Otázka: Kontrastní látky
Předmět: Chemie léčiv
Přidal(a): Anet D.
Kontrastní látky
Kontrastní látka slouží ke zvýšení kontrastu mezi různými tkáněmi, odlišení anatomických struktur, zobrazení a zvýraznění patologie a k funkčnímu zobrazení (dynamické studie).
Kontrastní látky se v zásadě rozlišují:
- podle fyzikálního principu zobrazovací metody:
- rentgenové záření (skiagrafie, skiaskopie, CT, angiografie)
- ultrazvuk (kontrastní ultrazvuk, CEUS)
- magnetická rezonance
- podle způsobu podání:
- systémově (intravenózní, intraarteriální podání),
- endoluminálně a do preformovaných prostor (GIT, žlučové cesty, peritoneální dutina, píštěle);
- podle absorpce záření:
- pozitivní − zvyšují absorpci záření (jodové, baryové), na snímku vzniká „stín“
- vodné (jodové) kontrastní látky
- ionické
- monomery
- dimery
- neionické
- monomery
- dimery
- ionické
- baryové kontrastní látky (suspenze BaSO4)
- vodné (jodové) kontrastní látky
- pozitivní − zvyšují absorpci záření (jodové, baryové), na snímku vzniká „stín“
-
- negativní − snižují absorpci záření (plyny, voda, metylcelulosa)
Význam:
- stanovení diagnózy
- poškození orgánů po nemoci
Pojmy:
- Skiagrafie = metoda pro zobrazení tvrdých i měkkých lidských tkání, která využívá rentgenové záření
- Skiaskopie = metoda, která používá zobrazení RTG obrazu (např. pro zobrazení jícnu, žaludku, střev, pozorování dýchacích pohybů nebo pulzace srdce)
- CT = radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat
- Angiografie = vyšetření cév zobrazovací metodou
- Intravenózní podání = žilní podáníléku, aplikace do žíly
- Intraarteriální podání = infúze léku, aplikace do tepny
- Endoluminálně = uvnitř lumen dutého trubicového orgánu
Rentgenové kontrastní látky
- Rentgenové (RTG) vyšetření s použitím kontrastní látky – běžné radiologické vyšetření – preparáty, které pohlcují rentgenové paprsky v jiné míře než zkoumaná tkáň
- Princip: schopnost rentgenového záření pronikat hmotou. Výsledkem je obraz zachycený na projekční desku. Obraz je hodnocen lékařem – radiologem
- Vyšetření: dostavit se nalačno – nesmíte jíst minimálně 3 hodiny, nejlépe však 6 hodin před vyšetřením
Kontrastní látka:
- vyšetření zažívacího traktu – roztok barya (lidově nesprávně nazývaný kaše, sádra, apod.)
- pasáž jícnem, vyšetření žaludku, enteroklýza, irigoskopie
- vyšetření ledvin, močového měchýře – vodou ředitelná jodová kontrastní látka (tzv. vylučovací urografie, cystouretrografie)
Pojmy:
- Enteroklýza = radiologické vyšetření, které umožňuje zobrazit tenké střevo pacienta
- Irigoskopie = rentgenologické vyšetření tlustého střeva
- Vylučovací urografie = metoda vyšetření ledvin a močových cest
- Cystouretrografie = vyšetření močového měchýře a močové trubice
Kontrastní látka zviditelňuje vyšetřovaný orgán nebo oblast a může být podána několika způsoby:
- Ústy – tj. vyšetřovaný ji vypije (např. při vyšetření žaludku, dvanáctníku)
- Hadičkou, která je ústy (někdy nosem) zavedena do žaludku nebo dvanáctníku (při vyšetření tenkého střeva)
- Aplikována injekcí do žíly (při vyšetření ledvin)
- Eventuálně podána i jinak – např. do konečníku, do močové trubice atd.
Diagnostika:
- Dutiny – žaludek, střeva, pochva, děloha, vejcovody
- Vstupní a výstupní cesty – jícen, průdušky, žlučovod, močovod
- Krevní cesty – tepny, žíly
- Srdeční a mozkové dutiny
Jodové kontrastní látky – značný vývoj – jodový olej → (jodovaný makový olej)
- Nelze aplikovat do žíly → ucpání → smrt
- Alergické reakce
- Sodné soli derivátů kyseliny trijodbenzoové (nelze aplikovat injekčně), odpovědnost za kontrast nese anion
- Arteriografie (rentgenové vyšetření tepen), angiografie (vyšetření cév), artrogarfie (vyšetření kloubů), uretrografie (vyšetření močové trubice), rentgenografie (pořizování snímků struktury materiálu zářením, druh radiografie)
Iontové – Verografin, Telebrix
Neiontové – Lomeron, Optirasy
Vyšetření žlučníku:
a) dříve
- Perorálně jopanová kyselina Jopagnost – zachytávala se játry a byla vylučována žlučí
- Injekční aplikace Adipiodonu (Ultrabil)
- Nežádoucí reakce
b) dnes
- Endoskopické, sonografické metody
- Vyšetření srdce a koronárních cév – Iohexol, Iopentol
Negativní kontrastní látky – plyny
- musí být inertní, schopny rychlé resorbce
- sulfan, acetylen, oxid uhličitý, oxid dusný, ethan, kyslík, dusík, inertní plyny
Kombinace látek = pozitivně kontrastní s plyny → dvojí kontrast – vyšetření CT = výpočetní tomografie (CT) – po sobě následující kruhové řezy tkáněmi prováděné pomocí rentgenových paprsků
Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
- Citlivá metoda k posouzení stavu měkkých tkání – mozek, mícha, svaly, šlachy, klouby, srdce, cévy, dutina břišní, malá pánev
- probíhá bez přítomnosti škodlivého ionizujícího záření
- látky určené pro vyšetřování pomocí MR obsahují vzácnou zeminu gadolinium, tento prvek absorbuje rentgenové záření
Kontrastní látky pro sonografii
- Sonografie (ultrasonografie) – vyšetření ultrazvukovými vlnami
- Plyny ve formě mikrobublin – zvyšují intenzitu signálu
- Velikost bublin je menších než 8 mm (průměrná velikost 2,5 mm ~ velikost červených krvinek)
- Schopny procházet plicními kapilárami, nejmenšími cévkami
- Mikrobubliny musí být v krevním oběhu dostatečně stabilní
- Aplikace do krevního oběhu:
- Volně
- Uzavřené do obalu z biopolymeru (plněny vzduchem, inertním plynem – dusík, polyfluorovaný uhlovodík) – plyn v mikrobublinách lépe odráží ultrazvuk než krev nebo měkké části
- Lékařská ultrasonografie:
- Diagnostická zobrazovací technika založená na registraci ultrazvuku odraženého od tkání
- Ke zvýšení kontrastu obrazu, a tím i citlivosti vyšetření, lze použít nitrožilně podaných kontrastních látek, obvykle se používají mikrobubliny neškodného plynu, který po podání poměrně rychle mizí z těla pacienta vydýcháním
- Způsoby zobrazování:
- Jednorozměrná zobrazení (1D)
- Ø 2D zobrazení (B mod)
- Ø 3D mód
- Ø 4D zobrazení
Sonografie karotid (ultrazvukové vyšetření krčních tepen)
- Slouží k diagnostice zúžení nebo uzávěru krčních a mozkových tepen
- Obvykle provádí specializovaný neurolog nebo kardiolog
- Vyšetření se používá v případech podezření na zúžení či uzávěr tepen (např. po proběhlé mozkové mrtvici)
- Ultrazvuk je zvukové vlnění vysoko nad hranicí slyšitelnosti lidským uchem
- Ultrazvuk neproniká do kostí, což je důvodem, proč se nedá použít při vyšetřování mozku
- Vyšetření probíhá ve vyšetřovací místnosti, kde je lůžko → sestra na místa, kudy povede lékař sondu, namaže vodící gel
- Vyšetření můžete sledovat na obrazovce počítače
- Zobrazení měkkých tkání se kombinuje se zobrazením rychlosti proudu krve.
- Samotný ultrazvuk nebolí, maximálně při něm cítíte své pulzové vlny a slyšíte zvuk krve protékající tepnami
- Celé vyšetření trvá zhruba 30 minut.
Sonografie břicha
- Ultrazvuk neproniká za kosti, plyn mění průnik/odraz ultrazvuku a zhoršuje výtěžnost
- Podobně také velké množství podkožního, ale i viscerálního(nitrobřišního) tuku zhoršuje přínos vyšetření
- Plynatost při vyšetření zhoršuje vizualizaci orgánů dutiny břišní, plyn zhoršuje vyšetřitelnost, či jej úplně znemožňuje
- Průběh vyšetření:
- Vyšetření se provádí vleže
- Na stěnu břicha se nanáší gel
- Pro zlepšení vizualizace jednotlivých orgánů se používají další manévry – např. změna polohy, nádech, výdech a podobně
- Výsledek vyšetření je k dispozici ihned
Sonografie ledvin
- Schopný zobrazit tvar a velikost ledviny, strukturu ledvinné kůry a dřeně, zachytí rozšířenou ledvinnou pánvičku a ledvinné kameny větší než 4-5 mm
- Používá se také při vyhledávání cyst a ledvinných nádorů
- Vyšetření je založenéna vysílání a přijímání zvuků o frekvencích, které lidské ucho neslyší, řez vyšetřovanou částí těla se zobrazí na monitoru.
- Doba vyšetření je cca 10 minut, výsledek je znám ihned po vyšetření
- Vhodnější provádět nalačno, protože strava a plynatost zhoršují přehlednost břišní dutiny
- Vyšetření se provádí vleže, v průběhu vyšetření může lékař pacienta požádat, aby se otočil na bok nebo na záda
- Na vyšetřovanou oblast i na sondu ultrazvuku naneselékař malé množství gelu → poté krouživými pohyby přejíždí sondou ultrazvuku po vyšetřované oblasti a na monitoru se zobrazí řezy ledvinou
Funkční a radioizotopová diagnostika
Funkční diagnostika
- Sledování pohybu diagnostické látky ® sledování funkce příslušného orgánu
- Seriografie – rentgenové vyšetření spočívající ve zhotovení série snímků v krátkém intervalu
- (rychlý sled jednotlivých snímků za sebou), aplikace diagnostické látky injekčně -> sleduje se obsah této látky v moči a v krvi (z jejího množství lze určit množství resorbované látky v orgánu)
- Vyšetření funkce ledvin – indigokarmín 0,1 – 0,8% roztok – aplikace intravenózně – moč se zbarví do modra (diagnostická látka se vylučuje ledvinami)
- Provádí se pomocí tzv. kreatinové clearence – vyjadřuje míru očišťovací schopnosti ledvin – za jak dlouhou časovou jednotku jsou ledviny schopny očistit krev od dané látky (zde od kreatinu)
- Vyšetření tenkého střeva – vstřebávání živin – xylosový test – aplikuje se roztok sacharidu xylosy – určuje se její obsah v krvi a v moči
- Enteroklýza
- Jedná se o minimálně invazivní cílené vyšetření tenkého střeva
- Látky se postupně podávají sondou zavedenou ústy nebo nosem přes žaludek do tenkého střeva
- Nejprve se podává baryová suspenze a následně roztok metylcelulózy
- Postupné podání obou látek umožní dvojkontrastní obraz vnitřního povrchu střeva
- Vyšetření se provádí vleže, s polohováním
- Celková doba vyšetření se pohybuje okolo 30 min.
- Ke konci vyšetření a po vyšetření se pacient musí vyprázdnit, neboť obě látky se nevstřebávají a odchází jako průjem
- Enteroklýza
- Orální glukosový toleranční test – potvrzení diabetu mellitus – aplikuje se roztok glukosy
- Obsah cukru před aplikací
- Odběr po 1-2 hodinách po aplikaci
Hladina cukru by se měla vrátit na hodnotu před aplikací
Radioizotopová diagnostika
- Funkce jater (i průchodnost žlučových cest) – test bengálskou červení značenou nuklidem 131I – barvivo vychytáváno jaterními buňkami, vylučováno do žluče
- Scintigrafie – test akumulace jodu – funkce štítné žlázy, velikost a uložení jater – aplikace perorálně
= jodid draselný se značeným jodem 131I – množství akumulovaného KI se zaznamenává gama – kamerou
- Scintigrafie plicní – vdechnut radioaktivního plynu nebo mlhy s radionuklidem Xe, Kr, Te
- Často akutně prováděným vyšetřením
- Rozlišuje se scintigrafie plicní perfuze a plicní ventilace
- Zpravidla se jako první udělá scintigrafie perfuzní a podle nálezu na ní pak vyšetřující lékař rozhodne, zda je potřebné provést ještě scintigrafii ventilační
- Vyšetření nemá žádné vedlejší účinky, není limitováno věkem, hmotností, pohyblivostí ani přítomností kovových náhrad Výhodou metody je nízká radiační zátěž a žádné použití kontrastní látky
- Pozitronová emisní tomografie (PET) – umělé radionuklidy, které uvolňují pozitrony
- Lékařská zobrazovací metoda, která spadá do oboru nukleární medicína
- Používána zejména v neurologii, kardiologii a onkologii
- Výhodoupřístroje je jeho velká diagnostická přesnost a prostorová rozlišovací schopnost
- Další výhodou je využití biogenních prvků ve sledování metabolismu, které jsou v tomto metabolismu normálně zastoupeny
- Významnou nevýhodouje technická náročnost PET a s tím i pořizovací cena přístroje