepatopankreasu plže ( u motolice jaterní – bahnatka malá )

Cerkárie – pohyblivá larva s přísavkami; mají ocásek → přichycují se na trávu

– záněty jater, destrukce močovodů

Zástupci :

1)      motolice jaterní

2)      motolice kopinatá – podobný cyklus jako u motolice jaterní ( 2. mezihostitel – mravenec)

3)      motolice podivná – larva parazituje v jantarce (plž) → nacpe se jí do tykadel a ovlivňuje její chování → ptáci sezobnou

4)      krevničky – gonochoristé (sameček si vozí samičku v žlábku → páření)

  1. krevnička močová (schistozoma) – vajíčka se dostávají do močového měchýře→ rozrušují močovou sliznici → s krvi jdou ven → vznik larev, které se zavrtávají pod kůži

mezihostitel : okružák plosky

onemocnění :– bilharióza ( okolí tropů a subtropů)

  1. krevnička jaterní – patogenní útvary na játrech

 

Třída : TASEMNICE ( CESTODA )

–          endoparazité, hermafrodite

–          anaerobní dýchání

Stavba těla :

a)      základní stavba těla :

–     redukce smyslové soustavy

–          zcela zredukována svalová a trávicí soustava

→ příjem živin osmoticky pokožkou

–          kruhovité přísavky ( některé mají i háčky)

b)      povrch těla : pevná kutikula, jednovrstevná pokožka

c)      rozdělení těla:

1)      hlavička (scolex) – přichycovací orgány přísavky + rostelum – věnec háčků)

– slouží k uchycení a obsahuje malou hlavovou uzlinu, ze které vedou postranní provazce

2)      vlastní trup – článkovaný ( někdy i několik tisíc)

– poslední články obsahují pouze vajíčka

proglotidy – články

– krček – není článkovaný

– každá článek obsahuje oba typy pohlavní soustavy

– po stranách článků – soustava vylučovací

 

d)     pohlavní soustava

– každý tělní článek obs. samčí i samičí pohlavní org., proterandričtí hermaf.

 

Rozmnožování :

–          oplození vnitřní mezi dvěma jedinci mezi mladšími (samčími) a staršími (samičími) články téhož jedince; vývin nepřímý

 

Vývojový cyklus tasemnice bezbranné :

1)      prase sežere články s potravou

2)      v těle prasete se vyvíjí larva ( onkosféra )→ putuje krví do svalů, kde se zapouzdří jako boubel ( larvocysta )( kruhovitý útvar dovnitř hlavička)

3)      špatná tepelná úprava masa → larva se přichytí ve střevě a dorůstá

 

Onkosféra – larva,která je pozřena mezihostitelem

Larvocysta – nedospělé stádium na svalovině mezihostitele

Boubel – dochází k mnohonásobnému rozdělení „hlaviček“ a nepohlavně tak vznikají noví jedinci → uchytí se ve svalech

– boubel je pozřena hostitelem a putuje do žaludku → ve střevech se hlavička vychlípí → přichytí se na střeva a dorůstá

 

Zástupci :

1)      tasemnice bezbranná – nejčastěji v žaludku přežvýkavců (bifteky atd.)

2)      tasemnice dlouhočlenná(10 m) – boubel je naplněný bílou tekutinou

→ často se usazuje v mozku

3)      škulovec široký (až 12m) – syrové rybí maso

→ mezihostitelem je buchanka ( potrava ryb v přímořských oblastech)

4)      měchožil zhoubný (echinokok)  – boubel tvoří v plícní tkání velké útvary (45cm) → vaky s tekutinou s velkým množstvím hlaviček

 

Kmen : PÁSNICE ( NEMERTINI )

–          převážně v mořích

–          od několika mm do cca  30m

–          převážně draví jedinci

Základní znaky kmene :

–          obrvené tělo

–          protonefridie

–          schizocel

–          zřetelná ganglia nervové soustavy v hlavové části

–          uzavřená cévní soustava ( hřbetní a 2 postraní cévy)

–          trávicí soustava je průchodná ( anální otvor)

–          mají vymrštitelný chobot s jedovým ostnem

–          gonochoristi → vývoj probíhá přes obrvenou larvu nebo bez ní

 

Zástupci :

1)      pásemnička sladkovodní

 

Pseudocoela :

–          tělní dutina je vyplněna tekutinou obsahující živiny a metabolity

–          prvoústí

 

Kmen : HLÍSTICE ( NEMATODA )

 

Charakteristika :

a)      uniformní „ červovitý“ tvar

b)      bílkovinná kutikula – je pružná a v průběhu růstu se svléká

c)      rohovité papilární čelisti

d)     vylučovací orgány be formě postranních lišt

 

Stavba těla :

