Hypertenze – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Hypertenze

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): andůlek

 

 

 

 

Krevní tlak-je to tlak v tepenném řečišti. V okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne se nazývá systolický tlak. V okamžiku, kdy se sval uvolní je diastolický tyto dvě hodnoty tvoří krevní tlak.

Hypertenze je trvale zvýšený krevní tlak nad hodnoty 140 /90torr zjištěný alespoň ve dvou ze tří měření.

Měření krevního tlaku se provádí v klidu, vsedě na pravé paži, nejčastěji manžetou l2,5cm. Syndrom bílého pláště (zvýšení TK v ordinaci lékaře) vhodné 24hodinové ambulantní monitorování TK. Krevní tlak se změří pomocí fonendoskopu a tonometru.

 

Dělení hypertenze:

Podle příčin vzniku

Esenciální (primární)- tvoří 95 % hypertenze, příčina není známa,

                                         Rizikové faktory– kouření, stres, nevhodná, strava ,obezita ,vysoká hladina cholesterolu v krvi= Hypolipoproteinemie(zvýšená hladina-LDL, triglyceridy, snížená hladina HDL) genetické dispozice, diabetes

-Sekundární (druhotná)-2-5% hypertoniků

Příčina-onemocnění:  Ledvin, nadledvinek, endokrinní onemocnění štítná žláza, vrozené srdeční vady-zúžení aorty

-Poléková hypertenze-kortikoidy, per orální antikoncepce

Podle výše  TK

Mírná-140-159/90-99

Středně závažná-160-179/100

Těžká-180/110

Hypertenzní krize-220/140

 

Podle orgánových změn

I Stádium- lehká hypertenze bez orgánových  změn ,únava ,porucha spánku

II stádium-středně těžká  zvýšení TK orgánové změny bez poruch funkce-zvětšení (hypertrofie) levé komory, změny na očním pozadí, edém papily (východ zrakového nervu),pomalý  rozvoj aterosklerózy  Příznaky-bolest hlavy závratě, změny na EKG,

 III stádium-těžká hypertenze zvýšení TK, orgánové změny s funkčními poruchami, projevy srdečního selhávaní, dušnost, srdeční astma, dilatace levé komory, krvácení do sítnice riziko CMP,IM, poškození ledvin, demence

IV stádium-orgánové selhávaní=hypertenzní krize,(dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů srdce, ledviny, CNS, oči) krvácení do mozku, krute bolesti hlavy,zvracení,závratě,křeče,nezbytná hospitalizace na JIP,ARO

 

Diagnostika: anamnéza, fyzikální vyšetření, fyziologické funkce TK,EKG,RTG srdce+plíce,USG, vyšetření očního pozadí ,  odběry-moč-Bílkovina v moči-proteinurie, krev-biochemické vyšetření-minerály,tuky,kreatin

 

Léčba-Pacient je uložen na standartní interní odd., při hypertenzní krizi na JIP .Většinou, ale v domácím prostředí, hospitalizace není nutná. Režimové opatření-životní styl,stravování.snížení psychické zátěže

 

Farmakoterapie: Antihypertenziva-např. LOCREN, BETALOC, ENAP, Gopten mohou byt vedlejší účinky-dušnost, nauzea, bolest

Diuretika-např.FUROSEMIT,VEROSPIRON, MODURETIK,aj.

Kardiotonika-např. DIGOXIN-pokud funkční změny na srdci- u selhávajícího srdečního svalu

Antihyperlipidemika-snízeníkrevního tuku, zvláště cholesterolu LDL

Vazodilatancia-rozšiřují cévy- koronarodilatancia-Nitroglycerin,Periferní vazodilatancia-Agapurin,Xanidil

Ošetřovatelská  péče-nekouřit, při obezitě snížit hmotnost, snížená fyzická námaha, vyhýbat se stresu, Sledování-základní FF-D,P,-pokud jsou orgánové změny,TK-nejméně 3krát denně,přísně zapisujeme s časem měření,v případě vzestupuTK informujeme lékaře, podávání léků a jejich účinky

Hygiena-běžná,základní,dle soběstačnosti pacienta,

Vyžíva-většinou upravena dieta s omezením solí(10)-zvláště pokud otoky, u obézních nemocných se ordinuje redukční dieta(8),informujeme nemocného, aby snížil příjem solí, nejsou vhodné uzeniny ,konzervy, dochucovací prostředky, polévky ze sáčku apod., není

vhodný alkohol, černá káva, černý čaj minerálky-zvyšují podíl solí v těle a tím také TK, doporučení omezení příjmu živočišných tuků a potravin s vysokým obsahem cholesterolu, vhodné je bílé maso, ryby, zelenin

sledujeme vyprazdňování ,spánek, psychické změny

komplikace hypertenze-ICHS, angína pectoris, IM, hypertrofie levé komory, CMP, poškození ledvin-renální selhávání, poškození sítnice oka, ICHDK

Ošetřovatelské diagnozy: Nedostatečná informovanost o onemocnění a následných komplikací. Poruchy adaptace na změnu životního stylu z důvodu neschopnosti se vyrovnat s onemocněním. Snížení srdeční činnosti z důvodu poruchy funkce srdce. Omezení soběstačnosti z důvodu hypertenze

 

Fyziologické funkce

Tělesná teplota:

– Tělesná teplota je vedlejším produktem metabolismu, centrum regulace je v hypotalamu

fyziologická hodnota: 36-36,9 °C

– hypotermie: pod 36 °C

subnormální teplota: nižší než 35,3 °C, použití hypnotik, alkoholu, dehydratace, uměle sníženi teploty až o 10 °C , při operacích mozku a srdce.

subfebririe: zvýšená teplota37-37,9°C, nádorové onemocnění, TBC, infekční onemocnění, zvýšená činnost štítné žlázy.

– febris: horečka- nad 38°C, (antipyretika)-paralen,acylpyrin

– hyperpyrexie: nad 40,5°C, spála, meningitida, delirium- halucinace, úzkost

– teplota 42°C je smrtelná
Faktory ovlivňující TT:

věk– děti až do puberty TT labilnější

denní doba– nejvyšší hodnota od 15-18 hod.

– nejnižší teplota od 2-5 hod. ráno

tělesná aktivita– těžká práce, cvičení

hormony– ženské pohlavní hormony, (estrogen) teplota o 0,35°C vyšší

U dětí se mohou vyskytovat febrilní křeče-křeče z vysoké horečky, záškuby končetin, ztráta vědomí,promodrávání, cyanóza, zástava dýchání, trvají krátce a jsou bez následku.

 

Druhy teploměru:

– Lékařský maximální: axilarní, měříme v podpaží, tříslech, v pochvě.

– Rektální maximální: měříme v rektu.

Ústní: orální maximální, měříme v ústech.

– Rychloběžný: u dětí, měříme v rektu.

Elektronický, digitální: měříme v podpaží, v ústech, v rektu

Ušní digitální: dospělí i děti, zevní zvukovod.

 

Místa měření:

-měření v ústech– jen klidní nemocní, před měřením 20-30 minut nejíst a nepít, teploměr vložíme pod jazyk, měříme 10 minut, v ústech je teplota o 0,3 °C vyšší než v podpaží.

– měření v konečníku– dospělí- v případě nemožného měření TT a podpaží, v třísté(úraz, popáleniny, vyrážky), měřit 10 minut, část teploměru která se zavádí namočíme do oleje, nebo do vazelíny, před zavaděním pokrčit nohy v kyčlích a kolenou.

