Ekologie – maturitní otázka z biologie (9)

 

   Otázka:  Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Lenule.d92

 

 

EKOLOGIE

• Věda, která se zabývá vztahy mezi organismy a prostředím, kde žijí
• náznaky ekologie se objevují již u Hypokrata a Aristotela
• V 17. a 18. století se Antoni von Leeuwenhoek zabývá vztahy v potravních řetězcích
• století Charles Darwin
• 1910 se ekologie stává samostatnou vědou
• Adaptace = schopnosti organismu se přizpůsobit změnám
• Ekologická valence = míra podmínek, ve kterých je organismus schopný žít
  • 1. stenoekní druhy – nízká ekologická valence (koala, lední medvěd)
  • 2. euryekní druhy – široká ekologická valence (hmyz, krysy)

 

PODMÍNKY ŽIVOTA V PŘÍRODĚ

• Biotické vlivy – živá příroda
• Abiotické vlivy – neživá příroda
• Čas

 

1) BIOTICKÉ PODMÍNKY

• Jedinec = základní eko. Jednotka, nejjednodušší formou je jednobuněčný organismus (prvoci, bakterie)
• Druh = jedinci shodné genetické výbavy (stejná stavba těla,…)
• Populace = soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí v určitém čase na určitém místě
• Společenstvo = soubor populací různých druhů na určitém místě v určitém místě (lesní spol., rybník, louka,…)
• Diverzita = rozmanitost společenstva, kolik druhů je v jednom společenstvu
• Dominantní druhy = významnější druhy ve společenstvu
• Vedlejší druhy
• Prostorové členění druhů ve společenstvu:
  • 1. mechové patro (mechy, trávy,…)
  • 2. bylinné patro
  • 3. keřové patro
  • 4. stromové patro
• DĚLENÍ DRUHŮ PODLE MÍSTA, KDE ŽIJÍ (další dělení je podle ekologické valence)
• DRUHY SYNATROPNÍ = jsou vázány na lidská sídla (mouchy, potkani, krysy)
• DRUHY AUTOCHTONNÍ = žijí v místě svého vzniku (tučňák, klokan, velryba)
• DRUHY ALOCHTONNÍ = žijí v místě, odkud nepocházejí, byly jsme přemístěny (králík, kapr, brambory)

 

POPULACE

• Růst populace – množivost (natalita) a úmrtnost (moralita) – je ovlivněn podmínkami, v jakých populace žije (potrava, prostor, predátoři,…) a migrací
• 2 typy růstu:
  • 1. typ J = křivka stoupá (ideální podmínky, neustálé zvyšování jedinců v populaci – přemnoží se a velmi rychle dochází k úmrtnosti)
  • 2. typ S (sigmoidní) = růst se zastaví v bodě nosné kapacity prostředí)

Struktura populace

• dělení podle věku
• dělení podle pohlaví
•  dělení podle hierarchického postavení

 

Vztahy jedinců v populaci:

• 1) POZITIVNÍ
• MUTUALISMUS – spolužití a využívání výhod
  • symbióza (soužití dvou jedinců, kteří jsou na sobě závislí a vzájemně si prospívají; střevní bakterie + termit, lišejník)
  • protokooperace (jedinci na sobě nejsou závislí – hmyz + kvetoucí rostlina)
  • kooperace (spolupracují k dosažení společného cíle; medozvěstka + medojed/pavián – živí se medem z úlů)
  • komenzálismus (jeden má prospěch a druhý ne; mrchožrouti a zdechlina)
• 2) NEGATIVNÍ
  • parazitismus (parazit škodí hostiteli)
  • predace (predátor vs. kořist)
  • amenzálismus (jeden organismus vypouští toxiny, které ohrožují druhý – ropucha, sinice)
  • kompetice (jedinci spolu soutěží o omezené zdroje jako je světlo nebo potrava – vyšší rostliny berou světlo nižším)
• 3) NEUTRÁLNÍ
  • jedinci se nijak neovlivňují (sladkovodní ryby, luční kvítí)
• Rozmístění jedinců v populaci:
  • a) pravidelné (rostliny)
  • b) nepravidelné
  • c) shloučené (houby, mravenci, psovité šelmy)

 

SPOLEČENSTVO (BIOCENÓZA)

• Ve společenstvu dochází ke stratifikaci (rozvrstvení) společenstva, které vede ke klimaxu (ústálení)
• 1) PRIMÁRNÍ PRODUCENTI – všechny zelené rostliny (jsou autotrofní – samy si vyrábí všechny látky, vedlejším produktem je O₂)
• 2) KONZUMENTI – heterotrofní organismy (vyrábějí si samy organické látky, musí je přijímat v potravě)
  • konzumenti 1. řádu (býložravci)
  • konzumenti 2. řádu (masožravci)
  • konzumenti 3. řádu (všežravci)
• 3) SEKUNDÁRNÍ PRODUCENTI – všichni konzumenti – po rozkladu jejich těl mohou být látky z jejich těl zužitkovány)
• 4) RECENDENCI – rozkladači/dekompozitoři, živí se odumřelými organismy, rozkládají je a tím poskytují půdě živiny
• 5) POTRAVNÍ ŘETĚZEC
  • a) pastevně-kořistnický:
    • autotrofní rostliny -> býložravec -> masožravec -> všežravec
  • b) dekompoziční/rozkladný/detritový
    • uhynulý organismus -> rozkladači (bakterie, houby, bezobratlí) -> producenti (zelené rostliny)
  • c) parazitický
    • exoparazit (parazituje na povrchu těla, nemá mezihostitele, jako klíště) -> endoparazit (parazituje uvnitř, mívá mezihostitele, např. toxoplazmóza, roupy)
• BIOMASA = souhrn látek, které tvoří těla všech organismů – pro výrobu bionafty, elektřiny
• 6) EKOSYSTÉM – společenstva organismů a neživá příroda
  • dělení:
  • a) ekosystémy umělé
    • vytvořené člověkem nebo do nich člověk zasahoval
    • vodní nádrž, rybník, lesy ČR, parky,…
    • mívají méně druhů než přírodní ekosystémy
    • člověk dodává dodatkovou energii – práce (těžení dřeva, hnojení)
    • méně stabilní (při změnách podmínek se hůře přizpůsobuje)
  • b) ekosystémy přírodní
    • bez zásahů člověka
    • Boubínský prales, rašeliniště, horské lesy
    • více druhů organismů
    • autoregulační schopnosti

 

Další dělení:

• a) suchozemské es
• b) vodní es – sladkovodní, slané, brakické (smíšená sladká a slaná voda, v místech, kde se řeky vlévají do moře

 

VEGETAČNÍ STUPNĚ V ZÁVISLOSTI NA NADMOŘSKÉ VÝŠCE

• 1. nížinný – Polabská nížina, 150 – 500 m. n. m.
• 2. pahorkatinný – Moravskoslezská pahorkatina, Praha, Český ráj, 200 – 370 m. n. m.
• 3. podhorský – 400 – 600 m. n. m.
• 4. horský – 600 – 1400 m. n. m.
• 5. klečový – 1400 – 1600 m. n. m.
• 6. alpinský

ABIOTICKÉ PODMÍNKY

• Sluneční záření – rozlišujeme ho podle vlnových délek
  – záření, které dopadá na Zemi, má vlnovou délku v rozpětí 290 – 5000 nanometrů
• ultrafialové záření
  • nejkratší vlnové délky
  • většinu UV zachycuje ozónová vrstva
  • malé množství záření potřebujeme kvůli tvorbě vitamínu D (tvorba kostí), velké množství je škodlivé