 

a)      základní stavba těla – tři zárodečné listy, nepravá tělní dutina pseudocoel, tělo protáhlé, nečlánkované, k oběma koncům zúžené

b)      povrch těla – jednovrstevná pokožka, u parazitů vytváří syncytium[1] a produkuje silnou kutikulu (ochrana před účinky trávicích enzymů)

c)      opěrná soustava : parenchym v těle

d)     svalová soustava – svaly jsou uspořádané do kožně svalového vaku ( pouze podélné)

→ nejsou schopny periskaltiky

e)      cévní soustava – chybí

f)       dýchací soustava –  není vyvinuta, dýchají celým povrchem těla; endoparaziti   anaerobní dýchání

g)      trávicí soustavatrávicí trubice procházející pseudocoelem (vyvinutý ústní a řitní otvor, kutikulární zuby, svalnatý hltan, jícen, rovné střevo, řitní otvor

h)      vylučovací soustava – protonefridie, pár jednobuněčných postranních lišt s vnitrobuněčným kanálkem,

i)        nervová soustava – gangliová nervová soustava provazcovitého typu – párová mozková zauzlina a nervové pruhy

j)        smyslová soustava : hmatové orgány

k)      pohlavní soustavavětšinou gonochoristi, častý pohlavní dimorfismus, vývin přímý i nepřímý

– častý pohlavní dimorfizmus

 

Rozmnožování :

– skoro výhradně pohlavní s přímým ontogenetickým vývojem ( bz odlišné larvy)

 

Výskyt

–          ve vodě ( sladká i slaná)

–          velké množství obývá i půdu a tvoří významnou složku společenstev organismů

–          volně žijící druhy se živí bakteriemi, detritem a drobnými mnohobuněčnými živočichy

–          řada druhů napadá rostliny

 

Zástupci ( s jejich vývojovými cykly )

1)      roup dětský – vajíčka se dostanou do trávicí trubice → nedospělí jedinci dospívají v tlustém střevě → samička klade vajíčka kolem konečníku → mohou se dostat za nehty (svědění) → nemyté ruce – zpět s potravou jdou do těla

– často u dětí

– autoinfekce

2)      škrkavka dětská – vajíčko → střevo→ mladá škrkavka se provrtává do cév a krvi putuje po celém těle → plíce, kde se provrtává do plícních sklípků → vykašlávání → ústní dutina → polykání → zpět střevo

– přenos – zelenina a ovoce (popř. lesní plody)

3)      škrkavka koňská – parazituje u dobytka

4)      háďata – parazitují na člověku (tropy, subtropy)

  1. hádě střevní

5)      háďátka – parazitují na rostlinách

  1. háďátko řepné
  2. háďátko octové –  v kyselých nálevech

 

6)      vlasovci

  1. vlasovec mízní – může být přenášen hmyzem

– usazuje se v mízních uzlinách a ucpává je

elefantiáza

– postižená končetina dorůstá obrovských rozměrů

– tropy / subtropy

  1. vlasovec oční – parazituje mezi spojivkou a bělmem

→ záněty až slepota

  1. měchovec lidský – ve střevech

→ průjmy a anemie

– tropy / subtropy

– kutikulární zuby

  1. svalovec stočený – tvar klubíčka

– parazituje ve svalech hlodavců a šelem

→ svalová únava a horečky

– po pozření léků umírá, ale zůstává ve svalech

            → bolestivost svalů a únava

trichinelóza

  1. vlasovec medinský – podkožní parazit (až 1m)

– samičky zapouzdřené v boulích, které putují celým tělem

– při styku s vodou samička klade vajíčka

→ jediný okamžik pro vytažení parazita

– ve znaku lékařů

 

Coelomata : tvoří pravou tělní dutinu

 

Kmen : MĚKKÝŠI ( MOLUSCA )

 

Charakterika :

 

 

Systém :

 

Kmen                          Třída :                                                Podtřída :

 

MĚKKÝŠI                 Červovci ( Aplacophora )

Chroustnatky ( Polyplacophora )

Plži (Gastropoda )                              předožábří

Zadožábří

plicnatí

Mlži ( Bivalvia )

Hlavonožci ( Cephalopoda )              čtyřžábří

Dvojžábří

 

 

Stavba těla :

 

a)      základní stavba – měkké nečlánkované tělo

– radula

– schránka

rozdělení :       1) hlava – smyslové centrum

2) noha – soustředěna většina svalstva

3) útrobní vak – v něm jsou soustředěny všechny orgány

b)      povrch tělapokožka – řasinkový epitel s množstvím hlenových žláz;

– na vnější straně pláště vylučuje pokožka skořápku tvořenou třemi vrstvami

-schránka je buď jednoduchá = ulita plžů n. dvouchlopňová = lastury mlžů; může i chybět

