Histologie pletiva a tkáně – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Histologie pletiva a tkáně

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): chichi78

 

 

 

 

=studium tkání a pletiv

 

Rostlinná pletiva
=soubor buněk o stejném původu, fci a vzhledu

 

dělení dle původu:
1) PRAVÁ
-většina
— vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené,

tvoří těla vyšších rostlin

 

2) NEPRAVÁ
-některé řasy a houby
– vznikají druhotným seskupením původně volných buněk, např. plektenchym

(houbové pletivo – z hyf – hyfy tvoří houbovou stélku) v plodnicíchhub, získáním nových schopností u starších buněk

 

dělení dle vzhledu:
1) PARENCHYM
-popis:  -bun.stěna není ztloustlá, různé tvary, mezibuněčný prostor (iterceluláry vyplněné např. aerenchym-velké množství mezibun.prostoru vyplněné vzduchem      př. Řapíky vodních rostlin)                          -bky křehké a musí být uvnitř
2) PROSENCHYM
                                               -popis:  -protáhlé s šikmými příčnými přehrádkami, -v mládí tenkostěnné -> časem ztloustlá b.s.
-kde:     -v cévních svazcích
3) KOLENCHYM
-popis:  -buněčná stěna částečně ztloustlá
a) rohově –v rozích bky; př.stonky
b) deskově –po straně buňky; př.povrch listů a stonků
-pro bku nositel vlastností jako pevnost a pružnost ???

4) SKLERENCHYM
popis:    -ztloustlá celá b.s. obsahující kanálky; protáhlý tvar tvořící trubicovité útvary
-plasmodesmy =tenká plazmatická vlákénka, kanálky pro komunikaci s vnějším prostředím   -brzy odumírají, nerozpadají se a tvoří mech.oporu –př.povrch pecky, stébla trav

 

dle funkce:
1) DĚLIVÁ
                          –popis:       -bky schopny se dělit, podílí se na růstu rostlin, malé množství mezibuněčných prostor, velké jádro ku malé bce, málo diferencované organely; t
-př.:       -parenchymatické bky
-dělení:                PROTOMERISTÉMY = původní meristémy
-základní varianta, trvale zachovaná schopnost se dělit, kde: součástí vzrostných vrcholů; jejich činností vznikají trvalá či dělivá pletiva
PRIMÁRNÍ MERISTÉMY
-schopnost se dělit, vznik z protomeristémů, objevují se mezibuněčné prostory, postupně se diferencují a plní fci trvalého pletiva
-kolénka trav (napřimování stébel), vrcholy listů
stonek-protoderm->krycí ;prokambium->vodivá; zákl.meristém->zákl.
kořeny-dermatogen->krycí;periblem->rpimární kůr; plerom->cs
SEKUNDÁRNÍ MERISTÉMY
-vznik obnovením dělivé fce primárních meristémů
-hlavně u dřevin; 2 zákl.druhy:
Kambium            -produkuje dřevo a lýko, druhotně tloustne    -z prokambia či pleronu
Felogen               -druhotné tloustnutí, produkuje náhradní povrchové vrstvy (borky-feloderm a felem)
Kalus     -hojivé pletivo, zaceluje rány
LATENTNÍ MERISTÉMY
=vmezeřené; nevytváří souvislé vrstvy; dělivá schopnost; bývají mezi ostatními pletivy (vznik vedlejších či adventivních kořenů)

 

2) TRVALÁ
-sama se nemůžou dělit, specializované
-vznik diferenciací buněk dělivých pletiv
-dělení:

1.a KRYCÍ Primární
-na povrchu, =pokožková
fce: -primárně vstřebávání živin, výměna látek z prostředí, ochrana (před přehřátím)
a) epidermis     -př.:-stonky a listy
=pokožka nadzemních částí
-1 vrstva plochých těsně přiléhavých buněk –bezbarvá, bez chlorofylu, jednostranně ztloustlé,??? Kkutikula-různě silná, pokrytá voskem, nepropouští vodu a plyny
b) rhizodermis -př.: kořenový systém, trvale ponořené stonky,
-jako epidermis, jen nejsou ztloustlé a nemají kutikulu
c) průduchy       =stomata
kde: zakomponovány do epidermis mezi 2 svěrací buňky
-ztloustlá b.s. ve vnitřní straně (průchodová štěrbina); obsahují chloroplast; schopnost zužovat a rozšiřovat p.š.-> regulování odvodu vody a vniku plynů pomocí turgoru buněk                       -za světla dle obsahu vody ve vakuolách, za tmy dle množství draslíku
-tvar dvojitého řezu:     -p.š. nen stejně široká
-přední a zadní dvůrek a centrální štěrbina
-za světla-řízení obsahem vody ve vakuolách
-za tmy-řízené  draslíkovými ionty
d) hydatody       =pokožka vzhledově podobná průduchům bez schopnosti se uzavřít
-odchod vody v podobě kapaliny, nikoliv vodní páry
-kde: okraje listů
e) metablastémy            -trichomy-vznikají z pokožkových buněk
krycí (ochrana, kutikula, vosky, plstnatý pohyb, zachycení vody; např.pelargonie, divizna na ostnech a háčcích)
žlaznaté (fce-produkují trávící enzymy; masožravé rostliny nebo u máty-produkce silic)
žahavé (ochranná fce, např.kopřivy)
absorpční (tenké, součásti rhozodermis; fce-příjem minerálních látek a vody)
-emergence-vznikly z pokožkových buněk a vodivých pletiv

1.b-DRUHOTNÁ/SEKUNDÁRNÍ KRYCÍ PLETIVA
-u druhotně tloustnoucích rostlin
vyprodukována:

a) felogén          –felem (korek)
-feloderm (zelená kůra)
-dohromady tvoří náhrandí povrchové struktury druhotně tloustnoucích rostlin
-vnější zbytek odumírá -> praskání -> kůra (borka), rozšiřování stonku –chrání strom
-čočinky/lenticely =součástí druhotné vrstvy, náhrada průduchů

2.SOUSTAVA VODIVÝCH A ZPEVŇOVACÍCH PLETIV
-vyvinula se v souvislosti s přechodem rostlin na souš

– umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po rostlinném těle

-tvořená cévními svazky              fce.: rozvod roztoku v rostlině
a)dřevní část (xylém)    -z cév(trachee, odumřelé bky bez přehrádek -> kanálky) a cévic (tracheidy, živé protáhlé bky s proděravělými přehrádkami, zdřevnatělé stěny)  -transpirační proud (od kořenů k listům vedou minerální látky po většinu roku)
b) lýková (floém)            -z buněk sítkovic (živé tenkostěnné s proděravělými přepážkami, bezjaderné; vznikčinností kambia; po jedno vegetační období)
-vede asimilační organické látky z listů dolů
a)uzavřené –v průběhu vývoje z prvotního meristému na trvalá  pletiva vzniknou cévní svazky -prokambium-nezbylo tam, druhotně netloustnou
b) otevřené       -mají prokambium -> druhotně tloustnou na druhotné dřevo a lýko  -pochva =vrstva pro vymezení cévního svazku (z parenchymatických či sklerenchymatických buněk)
-produkcí kambia na jaře tenkostěnné a v létě tlustostěnné bky

a)koncentrické 1.hadrocentrické –xylém uvnitř, floém vně (vranečky)
2.leptocentrické  -floém uvnitř, xylém vně (konvalinky)
b)radiální            -v kořenech
-pravidelné střídání dřevní a lýkové čácti v pochvě vedle sebe jako hodiny

1.monoarchní (jedna dř.jedna lýk.),

2.polyarchní (více)
c)kolaterální – ve stonku jsou cévní svazky jako hodiny v nichž jde floém ven a xylém dovnitř

d)bikolaterální – ve stonku jsou cs jako hodiny s dřevní částí uprostřed a floémy z obou stran (zvonky, tykvovité, lilkovité)

 

3.ZÁKLADNÍ
-vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
-tvořená živými bkami (nejvíce parenchymatická) nejvíce u dřevin a nejméně u vodních rostlin

a) asimilační       -produkují organické látky (hodně chloroplastů) -> asimilace CO2 v mezofylu(asimilační parenchym)
b) zásobní           -uchovávají zásobní látky (zvláště škrobu, bílkoviny, vody)) v kořenech, hlízách, semenech, plodech, oddencích,..
-parenchym, sklerenchym s odnleukoplasty
c)vodní                               -ukládání vody
-u kaktusů a sukulentních rostlin ve stoncích
d)vyměšovací   -tvorba a hromadění speciálních látek(alkaloidy, silice, pryskyřice,..)
-bky o vysoké metabolické aktivitě
př.: medníky      -v květu, tvorba nektaru pro nalákání opylovačů
mléčnice      -hromadění bílé tekutiny ve vakuole latexu(alkaloidy,  glykosidy, kaučuk, barviva, pryskyřice,..)                     -mohou být       nečlánkované a dlouhé až několik metrů-javory, morušovníky, svlačce                                                článkované-splynutím několika protáhlých buněk(mákovité, hvězdnicovité)                                    -mohou obsahovat zásobní látky pro rostlinu; ochranný mechanismus proti zvířatům (kaučukovník, vlaštovičník)

 

TKÁNĚ
vznik:    -z jedné bky -> rýhováním vnik blastomer -> vznik útvaru o více buňkách-morula ->blastula (dokola uzavřené k sobě připojené bky) ->gastrula (má dvě vrstvy diferenciovaných buněk-ektoderm, blastocel a endoderm tvořící vstup do gastruly a vytváří tak archenteron-prvostřevo)                             -až se místo blastocel (tekutina) vyvine mezoderm vzniká triblastica
-vývoj všech živočichů
kmenové buňky –mají zachovanou opakovanou dělivost z první fáze vývoje
=nediferenciované bky se zachovanou schopností se dělit a následně se diferencovat
-výzkum začal v půlce minulého století s výzkumem nádorů
1.EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY
-zisk z 5 až 6 denních embryí o 20-100buňkách, které jsou pluripotentní (nediferencované bky, může z nich vzniknout jakýkoliv orgán, ale po izolaci některých ne celý organismus)                  -většinou se berou z oplozených vajíček určených pro asistovanou reprodukci
-> centrum Helios asistované reprodukce v Brně-Masaryčka
fibroblasty –z lidských předkožek, pěstují s ena nich tyto buňky

 

2.FETÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY
-embryo -> fetus (=plod; od první činnosti CS; diferencovanější)
-zisk z pupečníkové krve nebo tkáně plodu po interrupcích
-využití k transplantacím; i mozkové tkáně

 

3.BUŇKY DOSPĚLÉHO ORGANISMU
-u člověka slouží k obnovování organismu
multipotentní –nemůže z nich vzniknout cokoliv, ale nutně z nich nemusí vznikat buňky pouze jediného typu
př.:         -krevní kmenové buňky kostní dřeně (využití u transplantace kostní dřeně (leukémie))
-nervové kmenové buňky (víme o nich jen několik let; schopnost tvorby nových neuronů; dávají vznik jakýmkoliv typům nervových buněk)
-progenitorové buňky (může z nich vzniknout jen jeden typ buněk; asi 20 druhů; zodpovídají z a obnovu pokožky, střevních sliznic,..)

-banky kmenových buněk-v Británii 2004

 

Dělení buněk tkání:
1.FIXNÍ –stabilní poloha, tvorba základní sítě, kde rozeznáváme buněčnou hmotu; mohou splývat ve složitá syncitia
2.VOLNÉ –schopné aktivního či pasivního pohybu
Mezibuněčná hmota tkání:
1.FIBRILÁRNÍ-tvořená bílkovinami s vláknitou strukturou
2.INTERFIBRILÁRNÍ –tvořené polotekutými či tekutými hmotami anorganického či organického původu
Dělení:

 

I. EPITELOVÉ TKÁNĚ
-př.: výstelka žaludku, ústní dutiny
-vznik: ektoderm, endoderm, mezoderm
-bky:     -uspořádány těsně vedle sebe s málo či žádnými mezibuněčnými hmotami o jedné či více vrstvách
-vlastnosti:         -velmi dobrá regenerační schopnost
-Pod jednou vrstvou buněk tkáně je uložena vrstva bazální membrány (zajišťuje oporu a výživu buněk tam, kam nezasahují cévy), která nemá buněčnou strukturu (bazální část buněk-dosedá na bazální membránu; apikální část vede ven do volného prostoru, dle druhu epitelu se různí)
rozlišení dle tvaru jednovrstevných epitelů:
1.DLAŽDICOVÉ EPITELY –jednostranně zploštělé bez anebo s malými mezibuněčnými prostory
2.KUBICKÉ- krychličky
3.CYLINDRICKÉ –jednostranně zploštělé do výšky
rozlišení vícevrstevných epitelů:
                                               -různé tvary a mohou být živé či mrtvé
rozlišení přechodných epitelů:
-mají  nedělivý epitel dole, dělivý nahoře a jsou na stejné úrovni, ale jejich jádra jsou různě uložená
-močový měchýř

Rozlišení epitelů dle polárního rozlišení:
1.Nahé -nemají žádné polární rozlišení
2.Límečkové –víme, kde je jaká strana dle límečku, houbovci
3.Bičíkové (Řasinkové) –s bičíky na povrchutěla ploštěnky, kolem ústního otvoru některých živočichů
4. Kutikulární- na apikální straně je ochranná vrstva (např.chitin)

Rozlišení dle fce:
-krycí, výstelkové, žlazové, vylučovací, dýchací,.. moc
1.Krycí –kryjí povrchy a vystýlají dutiny

 

II. POJIVOVÉ TKÁNĚ
-mezodermální původ
rozdělení:

 

1.OPĚRNÁ POJIVA
-př.:       -kosti, chrupavky vaziva
-bky.:    -fixní i volné
-mezibuněčná hmota:  -různá, fibrilární i interfibrilánrí
mezoglea            –nejjednodušší forma opěrného pojiv už u diblasticy (láčkovci, žahavci, houbovci,..)                                -vznik z buněk, které se oddělily z ekto a entoderu dovnitř                                       zárodečný mezenchym                =forma pojivové tkáně v zárodcích -> tvorba všech ostatních typů pojiv a buněk i jiných typů tkání       -bky mají hvězdnicovitý tvar; propojené plazmodesmy (bky vytvářejí fixní síť a mezi nimi se pohybují bky volné)
-velice málo mezibuněčných hmot
-u některých organismů zůstává celý život
A. Vazivo             -vznik: v průběhu ontogenetického vývoje z mezenchymu                                                       -fixní bky:-fibroblasty
-protáhlý či hvězdnicovitý tvar
-velká syntetická aktivita (velké ER, hodně mitochondrií a rozsáhlý GA)                                               -postupně se mění ve fibrocyty
fibrocyty
-ne tak aktivní metabolismus
adipocyty
=tukové bky; ve vazivu jedotlivě či ve skupinách                                                                                                           -zásobárna tuku a energie; spoluprodukce tepla                                                                                            -bílé-tvorba obalů kolem orgánů; zásoba pro případ nouze                                                                                      -hnědé-termoregulačnífce, u živočichů se zimním spánkem či hibernací a trochu i u lidí (nejvíc novorozenci)
-volné: histiocyty                                                                                                                                                                                        -retikulární bky;, měňavkovitý vzhled; schopnost fagocytózy-ochranná fce                       žírné (s heparinem)                                                                                                                                                                    -brzdí srážení krve
-kde: -podkožní, okolo kloubů a téměř všech orgánů
-typy vaziv dle množství a usp.mezibuněčných hmot:
a)Plsťovité –spousta vláken, mezi nimi bky
-stavba stěn cév; škáry; orgánových pouzder
-vlána elastická a kolagenní; propletená
b) Provazcovitá                -tvorba šlach, svalových pouzder
-hlavně kolagenní vlákna
c) Elastická          -převažují elastická vlákna (pružnější)
-hlasivkové vazy, velké tepny

B.Chrupavka
-fixní bky:
-chondroblasty- mění se v chondrocyty
-chondrocyty – na vrchu vřetenovité; ve spodu kulovité                                                                            -téměř žádné volné
-hodně mezibuněčných hmot (z jejich tekutin výživa)
dospělé nemají cévy ani nervová vlákna -> špatné hojení
4formy:
a) chondroidní  -nejprimitivnější forma; malé množství mezibuněčné hmoty, vláknitá spojení; u paryb a kruhoústých
b)hyalinní           -průsvitná s jemně modrou barvou
-u obratlovů postupně nahrazována kostí
-chrupavka hrtanu, nosní přepážka, konce žeber                                                                           c) elastická         -pružná a nažloutlá
-podklad ušních boltců a stěny velkých cév
d) kolagenní      -bílá a téměř neprůsvitná
-odolná v tlaku i tahu
-u meziobratlových plotének
e)kost
-pouze u některých obratlovců (u nejstarších forem nebyly osteocyty-částečně u paryb)                           –osteoblasty      -tvoří se z nich osteocyty
-kubický tvar s dlouhými výběžky
-produkují organické látky
-osteocyty          -elipsoidní s mnoha výběžky
-životnost asi 20let, pak rozpad
->osteoklas
-mezibuněčné hmoty   -bílkovina ossein (pružnost) +minerální látky (Ca, P, F –uhličitany, fosforečnany, fluoridy)
1.hutná (kompaktní)     -uspořádaná do soustředných kružnic v okolí cév a mezi nimi jsou osteocyty =Haversův systém

2.houbovitá (spongiózní)            -propletené lamely a mezi nimi buňky                                 -dutiny jsou vyplněné kostní dření (tvorba krve)
1.dermální (krycí)-na lebce, lopatkách
2 Chondriální (náhradní) –nahrazují chrupavku v průběhu osifikace

Trofická pojiva (tělní tekutiny)
-míza (lymfa), krev, tkáňový mok, hemolymfa

2.TROFICKÁ POJIVA
-př.:       tělní tekutiny (krev)
A.MÍZA                -proudí v mízních cévách; z mízní plazmy
-voda, tuky, CO2
-mléčná barva; červená jen stopově
-bky.:    -lymfocyty (forma bílých krvinek)
-fce.:     -obranná, výživová; u primitivních forem života výměna plynů

B.KREV
-proudí v systému cév; uzavřený či otevřený systém
-u obratlovců i bezobratlých
-rozvod výživy, dýchacích plynů, hormonů, odstraňuje odpadní látky, podíí se na udržování tělníteploty, obranná fce
-složení:              -krevní plazma (90% vody)
-u některých organismů krevní barviva
– minerální látky (Na, K, Ca, P)
-glukóza, krevní tuky, bílkoviny
-krvinky (u strunatců obratlovců)- savčí jsou bezjaderné  a jsou promáčklé; u ostatních jaderné a eliptické
-obsahují hemoglobin-váže kyslík
->fce je rozvod kyslíku
-bílé krvinky-leukocyty (granulocyty-různé typy s barvitelnými zrníčky a složitě tvarovaným jádrem; proměnlivý tvar a schopnost fagocytózy)
(agranulocyty-oválné s jednoduchým jádrem; lymfocyty a monocyty)
-krevní destičky               -u savců  jen úlomky k zacelení ran
-u ptáků jaderné

C.TKÁŇOVÝ MOK
-prosakuje tkáněmi a vstupuje do kontaktu se všemi buňkami -> vytváří životní prostředí; rozvádí látky a odebírá odpadní
-vznik z krve prosakováním přes cévy a zpět do krve prosahuje

D.HEMOLYMFA
=krvomíza; savci ji nemají; typická pro hmyz(bez uzavřené CS)
-plní fce jako krev a míza dohromady (rozvod živin, obrana organismu, rozvod látek; buňky schopné fagocytózy) ale neumožňuje výměnu plynů -> mají vzdušnice
-i u ostatních organismů s CS, ale nemají červené krvinky a krevní barviva jsou rozptýlená v hemolymfě

III. SVALOVÉ TKÁNĚ
schopnost kontrakce (stažení)
-díky myofibrilám
-typy svalových tkání:
a) SVALOVÉ EPITELY
-vznik: -některé buňky se v bazální části  rozšíří pod jiné a tam se vyskytují myofibrily (-> schopnost stažitelnosti)
-výskyt:               u živočichů bez zárodečných listů (nezmar, medúza; žahavci), ale i u obratlovců v některých žlázách a oční duhovce
b) HLADKÁ SVALOVINA
myocyt:               =svalová bka
-1 jádro, vřetenovitý tvar
-myofibrily ve směru protažení bky (tvořená aktinem a myozinem)                                                                              -sarkosomy =mitochondrie svalových buněk, je jich hodně                                                       -tvoří stěny vnitřních orgánů
-řízená vegetativními nervy u obratlovců (neovládáme ji vůlí), pracuje dlouhodobě                                               -u řady živočichů je pouze hladká svalovina (bezobratlí)-podílí se i na pohybu, je pod kontrolou CNS

c) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA
=kosterní svalovina
-obratlovci; členovci (u nich je vázána na vnější kostru)
svalové vlákno:                               =základní jednotka
-vzniklo rozpuštěním přepážek buněk -> je mnohojaderné (syncytium)

-pravidelné střídání aktinu a myozinu a jsou ohraničeny Z

-proužky

-ke zkrácení dochází zasunutím aktinu a myozinu do sebe

-velké množství myoglobinu (=obdoba hemoglobinu; váže na sebe kyslík)

-rozlišujeme dle výkonnosti:
a)bledé svaly – méně myoglobinu, sarkosomů a hodně myofibril; schopné krátkodobě podávat velmi vysoký výkon
b)červené/tmavé svaly  – více myoglobinu, sarkosomů a méně myofibril; ne moc vysoká aktivita, ale po dlouhou dobu

d) SRDEČNÍ SVALOVINA
-podoba s hladkou svalovinou-vědomě neovládáme; pracuje neustále (ale různě rychle)                 -podoba s p.p.svalovinou – základem je svalové vlákno; svalová vlákna splývají a vytvářejí složité sítě a nejsou vedle sebe; jádra jsou uvnitř buněk a ne pod povrchem                                                             -aktin a myozin se nestřídá jako u p.p.s.

e) ELEKTRICKÁ TKÁŇ
=modifikace p.p.s.
-v těle některých ryb a paryb; obratlovci ji nemají
fce.:       -k obraně a získání kořisti
elektroplaxa     =základní jednotka
-destičkovitý tvar, jsou uspořádány nad sebou a vždy jedna její strana je napojená na nervovou tkáň; až 600V

 

IV. NERVOVÁ TKÁŇ
-schopnost přijímat a nést podráždění ve formě vzruchu
=neurony+ gliové bky
neuron:               -bka s jádrem, dendrity (krátkými výběžky) a jedním neuritem =axonem(dlouhý výběžek), který se pak rozvětvuje na kolaterály a ty na kratší výběžky (telodendrie) a ty končí synaptickými knoflíky
-neurit chráněn myalinovou pochvou s ranviérovými zářezy
gliové bky:
= bky doprovázející neurony
dělení:
a) Makroglia      =největší typy gliových buněk
tvar:      -cylindrický s dlouhým výběžkem
-hvězdnicovitý s mnoha kratšími výběžky                                                                                          -součást výstelky mozkových dutin, mísšního kanálu                                                                                                  -fce:      -podpůrná a vyživovací
b) Mikroglia       =nejmenší typy
tvar:      -proměnlivý
-schopnost fagocyózy -> obranyschopnost (chrání neurony)
c) Oligondroglia                               -velikostně mezi
tvar:      -hvězdnicovitý tvar s méně výběžky než u makroglií                                                                                    fce.:       -opora
-bílá hmota mozku a míchy; synaptické uzliny






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: