Hypertenze – maturitní otázka (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Hypertenze

Předmět: Biologie

Přidal(a): andůlek

 

Krevní tlak – je to tlak v tepenném řečišti. V okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne se nazývá systolický tlak. V okamžiku, kdy se sval uvolní je diastolický tyto dvě hodnoty tvoří krevní tlak.

Hypertenze je trvale zvýšený krevní tlak nad hodnoty 140 /90torr zjištěný alespoň ve dvou ze tří měření.

Měření krevního tlaku se provádí v klidu, vsedě na pravé paži, nejčastěji manžetou l2,5cm. Syndrom bílého pláště (zvýšení TK v ordinaci lékaře) vhodné 24hodinové ambulantní monitorování TK. Krevní tlak se změří pomocí fonendoskopu a tonometru.

 

Dělení hypertenze:

  • Podle příčin vzniku
    • Esenciální (primární)
      • tvoří 95 % hypertenze, příčina není známa, rizikové faktory– kouření, stres, nevhodná, strava ,obezita ,vysoká hladina cholesterolu v krvi= Hypolipoproteinemie(zvýšená hladina-LDL, triglyceridy, snížená hladina HDL) genetické dispozice, diabetes
    • Sekundární (druhotná)-2-5% hypertoniků
      • Příčina-onemocnění:  Ledvin, nadledvinek, endokrinní onemocnění štítná žláza, vrozené srdeční vady-zúžení aorty
    • Poléková hypertenze-kortikoidy, per orální antikoncepce
  • Podle výše  TK
    • Mírná-140-159/90-99
    • Středně závažná-160-179/100
    • Těžká-180/110
    • Hypertenzní krize-220/140

 

Podle orgánových změn

  • I Stádium- lehká hypertenze bez orgánových  změn ,únava ,porucha spánku
  • II stádium-středně těžká  zvýšení TK orgánové změny bez poruch funkce-zvětšení (hypertrofie) levé komory, změny na očním pozadí, edém papily (východ zrakového nervu),pomalý  rozvoj aterosklerózy  Příznaky-bolest hlavy závratě, změny na EKG,
  •  III stádium-těžká hypertenze zvýšení TK, orgánové změny s funkčními poruchami, projevy srdečního selhávaní, dušnost, srdeční astma, dilatace levé komory, krvácení do sítnice riziko CMP,IM, poškození ledvin, demence
  • IV stádium-orgánové selhávaní=hypertenzní krize,(dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů srdce, ledviny, CNS, oči) krvácení do mozku, krute bolesti hlavy,zvracení,závratě,křeče,nezbytná hospitalizace na JIP,ARO

 

Diagnostika:

Aanamnéza, fyzikální vyšetření, fyziologické funkce TK,EKG,RTG srdce+plíce, USG, vyšetření očního pozadí ,  odběry-moč-Bílkovina v moči-proteinurie, krev-biochemické vyšetření-minerály, tuky, kreatin.

 

Léčba

Pacient je uložen na standartní interní odd., při hypertenzní krizi na JIP. Většinou, ale v domácím prostředí, hospitalizace není nutná. Režimové opatření – životní styl, stravování, snížení psychické zátěže

 

Farmakoterapie:

  • Antihypertenziva-např. LOCREN, BETALOC, ENAP, Gopten mohou byt vedlejší účinky-dušnost, nauzea, bolest
  • Diuretika-např. FUROSEMIT,VEROSPIRON, MODURETIK,aj.
  • Kardiotonika-např. DIGOXIN-pokud funkční změny na srdci- u selhávajícího srdečního svalu
  • Antihyperlipidemika – snížení krevního tuku, zvláště cholesterolu LDL
  • Vazodilatancia-rozšiřují cévy- koronarodilatancia-Nitroglycerin, Periferní vazodilatancia – Agapurin, Xanidil

 

Ošetřovatelská  péče

  • Nekouřit, při obezitě snížit hmotnost, snížená fyzická námaha, vyhýbat se stresu, Sledování – základní FF-D,P,-pokud jsou orgánové změny, TK-nejméně 3krát denně, přísně zapisujeme s časem měření, v případě vzestupu TK informujeme lékaře, podávání léků a jejich účinky
  • Hygiena-běžná, základní, dle soběstačnosti pacienta,
  • Výživa – většinou upravena dieta s omezením solí(10)-zvláště pokud otoky, u obézních nemocných se ordinuje redukční dieta(8),informujeme nemocného, aby snížil příjem solí, nejsou vhodné uzeniny ,konzervy, dochucovací prostředky, polévky ze sáčku apod., není vhodný alkohol, černá káva, černý čaj minerálky-zvyšují podíl solí v těle a tím také TK, doporučení omezení příjmu živočišných tuků a potravin s vysokým obsahem cholesterolu, vhodné je bílé maso, ryby, zelenin
  • Sledujeme vyprazdňování, spánek, psychické změny

 

Komplikace hypertenze

ICHS, angína pectoris, IM, hypertrofie levé komory, CMP, poškození ledvin-renální selhávání, poškození sítnice oka, ICHDK

 

Ošetřovatelské diagnózy:

 

Nedostatečná informovanost o onemocnění a následných komplikací. Poruchy adaptace na změnu životního stylu z důvodu neschopnosti se vyrovnat s onemocněním. Snížení srdeční činnosti z důvodu poruchy funkce srdce. Omezení soběstačnosti z důvodu hypertenze

 

Fyziologické funkce

Tělesná teplota:

  • Tělesná teplota je vedlejším produktem metabolismu, centrum regulace je v hypotalamu
  • fyziologická hodnota: 36-36,9 °C
  •  hypotermie: pod 36 °C
  • subnormální teplota: nižší než 35,3 °C, použití hypnotik, alkoholu, dehydratace, uměle sníženi teploty až o 10 °C , při operacích mozku a srdce.
  • subfebririe: zvýšená teplota37-37,9°C, nádorové onemocnění, TBC, infekční onemocnění, zvýšená činnost štítné žlázy.
  • febris: horečka- nad 38°C, (antipyretika)-paralen,acylpyrin
  • hyperpyrexie: nad 40,5°C, spála, meningitida, delirium- halucinace, úzkost
  • teplota 42°C je smrtelná

Faktory ovlivňující TT:

  • věk– děti až do puberty TT labilnější
  • denní doba– nejvyšší hodnota od 15-18 hod.
  • nejnižší teplota od 2-5 hod. ráno
  • tělesná aktivita– těžká práce, cvičení
  • hormony– ženské pohlavní hormony, (estrogen) teplota o 0,35°C vyšší
  • U dětí se mohou vyskytovat febrilní křeče-křeče z vysoké horečky, záškuby končetin, ztráta vědomí,promodrávání, cyanóza, zástava dýchání, trvají krátce a jsou bez následku.

 

Druhy teploměru:

  • Lékařský maximální: axilarní, měříme v podpaží, tříslech, v pochvě.
  • Rektální maximální: měříme v rektu.
  • Ústní: orální maximální, měříme v ústech.
  • Rychloběžný: u dětí, měříme v rektu.
  • Elektronický, digitální: měříme v podpaží, v ústech, v rektu
  • Ušní digitální: dospělí i děti, zevní zvukovod.

 

Místa měření:

  • měření v ústech – jen klidní nemocní, před měřením 20-30 minut nejíst a nepít, teploměr vložíme pod jazyk, měříme 10 minut, v ústech je teplota o 0,3 °C vyšší než v podpaží.
  • měření v konečníku – dospělí- v případě nemožného měření TT a podpaží, v třísté(úraz, popáleniny, vyrážky), měřit 10 minut, část teploměru která se zavádí namočíme do oleje, nebo do vazelíny, před zavaděním pokrčit nohy v kyčlích a kolenou.
  • děti- kojenec, batole
  • měření v třísle – nelze-li měřit v podpaží, pokrčit jednu DK v koleni a kyčli, měříme 10 minut.
  • měření v pochvě – axilarní teploměr, určení terminu ovulace, první polovina ovulačního cyklu-nepřevyšuje 37°C, měří se ráno poloha na zádech, pokrčené kolena, 8-10 minut.
  • v podpaží – nejběžnější místo měření

 

typy horečky:

  • přetrvávajícívirová a streptokoková onemocnění, pneumonie-přetrvává v denní výkyvech v rozmezí   1°C
  • kolísavá- zánětlivá  onemocnění, TT v průběhu dne kolísá až o 2-3°C všechny naměřené hodnoty jsou nad (37,0°C)
  • střídavá-u septických stavů,onkologická onemocnění(někdy zánětlivých=zánět žlučníku) střídání období horečky s normální teplotou
  • návratná- střídání horečnatých stavů s obdobím fyziologických hodnot
  • vlnovitá-pozvolné stoupání teploty během několika dní

 

pokles TT rozlišujeme:

  • Kritický-prudký pokles hodnot tělesné teploty během několika hodin(ráno 40°C-odpoledne 36°C)
  • Lytický-plynulý pokles teploty během několika dní (1.den 38°C-3.den-37,0°C)
  • Provléklý-pokles tělesné teploty je přechodný mezi kritickým a lytickým poklesem

 

Puls-tep:

  • Tep vzniká díky systole levé komory při vypuzení krve do těla.

 

Faktory ovlivňující frekvenci tepu:

  • věk, pohlaví, cvičení, horečka, léky, krvácení


Místa měření:

  • krkavice- a. carotis
  • vřetení tepna- a. radialis
  • spánková tepna- a. temporalis
  • stehenní tepna- a. femoralis
  • pažní tepna- a. brachialis
  • podkličková tepna- a. subclavia

 

Co měříme:

frekvence: počet tetu za minutu v klidu je 70-80 za/min.

Pozor děti mají vyšší frekvenci. Novorozenec– 120-140za/min. kojenec – 100-110za/min. v deseti letech asi 90 za/min.

  • zrychlený puls: tachykardie nad 90za/min., při fyzické námaze, tréma, kofein, alkohol, černý čaj, onemocnění srdce, onemocněni plic, při horečce, zvýšena činnost štítné žlázy, anemie,
  • zpomalený puls: bradykardie pod 60 za/min., ve spánku, bez vědomí, užití některých léku, drog, předávkování-digoxin, snížená činnost štítné žlázy, podchlazení, infarkt myokardu.

 

Pravidelnost:

  • arytmie-nepravidelný puls (onemocnění srdce)
  • pravidelný rytmický-vzdálenost mezi údery je stejná

 

Kvalita:

  • Normální plný: dobře hmatný
  • Pulsus durus, tvrdý- tvrdá tepna, těžko stlačitelná tepna, zkornatění tepen, při vysokém TK.
  • Pulsus mollis, měkký- lehce stlačitelná tepna, obtížné měření, při nízkém TK.
  • Nitkovitý puls– nevýrazná, obtížně hmatatelný, při krvácení.

 

Zásady měření :

  • hodinky s vteřinovou ručičkou
  • měření provádíme v klidu, ne bezprostředně po fyzické námaze ani po rozrušení
  • poloha v sedě nebo v leže
  • délka měření: 1 minutu, nebo 30 sekund a pak vynásobíme dvěma

 

Dech:

  • centrum je v prodloužené míše, hlavní dýchací sval je bránice- diafragma
  • zástava dýchání- apnoe.
  • hypoventilace: povrchní pomalé dýchání, malý dechový objem.
  • hyperventilace: zrychlené, hluboké dýchání, velký dechový objem.
  • dýchání zevní: výměna plynů mezi vzduchem a plícemi.
  • dýchání vnitřní: výměna plynů mezi krví a tkáněmi. –
  • nádech: inspirium
  • výdech: expirium

Faktory ovlivňující dýchání

  • k: viz. Níže.
  • pohyb: zrychlené dýchání při námaze
  • stres: zrychlené dýchání
  • prostředí: vysoká teplota- zrychlené dýchání
  • nadmořská výška: ve vysoké nadmořské výšce je nižší koncentrace O2 zrychlené dýchání
  • léky: např:analgetika, narkotika- snižují dechovou frekvenci


Co měříme:

  • Frekvence dechu (rychlost)- fyziologická hodnota je 16-17 dechů za minutu, ve spánku méně, děti mají rychlejší dýchání, novorozenec: 55 za min., kojenec: 25 za min., 10 leté dítě: 20.
    • Zrychlené dýchání: tachypnoe, fyzická a psychická námaha, zvýšená tělesná teplota, onemocnění srdce a dýchacího systému, anémie, použití léku.
    • Zpomalené dýchání: bradypnoe, ve spánku, použití sedativa, morfinu, v bezvědomí, poškození mozku, cvičení jógy, otrava alkoholem, u chorob se zvýšeným nitrolebním tlakem.
  • Kvalita dechu
    • dyspnoe: dušnost, při zánětech, astma, alergie, poškození mozku, onemocnění srdce. Stridor: zvukový doprovod při dýchání.
    • normální dech: téměř neslyšitelný během dne, ve spánku je hlasitější, po námaze se slyšitelnost zvětší
    • hypoventilace: povrchové dýchání
    • hyperventilace: hluboké dýchání
  • Pravidelnost dechu
    • Biotovo dýchání: povrchové, mělké, nepravidelné, střídá se s krátkými pauzami, u mozkových poruch: krvácení do mozku.
    • Cheyne- Stokesowo dýchání: dýchání prohloubené potom se stává povrchní dýchání a následuje apnoická pauza. Vyskytuje se u nemocných bez vědomí, u onemocnění CNS, zánětu mozku.
    • Kussmalovo dýchání: prohloubené dýchání, bývá při překyselení organismu odpadními látkami, u hyperglykemického komatu.
    • pravidelné dýchání: eupnoe– dechové vlny nádechy a výdechy- pravidelný rytmus.
    • nepravidelné dýchání: střídají se hluboké dechy s povrchovými

 

 

Měření a hodnocení dechu:

  • pohledem, položením ruky na hrudník
  • předstírání měření tepu a sledovat dechovou vlnu ( činnost dýchacích svalu je ovlivněna vůlí)


Krevní tlak:

  • tlak krve v cévách při systole a diastole
  • hodnoty TK jsou v: VKPa(kilopaskaly), nebo v mm Hg(torry)


Faktory ovlivňující TK:

  • věk: u dětí je nižší v dospělosti vyšší, viz. Níže
  • tělesná námaha: při tělesné námaze vyšší
  • emoční prožity: bolest, strach, rozrušení- vyšší TK
  • užiti léku
  • nemoci srdce, krvácení, nemoci žláz s vnitřní sekreci
  • novorozenec– 80/40 mmHg
  • ve 3 letech– 96/65 mmHg
  • v 10 letech– 110/70 mmHg
  • v dospělosti– 120/60- 140/90 mmHg
  • Nízký tlak krve: hypotenze,pod 100/60 mmHg, šokové stavy, krvácení, dehydratace, předávkování Antihypertenzivy, obtížně se měří.
  • Vysoký tlak krve: hypertenze, nad 140/90 mmHg, fyzická, psychická námaha, onemocnění srdce, nadváha, vysoký příjem soli…
  • léky- Antihypertenziva.- Enap,Gopten….
  • Hraniční hypertenze: 140/90 – 160/95 mmHg, stres, fyzická a psychická námaha, použití leku, kofein, onemocnění endokrinního systému,
  • Tlaková amplituda: rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem.

 

Zásady měření tlaku krve:

  • pomůcky: tonometr, fonendoskop, síla manžety: 12,5 cm u dospělých a 2,5 cm u dětí
  • měříme v sedě nebo v leže ne horní levé končetině, měl by mít volnou paži
  • nemocný by měl být před měřením aspoň 15 minut v klidu
  • upevníme manžetu na paži, nahmatáme tepnu v loketní jamce, jednou rukou foukáme balónek a druhou rukou držíme fonendoskop, nafoukáme asi 200mmHg, a pak pomalu upouštíme, první ozva systolická hodnota a poslední ozva diastolická hodnota.


Další podobné materiály na webu: