Ekologie - maturitní otázka z biologie (5)

Otázka: Ekologie

Předmět: Biologie

Přidal(a): Evka

EKOLOGIE = věda zabývající se vztahy mezi organismy a vztahy mezi organismem a prostředím
- ekos = dům, obydlí
- definoval zoolog Haeckel v roce 1866
- podle stupně studovaných ekologických vztahů
  - AUTEKOLOGIE – studuje vlivy působící na 1 jedince nebo 1 druh
  - SYNEKOLOGIE – zabývá se velkou skupinou a prostředím, kde žijí
- podle studovaného prostředí
  - ekologie vod
  - ekologie lesů
  - ekologie rybníků
- podle studovaných organismů
  - ekologie rostlin
  - ekologie hub
  - ekologie člověka
  - ekologie živočichů
- BIOCENÓZA – společenstvo všech organismů, které obývají určitý prostor
  - živá složka ekosystému
  - PODLE CHARAKTERIZUJÍCÍ SKUPINY
    - fytocenóza – společenstvo R
    - zoocenóza – společenstvo Ž
    - mikrobiocenóza– společenstvo mikrobů
    - vodní společenstva
      - plankton – drobné organismy vznášející se volně ve vodě
      - bentos –soubor organismů žijících na dně
      - nekton – soubor organismů, které se volně pohybují ve vodě (ryby)
    - PODLE PŮVODU
      - přírodní – vznikla sama, bez umělých vlivů
        
        platí rovnováha, stálejší
        
        pralesy, pouště
      - umělé– vznikla zásahem člověka
        
        biotická rovnováha je narušena → člověk musí udržovat
        
        rybníky, pole, lesy, zahrady, města
      - EKOLOGICKÁ NIKA –životní podmínky, které umožňují populacím určitého druhu žít
        
        abiotické – teplota, sluneční záření, voda
        
        biotické – přítomnost potravy, predace
      - EKOSYSTÉM –ekologický systém organismů, které žijí na stejném území
        
        ZFJ přírody, charakterizují ji potravní vztahy, koloběh látek…
        
        součástí je biocenóza – tvoří živou složku ekosystému
        
        2 základní složky
        
        autotrofní – zdrojem výživy jsou jednoduché látky
        
        zdroj E je světlo
        
        E se spotřebovává
        
        zelené R → fotosyntéza
        
        heterotrofní – přijímají složité látky a přeměňují je na jednoduché
        
        vzniká a uvolňuje se E
        
        konzumenti, rozkladači (reducenti)

LIMITUJÍCÍ FAKTORY – na každý organismus působí biotické a abiotické faktory
- organismus je k některému faktoru více přizpůsobivý než k jinému
- mezní faktor – určuje, zda se organismus na určitém území bude nebo nebude vyskytovat
- př. voda pro R – pokud je vody nedostatek R uhynou i když další podmínky jsou optimální
BIOIKDIKÁROTY – organismy, které svým výskytem určují prostředí
BIOTOP – místo, stanoviště, ve kterém žije jedinec nebo společenstvo
- rybník, les, louka
BIOM – ekosystém v určité geografické zóně
- oblast s podobnými klimatickými podmínkami
- vymezen nejčastěji teplotou a srážkami
- každý biom obsahuje stálá společenstva R a Ž
- biomy tvoří jednotlivá vegetační pásma
- tropický deštný les, savany, pouště a polopouště, stepi, tundra, tajga, smíšené a listnaté lesy
EKOLOGICKÁ VALENCE – rozmezí podmínek, ve kterých je organismus schopen žít
- vymezeno maximem a minimem
- střední hodnoty = ekologické optimum
- pokud je životní podmínka za hranicí valence → nastává smrt organismu
- EURYEKNÍ DRUHY – organismy s širokou valencí
  - velká adaptace organismů
  - snesou i výraznější kolísání podmínek
  - kopřiva, trávy, hmyz
- STENOEKNÍ DRUHY – organismy s úzkou valencí
  - nesnáší kolísání podmínek, malá adaptace
  - vzácné druhy – medvěd, rak, tropické R, koala
  - žijí na speciálních stanovištích, malé rozšíření
- EKOTYP – funkční varianta druhu, která je podmíněna prostředí
  - teplota, půda, voda
  - dědičné
  - př. medvěd hnědý – pyrenejská ekotyp
  - př. smrk ztepilý – krkonošský ekotyp
- AREÁL – oblast na Zemi, kde se přirozeně vyskytuje určitý druh
  - splňuje životní podmínky daného druhu
  - KOSMOPOLITNÍ DRUH – široký areál, žije po celém světě
    - člověk, bakterie, prvoci
  - ENDEMICKÝ DRUH – žije na určitém území, jinde se nevyskytuje
- ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
  - fyzikální a chemické faktory působící na organismy
  - SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ
    - hlavní zdroj E pro život
    - vlnová délka 250-5000nm
    - ultrafialové záření – 10-380nm
      - nebezpečné pro organismy → 90% zachycováno ozonovou vrstvou
      - v malých dávkách působí pozitivně → tvorba vitamínu D v kůži člověka reakcí melaninu → důležitý pro ukládání P a Ca
      - vyšší dávky jsou nebezpečné → mutagenní faktor

viditelné světlo – 380-760nm
- zdroj E pro fotosyntézu zelených R
- u Ž umožňuje schopnost vidění
- intenzita a délka světla ovlivňuje organismy
- fotoperioda – pravidelné změny
  - střídání dne a noci, roční období
  - vliv na organismy → rozkvétání květů, rozmnožování
- podle nároků na světlo rozlišujeme R
  - světlomilné – k životu potřebují světlo → kvetení, fotosyntéza, vznik hormonů, vznik plodů
  - stínomilné
  - termomilné
- podle nároků na světlo rozlišujeme Ž
  - potřebují světlo – rozlišení barevnosti, aktivita, vznik hormonů
  - nepotřebují světlo – Ž jsou bezbarví, tmaví
- vliv na člověka – vylučování a ukládání hormonů
infračervené světlo – 760nm-1mm
- zdroj tepla pro organismy
- zahřívá Ž i neživá tělesa
- optimum je mezi 15-30°C
- rozlišení podle snesitelnosti výkyvů teploty
  - eurytermní organismy – snášejí výkyvy teplot
    - plazi, R
  - stenotermní organismy – nesnesou střídavé teploty
    - pokud teplota klesne pod optimum → smrt
    - orangutan, tapír
  - rozlišení podle nároku na teplo
    - termofilní – teplomilné organismy
    - psychrofilní – chladnomilné organismy
  - rozlišení podle teploty Ž
    - homoiotermní – teplokrevní
      - stálá tělesná teplota, vlastní termoregulace
      - ptáci (42-45°C), savci (35-37°C)
    - poikilotermní– studenokrevní
      - teplota závisí na vnějším prostředí
      - Ž upadají do stavu strnulosti (anabióza)
      - ryby, obojživelníci, plazi
    - VZDUCH
      - zdroj chemických látek k životu – kyslík a oxid uhličitý
      - působí na organismy tlakem, prouděním, složením, teplotou
      - kyslík – koncentrace v atmosféře 21%
        
        odpadní produkt fotosyntézy
        
        nezbytný pro život aerobních organismů
        
        pro anaerobní organismy žijící bez kyslíku toxický (bakterie)
        
        s ↑ nadmořskou výškou klesá
        
        ve studené vodě více kyslíku než v teplé
        
        potřeba v organismu ke spouštění metabolismu

oxid uhličitý – ve vzduchu koncentrace 0,03%
- produkt dýchání organismů
- zdroj uhlíku pro fotosyntézu
- množství CO₂ ve vzduchu roste spalováním fosilních paliv
- nejvyšší koncentrace nad aglomeracemi
dusík – koncentrace ve vzduchu 78%
- ze vzduchu využitelný jen některými bakteriemi při symbióze (hlízkové bakterie)
- pro většinu organismů toxický při vyšší koncentraci
vzdušná vlhkost – ovlivňuje proudění a hromadění škodlivých látek
proudění vzduchu – ovlivňuje orientaci (šelmy, krtek)
- využití – při letu
  - opylení R – přenos semen a plodů
  - echolokace – dorozumívání Ž
  - značkování teritoria
- ↓ proudění → shromažďování prachu, S, oxidů dusíku
tlak vzduchu – 0,1MPa
- většina organismů odolná
- klesá se stoupající nadmořskou výškou
- bakterie snesou až 290MPa
- R snesou 0,9MPa
hustota vzduchu – nízká
- s ↑ nadmořskou výškou ↓ hustota vzduchu
VODA
- nezbytná pro život, součástí těla organismů
- zajišťuje transport látek v těle
- účastní se biochemických reakcí v organismu
- umožňuje tepelnou regulace
- v hydrosféře → srážky
- na zemi ve 3 skupenstvích – nejdůležitější kapalné
- životní prostředí mnoha organismů
- rozdělení – slaná voda – 97%
  - sladká voda – 3% → z toto 2% vázána v ledovcích
  - brakické vody – přechod mezi slanou a sladkou vodou
- vliv vody na organismy
  - salinita (slanost) – voda s vyšší hustotou
    - žijí velcí Ž (paryby) → nadnáší je
    - rozdíl ve velikosti a tvaru těla sladkovodních a mořských
    - ↑ teplota vody → ↑salinita
    - hustota vody nej↑ ve 4°C
    - některé organismy střídají sladkou a slanou vodu – losos
  - hustota – 775x↑ než vzduch
    - nadlehčuje, ovlivňuje tvar těla
    - nej↑ ve 4°C
  - tlak – čím ↓ hloubka → ↑ tlak
    - v hloubkách žijí organismy bez schránek
    - vliv na metabolismus bílkovin
    - nebezpečná náhlá změna tlaku → kesonová nemoc

teplota
množství kyslíku – chladné vody ↑ kyslíku

propustnost světla – čím hlouběji → ubývá množství světla
- závisí na obsahu zakalovacích látek – bahno, písek, nečistoty
vliv vody na suchozemské organismy
- člověk – max 5 dní bez vody (bez potravy až 3 týdny)
- Ž – příjem vody potravou a pitím
  - výdej pocením, dýcháním, močí
  - omezení ztrát – kutikula, zrohovatělá pokožka, tvorba hypertonické moči
  - obojživelníci + hmyz – závislí na vodu rozmnožováním
  - za vodou migrují
- R – kapraďorosty + mechorosty závislé na vodě → rozmnožování
  - příjem kořenovým vlášením do cévních svazků

PŮDA
- pedosféra – tvoří tvrdý povrch země
  - vzniká zvětráváním hornin a působením organismů
- složení – matečné horniny, humus, edafon
  - matečná hornina – vzniká zvětráváním
  - humus – odumřelé organismy
  - edafon – soubor organismů žijících v půdě
- funkce – zdroj minerálních látek a anorganických živin
  - úkryt a zabezpečení Ž
- fyzikální vlastnosti
  - pórovitost – prostory mezi půdními částmi → písčité, jílovité půdy…
  - sorpční schopnost – schopnost půdních částic vázat vodu a ionty
    - zvyšuje se obsahem humusu
  - teplota – kolísá na povrchu (do 50cm), v hloubce se nemění
    - 1km↓ → 30°C ↑
  - chemické složení
    - působení na R – obsah solí rozpustných ve vodě → čím ↑ solí → ↑ úrodnost → nejvíce černozem
      - dusíkaté sločeniny – ↑ úrodnost půdy
      - fosforečné soli – nedostatek P → menší růst, méně plodů
      - Mg, Fe, Zn, Cl – důležité pro fotosyntézu společně s P, N
      - pH – rozhoduje o kyselosti a zásaditosti půdy
        
        kyselost – masožravé R, rašeliník, mechorosty
        
        zásadité – bobovité R (symbióza s bakteriemi)

působení na Ž–méně podstatné
- důležité pro zooedafon (Ž složka půdy) → ovlivňován vzduchem, světlem, teplotou
- vzduch – čím hlouběji → ↓ kyslíku → Ž žijí více na povrchu
- světlo – proniká jen několik cm → zakrnění očí, ztráta zraku
- teplota – kolísání
  - Ž tmavší barvy v tmavé půdě, barevní v písčitých půdách
  - promrzání půdy snižuje sníh → izolace
  - u nás nezamrzá do 1,2m
- vlhkost –ovlivňuje obydlenost půdy Ž
  - hygrobionti– Ž vyžadující vodu
    - prvoci, hlístice, vířníci
  - hygrofilní organismy – dýchají vzdušný kyslík, vyžadují ↑ půdní vlhkost
    - larvy hmyzu, půdní Ž, kroužkovci, měkkýši
  - xerofilní organismy – vyžadují sušší půdy
    - hmyz, pavouci, štíři
  - BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
    - živá složka systému
    - působení organismů na sebe navzájem
    - působení na prostředí
    - JEDINEC – schopen samostatného života
      - jednobuněčný, mnohobuněčný, nebuněčný
    - DRUH – jedinci, kteří se mezi sebou mohou rozmnožovat, mají potomky a podobné vlastnosti
      - každý druh má svůj areál
    - POPULACE – soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí na určitém území, v určitém čase a rozmnožují se
      - rostlin – plodné i neplodné R, semena, plody
      - živočichů – samci, samice, nedospělá i vývojová stádia
      - vyznačuje se společnou vlastností adaptabilita = přizpůsobivost
      - ZNAKY
        
        hustota = denzita
        
        počet jedinců žijících na jednotce plochy
        
        mění se vlivem vnějších faktorů, mortality
        
        u velkých organismů menší hustota
        
        u menších organismů větší hustota
        
        ovlivňuje člověk – hubení, vysazování
        
        zaznamenává se značkováním, stopováním
        
        hranice se nedá stanovit přesně
        
        růst populace – závisí na množivosti, úmrtnosti, migraci
        
        otevřený růst – vyznačuje se křivkou J
        
        nejdříve pomalý růst → pak rychlý

→ pak se zase zpomaluje a ustálí se

př. viry, bakterie, nové druhy

uzavřený růst – vyznačuje se křivkou S
- počáteční růst je pomalý → poté pozvolný
- nelze dosáhnou maximální vrchol
- ovlivněno vnějšími faktory

rozptyl – náhodný – velmi vzácné
- rovnoměrný – druhy s velkou konkurencí
- do skupin – rodiny, včely
struktura populace – složení podle různých hledisek – věk, pohlaví
stěhování populace – migrace, emigrace, imigrace
nosná kapacita prostředí – hranice, za níž růst populace není

možný (omezená potrava, prostor)

oscilace – krátkodobé kolísání, př. hmyz
- příčiny – změna období
fruktuace– kolísání v průběhu let

vztahy mezi populacemi – negativní i pozitivní nebo neutrální
- konkurence – negativní, soutěžení mezi druhy
  - o prostor, partnery, potravu
  - silnější druhy vytlačují slabší
  - př. poštolka X káně, větší a silnější rostliny
- antibióza – jedna populace produkuje látku, která potlačuje růst druhé populace
  - negativní, př. houby produkující antibiotika → vliv na bakterie
- parazitismus – negativní, trvalé nebo dočasné soužití parazita a hostitele
  - parazit využívá hostitele jako zdroj potravy a zdroj životního prostředí → poškozuje hostitele, je schopen se množit
  - ektoparazité – klíště, vši
  - endoparazité – tasemnice
- symbióza – soužití dvou organismů → výhodné pro oba
  - př. houba + řasa, hlízkové bakterie, jmelí
- protokooperace – vzájemně prospěšné soužití dvou druhů → není závazné, lze ho přerušit, pozitivní
- predace – negativní, predátor aktivně vyhledává a loví kořist pro potravu
  - př. vlk a zajíc, orel a hlodavci
- SPOLEČENSTVO – biocenóza, živá složka ekosystému
  - tvořeno R, Ž, mikroorganismy a houbami → na sobě závislé
  - vzniká mezi nimi konkurence a parazitismus
  - struktura
    - prostorová – dána rozmístěním populací v prostoru, mění se v čase
      - horizontální – rozvrstvení na ploše
        
        př. rozdíl mezi středem a okrajem lesa
      - vertikální – rozvrstvení do pater
        
        keřové → mechové → bylinné → keřové → stromové patro
      - druhová – složené společenstva se mění v čase a prostoru

BIOMY – oblast se stejnými klimatickými podmínkami
- každý biom obsahuje stálé rostlinstvo a živočišstvo
- TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY – rovníková oblast
  - průměrná teplota 25-30°C
  - srážky 2000-8000mm/rok
  - R – dřeviny, epifyty (organismy živící na R, ale živí se samy), liány, kapradiny
  - Ž – hmyz, plazi, primáti, kolibřík, papoušek
  - vysoká vzdušná vlhkost
- SAVANY – tropické travnaté společenstvo
  - oblast J polokoule
  - střídání období tepla a chladna
  - rozdíly mezi denními a nočními teplotami
  - srážky nerovnoměrné 500-1000mm/rok
  - R – traviny, byliny
  - Ž – kopytníci, šelmy, pavoukovci, hmyz
- POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ – horské a suché oblasti
  - velké teplotní rozdíly během dne a noci (40°C a více)
  - 11 měsíců bez srážek + 1 měsíc chudý na srážky
  - R – sukulenty, efeméry, jednoleté byliny
  - Ž – plazi, pavoukovci, ještěři, hlodavci
- TVRDOLISTÉ LESY – oblast Středozemního moře
  - původně stálezelené neopadavé lesy → dnes nahrazeno keři
  - srážky nejvíce v zimě do 1000mm/rok, léto suché
  - teploty 15-20°C
  - Ž – kozy, ovce

STEPI –oblast S a J Ameriky, Ukrajina, střední Asie
- velké teplotní rozdíly – zima -10 až -15°C, léto 20-25°C
- srážky do 500mm/rok
- R – trávy
- Ž – bizoni, lamy, hlodavci, kopytníci
OPADAVÉ LISTNATÉ LESY – oblast mírného pásu, pouze S polokoule
- ovlivňováno oceánským klimatem
- střídání ročních období, v zimě teploty pod bodem mrazu
- srážky 500-1500mm/rok
- R – listnaté stromy, keře
- Ž – obojživelníci, hmyz, medvěd, liška, srnec
TAJGA – pouze na S polokouli
- velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou – až 50°C
- srážky do 600mm/rok
- R – jehličnany
- Ž – los, sob, medvěd hnědý, medvěd grizzly
TUNDRA – hlavně na S polokouli
- dlouhá zima (9-11 měsíců)
- nízké teploty
- permafrost – trvale zmrzlá půda, rozmrzá jen na povrchu
- srážky do 300mm/rok
- R – zakrnělé dřeviny, keře, mechy, lišejníky
- Ž – los, sob, polární liška, tuleni, lední medvěd
EKOSYSTÉM – ekologický systém organismů, které žijí na stejném území
- ZFJ přírody, charakterizují ji potravní vztahy, koloběh látek…
- ZÁKLADNÍ SLOŽKY EKOSYSTÉMU
  - ABIOTICKÉ PROSTŘEDÍ – sluneční E, vzduch, voda
  - PRIMÁRNÍ PRODUCENTI – autotrofní organismy
    - zdroj výživy jsou jednoduché látky, zdroj E je světlo
    - vytvářejí z látek anorganických látky organické → E se spotřebovává
    - zelené R, bakterie
  - SEKUNDÁRNÍ PRODUCENTI = konzumenti, heterotrofní organismy
    - závislé na autotrofních
    - příjem složitých látek a přeměna na jednoduché → E se uvolňuje
    - konzumenti 1. řádu – býložravci – kopytníci
    - konzumenti 2. řádu – masožravci + všežravci – malé druhy
    - konzumenti 3. řádu – masožravci – velké rozměry, šelmy
  - ROZKLADAČI – organismy živící se mrtvou organickou hmotou
    - bakterie, houby, kvasinky
    - zajišťují koloběh látek v přírodě
  - vytváří potravní řetězec – soubor organismů, které jsou na sobě závislé
- přirozené ekosystémy – prales – velká druhová diverzita
- umělé ekosystémy – smrková monokultura – na vzniku se podílí člověk

POTRAVNÍ ŘETĚZEC – soubor organismů, které jsou na sobě závislé
- pastevně kořistnický řetězec – velikost těla konzumenta se zvětšuje
  - na začátku více konzumentů a na konci méně konzumentů
  - zelené R → býložravci → masožravci + predátoři
  - řasa → býložravá ryba → dravá ryba → člověk
- dekompoziční řetězec – rozkladný
  - zajišťuje rozklad organické hmoty na anorganické látky
  - tělo uhynulého organismu → saprofágové → saprofyté
  - R → saprofág (narušuje mrtvou organickou hmotu) → houba, bakterie
- parazitický řetězec – vede od hostitele k parazitovi
  - savec → na něm hmyz → zanese bakterii → onemocnění
- fytofág – Ž živící se R
- zoofág – Ž živící se živými organismy
- saprofág – Ž živící se rozkládajícími se těly organismů
- koprofág – živí se výkaly jiných Ž
- nekrofág – živí se mrtvými těly jiných Ž
- dekompozitor – přeměňuje organické látky na anorganické

POTRAVNÍ PYRAMIDA – vzniká spojením potravních řetězců + tok E + koloběh látek
- E na spodu pyramidy → spotřebovává se
- E u vrcholu → uvolňuje se

TOK E V EKOSYSTÉMU
- jednosměrný, nenávratný
- E vstupuje do ekosystému v podobě slunečního záření → E vázána v asimilátech při fotosyntéze
- při odbourávání organické hmoty se většina E uvolňuje ve formě tepla + část E využívána organismy při růstu, rozmnožování, pohybu

BIOSFÉRA
- soubor všech ekosystémů
- zahrnuje litosféru, pedosféra, atmosféru…
- 3 bio cykly
  - pevninský = suchozemský
    - druhově nejpočetnější
    - hlavní producenti jsou vyšší R
  - slanovodní = marinní
    - moře + oceány – druhově méně bohatý
    - největší rozlohou
    - hlavní producenti jsou nižší R
  - sladkovodní = limnický
    - kontinentální vody, méně druhů
    - menší rozloha
    - hlavní producenti jsou nižší R
  - některé organismy mohou přecházet mezi bio cykly – př. obojživelníci, hmyz

KOLOBĚH LÁTEK V EKOSYSTÉMU
- koloběh látek je uzavřený, má cyklický charakter
- koloběh prvků a látek mezi živými a neživými složkami
- koloběh vody – výměna vody mezi zemských povrchem a atmosférou
  - vypařováním + transpirací se do ovzduší dostávají vodní páry → ochlazením kondenzují → spadnou ve formě srážek na kontinenty a oceány → vypařuje se + část vody se vsakuje pod povrch a tvoří zásoby podzemní vody
- koloběh uhlíku – uhlík ze vzduchu pohlcován ve formě CO₂ zelenými R → fotosyntézou zabudován do organické hmoty → část uhlíku prodýchána + část je nahromaděna jako odpadní produkt a dále zpracována reducenty → uvolní se CO₂
  - hlavní zásobárna uhlíku v oceánech
- koloběh kyslíku – zásoby ve vzduchu doplňovány fotosyntézou
  - kyslík je spotřebováván při dýchání + při rozkladu odumřelých h těl
  - z atmosféry proniká kyslík do vody a půdy
  - ovlivňuje člověk spalováním fosilních paliv
- koloběh dusíku – zdroj N je atmosféra
  - většina organismů nedokáže přijímat vzdušný kyslík (až na hlízkové bakterie)
  - musí dojít k přeměně na dusičnany pomocí hlízkových bakterií nebo pomocí elektrických výbojů za bouřky
  - R přijímají dusík ve formě NO₃^– nebo NH₄⁺ → využívají ho k tvorbě proteinů a nukleových kyselin
  - N se do těl Ž dostává potravou → část vyloučena močí + část využita k tvorbě bílkovin

ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ
- antropoekologie– vztah člověka k životnímu prostředí
- člověk je součástí řady ekosystémů
- vývoj ekosystému – od počátku Země (před 3,5 mld let) → později do vývoje zařazen i vývoj člověka
- člověk – pozitivní i negativní vliv na přírodní podmínky
  - využívá a ovlivňuje prostředí – úmyslně i neúmyslně
  - přizpůsobuje se ŽP
- VÝVOJ VLIVU ČLOVĚKA NA PROSTŘEDÍ
  - PRAVĚK – minimální zásahy do ekosystému
    - člověk se přizpůsoboval přírodním podmínkám → nebyla narušena rovnováha
  - STAROVĚK – rozvoj zemědělství, těžba dřeva, pastevectví
    - začátek budování měst → odlesňování
    - vznik vodních erozí
    - nárůst populace
  - STŘEDOVĚK – obrovské kácení lesů, zásahy do přírody
    - rozvoj průmyslu a zemědělství
    - ještě nedochází do zásahu cyklu biosfér
  - NOVOVĚK – 17. století – dnes
    - rozvoj průmyslu, těžba surovin (ropa, uhlí, rudy)
    - věda a technika → ovlivnila růst populace a způsob života lidí
    - osídlování nových území
    - zásahy do ekosystému a jeho poškozování → často nenávratné změny
    - hubení druhů – 11 druhů ptáku + 100 druhů savců vyhubeno
    - vznik a šíření nových druhů
    - pokles množství neobnovitelných zdrojů E
    - přemnožení – králík v Austrálii, mandelinka bramborová u nás
  - GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA
    - SOCIÁLNÍ
      - RŮST POPULACE – problém u rozvojových zemí
        
        příčiny – snížení mortality u vyspělých zemí
        
        zlepšení lékařské péče
        
        následky – větší spotřeba surovin, E, prostoru
      - NEDOSTATEK KVALITNÍCH POTRAVIN – 17% obyvatel rozvojových zemí trpí podvýživou
        
        ve vyspělých zemích – obezita, nadváha
      - EPIDEMIE A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI – šíření infekčních chorob (tuberkulosa, cholera, tyfus, AIDS) → nejčastější příčina úmrtí v rozvojových zemích
        
        na světě 40 milionů lidí nakažených AIDS/HIV
        
        šíření nemocí – příčiny jsou špatná hygiena a zdravotní péče + velká mirace lidí
        
        růst produkce a spotřeby drog
      - OZBROJENÉ KONFLIKTY, TERORISMUS – ztráty na lidských životech
        
        nejčastěji náboženské, politické a etnické konflikty
        
        dnes – islámský terorismus a extremismus

EKONOMICKÉ
- CHUDOBA A ZAOSTALOST – nedostatek potravin, nedostatek nezávadné pitné vody, chybějící vzdělání, špatná zdravotnická péče, špatné hygienické podmínky, vysoká porodnost a úmrtnost
- ENERGETICKÁ KRIZE – 60% E se získává z ropy a zemního plynu → neobnovitelné zdroje → ke konci 21. století dojde k vyčerpání zásob
  - dochází k ohrožení základních podmínek existence člověka
- ENVIROMENTÁLNÍ
  - GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY – porušení rovnováhy mezi člověkem a přírodou
    - skleníkový efekt
    - narušení ozonové vrstvy
  - EKOLOGICKÉ KATASTROFY – rozsáhlé poškození velkých částí biosféry
    - havárie tankerů, tsunami, zemětřesení, havárie atomových elektráren, požáry lesů a naftových polí, kácení pralesů
  - ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
    - OVZDUŠÍ
      - emise – pevné, plynné nebo kapalné látky, které se dostávají do ovzduší
        
        prach, kouř, výfukové plyny, freony
      - imise – látky v ovzduší, které vznikají vzájemnou reakcí emisí
      - smog – směs emisí a imisí ve vzduchu
        
        na vzniku smogu se podílí klimatické faktory – mlha, teplotní inverze (= teplý vzduch nahoře + studený dole → nedochází k promíchávání)
        
        dochází k nahromadění nad aglomeracemi → poškození životního prostředí
        
        kyselý smog – londýnský, zimní
        
        vzniká spalováním tuhých paliv
        
        obsahuje saze, oxidy síry a kovy
        
        fotochemický smog – letní, losangeleský
        
        vzniká z výfukových plynů působením UV záření
        
        obsahuje uhlovodíky, ozon, oxidy dusíku
        
        kombinovaný – u nás
        
        př. Ostrava
        
        znečišťované ovzduší
        
        SO₂– vzniká spalováním fosilních paliv s obsahem síry → poškozuje DS
        
        NO_x– toxické, součástí výfukových plynů
        
        CO₂– skleníkový plyn
        
        freony – z ledniček, sprejů
        
        prach, popel, těžké kovy
        
        ozon – ve výfukových plynech → toxický
        
        radioaktivní znečištění – havárie tankerů
        
        kyselé deště–vzniká reakcí SO₂ + O2 + H₂O → H₂SO₄ → kyselina sírová se dostává na zem v podobě kyselých dešťů → ničí lesy, okyseluje půdu
        
        ozonová díra – poškození ozonové vrstvy působením freonů → na Zemi dopadá více UV záření → rakovinotvorné
        
        skleníkový efekt – vzniká působením CO₂ + vodní páry + freony → skleníkové plyny → zabraňuje úniku tepla ze Země → oteplování → tání ledovců, vyšší hladina oceánů, klimatické změny
        
        řešení problému – omezení spalování fosilních paliv
        
        používání čistících zařízení
        
        využívání ekologického způsobu dopravy
        
        PŮDA
        
        znečišťovatelé půdy
        
        hnojiva – uměle vytvořená člověkem → zasolení půdy, dusičnany a fosforečnany do těl R
        
        imise
        
        únik ropy, olejů
        
        těžké kovy – ze skládek
        
        kyselé deště
        
        eroze – rozrušení a odnos půdy vlivem vody a větru
        
        zhutňování půdy – špatné provzdušňování půdy a prosakování vody v důsledku užívání těžké mechanizace
        
        řešení problému –snížení používání hnojiv
        
        VODA
        
        biologické– způsobují hnojiva, výkaly, odpadní vody, odpad potravinářského průmyslu
        
        chemické – způsobují ropné produkty, průmyslová hnojiva, těžké kovy, detergenty
        
        fyzikální – způsobují odpadní teplo, radioaktivní záření
        
        řešení problému – budování čistíren odpadních vod
        
        OCHRANA PŘÍRODY
        
        ZÁKONY NA OCHRANU PŘÍRODY A ŽP V ČR
        
        Ústava ČR – stát bude dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství
        
        Listina základních práv a svobod – právo občana na příznivé životní prostředí
        
        Zákon o ŽP
        
        Zákon o ovzduší
        
        Zákon o vodách
        
        INSTITUCE V ČR
        
        Ministerstvo životního prostředí
        
        Česká inspekce životního prostředí
        
        Český ekologický ústav
        
        Český hydrometeorologický ústav
        
        Státní fond životního prostředí
        
        INSTITUCE VE SVĚTĚ
        
        OSN
        
        UNESCO
        
        OCHRANA DRUHŮ – ohrožené druhy
        
        kriticky ohrožené druhy – zmije obecná, sokol stěhovavý
        
        silně ohrožené druhy – skokan zelený, škeble rybničná
        
        ohrožené druhy
        
        CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
        
        velkoplošná
        
        národní park – NP Krkonoše, Šumava, Vysoké Tatry, Slovenský ráj
        
        původní, málo ovlivněné člověkem, výskyt vzácných druhů
        
        chráněná krajinná oblast – CHKO Beskydy, Jeseníky, Český kras
        
        území s přirozeným ekosystémem a chráněnými druhy
        
        maloplošná– přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka
        
        biosférické rezervace – vyhlašuje UNESCO, má celosvětový význam, u nás 6
        
        NP Krkonoše, NO Šumava, CHKO Křivoklátsko