-schránka je trvalá, roste s živočichem

3 vrstvy

a) konchiolin : organická látka bílkovinné povahy

b) kalcit : modifiakce uhličitan vápenatý

c) aragonit : vnitřní vrstva

c)      opěrná soustava  – exoskelet ( kostra)

d)     svalová soustavahladké pohybové svalstvo (většina soustředěna do nohy); vlnovité    smršťování svalů za pomocí slizu;

– svaly uzavírající lastury; zatahovače nohy, případně hlavy

e)      cévní soustavaotevřená, srdce (1 komora, 1-4 předsíně) je uloženo v osrdečníku,

v krvi (=hemolymfa) je krevní barvivo hemocyanin, řidčeji hemoglobin

f)       dýchací soustavažábry (uloženy v plášťové dutině, mohou být různě modifikované),

plicní vak = plíce (různě upravená část plášťové dutiny)

g)      trávicí soustavatrubicovitá; ústní otvor, ústní dutina (chitinózní jazyková páska = radula –    rozmělňování potravy),

– slinné žlázy, hltan, jícen (u některých rozšířen ve vole), žaludek – svalnatá a žláznatá část (ústí sem hepatopankreas –  slinivkojaterní trávicí žláza), tenké střevo, konečník, řitní otvor (ústí do plášťové dutiny)

h)      vylučovací soustava – vylučují metanefridiemi (jejich obrvená nálevka se otevírá do osrdečníkové dutiny a odvodné kanálky ústí v plášťové dutině)

i)        nervová soustava – gangliová nervová soustava (uzlinová) – velké párové vzájemně propojené   zauzliny

j)        smyslypárové oči (miskovité, váčkovité n. komorové); statocysty (v přední části nohy); chemoreceptory = osfadia (v plášťové dutině vodních měkkýšů – registrují kvalitu vody); hmat (tykadla, pokožka nohy)

k)      pohlavní soustavagonochoristi nebo hermafroditi; gonády stí do plášťové dutiny/na povrch těla

 

Rozmnožování :

– u hermafroditů výměna spermií; oplození vnitřní, vajíčka kladena ve shlucích v rosolovitém

n. blanitém obalu; vývin přímý i nepřímý

 

Třída : ČERVOVCI

 

Základní  znaky :

–          červovitě protáhlé tělo bez zjevné schránky (pouze drobné ostny v kutikule)

–          živí se detritem nebo mikroorganismy na dně moří (popř. predátoři)

–          vodní prostředí,písek,bahno

–          rostlinná potrava

 

Třída : CHROUSTNATKY

 

Základní znaky :

–          shora zploštělé tělo kryté na hřbetě 8 destiček ( pohyblivě spojené )

–          řada orgánů je vyvinutá ve více párech ( metanefridie, žábra)

–          radula- chitinozní zoubky

–          dýchání žábrami

–          žijí n skalách v moři (příbojové zóny) → během odlivu na suchu

u hermafroditů výměna spermií; oplození vnitřní, vajíčka kladena ve shlucích v rosolovitém

n. blanitém obalu; vývin přímý i nepřímý

–          živí se mikroorganismy na skalách

 

Zástupci : Chroustnatka středomořská

 

Třída : PLŽI ( GASTROPODA )

 

Základní znaky :

–          hlava – dobře odlišená; nese smyslové orgány

–          noha – zřetelně vyvinutá chodidlová část

→ slizové pokožkové žlázy

–          útrobní vak

–          stočená schránka

–          nervová soustava – 5 párů ganglií

–          pohárkové oči

 

a)      stavba těla : ( ulita )

1)      konchiolinová vrstva – látka organického původu

→ ochranná f-ce

2)      kalcitová vrstva –

3)      organitová vrstva = perleťová

b)      povrch těla – plášť tvoří kožní záhyby → produkují schránku

c)      dýchací soustava :  předožábří – žábra se nachází před srdcem

– překřížení nervů

zadožábří – žábra jsou za srdcem

plicnatí – žábra jsou za srdcem

 

d)     pohlavní soustava – většinou hermafrodite

–          dozrávají nejdříve spermie

–          vývod pohlavních orgánu na boční straně těla hned za hlavovou části

–          šípový vak – obsahuje ostré tělísko, které při páření zabodne do těla partnera

–          po páření – spermie uchovávaný ve vaku až do dozrání vaječníků

–          vývoj nepřímý → veliger (brvy) → dospělý jedinec

 

veliger – larva

 

Zástupci :

A)    předožábří  – ulitu mají s víčkem

– žábra mají před srdcem

– oči mají na bázi tykadel

1) ušeň mořská – z ulity výroba perleti ( má dírky na boku)

2) děrnatka řecká – zredukovaná ulita → nemůže se schovat

3) bahenka živorodka – zadržuje vajíčko pod ulitou až do    vylíhnutí

4) křídlatec – skáče na mořském dně (hl. Karibik)

5) zavinutec tygrovaný

6) zavinutec penízkový – kdysi se ulity používaly jako platidlo

7) tritonka římská – ulity sloužily pro svolávání

8) ostranka jaderská – dravý plž → kdysi červené barvivo

9) homolice – jedny z nekrásnějších ulit (až několik tisíc USD)

– jsou jedovaté → schopny zabít i člověka

B)    zadožábří – žábra za srdcem

1) zej obrovský – průsvitná lastura

– pří ohrožení vypouští modrou tekutinu

2) hvězdnatky – pouze mořští živočichové

3) valovka – mořský motýl; dravec

C)    plícnatí – převážně suchozemští živočichové

– plíce – bohatě prokrvená část plášťové dutiny

– ulita je většinou stočena do spirály (popř. chybí – slimák)

1) plovatka bahenní – ve stojatých a mírně tekoucích vodách

– mezihostitel motolice jaterní

2) okružák ploský – stojaté a mírně tekoucí vody

– mezihostitel krevníčky močové

– často v akváriích

3) jantarka obecná – mezihostitel motolice podivné

4) pásovka – lůční biotopy a okraje lesů

– pásky na ulitě

5) suchomilka – zploštělá schránka

– suché stráně a stepi

6) plzák

7) slimák – aragonitový šíp

 

Třída : MLŽI ( BIVALVIA )

 

Základní znaky :

a)      stavba těla : ( lastury ) – na hřbetní straně vazy, kterými se otvírají

– zavírání pomocí vnitřních svalů

→ mrtví jedinci . trvale pootevřené lastury (posmrtný jed)

Složení :          1) 1. vrstva – organické látky

2) 2. vrstva – vápenec

3) 3. vrstva – silně perleťová část

b)      povrch těla

 

c)      pohlavní soustava – gonochoristé (kromě ústřic)

 

Rozmnožování :

– vajíčko → larva (veliger – mořští / glochidium – sladkovodní) → živí se paraziticky na žábrách / kůži ryb ( hnisavý váček) → mění se v dospělce a opouští váček

 

Glochidium – larva u sladkovodních

 

Zástupci :

1)      slávka jedlá

2)      zéva obrovská – lastury velké až 1m ( váží až 0,5t)

– žije přisedle → část lastury ční z písku

3)      škeble rybniční – sladkovodní mlž → mírně tekoucí vody (popř. stojaté)

4)      sášeň lodní – zakrnělé lastury

– živí se dřevem → kdysi postrach námořníků ( otvory v lodích)

5)      ústřice jedlá

6)      perlorodka

 

Třída : HLAVONOŽCI  ( CEPHALOPODA )

 

Základní znaky :

–          mořští živočichové

–          jedny z nejdokonalejších bezobratlých živočichů

 

a)      stavba těla :

–          velká hlava – centrum zauzlin, které tvoří mozek; komorové oči)

–          svalnatá chapadla (zajišťování potravy, pohyb, rozmnožování)

–          pohyb – nasávání vody → vystřikování → vlna → odvoz

–          směrem dopředu se pohybuje pomoci lemu

–          sépiová kost – zbytek schránky pod povrchem

→ chrupavkovité buňky vyztužují hlavovou část)

–          chromatofory – buňky s pigmentovými zrnky ( kresby ne těle)

→ díky ním někteří jedinci reagují na světlo a mohou měnit barvy

–          zobanovité čelisti – ústí zde slinné žlázy, které mohou být jedovaté

b)      povrch těla

 

c)      pohlavní soustava

–    gonochoristé

–          pohlavní dimorfismus

–          hektokotylové rameno – rozmnožovací orgán

– bývá prodlouženo (u některých se odlomuje a pohybuje)

–          samičky mají pohlavní vývod ve spodní straně

–          sameček ma spermatofory v hektokotylovém rameni

–          přímý vývoj

 

Rozmnožování

–          vajíčka ( podlouhlý tvar) → slepená dohromady rosolovitou látkou → samice čistí a chrání vajíčka

–          mladí jedinci jsou většinou průsvitní

 

Zástupci :

1)      oliheň obecná – chutné maso

2)      oliheň opalizující – svítí duhovými barvami na dně moří ( Kalifornie)

3)      krakatice obrovská – hlubokomořský živočich (18-20m)

– na chapadlech přísavky; častá potrava vorvaňů

4)      sépie obecná – vejčitý tvar těla a podél má lem

– změna barvy podle podkladu ( noční živočichové)

5)      chobotnice pobřežní – má 8 chapadel- mezi nimi umbrella (nadnáší)

6)      loděnka

 


[1]              syncytium (soubuní) = mnohojaderný útvar vz. dělením jader bez dělení b.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: