Kanál Dunaj–Odra–Labe – argumentační esej

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

biologie

 

Téma: Kanál Dunaj–Odra–Labe

Předmět: Ekologie, Člověk a prostředí

Přidal(a): Jeanyss

 

 

Argumentační esej o kanálu Dunaj–Odra–Labe

Myšlenky na propojení Dunaje, Odry nebo Labe vznikaly už ve 14. století, kdy nad nimi uvažoval Karel IV [5]. Nikdy zcela nezanikly a ve 20. století vzniklo mnoho plánů, ty však nikdy nebyly převedeny do praxe [5]. Až 5. října 2020 vláda České republiky schválila první přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe [8]. Jeho velkým příznivcem je prezident České republiky, Miloš Zeman [5]. Kanál by měl být vybudován hlavně na Moravě, kde by došlo ke spojení Dunaje, Odry a Labe. Propojilo by se tak i Severní, Baltské a Černé moře pomocí lodní dopravy. Nyní jsou tento kanál a jeho přínosy tématem velkých sporů. Rozšíří levnou a ekologickou lodní dopravu? Bude ekonomicky výhodný? Nebo naopak poškodí chráněná území a bude stát stovky miliard korun, které se nevrátí? [4] Mnoho vědců namítá, že není dostatek vody pro napájení kanálu, který by tak krajinu odvodňoval. Navíc by při jeho stavbě došlo ke zničení mnoha cenných a chráněných částí krajiny a ani ekonomická výhodnost není jistá. [6]

Největší problém kanálu Dunaj-Odra-Labe je podle mě právě nedostatek vody. Voda má být do kanálu čerpána z okolních toků, případně z Dunaje, což by bylo velmi drahé [4]. Navíc například Odra mí již teď nedostatek vody a v létě má průtok pouhých 0,3 m3/s [4]. Vzhledem ke globálnímu oteplování lze předpokládat, že stavy vody se budou nadále snižovat. Není tedy jisté, že by měl kanál dostatek vody, aby umožnil plavbu nákladním lodím. Se splavností Labe jsou problémy už teď [7]. Přitom právě na Labi by měl kanál navazovat. Nemohl by tedy být nákladní lodní dopravou zcela využit. Také ve vodním kanále Rýn-Mohan-Dunaj, který bychom mohli k plánovanému kanálu Dunaj-Odra-Labe přirovnat, můžeme nákladní lodě vidět jen zřídka [4]. Nevidím tedy smysl ve stavbě kanálu, který by nemohl být nákladní lodní dopravou plně využit.

Navíc by měla výstavba kanálu negativní dopad na hydrologický režim v krajině. V důsledku stavby by hrozil úbytek podzemní pitné vody [4]. Kromě toho by stavba poškodila nebo ohrozila mnoho cenných biotopů národního i mezinárodního významu (NPR, CHKO, Natura 2000, Ramsarské mokřady) a chráněných druhů zvířat [6]. Ze studie organizace BirdLife vyplývá, že by bylo ohroženo 38 lokalit soustavy Natura 2000 [2]. Přitom se často jedná o velmi cenná území mokřadů a říčních niv, které přispívají k udržení vody v krajině a zadržují vodu i v období povodní [2]. Dalším nebezpečím vodního kanálu je zavlékání a rozšiřování nepůvodních druhů vodních organismů, kteří by se mohli díky kanálu snadno rozšířit na velké území [4]. Takové invazní druhy působí již teď problémy v našich přirozených vodních společenstvech a podílí se na snižování jejich biodiverzity. Boj proti nim je obtížný a výstavba kanálu by ho ještě ztížila. Kvůli výstavbě kanálu by tak bylo životní prostředí značně narušeno. Kromě toho by stavba zabrala také úrodnou zemědělskou půdu.

Problém však nevidím jenom v oblasti ekologie, ale i ekonomie. Výstavba kanálu by podle výpočtů měla vyjít na cca 600 miliard korun, což je skoro polovina ročního rozpočtu celé České republiky [4]. Zdroj těchto financí dosud není zcela jasný [2]. Takové množství peněz se podle mého názoru nemůže jen tak vrátit. To by muselo dojít k opravdu velkému rozvoji nákladní lodní dopravy. Aby k tomu došlo, musely by se investovat další peníze do úpravy vodních toků (Labe, Odry, Moravy), které by umožnily jejich plnou splavnost. Ve výsledku by to tedy stálo ještě více peněz.

A kdo by tento kanál vůbec stavěl?  Česká společnost DOE Europe SE již podepsala dohodu o přípravě kanálu s čínskou firmou Sinohydro [3]. Při tom právě tato čínská firma stavěla obrovskou vodní přehradu a elektrárnu v Ekvádoru, která má technické problémy, kvůli kterým dosahuje jen na polovinu instalovaného výkonu [3]. To vnáší jisté pochybnosti o funkčnosti budoucího kanálu. Navíc si myslím, že na stavbě kanálu by se měly podílet pouze české firmy, které by mohly poskytnout práci českým občanům.

Mnozí zastánci kanálu Dunaj-Odra-Labe se ohání studií proveditelnosti, podle které by kanál byl ekonomicky i ekologicky přínosný. Tato studie však není nestranná, jelikož ji zpracovalo sdružení firem D-O-L, které stavbu kanálu prosazují a mohly by z ní mít prospěch [1]. Ani podle samotné studie by se kanál finančně nevyplatil, naopak by se utrácely peníze také na jeho další údržbu[1]. Jeho „efektivnost“ totiž vychází z metody CBA (Cost benefit analysis), která se snaží odhadnout celospolečenské přínosy a finančně je ohodnotit [1]. Zvláště pokud je zpracovatel této metody zaujatý, jsou podle mě výsledky takové metody značně zavádějící a založené pouze na teoretických odhadech, nikoli faktech. Ani dopady na životní prostředí nejsou ve studii objektivně posouzeny. Studie totiž do vlivů na životní prostředí vůbec nezapočítává samotnou stavbu kanálu ani snížení biodiverzity [1].

Někdo by také mohl tvrdit, že kanál by přispěl k rozvoji nákladní lodní dopravy, která je ekologická. To však není pravda. Z výsledků analýz údajů z České republiky je patrné, že elektrifikovaná železniční doprava s ohledem na výkon vyprodukuje třikrát méně CO2, než doprava lodní [2]. Domnívám se tedy, že by bylo ekologičtější i levnější investovat do rozvoje elektrifikované železniční dopravy.

Předseda Asociace Dunaj–Odra–Labe, Jan Skalický, zastává názor, že kanál by fungoval jako účinné protipovodňové opatření, jež by snížilo škody způsobené povodněmi [9]. Jenomže schopnost kanálu zadržovat vodu by byla velmi omezená [6]. Navíc by se při stavbě zničila Chráněná oblast přirozené akumulace vod a cenné říční nivy, které zadržují desítky milionů m3 vody [6]. Stavba kanálu jako protipovodňového opatření mi tedy nedává smysl.

Kanál Dunaj-Odra-Labe je podle mě velký nesmysl a plýtvání obrovského množství peněz. Kanál by přinesl zisk jedině firmám, které by se na jeho stavbě podílely. Při tom by nešlo zcela o podporu českých firem, ale i čínské firmy Sinohydro. Navíc by při jeho stavbě došlo k narušení, nebo zničení mnoha cenných lokalit, hydrologického režimu, biodiverzity, krajinného rázu a k záboru úrodné zemědělské půdy. To by znamenalo nejen negativní dopad  na životní prostředí, ale také na místní obyvatele. Kanál by neměl téměř žádné výhody.

Jsem toho názoru, že celý projekt kanálu je výsledkem vlivu a podplácení ze strany firem, které v jeho stavbě vidí příležitost, jak vydělat miliony. Do budoucna by se vláda měla raději zaměřit na podporu elektrifikované železniční dopravy, která je ekologičtější, levnější a rychlejší.

 

Citace

  • [1] DLOUHÝ, Jiří. Česká akademická obec zpochybňuje odbornou úroveň studie proveditelnosti koridoru Dunaj-Odra-Labe. STUŽ: Společnost pro trvale udržitelný rozvoj [online]. STUŽ, 13. červen 2019 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1426:ceska-akademicka-obec-zpochybnuje-odbornou-uroven-studie-proveditelnosti-koridoru-dunaj-odra-labe&catid=53&Itemid=73 h
  • [2] JANÁK, Milan. Kanál Dunaj – Odra – Labe: příležitost, nebo hrozba? : stanovisko Koalice pro život řek Dunaje, Odry a Labe [online]. Brno: Hnutí Duha, c2004 [cit. 2020-10-13]. ISBN 80-868-3406-9. Dostupné z: http://www.uprm.cz/data/docs/studie/dol_pril_hrozba.pdf f
  • [3] JÉGL, Pavel. Čínská firma, která chce v Česku stavět průplav, zpackala přehradu v Ekvádoru.Zprávy.tiscali.cz [online]. Praha: Tiscali Media, c1996–2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://zpravy.tiscali.cz/cinska-firma-ktera-chce-v-cesku-stavet-pruplav-zpackala-prehradu-v-ekvadoru-329399 g
  • [4] Nedej se!: Sen o kanálu Dunaj Odra Labe [televizní pořad]. Česká televize, ČT2, 26. 1. 2020 10:55. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/219562248420006-sen-o-kanalu-dunaj-odra-labe/ c
  • [5] Plány na spojení Labe s Dunajem napříč dějinami. Česká televize [online]. Praha: Česká televize, c1996 – 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/2772128-kanal-dunaj-odra-labe  b
  • [6] Stanovisko k plánované výstavbě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Česká limnologická společnost [online]. Praha: 3KT, c2020, 23.10. 2014 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://www.limnospol.cz/useruploads/stanovisko_d-o-l.pdf d
  • [7] Stát dal téměř miliardu korun za nepostavené plavební stupně na Labi. Zboží přitom zůstává na silnicích, varuje NKÚ. Česká televize [online]. Praha: Česká televize, c1996 – 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2875424-stat-dal-temer-miliardu-korun-za-nepostavene-plavebni-stupne-na-labi-zbozi-pritom?_ga=2.229606292.94268250.1575283147-937418238.1575283146 e
  • [8] ŠTALMACH, Darek a Petr WOJNAR. Vláda schválila první přípravy kanálu Dunaj-Odra u hranic s Polskem. IDNES.cz/zpravodajství [online]. Praha: MAFRA, 2020, 5. října 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/dunaj-odra-labe-kanal-pripravy-vlada.A201005_094632_ostrava-zpravy_woj a
  • [9] Vodu musíme udržet v krajině, ne ji čerpat z Dunaje, zpochybnil přínos kanálu Dunaj–Odra–Labe expert. IROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, c1997-2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pro-a-proti-kanal-dunaj-odra-labe-stavba-povodne-doprava-skalicky-moldan_1811021803_pla ch


Další podobné materiály na webu: