Otázka: Etické komise
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): vnl.xf
Etické komise
Moderní medicina disponuje mimořádným sortimentem efektivních diagnostických a terapeutických postupů, což je na jedné straně velmi přínosné pro pacienty,ale na druhé straně tato skutečnost vyvolává dilematické situace, které je nutno řešit nejen na základě medicínských parametrů,ale také s pomocí etických kriterií. Mnoho etických problémů přináší moderní formy resuscitace, orgánové transplantace, umělého oplodnění/ať již v těle matky,či mimo ně/,manipulace s embryem.
Mimořádný zájem o problematiku lékařské etiky je pozorován již po druhé světové válce na základě pokusů prováděných na vězních v koncentračních táborech. V roce 1947 byl publikován tzv.NORIMBERSKÝ KODEX:
- – zdůraznění nutnosti poučeného a dobrovolného souhlasu lidského jedince před zařazením do každého experimentu.
V roce 1964 přijala Světová asociace lékařů v Helsinkách dokument HELSINSKOU DEKLARACI.
Helsinská deklarace
Je to základní dokument týkající se etiky biomedicínského výzkumu.Je zde obsažen souhrn etických směrnic pro lékaře, provádějící klinický /léčebný/ výzkum i výzkum biomedicínský, který nemá za cíl léčebné postupy, ale účastní se ho lidské subjekty. Stanoví dále pravidla informovaného souhlasu účastnícího se subjektu a zásady etického posuzování výzkumných projektů.
- Tato původní HELSINSKÁ DEKLARACE byla :
- revidována v TOKIU-1975-tzv Helsinki II.
- v Benátkách –Helsinki III.1983
- v Hong Kongu – Helsinki IV.1989
Helsinská deklarace iniciovala vznik NEZÁVISLÝCH KOMISÍ, které začaly zvažovat oprávněnost experimentálních studií a posuzovat rizika při zavádění nových diagnostických a terapeutických metod. Nezávislé komise = ETICKÉ KOMISE = širší odborné fórum mají prioritní úkol:
- posuzovat rizika při zavádění nových dg.a th. postupů do klinické praxe
- zvažovat oprávněnost experimentálních studií i jednotlivých výkonů
Cíl EK:
- tematizovat problémy lékařské etiky
- shromažďovat informace
- provádět expertní a poradenskou pomoc
Hlavním posláním etických komisí všeobecně je ochrana lidských práv a dohled na respektování lidské důstojnosti u pacientů i subjektů, kteří se zúčastní biomedicínského výzkumu. Ve zdravotnických zařízeních ETICKÁ KOMISE:
- – hodnotí medicinsko – etické a právně-etické hledisko u nových diagnostických a terapeutických metod, které jsou v tomto zařízení zaváděny
- – vypracovávají odborné stanovisko při řešení nejrůznějších problémů etických v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče
- – poskytují konzultační a poradenskou pomoc v otázkách lékařské etiky jak pro zdravotnické pracovníky, tak i pro pacienty a jejich rodinné příslušníky
- – posuzují projekty biomedicínského výzkumu/zavádění nových léků/
- – mohou se vyjádřit z hlediska lékařské etiky k distribuci finančních prostředků v rámci jednotlivého zdravotnického zařízen.
Ve výzkumných ústavech ETICKÉ KOMISE sledují medicinsko-etická a právně-etická hlediska při realizaci projektů biomedicínského výzkumu.Od schvalovacího řízení, přes praktickou realizaci až k publikování výsledků realizovaných výzkumů. Existence EK a způsob jejich činností svědčí o jisté odborné úrovni a organizačním zajištění etické úrovně v příslušném zdravotnickém systému. Práce v EK je vymezena určitým funkčním obdobím a není honorována. Členové nebývají jen lékaři, ale i právníci, psychologové, filozofové, teologové, zástupci veřejnosti a laici.Ve skandinávských zemích jsou naopak EK tvořeny převážně z laiků a lékaři jsou zváni jako odborníci. Tato skutečnost vychází z reality, že zdravotní péče je určena občanům, kteří nejsou zdravotníky, a proto je správnější dbát na stanoviska a názory nezdravotnické populace, která je přijímatelem zdravotnické péče. V USA a Kanadě mají letité zkušenosti s komisionálním posuzováním sporných případů a lze oprávněně konstatovat, že EK , event. poradní orgány jiného názvu se etablovaly/zařídily se/ ve velkých vědeckých centrech a zdravotnických zařízeních již v průběhu 70 let.
- ve Velké Britanii od r.1978/EK místního charakteru
- ve Francii v r. 1983/Národní EK/
- následovaly EK v Německu,Rakousku a skandinávských zemích
Jejich postavení a jejich forma je rozdílná. Cíl je stejný-posuzování problémů ve výzkumné činnosti RESEARCH ETHICAL COMMITTEE. V klinické praxi – ETHICS COMMITTEE Místní zájmy, problematika a struktura jednotlivého pracoviště prakticky rozhodují o profilu a náplni práce EK. Nazývají se Místní etické komise/LOCAL ETHICS COMMITTEE. Místní EK se těší značné úctě a respektu, protože jejich závěry a doporučení jsou závazné morálně, nikoliv právně.
Při posuzování – výzkumných projektů je činnost expertní
Při řešení – problémů klinické praxe má činnost EK poradenský charakter
Členové EK se zabývají zpravidla na základě konkretní žádosti či námětu určitým obtížným nebo nejasným případem, aby doporučili konkretní řešení, nebo navrhli obecně přijatelnou normu pro řešení podobných případů. Často iniciují změnu legislativy, je-li to dle jejich názoru nutné a opodstatněné.
ETICKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE
Do 17.11.1989 nebyla u nás, ani v jiných zemích východního bloku žádná etická komise. S politickým uvolněním došlo k podstatným změnám i v této oblasti. Na základě iniciativy MUDr Zdeňka MODRA a Kruhu katolických lékařů v Praze navrhl počátkem roku 1990 tehdejší předseda vědecké rady MZ ČR zřízení Centrální etické komise. Ministr zdravotnictví Martin BOJAR akceptoval návrh a jmenoval členy CENTRÁLNÍ ETICKÉ KOMISE. Její předseda byl internista Jar.ŠETKA,nástupce Milan KMENT. Od roku 1995 je nástupce Jan PAYNE.
CEK –25 členů v r. 1990 vyzvala odbornou lékařskou veřejnost k zakládání MÍSTNÍCH ETICKÝCH KOMISÍ. Od r.1992 pracuje 19 EK s charakterem MEK.Ve světe vznikaly EK z potřeb „zdola“, u nás naopak“shora“. V některých zdravotnických zařízeních EK nevznikly. Někdy je prezentován názor, že nejsou potřeba. Jindy je uváděna skutečnost že existují tzv.ČESTNÉ KOMISE, konstituované v rámci ČLK. Čestné etické komise mají dohlížet především na dodržování deontologických pravidel., a pokud se lékař proviní proti Etickému kodexu ČLK. Musí se zodpovídat, popř. být pokárán Čestnou komisí. Na nevhodné chování může poukázat i laik/pacient,rodina/Činnost je sankční.
- EK jsou naproti tomu zcela nezávislé vůči:
- České lékařské komoře
- Ministerstvu zdravotnictví
- Ředitelství zařízení, kde pracují
Některé Čestné komise přebírají obsah činnosti Etických komisí.Členové EK jsou buď odborníci, nebo laici, často obojí.V českých zemích existují EK reprezentující buď pouze lékaře, nebo složené i jinými odborníky ze zdravotnictví. Podíl laiků je sporadický. Jednotliví členové jsou voleni na dobu určitou/4 roky/ a jejich činnost je nehonorovaná. Členové EK mohou v konkretní rozpravě prezentovat jakékoli,tj.i kontroverzní názory, v závěru musí dojít k jednoznačnému stanovisku. V kladenské nemocnici pracuje 7 členná MÍSTNÍ ETICKÁ KOMISE. Předseda MEK je prim.MUDr Průša,zástupce Dr Švarcová,dále Dr Nováková
MUDr Svoboda, Mgr Hrubá,s.Králíková, p. Mládková./1999/
Použitá literatura: Haškovcová,H.:Lékařská etika,Praha,Karolinum,1; Kořenek,J.: Úvod do lékařské etiky,UK Olomouc,1996
Etické komise
- NORIMBERSKÝ KODEX- 1947 – zdůraznění nutnosti poučeného a dobrovolného souhlasu lidského jedince před zařazením do každého experimentu/ na základě pokusů na vězních v koncentračních táborech/
- HELSINSKÁ DEKLARACE – 1964
- TOKIO – 1975 = HELSINKI II.
- BENÁTKY – 1983 = HELSINKI III.
- HONG KONG 1989 = HELSINKI IV.
Iniciace nezávislých komisí = širší odborné fórum ETICKÉ KOMISE
- Prioritní úkol:
- posuzovat rizika při zavádění nových dg. a th. postupů do klinické praxe
- zvažovat oprávněnost experimentálních studií i jednotlivých výkonů
- Cíl EK:
- tematizovat problémy lékařské etiky
- shromažďovat informace
- provádět expertní a poradenskou pomoc
Hlavním posláním EK je ochrana lidských práv a dohled nad respektováním lidské důstojnosti u pacientů i subjektů, kteří se zúčastní biomedicinského výzkumu
Zdravotnická zařízení
- hodnotí medicinsko-etické a právně-etické hledisko u nových dg a th metod
- vypracovávají odb. stanovisko při řešení et. problémů při poskyt. zdr. péče
- poskytují konzultační a poradenskou pomoc v otázkách LE pro zdrav. pracovníky,pacienty a jejich rodinné přísl.
- posuzují projekty biomedicínského výzkumu /zavádění nových léků/
- mohou se vyjádřit z hlediska LE k distribuci finančních prostředků/zdr.zař./
Výzkumná pracoviště
sledování hledisek při realizaci projektů biomedicínského výzkumu
Práce ETICKÝCH KOMISÍ – vymezení funkčním obdobím, bez honoráře
- Členové: lékaři, právníci, psychologové, filozofové,teologové, laici, zástupci veřejnosti
- USA, Kanada – 70 léta
- Velká Británie- 1978 EK místního charakteru
- Francie – 1983 Národní EK
- Německo, Rakousko, Skandinavie
- RESEARCH ETHICAL COMMITTEE – posuzování problémů výzkumu
- ETHICS COMMITTEE – klinická praxe
- LOCAL ETHICS COMMITTEE – Místní etické komise
ETICKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE
- Do 17.11.1989 v ČSR , ani v jiných zemích východního bloku ET nebyly
- – Centrální etická komise 1990/25 členů – výzva k založení MEK
- – Od 1992 19 EK /charakter MEK
- V některých zdr. zařízeních EK nevznikly- někdy názor, není jich třeba
- Jindy- existují Čestné komise konstituované ČLK- dodržování deontologických pravidel. Na nevhodné chování zdravotníků může poukázat i laik/pacient, rodina. Činnost je sankční.
ETICKÉ KOMISE jsou nezávislé vůči:
- České lékařské komoře
- Ministerstvu zdravotnictví
- Ředitelství zařízení, kde pracují
- Některé Čestné komise přebírají obsah činnosti EK
- Členové – odborníci, nebo laici
V ČR existují EK reprezentující pouze lékaře, nebo složené i jinými odborníky ze zdravotnictví. Podíl laiků je sporadický. Členové jsou voleni na dobu určitou – 4 roky, bez honoráře
Zdroje najdete uvedeny zde:
Další podobné materiály na webu:
- Historie (lékařské) etiky – maturitní otázka
- Práva pacientů – maturitní otázka
- Vyhláška č. 423/2004 Sb.
