Etologie – nauka o chování

Etologie

 

Otázka: Etologie

Předmět: Biologie

Přidal(a): Jana Ronkova

 

 

Reflexivní chování

NEPODMÍNĚNÉ

  • vrozený, instinkt (dán od narození, řízen z mozkových ústředí – získán geneticky) př. sací, obranný, útočný, navigační, rozmnožovací, stavební, rojový, péče o potomstvo)
  • nejrozvinutější u sociálního hmyzu
  • rozlišujeme 4 základní instinkty:
    • a) zaujetí nejmenšího možného prostoru (stažení do kuličky – zajíc, nezmar)
    • b) pohyb – útěk/zajíc; útok/šelmy
    • c) chemicko – fyzikální aktivita – vylučování pachů/obrana, říje, teritorium
    • d) zaznamenání podnětu, vyhodnocení, uložení informace

 

Fáze instinktivního chování

  1. Vnitřní vyladění – daný stav (hladu, sexuální potřeba)
  2. Apetenční = vyhledávací (stav neklidu, nutí zvíře vyhledat podnět – potravu, partnera)
  3. Podnětová situace – setkání s podnětem (zvětření, spatření, sluchový vjem)
  4. Uvolnění spouštěcího mechanismu – podnět musí být určité intenzity = prahová hodnota
  5. Konečné jednání – proběhne vždy (bez učení)

 

Typy chování

1.) Podmíněné látkovou výměnou

  • potravní chování – podnět = hlad, čím hladovější, tím větší aktivita + krmení mláďat + tvorba potravních zásob
  • pití, kálení, močení + odstraňování exkrementů z hnízda, kálení na jedno místo v noře, …
  • dýchání – kytovci a ploutvonožci i ve spánku plavou k hladině pro nadechnutí

 

2.) Ochranné

  • a) Strnutí na místě – reflexní ztráta hybnosti, přitisknutí k podkladu (akineze, tanatóza)
  • b) Mimetické – maskovací, mimikry, změna barvy nebo prostředí
  • c) Pohybové ochranné – útěk, ukrytí v noře, vegetaci, stromě. Útěková vzdálenost = vzdálenost, při níž zvíře utíká před predátorem (např. člověkem), různá pro různé živočichy i predátory (racek – člověk 20m, pes 32m)
  • d) Shlukování (stáda býložravců)
  • e) Preventivní útok (potkan)
  • f) Autotomie (sekáči, ještěrka)
  • g) Varovné signály (dupání, funění, štěkání, ježení srsti, cenění chrupu)

 

3.) Komfortní = péče o potomka, pocit tělesné libosti (ptáci a savci)

  • Otírání o stromy (jelenovití), válení se v bahně, po zemi (prase, kůň), škrabání a olizování (šelmy), popelení (hrabaví), zívání, protahování

 

4.) Rozmnožovací chování

  • a) Rivalita – tvorba okrsků, teritorií (rovnoměrné rozšíření v ekosystému, větší pravděpodobnost setkání, potravní nároky); největší agresivita ve středu teritoria; hájení zpravidla bez skutečných soubojů – naznačování (dominance, submisivita)
  • b) Partnerské chování – zmenšování vzdálenosti, dotyk, pohlavní spojení; složité chování = námluvy
  • c) Péče o mláďata (loudivé pohyby, hlasy)

 

5.) Sociální chování

  • stáda, hejna, smečka, roj; vztahy jsou určeny sexuálně a strategií chování.

 

Typy societ

  • a) Náhodné seskupení – několik jedinců (nedospělí jeleni, sloni)
  • b) Anonymní otevřená societa – zaměnitelní jedinci (hejno ptáků, kolonie netopýrů, velká stáda kopytníků)
  • Neanonymní otevřená societa – jedinci se znají, ale mohou se měnit (hnízdní kolonie ptáků, vrány, břehule, jiřičky)
  • Anonymní uzavřená societa – jedinci se osobně neznají ale ví o sobě, pachově k sobě patří (roje hmyzu)

 

Dorozumívání v societě

  • Chemická komunikace (pachové značky, feromony – jsou unikátní, živočich je vysílá)
  • Dotyková (pouze u živočichů, kteří se dokonale znají – matka x mládě, partneři)
  • Akustická (výstražná či varovná, uvědomovací – přivolání jedinců téhož druhu – hlasová, plesknutí, dupnutí, funění)
  • Optická (zbarvení, postoj hlavy, ocasu, celého těla, obličejová mimika (šelmy, lidoopi)
  • Přeskokové chování – známé při potyčkách (kohouti), bojující sokové náhle odskočí a začnou se věnovat neškodné činnosti – slouží k uvolnění napětí
  • Hravé chování – mláďata (příprava na cílevědomou aktivitu)
  • Zvědavost – snaha o získání nových informací (savci), u lidí zvídavost
  • Pátrací chování – shromažďování informací o svém okolí (synantropní druhy – potkan)
  • Spánek – snížená aktivita, klid

 

PODMÍNĚNÉ

  • Získané chování (adaptivní), na základě zkušenosti, vytváří se během učení, uložím si v paměti, nenarodím se s tím
  • Mohou se během života měnit, vytvářejí se a zanikají
  • Pavlovovi psi: rozsvícení světla a zvonek, psi začali automaticky slinit

 

1. Vtisk – imprinting (Konrad Lorenz) – ustálená odpověď na krátkodobý podnět během raného mládí (senzitivní fáze života) (kachňata, kuřata – nerozpoznají rodiče, první, koho vidí si myslí, že je jeho rodič, když uvidí kachně slepici, myslí si že je slepice, nemožnost návratu k hejnu, stádu)

 

2. Zpřesňování a koordinace pohybů – techniky běhání, šplhání, skoků, létání jsou dědičné, ale cvikem se zdokonalují (imitace), nejdelší péče o mláďata mají orangutani, sloni: matku může nahradit otec, výchova ve skupině

 

3. Přivykání – (habituace) – „učení neodpovídat“, zvíře neodpovídá na podněty, které nemají zásadní význam, „nestojí za námahu“, nechce spotřebovávat energii (neustále se opakující podnět)

 

4. Strukturní vnímání – vnímání prostorového a časového úseku jako celek, živočichové reagují na biorytmy a orientují se podle nich (ptačí melodie, schopni začlenit melodie jiných ptáků do své melodie, rozšiřuje ji)

 

5. Podmiňování – pravé učení (Pavlov, Lorenz), učení pokusem a omylem, lépe si pamatujeme špatné zážitky než dobré – přežití, zabrání opakování stejné chyby (člověk i živočich), zvíře se bojí pasti, pokud se do ní už jednou chytlo

 

6. Objevování – naučená zvědavost, orientace v neznámém prostředí na základě předchozí zkušenosti, najít východ/ vchod, dveřmi nebo oknem se dostanu ven

 

7. Vhled – jedinec dokáže reagovat na situaci, v níž se nikdy předtím neocitl, pochopení souvislostí (šimpanz, banán a bedny), závisí na inteligenci

 

8. Tradice – přenos naučeného chování z generace na generaci (pouze člověk – písmo, řeč)

 

Pojmy

  • Flámování – zvláštní chování některých druhů zvířat, při němž ohrnou pysky a nasávají vzduch tlamou. Jeho účelem je zjištění určitých pachů přes tzv. Jacobsonův orgán, který je uložený na horním patře. Flémování obvykle slouží k identifikaci jedinců stejného druhu a k rozpoznávání říje u samic.
  • Mimikry – vnější podobnost jednoho organismu jinému organismu, nebo neživému předmětu, která napodobiteli poskytuje různé výhody, způsob vizuální komunikace, tvarové i barevné utváření povrchů, které živočicha dělá nenápadným → obtížné rozeznání opticky se orientujícím predátorem, záleží na prostředí
  • Kamufláž – napodobování neživých předmětů příp. částí rostlin, jiných živočichů, ochranný́ tvar těla a zbarvení
  • Dominance – projevy nadřazenosti (nejvýše postavený alfa jedinec)
  • Submisivita – projev podřízenosti (nejníže postavený omega jedinec)
  • feromony – chemické látky ovlivňující chování a vývoj příslušníků téhož druhu
  • allomony (kairomony) – chemické látky, které mohou škodit druhu, který je produkuje a vždy prospívají druhu, který je přijimá. Tak např. predátoři a parazitoidi mšic využívají jejich feromony k vyhledávání potravy.
  • Kontaktní – při setkání s jiným jedincem svého druhu vyhledává tělesný kontakt, uklidňuje ho. Kontaktní jsou skoro všichni primáti (s výjimkou člověka) a například také hlodavci.
  • distanční zivočichové – při setkáni s jiným jedincem svého druhu si udržuje odstup (alespoň malý), těsný tělesný kontakt snese jen s jedinci, které velmi dobře zná (partner, sourozenci, potomci, rodiče.) Typickým příkladem je člověk.
  • rituál
  • Lorenz, Pavlov, Veselovský


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!