Otázka: Historie etiky
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): vnl.xf
Základní pojmy
- Etika (ethika, řec. ethos – mrav) je vědou o mravnosti. Dříve.byla etika nazývána mravovědou, častěji,též praktickou filozofií. V odborném písemnictví lze najít i další označení etiky; český filozof František Klácel např. doporučoval termín. Dobrověda. Etika je teorií mravnosti a jako pojem je nadřazena morálce předmětem etiky je zkoumání zákonitostí mravního chování jedinců i společnosti. Respektuje dilematické situace.
- Shoda mravní normy a legislativní zákonné úpravy se nazývá legalita.
- Morálka (z lat. mos,- mrav, moralis – mravní) reprezentuje popisnou a předpisovou stránku mravnosti. Tímto výrazem se zpravidla označuje soubor pravidel uznávané mravnosti. Jednotlivec v souladu s obecným souhlasem pokládá taková pravidla za závazná pro své konkrétní jednání a chování. Pojem „moralis“ vznikl Ciceronovým pře kladem řeckého ethikos do latiny. Pojem zdomácněl zejména ve Francii (lamorale).
- Etiketa je souhrn pravidel uznávané formy společenského chování. Dodnes má etiketa významné postavení a funkci v diplomacii.Mnohé formy chování mezi lékařem a pacientem jsou ritualizované – hovoříme i o etiketě v lékařství.
- Etiologie je výraz pro samostatnou vědeckou disciplínu, jejímž předmětem je chování, přesněji studium vrozených a získaných vlastností živočichů a člověka. Zakladatelem teorie je Konrád Lorenz s N. Tinbergerem a K. Frischem.
- Profesní etika užší pojmové vyjádření mravnosti.
- Biotika je pojem nejširší a je nadřazen pojmu lékařská etika či jeho symptomům.Zkoumání etických problémů nejen v praktickém výkonu lékařské praxe, ale také v oborech, které, které výkon praxe podmiňují.
- Lékařská etika je obor, který se zajímá o etické problémy v lékařské praxi.
- Zdravotnická etika souhrnně označuje etickou problematiku týkající se organizace zdravotnických systémů. Problémy týkající se etiky ve zdraví.
- Deontologie učení o povinnostech / to deon – povinnost/ v obecné rovině. V medicíně vymezuje povinnosti lékaře vůči pacientům, kolegům, úředníkům a veřejnosti. Je prospěšná (=ultilitarismus). Morálka je interpretována jako užitečná povinnost, a proto vzniká pojem utilitaristická morálka.
- Deontika je pojem pro analýzu logických struktur normativních systémů. „Jaké jsou logické vztahy norem ke skutečnému světu a k lidskému jednání?“ si dává jako otázku.
- Ve zdravotnictví pracují také další lidé – zdravotní sestry a nzp, kteří se podílí na vytváření stavovské=profesní etiky v zahraničí se ustálil pojem „nursing ethics“ = sesterská etika a u nás se používá termín etika v ošetřovatelství a etika v práci sestry.
- Pastorální etika je etika ve vztahu nemocný a náboženství, víra. Součástí je péče o duševní komfort trpících, nemocných.
Etika byla vždy integrální součástí lékařství
- Existuje však rozdíl mezi minulostí a dneškem
- změna přístupu k nemocnému / od paternalizmu k partnerství/
- nárůst dilematických situací
- ve 20 století dosáhla medicína velkolepého rozvoje /nárůst vzdělanosti, nezbytnost týmové práce v lékařství, akcent na lidská práva
- potřeba laiků se vyjádřit k problémům
Historie lékařské etiky
Lékařská etika jako moderní a samostatná vědecká disciplina vzniká ve většině zemí, i u nás po 2. světové válce
- Výuka 1918-1939 neměla charakter systematického vzdělávání
- v 1945- napsán program přednášek LÉKAŘSKÉ ETIKY
- 1946- prof.Bouček založil DEONTOLOGICKÝ ÚSTAV UK PRAHA
- 1952- zrušeno –zavádění přednášek MARXISMU –LENINISMU
- 1981 v čas. Prakt. lékař-návrh na zřízení kabinetu LE/z pol. dův. zamítnuto/
- 1991 –„dozrál čas“ 3 LF ÚSTAV ETIKY . LE samostatný obor
- 1992 povinná výuka na lékařských fak. v ČR
- 1996 povinná výuka na Vyšších zdravotnických školách
Dilematické (nejednoznačné) situace
- alokace zdrojů aneb problematika ideální a dostupné mediciny
- etická kriteria experimentu na lidech a zvířatech
- problematika genového inženýrství a genetiky
- asistovaná reprodukce a manipulace s lidským genetickým materiálem
- problematika interrupcí
- práva pacientů
- problematika pravdy na nemocničním lůžku
- problematika umírání a smrti
- eutanazie
- problematika tzv. heroické mediciny/ mimořádná terapie/
- smysl lidského života s nemocí a v nemoci
- etické problémy geriatrické péče
- právo na zdraví a povinnost ke zdraví
- problematika ošetřovatelských – zdravotnických týmů
Etické kodexy v profesi sestry /základní úkoly sestry ICN-International Council of Nurces 1973/
Kodex byl schválen v květnu 1973.
Etická pravidla zdravotní péče
Sestra je povinna převzít profesionální zodpovědnost za péči o zdraví, prevenci nemocí a za zlepšování zdravotního stavu nemocných právě tak, jako za tišení bolesti. Potřeba zdravotní péče je všeobecná. Se zdravotní a ošetřovatelskou péčí jsou nerozlučně spjaty: respekt k lidskému životu, důstojnost a lidská práva. Zdravotní péči je třeba poskytovat bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, věk, pohlaví, politické přesvědčení a sociální postavení. Zdravotní sestra poskytuje péči jednotlivci, rodině a společnosti a spolupracuje v tom i s reprezentanty jiných oborů.
Zdravotní sestra a spoluobčan
Zdravotní sestra má v první řadě zodpovědnost za občany, kteří potřebují zdravotní péči. Při poskytování péče respektuje zdravotní víru jednotlivce, jeho životní hodnoty a obyčeje a snaží se vytvořit podmínky respektující individualitu. Zdravotní sestra chrání informace o osobních poměrech pacienta, považuje je za důvěrné a svědomitě hodnotí, v jakém rozsahu a komu tyto důvěrné informace předat.
Zdravotní sestra a péče v praxi
Zdravotní sestra je osobně zodpovědná za kvalitu poskytované péče a za obnovování svých odborných znalostí cestou neustálého vzdělávání. Zdravotní sestra se snaží udržovat pečovatelský standard na co nejvyšší úrovni, a to v každé situaci. Zdravotní sestra hodnotí jak svou kvalifikaci, tak i kvalifikaci jiných osob, když přejímá zodpovědnost za jistý úkol a když jej předává jiným osobám. Zdravotní sestra ve funkci jedná tak, aby její chování přispělo k dobré pověsti povolání.
Zdravotní sestra a společnost
Zdravotní sestra, podobně jako ostatní občané, podporuje požadavky obyvatelstva na zdravotní a sociální zabezpečení a je v této věci iniciativní.
Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci
Zdravotní sestra je zodpovědná za realizaci spolupráce s ostatními zdravotníky všech profesních kategorií. Zdravotní sestra podle nutnosti zasahuje tak, aby chránila jednotlivce, jestliže péče o něj je ohrožena nevhodných chováním jiného zdravotníka či občana.
Zdravotní sestra a povolání
Zdravotní sestra je odpovědná za realizaci vysokého standardu zdravotní a ošetřovatelské péče a za své odborné vzdělávání. Zdravotní sestra soustavně pracuje na definování a kultivaci vnitřního obsahu zdravotní a ošetřovatelské péče. Zdravotní sestra se zasazuje v rámci odborové organizace o stanovení přiměřeného platu a jeho vyplácení. Dbá též o vytváření důstojných pracovních podmínek umožňují realizaci zdravotní a ošetřovatelské péče.
Zdroje najdete uvedeny zde:
