Ekologie – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Tialyn

 

 

 

 

  • Zakladatel E. Haeckel 1866 jako samostatný obor
  • Vztahy mezi organismya mezi neživým prostředím
  • Dělení:
    • Dle skupin organismů
    • Dle úrovně vztahů
      • Autekologie- 1 jediný druh (izolovaně)
      • Denekologie- populace (hustota… demografie-o lidské populaci)
      • Synekologie- společenstva- rybník…
      • Využívá poznatků z biologie, chemie, matematiky, geologie

POJMY

  • Biotop: soubor abiotických faktorů (neživé stránky…), místo vhodné pro život
  • Stanoviště: lokalita, naleziště, určitá lokalita
  • Areál výskytu: soubor všech lokalit, nepočítá se zimoviště
  • Populace: soubor jedinců téhož druhu, na stejném místě, ve stejnou dobu
  • Biocenóza, cenóza: věda o společnosti (soubor různých druhů na určitém biotopu), fotocenóza (rostliny), zoocenóza (živočichové)
  • Ekosystém: biotop+ cenóza+ vztahy+ koloběh látek+ tok energie
  • Ekologická nika: adresa+ zaměstnání druhu (mohou si konkurovat)
  • Biom: soubor podobných ekosystémů na zemi, pásovité rozšíření (tundra…)
  • Biosféra: soubor všech biomů na zemi, živý obal Země
  • Ekologická valence: rozmezí podmínek vhodných pro život, vymezuje faktory (hranice)

 

Euryvalentní: mírný pás (přizpůsobivé)

Stenovalentní: ostatní (lišejníky, bioindikátory)

  • Ekotyp: soubor adaptací určitého druhu na určité prostředí
  • Liebigův zákon minima: žádný z faktorů nemůže překročit hraniční hodnoty, kdyby jedne faktor překročil hraniceàorganismus vymře
  • Areály:
    • Makro- tundra, tajga
    • Mezo- hranice států Střední Evropa
    • Mikro- propast, jeskyně, louka
    • Souvislé x nesouvislé
    • Endemiti: organismy, které se nikdy nerozšířili nikam jinam
    • Synantropní organismus: je druh, který je svým výskytem vázán na člověka a jeho sídla; organismy využívají prostředí pozměněné člověkem ke svému vývoji a existenci (kokoška)
    • Původní druh (autochtorní): rak, pstruh
    • Nepůvodní druh (alkochtonní): záměrně (ondatra, pstruh, sumeček, muflon, daněk…)nebo nezáměrně zavlečený (křídlatka japonská)
    • Introdukovaný: záměrně dovezený druh (muflon, borovice vejmutovka, tůje…)
    • Reintrodukovaný druh: kdysi původníàvyhubenànavrácen (rys)


ABIOTICKÉ FAKTORY

  • Vytváří neživá příroda, jejich soubor=biotop, mohou ovlivnit život organismů
  • Rozdělení:
    • Klima, světlo, teplo, srážky
    • Edafické- původní (vlhkost, pH..)
    • Topografické (geografická poloha, nadmořská výška…)

 

  1. 1.      Klima
  • Makroklima: velký geografický prostor
  • Mikroklima: malý geografický prostor

 

  1. 2.      Sluneční záření
  • Dopadá o vlnové délce 290-5000nm, zdroj energie, světla a tepla
  • Dělení:
    • Ultrafialové      
      • 100-390 nm, 90% zachytí ozónová vrstva
      • Vlivy: pozitivní (vitamín D), negativní (brzdí růst, ničí mikroorganismy, mutace, nádory)
    •  Viditelné
      • 360-760nm
      • Vlivy: vlnovou délkou, intenzitou, délkou působení, polarizací, směrem osvětlení
      • Fotoperioda: změny v délce světelné části dne
      • Fotoperiodismus: přizpůsobení organismů fotoperiodě
    •  Infrasvětlo
      • 800- 5000nm
      • Teplo
      • Nejvýznamější
  • Dělění organismů podle nároků na světlo:
    • Stenofotní: určitou dobu
    • Euryfotní: neutrální
    • Světlomilné: plazi
    • Stínomilné: kapradiny, mechy
    • Temnomilné: žížala
  • Vlivy:
    • Rostliny: energie, stimulace fitohormonů (kvetení, pohyb)
    • Živočichové: orientace, pigmenty, denní aktivita, stimulace hormonů (rozmnožování), mograce

 

  1. 3.      Teplo
  • Sluneční záření, okolní prostředí, exotermní reakce metabolismu, 15°-30°C optimum
  • Rozdělení organismů podle nároků na teplo:
    • Stenotermní
    • Eurytermní
    • Chladnomilné
    • Teplomilné
    • Kryafilní- led
  • Vlivy:
    • Rostliny: fyziologické procesy (opad listí)
      • Adaptace: vysoké teploty (lesklý list, transpirace), nizká teplota (trichomy, snížení obsahu vody, opad listů)

 

  • Živočichové:
    • Studenokrevní (poikilotermní)
      • Teplota těla závisí na tepltě okolí, malá produkce tepla, rychlé ztrácení (snadný příjem)
      • Vlivy: rychlost vývoje, dospívání (pohlavní), počet generací, určení pohlaví, rozmnožování, aktivita (strnulost=amebióza), zbarvení (nižší tmaví)
      • Teplokrevní (homoiotermní)
        • Ptáci+ savci, tělesná teplota nezávisí na okolní teplotě, produkce velkého možství tepla
        • Termoregulace= tuk, peří, srst
        • Vlivy: zbarvení (nízká světlejší), chování (úkryty, koupání, příjem potravy, vody, migrace)
        • Adaptace:
          • Hibernace- zimní spánek
            •  pravý- celou zimu (ježek)
            • Levý- nesnižuje se tělesná teplota (medvěd)
            • Estivace- letní spánek

 

  1. 4.      Vzduch – 5200m pro člověka
  • Tlak: s rostoucí nadmořskou výškou tlak klesá
  • Vítr:
    • Na rostliny- pozitivní (opylení, transport), negativní (vysoušení, vyvraty (vlajkoví formy))
    • Na živočichy- pozitivní (pasivní transport, plachtění), negativní (vysoušení, zavlečení do nepříznivých podmínek)
  • Kyslík: 21% O2, s nadmořskou výškou klesá, fotosyntéza, aerobní
  • CO2: 0,037%, dýchání a hoření uhlíkatých látek, rostliny
  • N2: 78%, sinice, bakterie- ze vzduchu

 

  1. 5.      Voda:
  • Brakická: přechod mezi sladkou a slanou
  • Bental: na dně- nitěnka, chobotnice
  • Pelogiál: ve volné vodě- plankton, ryby
  • Zvláštní skupiny vod:
    • Podzemní:
      • Nedostatek světla, konstantní teplota, rostliny chybí, živočichové redukce zraku, zbarvení, dokonalý sluch a čich- mocarát jeskynní (obojživelník)
    • Periodická:
      • Vysychající, krátká životnost, žábronožka, listonoh- 1 měsíc žijí v dospělosti
    • Rašeliniště:
      • Rašeliník (odumřelá rostlina bez přístupu O2
        • Slatiny- podzemní
        • Vrchoviště- nadzemní (srážkové) pH 3-5
  • Rozdělení rostlin podle nároků na vodu:
    • Hydrofyty- vpdní
    • Hygrofyt- vlhkomilné- blatouch
    • Mezofyty- střední- kopretina
    • Xerofyty- suchomilné

 

  1. 6.      Půda: vznikává zvětráváním hornin, humus- humusotvorní živočichové
  • Edafon: soubor všech organismů žijících v půdě
  • Upevnění rostlin, živočichové
  • Zdrojem většiny minerálních látek
  • Hlína: zvětralá hornina bez života
  • Složky: pevné, kapalné a plynné
  • Vlastnosti:
    • Struktura: způsob uspořádání půdy, na vzniku se podílí organismy, ovlivňují klimatické faktory a způsoby obdělávání půdy člověkem
    • Pórovitost: póry se tvoří mezi půdními částicemi a jejich agregáty
      • Póry kapilární: váží pevně vodu
      • Póry nekapilární: umožňují výměnu vzduchu a vody
    • Sorpční schopnost: schopnost půdních částic vázat na svém povrchu vodu a ionty (zvyšuje ji obsah humusu
    • Vlhkost: voda v půdě v různém skupenství, různě dostupná pro organismy, nadbytek negativné ovlivňuje obsah vzduchu v půdě
    • Půdní vzduch: obsah závisí na struktuře, pórovitosti, obsahu vody, obsaguje méně O2, více CO2 než v atmosféře (obsah CO2 stoupá s hloubkou), při hnilobných procesech se tvoří H2S a NHS- jedovaté pro edafon
    • Teplota: největší výkyvy jsou v povrchových vrstvách (směrem do hloubky se vyrovnává), největší kolísání jsou na pouštích -50°C i více, hloubka promrznutí půdy závisí na sněhové pokrývce (zmenšuje ochlazení, sílu mrazu, vegetační pokryv)
    • Světlo: proniká jen nepatrně, několik cm
    • Chemické složení: ovlivňuje také pH- zásadité (pralesy), kyselé (les- horské), neutrální (obdělávaná půda)

 

  • Organismy se dělí podle:
    • Zásoby živin:
      • Oligotrofní: rostou na půdách chudých na minerály (vřes)
      • Mezotrofní: rostou na půdách se střední zásobou živin (trávy)
      • Eutrofní: rostou na půdách bohatých na živiny (trepka)
    • pH půdy:
      • Acidofilní: kyselé (vřec, azalky)
      • Neutrální: (většina)
      • Alkalifilní: zásadité (koniklec, sleziník, plži)
    • Speciálních nároků na živiny:
      • Halofilní: obsahy soli: chloridy, síryny, uhličitany (brouci, pláštěnci..)
      • Halcifilní: vápnomilní (plži, koniklec..)
      • Halcifobní: vápnofóbní (zalky)
      • Nitrofilní: dusíkomilní (kopřiva, maliník…)
      • Nitrofobní: s nedostatkem N2 (roznatka okrouhlolistá)

 

BIOTICKÉ FAKTORY

  1. 1.      Populace: vnitrodruhové vztahy:konkurence, hierarchie, sociální vazby
  • Vlastnorti:
    • Hustota (denzita):
      • Počet jedinců nebo biomasy na jednotku plochy,
      • velkou hustotu mají většinou drobné organismy (bakterie, prvoci, hlodavci) X malou hustotu mají většinou velké organismy (šelmy)
      • nosná kapacita prostředí: maximální hustota, kterou je prostředí schopno uživit
      • minimální hustota: minimální počet jedinců nutný k udržení populace
      • kolísání hustoty: 1. Oscilace (krátkodobá), 2. Fluktuace (dlouhodobá)
  • Rozptyl (disperze):

Pravidelné                                        náhodné                                           shloučené

 

  • Struktura:
    • Pohlavní: čím více samic, tím lepší zabezpečení druhu
    • Věková struktura: co největší počet mladých
    • Sociální struktura: hierarchie, smečky- vztahy
  • Růst populace: změna počtu jedinců za určitý čas (natalita, mortalita)
    • Faktory:
      • Migrace: dočasná
      • Emigrace: nevrací se
      • Imigrace: přistěhování- trvalý

 

Růstové křivky

  1. 2.      Společenstva (biocenóza)
  • Soubor populací různých druhů organismů na určitém biotopu
  • Uplatňují se zde mezidruhové vztahy
  • Každé společenstvo má určitou stabilituàpro její zachování je nezbyná druhová pestrost (diverzita), mezidruhové vztahy, zachování podmínek biotopu
  • Ve stabilním společenstvu existuje: autoregulace, sebeobnovení, vývoj= sukcese
    • stabilní společenstvo- prales
    • nestabilní společenstvo- zahrada (člověk musí vynakládat energii na její udržení)
  • dominantní druh: druh určující ráz celého společenstva
  • Rozvrstvení=stratifikace
    • V prostoru:
      • Vertikální: rostlinná patra- kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové
      • Horizontálně: změna druhové skladby v závislosti mezi středem nebo okrajem
    • V čase:
      • V roce: fenologický aspekt: vzhled spol. v určitou část roku (fenologie- věda o vzhledu spol. v určitou část roku)
      • V delším čase: změní se druhová skladba
  • Vztahy:
    • Vnitrodruhové: souboje…, vztahy ve smečce
    • Mezidruhové:
    •  

      název

      Druh A

      Druh B

      Popis, zástupci

      neutralismus

      0

      0

      Neovlivňují se (krtek a motýl)

      Komenzalismus

      +

      0

      Výhodný vztah pouze k jednomu org. (liána a strom)

      Mutualismus

      +

      +

      Oboustranně prospěšný (obligátní)nutný vztah:
      • Mikorhiza (orchidej+houby)
      • Lichenismus (houba+řasa,houba+sinice)

      Protokooperace

      +

      +

      Fakultativní vztah (není nutný), kořist v savaně (spojí smysly při ochraně) (sojka v lese, kořenové srůsty)

      Amenzalismus

      0

      Jeden druh odtlačuje svými metabolity druhý (trnovnák akát-otravuje půdu, antibiotika)

      Konkurence

      Oboustranně nevýhodný, dva druhy překrývající se nikou, vzájemně si konkurují a omezují, silnější org. postupně převládá) (pstruh americký vytlačuje pstruha říčního)

      Predace

      =

      =

      Šelma, dravec a kořist, potlačuje populaci své kořisti, predátor je větší, ale početně slabší (když se přemnoží hlodavci, přemnoží se dravci)

      Parazitismus

      +

      -0

      Hostitel je tělesně větší a méně četný, hostitel a parazit spolu prodělaly mnoholetý vývojParazit je rychlejší, jako 1. Přijde s evoluční novinkouàhostitel se zpožděním reaguje a brání seParazit neusmrcuje hostitele (ne hned) dokud nedojde vývoje (nebo ho nemusí nikdy usmrtit)

      Složitý vývojàstřídá hostitele (je vykompenzován nadproduktů parazita (škrkavka, tasemnice)

 

  1. 3.      Ekosystémy= biotop, abiotické složky- společenstvo+ tok energie- přes potravinový řetězec+ koloběh živin
  • Otevřená soustava
    • Vstupy: světlo, teplota nad 0°C, voda, CO2 (autotrofní), O2 (heterotrofní), organismy (potrava, soužití)
    • Výstupy: teplo, CO2, O2, odpadní látky, organismy (úmrtí)
  • Klíčové druhy organismů: po vymření se ekosystém většinou hroutí, je pro ekosystém nejdůležitější (plankton)¨
  • Organismy:
    • Primární producent: rostlina, která umí vyrobit své tělo= fotosyntetizující organismy, který je na vrcholu ekosystému
    • Konzumenti: požíráním primárních producentů umí vyrobit své tělo (člověk)
      • 1. Řádu býložravci
      • 2. Řádu všežravci (slepice, člověk)
      • 3. Řádu masožravci (šelmy)
    • Reducenti (rozkladači): živí se odumřelou org. hmotou, vrací živiny v anorganické podobě primárním producentům (rostliny) např. (žížala, hrobařík, bakterie)
  • Potravní řetězec=posloupnost jedinců, který je potravou předešlého a loví následujícího, může se stát, že jedinec může lovit více organismů nebo být loven více predátory (propojením potravních řetězcůà potravní sítě)
    • Pastevně kořistnický– příklad tráva (bylina)àzajícàkáně
      • Začínají primární producentem a končí konzumentem 3. Řádu
      • Planktonà menší ryby àvětší ryba à člověk
      • Jedinců je hodně, velikost konzumentů se zvětšuje, ale počet klesá
    • Detritový= dekompozitivní (rozkladný řetězec)-mršinožravec vyloučí trusà žížala, hrobařík, bzučivkyà vajíčka do trusuà larvy se živí trusem, barterie, plísněà minerální látky pro rostliny

 

  • Parazitický řetězec= opak koř., parazité početně vzrůstají, ale velikostně jsou menší
  • Na konci řetězce škodlivé látky
  • Potravní pyramida

 

  • Tok energie- ze slunečního záření
    • 1% jde do rostlin,…à fotosyntézaà primární hrubá produkce
    • Rostliny polovinu prodýchají (DR)
    • Primární čistá produkce (PČP)= zbývající biomasa, potravní základna pro živočicha (DŽ)
    • Sekundární produkce- živočichaà zabudovaná do jeho těla= svaly, drápy…
    • To co zbyde= čistá produkce ekosystému= nezkonzumovaná část
    • 1% stačí, aby systém fungoval
  • Produktivita ekosystému=množství biomasy vyprodukované na určitém ekosystému za jednotku času ( MJ/m)
    • Největší produktivita- pralesy, korálové útesy, lužní lesy
    • Vysoká dodatková energie- vložená člověkem
    • Střední- lesy, rybníky
    • Nízká- pouště, tundry
  • Rozdělení:
    • Přírodní- nezměněné člověkem (pralesy, korálový útes…), druhotně bohaté, autoregulace, při velkém zásahu se může zhroutit
    • Umělé- zásah člověka, kulturní krajina (parky, sídliště…) vyžaduje dodatkovou energii, nestabilní
    • Vodní (sladko, moře), suchozemské
  • Vývoj= sukcese: postupný vývoj ekosystému, postupná druhová proměna (sukcesní stádia), začíná zhroucením původního ekosystému až po klimax (ekosystém, který druhovou skladbou odpovídá geografické poloze a klimatu)
    • Stádia:
      • Zmlazení: po zhrouceí, kdy se změnili podmínky (síto evolučního výběru)àco bylo původně nevýhodné teď výhodné, druhová skladba s počátku malá, potravní vztahy jednoduché, mnoho potomků, silná přírodní výběr
      • Vyzrání ekosystému: stabilizace- stoupá druhová diverzita, komplikují se potravní vztahy, objevují se specialisti
      • Vrcholové stádium: klimax- druhově nejpočetnější, samoregulace, v rovnováze se svým klimatem a polohou






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: