Klepítkatci a korýši – maturitní otázka

biologie

Otázka: Klepítkatci a korýši (členovci)

Předmět: Biologie

Přidal(a): Adri

Klepítkatci a korýši (členovci)

nejpočetnější skupina živočichů
heteronomní segmentace (nestejnoměrně článkované tělo) – liší se tvrem i velikostí a neobsahují stejné orgány, články často srůstají ve větší celky
tělo se skládá z hlavy, hrudi a zadečku (někdy hruď splývá s hlavou = hlavohruď)
z těla vybíhají článkované výběžky – končetiny, někdy tykadla, makadla a jiné orgány

pokožka s kutikulou vyztužená chitinem a vytváří silný chitinový krunýř = exoskelet
- krunýř slouží k ochraně těla i jako opora těla
- při svlékání krunýře členovci rostou (krunýř jim růst neumožňuje) – využity dva hormony: svlékací – ekdyzon
  juvenilní – neotenin

pohyb zajišťují svaly, které se zevnitř upínají na vnější kostru – rychlý a pružný pohyb

trávicí soustava:
- trávicí soustava je rozdělena do nněkolik úseků
- vyvinuty trávicí žlazy
- u ústního otvoru přeměněné končetiny -> ústní ústrojí (u hmyzu dokonalé)
  - základní typ kousací
  - odvozené – sací (motýli)
  - lízací (včely
  - bodavě sací (komáři)
- suchozemnští mají slinné žlázy pro příjem suché potravy
- zárodky členovců coelomové váčky -> přemění se na nečleněnou druhotnou dutinu tělní = mixocoel

dýchací soustava:
- mohou mít všechny tři typy:
  - žábry: u korýšů (také u trilobitů a hrotnaců)
  - plíce (plicní vaky): u pavoukovců)
  - vzdušnice: hustě rozvětvené chitinové trubičky (zasahují do všech částí těla)
    - otvory na zadečku nasávají vzduch a rozvádějího přímo k jednotlivým orgánů
    - u tohoto dýchacího orgánu se tělní tekutina nepodílí na transportu dýchacích plynů
    - hlavně u hmyzu, ale také u stonožek a mnohonožek
    - (výjimečně i povrchem těla)
  - vylučovací soustava: dva typy:
    - metanefridie – ústí na hlavě, vodní členovci (korýši)
      - liší se od kroužkovců – zajišťují lepší udržování vody (nálevky uzavřeny drobnými váčky coelomového původu)
    - malpighiho žlázy (trubice) – trubicové žlazy, ustí do střeva
      - nasávají hemolymfu, do těla se vracejí užitečné látky a odpadní látky odtékají do střeva (šetři to vodu- přežití v suchém prostředí)
      - pavoukovci, stonožkovci a hmyz
    - nervová soustava:
      - gangliová, žebříčková, umístěna v břišní části těla
      - centrum – tříčlenné mozkové ganglium
      - nestejně velké uzliny
    - smysly:
      - tykadla (čichová a hmatová funkce) nebo makadla (chuťová funkce)
      - oči
        
        jednoduché očka (princip jamkovitého oka)
        
        především složené oči – tvořené z několika set základních funkčních jednotek = omatidií (facet) – obraz se skládá až ve zrakovém laloku nervového centra (mozaikový obraz)
      - smyslové brvy (senzily) – funkce mechanických, chemických, tlakových nebo tepelných čidel
    - cévní soustava:
      - otevřená, tělní tekutina je hemolymfa
      - centrum- trubicové hřbetní srdce s bočními párovými otvůrky (ostiemi)
        
        pumpuje hemolymfu ze zadní části těla dopředu směrem k hlavě
      - rozmnožování:
        
        pohlavní
        
        gonochoristé
        
        nepřímý vývoj
        
        pohlavní dvojtvárnost
      - význam:
        
        opilování rostlin
        
        potrava (i pro člověka)
        
        produkce medu, vosku, hedvábí
        
        podíl na tvorbě půd
        
        bioindikátory znečištěných vod
        
        ektoparazité
        
        přenašeči chorob

Podkmen: KLEPÍTKATCI

tělo = hlavohruď a zadeček
hlavohruď nese 6 párů končetin
- první pár – přeměněn na ústní orgány, podoba klepítek, drápků nebo bodců = klepítka – chelicery
- druhý pár = makadla – smyslová funkce, slouží k lovu potravy
- zbylé 4 páry mají funkci kráčivých nohou
gonochoristé

Třída: HROTNATCI

žili na zemi už s trilobity
dodnes žijí ostrorepi (jinak vyhynulí)
- tvarem připomínají trilobity
- hlavohruď a zadeček kryty velkými štíty
- poslední článek zadečku = dlouhý plochý hrot
- oči jednoduché i složené
- drobné klepítkovité chelicery
- 5 párů nohou (4 zakončeny klepety)
- nohy zadečku přeměněny na lístkové útvary a nesou žábry
- mořští

Třída: PAVOUKOVCI

převážně suchozemští
jednoduché oči
hlavohruď nese:
- pár chalice
- pár makable
- 4 páry kráčivých nohou
z žaber vyvinuty plicní vaky a vzdušnice

Řád: Štíři

nejpůvodnější pavoukovci
na hlavohrudi a zadečku lze rozlišit jednotlivé články
chelicery i makadla jsou ukončeny klepítkem
na přední částu zadečku vyúsťuje pohlavbí otvor a otvory 4 párů plicních vaků
zadní část zadečku je úzká, trubicová a zakončena jeovatým hrotem
žijí v suchých oblastech tropů a subtropů
noční dravci – loví hmyz (usmrcení vbodnutí jedovatého hrotu nebo klepety makadel)
některé druhy ohrožují člověka
odolní proti vlastnímu jedu
páření – tzv. zásnubní tance (samci uchopují samice a zdánlivě s nimi smýkají – spermie do pohlavních cest samice)
jsou vejcoživorodí nebo živorodí
samice pečují o mláďata (nosí je na hřbetě až do prvního svlékání)
zástupci:
- štír středomořský
- veleštír obrovský

Řád: Štírci

drobní živočichové
žijí na našem uzemí
mají drobné klepítkovité chelicery
makadla zakončena klepety – jedové žlazy
zadeček článkovaný a široce oválný
dýchají vzdušnicemi
žijí pod kůrou, v dutinách stromů – ve vlhčím prostředí
loví drobný hmyz
zástupci:
- štírek obecný

Řád: Pavouci

žijí naprosto všude (ano i ve vzduchu)
hlavohruď spojena se zadečkem úzkou stopkou
chelicery – podoba mohutných dvoučlenných drápků – jedovatá žláza
makadla se podobají kráčivým nohám (kratší)
orientace předevsím hmatem
8 nebo 6 jednoduchých očí
na břišní straně zadečku
- vyúsťují zde 2 páry dýchacích orgánů, pohlavní a anální otvor
- leží zde snovací bradavky – vyústění snovacích žláz
  - produkují pevné pavoučí vlákno
- dravci – hmyz a jiné drobné živočichy
- loví na zemi, pavučinovými sítěmi, přepadávají ze zálohy nebo skokem
- živočicha usmrcují jedem svých chelicer, poté do něj vpraví trávicí šťávy – ztekutí a natráví tkáně kořisti = mimotělní trávení
- pavučinová síť slouží mimo chycení kořisti i jako úkryt nebo doupě, nebo jako přemisťování
- páření – tzv. zásnubní chování – samice větší (pohlavní dimorfismus), někdy samce usmrtí a sní
  - před pářením dá samec svůj spermatofor (shluk spermií) do orgánu na makadlech
  - při páření vsouvají spermatofor do pohlavního otvoru samice pomocí makadel
  - samice vytvoří kokon – upevní na rostliny, do úkrytů nebo nosí na těle
  - pečují o mláďata – chrání, někteří i obstarávají potravu (slíďáci je nosí na zádech)
- význam: hubí škodlivý hmyz, který ničí rostliny
- zástupci:
  - křižáci
    - výrazná kresba na oválném zadečku
    - robustní
    - dvourozměrná kruhová síť
  - poutníci
    - vodorovné sítě s trubicovitým úkrytem
    - žijí s člověkem
  - snovačky
    - trojrozměrné sítě
    - podobní křižákům (rozdíl zadečky samiček)
    - tropické snovačky jedovatě (snovačka jedovatá = černá vdova)
  - vodouchovití
    - žijí ve vodě
    - vzduch nabírají na hladině do hustého ochlupení těla
  - slíďáci
    - nestaví sítě
    - kokon připevněný pod zadečkem
  - běžníci
    - nestaví sítě
    - podobní krabům
    - mláďata – pavoučci babího léta
  - skákavky
    - štíhlé tělo a krátké nohy
    - dobře rozvinuté zrakové schopnosti
    - kořist přepadávají skokem
  - sklípkani
    - žijí v zemních doupatech
    - nemají nebezpečný jed
    - mohutné silné chelicery
    - žijí v tropech a subtropech
    - živí se drobnějšími ještěrkami, žábami a ptáky

Řád: Sekáči

hlavohruď a zadeček tvoří jeden souvislý celek
zadeček zřetelně článkovaný
nemají jedové žlázy, nemají snovací žlázy (netvoří pavučiny)
dlouhé tenké nohy
žijí mezi bylinkami, v opadance, pod kameny, někteří i u lidí
loví drobný hmyz a roztoče
zástupce:
- sekáč domácí

Řád: Roztoči

miniaturní velikost
tělo má 2 základní celky:
- krátká hlava. nese bodcovité sblížené chelicery a makadla
- hrudní články srůstají v jeden velký útvar – nese nohy
dychají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla
tři páry nohou
jsou paraziti živočichů i rostlin
dravci (součástí edafonu, podílejí se na rozkladu organických zbatků v půdě)
zástupci:
- klíšťatovitý
  - živí se krví obratlovců
  - klíště obecné
    - cizopasí u plazů, ptáků, savců i člověka
    - přenáši viry – klíšťová encefalitida
    - bakterie – boreliéza
  - zákožkovití
    - žijí v lidské pokožce
    - svrab – onemocnění kožní (vyvrtávají chodbičky)
  - trudníkovití
    - v mazovích žlázách savců
    - mohou se spolupodílet na vzniku trudoviny kůže
  - čmelík kuří
    - cizopasí na slepicích
  - kleštík včelí
    - cizopasí na včelách
    - vyžaduje likvidaci spálením
  - vodule
    - žijí ve vodě
    - dravci, býložravci
  - svilušky a vlnovníci
    - cizopasí na rostlinách

Podkmen: ŽABERNATÍ

vodní
2 páry tykadel
dýchání žabrami

Třída: KORÝŠI

tělo kryto krunýřem z chitinu a vápenatých solí
většinou se jejich těla skládají z hlavohrudi, volné články hrudi a zadečku – rozeklané končetiny
- na hlavě – 2 páry tykadel (se smyslovými orgány), pár kusadel (mandibuly), 2 páry čelistí (maxily)
- na hrudi – některé končetiny přeměněny v čelistní nožky (k přijmu potravy), ostatní k pohybu
- na zadečku – pohyb, dýchání, někteří k rozmnožování
počet tělních článků se různí
kutikula protažena v záhyb krunýře nebo dvouchlopňové skořápky
složené i jednoduché oči
dvouvětevná končetina – u hrudních nohou plovoucích druhů, někdy na tykadlech
nohy zadečku mohou být přeměněné v lístkové útvary nebo úplně chybí
dýchají žábrami, někteří celým povrchem těla
gonochoristé, u některých dochází k partenogenezi = kladení a vývoj neoplozených vajíček (poze samičky se líhnou)
nepřímý vývoj – larva nauplius, vývoj přímý u raků

PERLOOČKY

důležitá skožka planktonu
bočně zploštělé tělo kryté úřehnutým krunýřem
první pár tykadel má smyslovou funkci
druhý pár umožňuje pohybovat se ve vodě
váčlovité srdce
rozmnožování partenogenezí a pohlavní rozmnožování
zástupci:
- hrotnatky
- nosatičky

KLANONOŽCI (BUCHANKY)

vejčitá a kapkovitá hlavohruď, štíhlý zadeček zakončený vidličnatým článkem
3- 6 jednoduchých očí (naupliové oko)
dýchací orgány chybí
oběhová soustava redukovaná nebo chybí
některé dravé, mohou být mezihostiteli larev motolic a tasemnic
zástupci:
- vznášivky – na zadečku jeden vaječný vak
- buchanky – dva vaky

paraziti:
- příchytky
- kapřivky
beruška vodní
- nemá krunýř, páry hrudních nohou stejně velkí, články zadečku srostlé
stínky
- dýchají váčkovitými vzdušnicovytými plícemi
- žijí na vlhkých místech pod kameny, padlými kmeny, v lidském obydlí
- živí se rostlinnými zbytky
blešivci
- bočně zploštělí
- na zadečku různé typy noh

RAKOVCI

mohutný krunýř
oči na stopkách
za ústními orgány čelistní nožky
první pár kráčivých nohou s klepety
dlouhý zadeček zakončen ploutvičkou
samice si vajíčka nosí na zadečku
žijí pod břehy v dírách
mohou chodit po dně i plavat
živí se vodními bezzobratlými, rostlinami nebo zdechlinami
zástupci:
- rak říční
  - u nás dnes vzácně
- kreveta a granát
  - bočně zploštělé tělo
  - nevýrazná klepeta
- langusta a humr
  - langusty nemají klepeta
  - humři mají na klepetách silné svaly
- poustevníček
  - žije v opuštěných lasturách plžů
- krabi
  - široce oválný plochý krunýř
  - mohutná klepeta
  - nohy orientované do stran
  - zkrácený zadeček (přimknut na spodní část hlavohrudi)
  - žijí na pobřeží moří, vystupují i na souš
  - živí se drobnými živočichy a zdechlinami
    - krab pobřežní
    - krab říční
      - žije ve sladkých vodách, ale rozmnožuje se v moři