– děti- kojenec, batole

měření v třísle- nelze-li měřit v podpaží, pokrčit jednu DK v koleni a kyčli, měříme 10 minut.

měření v pochvě– axilarní teploměr, určení terminu ovulace, první polovina ovulačního cyklu-nepřevyšuje 37°C, měří se ráno poloha na zádech, pokrčené kolena, 8-10 minut.

v podpaží- nejběžnější místo měření

 

typy horečky:

 

přetrvávajícívirová a streptokoková onemocnění, pneumonie-přetrvává v denní výkyvech v rozmezí   1°C

kolísavá- zánětlivá  onemocnění, TT v průběhu dne kolísá až o 2-3°C všechny naměřené hodnoty jsou nad (37,0°C)

střídavá-u septických stavů,onkologická onemocnění(někdy zánětlivých=zánět žlučníku) střídání období horečky s normální teplotou

návratná- střídání horečnatých stavů s obdobím fyziologických hodnot

vlnovitá-pozvolné stoupání teploty během několika dní

 

pokles TT rozlišujeme:

Kritický-prudký pokles hodnot tělesné teploty během několika hodin(ráno 40°C-odpoledne 36°C)

Lytický-plynulý pokles teploty během několika dní (1.den 38°C-3.den-37,0°C)

Provléklý-pokles tělesné teploty je přechodný mezi kritickým a lytickým poklesem

 

Puls-tep:

Tep vzniká díky systole levé komory při vypuzení krve do těla.

Faktory ovlivňující frekvenci tepu:

– věk, pohlaví, cvičení, horečka, léky, krvácení


Místa měření: – krkavice- a. carotis

– vřetení tepna- a. radialis

– spánková tepna- a. temporalis

– stehenní tepna- a. femoralis

– pažní tepna- a. brachialis

– podkličková tepna- a. subclavia

Co měříme:

frekvence: počet tetu za minutu v klidu je 70-80 za/min.

Pozor děti mají vyšší frekvenci. Novorozenec– 120-140za/min. kojenec – 100-110za/min. v deseti letech asi 90 za/min.

 

– zrychlený puls: tachykardie nad 90za/min., při fyzické námaze, tréma, kofein, alkohol, černý čaj, onemocnění srdce, onemocněni plic, při horečce, zvýšena činnost štítné žlázy, anemie,

 

– zpomalený puls: bradykardie pod 60 za/min., ve spánku, bez vědomí, užití některých léku, drog, předávkování-digoxin, snížená činnost štítné žlázy, podchlazení, infarkt myokardu.
– Pravidelnost: arytmie-nepravidelný puls (onemocnění srdce)

pravidelný rytmický-vzdálenost mezi údery je stejná

 

Kvalita:

Normální plný: dobře hmatný

Pulsus durus, tvrdý- tvrdá tepna, těžko stlačitelná tepna, zkornatění tepen, při vysokém TK.

Pulsus mollis, měkký- lehce stlačitelná tepna, obtížné měření, při nízkém TK.

Nitkovitý puls– nevýrazná, obtížně hmatatelný, při krvácení.
Zásady měření :

– hodinky s vteřinovou ručičkou

– měření provádíme v klidu, ne bezprostředně po fyzické námaze ani po rozrušení

– poloha v sedě nebo v leže

– délka měření: 1 minutu, nebo 30 sekund a pak vynásobíme dvěma
Dech: – centrum je v prodloužené míše, hlavní dýchací sval je bránice- diafragma

– zástava dýchání- apnoe.

– hypoventilace: povrchní pomalé dýchání, malý dechový objem.

– Hyperventilace: zrychlené, hluboké dýchání, velký dechový objem.

– dýchání zevní: výměna plynů mezi vzduchem a plícemi.

– dýchání vnitřní: výměna plynů mezi krví a tkáněmi. –

nádech: inspirium

-výdech: expirium
Faktory ovlivňující dýchání

 

k: viz. Níže.

– pohyb: zrychlené dýchání při námaze

– stres: zrychlené dýchání

– prostředí: vysoká teplota- zrychlené dýchání

– nadmořská výška: ve vysoké nadmořské výšce je nižší koncentrace O2 zrychlené dýchání

– léky: např:analgetika, narkotika- snižují dechovou frekvenci


Co měříme:

Frekvence dechu (rychlost)- fyziologická hodnota je 16-17 dechů za minutu, ve spánku méně, děti mají rychlejší dýchání, novorozenec: 55 za min., kojenec: 25 za min., 10 leté dítě: 20.
– Zrychlené dýchání: tachypnoe, fyzická a psychická námaha, zvýšená tělesná teplota, onemocnění srdce a dýchacího systému, anémie, použití léku.

 

– Zpomalené dýchání: bradypnoe, ve spánku, použití sedativa, morfinu, v bezvědomí, poškození mozku, cvičení jógy, otrava alkoholem, u chorob se zvýšeným nitrolebním tlakem.

 

Kvalita dechu- dyspnoe: dušnost, při zánětech, astma, alergie, poškození mozku, onemocnění srdce. Stridor: zvukový doprovod při dýchání.

– normální dech: téměř neslyšitelný během dne, ve spánku je hlasitější, po námaze se slyšitelnost zvětší

– hypoventilace: povrchové dýchání

– hyperventilace: hluboké dýchání
Pravidelnost dechu– Biotovo dýchání: povrchové, mělké, nepravidelné, střídá se s krátkými pauzami, u mozkových poruch: krvácení do mozku.

– Cheyne- Stokesowo dýchání: dýchání prohloubené potom se stává povrchní dýchání a následuje apnoická pauza. Vyskytuje se u nemocných bez vědomí, u onemocnění CNS, zánětu mozku.

– Kussmalovo dýchání: prohloubené dýchání, bývá při překyselení organismu odpadními látkami, u hyperglykemického komatu.

– pravidelné dýchání: eupnoe– dechové vlny nádechy a výdechy- pravidelný rytmus.

– nepravidelné dýchání: střídají se hluboké dechy s povrchovými

 

Měření a hodnocení dechu:

– pohledem, položením ruky na hrudník

– předstírání měření tepu a sledovat dechovou vlnu ( činnost dýchacích svalu je ovlivněna vůlí)


Krevní tlak:
– tlak krve v cévách při systole a diastole

– hodnoty TK jsou v: VKPa(kilopaskaly), nebo v mm Hg(torry)


Faktory ovlivňující TK:

– věk: u dětí je nižší v dospělosti vyšší, viz. Níže

tělesná námaha: při tělesné námaze vyšší

– emoční prožity: bolest, strach, rozrušení- vyšší TK

– užiti léku

– nemoci srdce, krvácení, nemoci žláz s vnitřní sekreci

novorozenec– 80/40 mmHg

ve 3 letech– 96/65 mmHg
v 10 letech– 110/70 mmHg

v dospělosti– 120/60- 140/90 mmHg

– Nízký tlak krve: hypotenze,pod 100/60 mmHg, šokové stavy, krvácení, dehydratace, předávkování Antihypertenzivy, obtížně se měří.

 

– Vysoký tlak krve: hypertenze, nad 140/90 mmHg, fyzická, psychická námaha, onemocnění srdce, nadváha, vysoký příjem soli…
léky- Antihypertenziva.- Enap,Gopten….

– Hraniční hypertenze: 140/90 – 160/95 mmHg, stres, fyzická a psychická námaha, použití leku, kofein, onemocnění endokrinního systému,

 

– Tlaková amplituda: rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem.

 

Zásady měření tlaku krve:

– pomůcky: tonometr, fonendoskop, síla manžety: 12,5 cm u dospělých a 2,5 cm u dětí

– měříme v sedě nebo v leže ne horní levé končetině, měl by mít volnou paži

– nemocný by měl být před měřením aspoň 15 minut v klidu

– upevníme manžetu na paži, nahmatáme tepnu v loketní jamce, jednou rukou foukáme balónek a druhou rukou držíme fonendoskop, nafoukáme asi 200mmHg, a pak pomalu upouštíme, první ozva systolická hodnota a poslední ozva diastolická hodnota.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: