Látková přeměna živin – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Látková přeměna živin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): wampicek

 

 

 

 

anabolické reakce

✗ syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

✗ takto vznikaji – hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

✗ energie se spotřebovava → endergonicke reakce

katabolické reakce

✗ štěpne, ve střevech

✗ exergonicke reakce

ukládání látek do zásoby

– anabolicke a katabolicke reakce by měli byt v rovnovaze

– metabolismus je řizen nervově i hormonalně

 

METABOLISMUS CUKRŮ

– začina už v ustech, kde ptyalin štěpi škrob na jednodušši

sacharidy

glukóza

✗ ve všech tělnich tekutinach

✗ v plazmě je stala hladina – udržovana hormony (inzulin,

glukagon)

✗ rozvaděna krvi

✗ využiti

dýchání – C6H12O6 + 6O2 → 6CO2 + 6H2O + E

anaerobní štěpení – vznik kyseliny mlečne

✗ nadbytek ve formě glykogenu v jatrech, svalech

– v připadě potřeby se rozštěpi na glukozu

– nebo se přeměni na tuky

 

METABOLISMUS TUKŮ

– ve střevech je emulgovan žluči a dale rozkladan lipazami

tuky

✗ zakladni stavebni jednotka biomembran, ochranna funkce

✗ bohaty zdroj energie (nejvydatnějši)

✗ v plazmě je udržovana stala hladina

✗ odbouravany na VMK a glycerol → CO2 + H2O + E

✗ nadbytečny tuk

– podkožni tuk (břišni, hyžďova oblast)

– čast v jatrech

✗ měl by tvořit asi 10 – 12 % hmotnosti

✗ přenos z tenkeho střeva mizni soustavou

 

METABOLISMUS BÍLKOVIN

– stavebni, enzymaticka a řidici funkce

– v těle se štěpi v žaludku pepsinem na

aminokyseliny

aminokyseliny

✗ slouži k synteze vlastnich bilkovin

✗ zdroj energie

✗ při štěpeni se uvolňuje NH3 → jatra →

(NH2)2CO → krvi do ledvin → součast

moči

 

VÝZNAM A SLOŽENÍ POTRAVY

– zdrava vyživa by měla obsahovat 6 složek –

sacharidy, bilkoviny, tuky, vitaminy,

mineralni latky a H2O

– složeni se trochu různi dle – staři, pohlavi, fyzicke namahy

– zdravi člověk by měl přijimat zhruba 12 500 KJ

✗ sacharidy – 50 – 60%

✗ bilkoviny – 15 – 20 %

✗ tuky – 20 – 40%

bílkoviny

✗ optimalni přijem je 1,5 g na kg hmotnosti člověka denně

✗ esencialni AK – nutne je přijimat

– methionin, leucin, lysin, isoleucin, valin, threonin, fenylalanin, tryptofan

tuky

✗ esencialni – polynenasycena VMK – rybi tuk

✗ vitaminy rozpustne v tucich – A, D, E, K (DEKA)

sacharidy

✗ dobře stravitelne (škrob, sacharoza, fruktoza)

✗ měli bychom přijimat i těžko stravitelne sacharidy (celulosa) – podpora peristaltiky, prevence rakoviny

střev, usnadňuje vyprazdňovani

vitaminy

✗ latky, ktere si nedokaže naše tělo samo vyrobit

✗ současti enzymů – učastni se na různych chemickych reakcich

✗ nejsou zdrojem energie

✗ nedostatek vede k – hypovitaminoze – kurděje, křivice

✗ nadbytek vede k – hypervitaminoze – hrozi jen u A, D, E, K; pouze u umělych preparatů

✗ avitaminoza – totalni nedostatek vitaminů

✗ 2 skupiny dle rozpustnosti – v H2O v tucich

vitamin A

– pro spravnou funkci sliznic, dobry stav kůže a zraku

– nedostatek → šeroslepost, rohovatěni kůže, postižene mohou bit zuby

– provitamin A – β–karoten (mrkev, rajčata)

• v jatrech se měni na vitamin A

– samotny vitamin A – jatra, žloutek, rybi tuk

vitamin B

– vitaminy skupiny B

– B1, B5, B6, B12

– B12 – spravna krve tvorba

– B1 – pro spravnou činnost CNS a metabolismu cukrů

– jatra, maso, mleko, kvasnice, luštěniny

– avitaminoza

• beri-beri

• obrna dolnich končetin, srdečni či zaživaci potiže

vitamin C

– syrove ovoce, zelenina (citrusy, šipky, kiwi, papriky)

– důležity pro spravny stav imunitniho sytemu, vazivovych tkani a chrupu

– avitaminoza

• kurděje – krvaceji dasně a sliznice, vypadavani zubů, snižena imunita

vitamin D

– důležity pro metabolismus vapniku a fosforu v těle

– avitaminoza

• v dětstvi – křivice (rachitis)

• v dospělosti – měknuti kosti/osteomalacie

– zdroj – rybi tuk, kakao

– může vznikat v kůži z provitaminu D působenim slunečniho zařeni

• provitamin D je obsažen v houbach či kvasnicich

vitamin E

– pro spravnou činnost pohlavnich organů, spravny průběh těhotenstvi

– v masle, oleje, obilne kličky

vitamin K

– pro dobre sraženi krve

– produkuji ho bakterie v tlustem střevě

– listova zelenina

minerální látky

✗ nejsou zdrojem energie

✗ současti kostry a enzymů

✗ nejvice mame v těle soli vapniku a fosforu (kosti)

✗ hodně – Na, Cl, K, S, Mg

✗ meně – Zn, Fe, I

Ca

– zdroj – mlečne vyrobky, mak, ořechy, sardinky, trocha v listove zelenině

– hlavni stavebni material kosti a zubů, uplatňuje se ve nervosvalove draždivosti

– nedostatek

• osteoporoza – snadno se lamou kosti, člověk se hrbi, kosti boli, můžou nastat i srdečni obtiže

Mg

– zdroj – kakao, ořišky, luštěniny, banany

– vliv na spravnou činnost srdce

– pro nervosvalovou draždivost

– nedostatek – klepani vička, křeče, nespavost a poceni v noci, brněni nohou

Fe

– nutne pro spravnou krvetvorbu

– součast enzymů dychaciho řetězce

– maso, jatra, soja, sušene meruňky, švestky, melasa

Zn

– při lečbě kožnich problemů, současti enzymů

– dyňova seminka, houby, obilne kličky

voda

✗ 70% lidske hmotnosti

✗ 2 – 3 dny vydrži člověk bez vody

✗ minimalni denni přijem – 1,5 l v tekute podobě, a 1 l

jako součast potravy






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: