Otázka: Ekologie krajiny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Marian
Charakteristika krajiny:
1. Struktura – prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami
2.Funkce – vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)
3.Změna, vývoj, dynamika – přestavba struktury, funkce mozaiky v čase
Krajinotvorné faktory:
1. Přírodní – abiotické a biotické, 2. Antropogenní
A) Abiotické:
a) geofaktory: Vrásnění, složení litosféry, charakter georeliéfu (nadmořská výška, výškové rozdíly, terénní útvary, sklonitost, expozice), druh a typ půdy
b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění
Dělení klimatu: Makroklima, mezoklima, mikroklima
Klimatické oblasti: chladné (hory), mírně teplé (pahorkatiny), teplé (nížiny)
c) hydrologické faktory: působení vod vázaných na zemský povrch
Povrchové vody: tekoucí (eroze), stojaté (krajinný prvek), mořské (klima, formování pobřeží)
Podzemní vody: zdroj vody, krasové jevy
B) Biotické: živé organismy, rostliny mají vliv na vegetační formace a mají velký vliv na krajinu, živočichové menší vliv, pouze lokální ovlivnění
Antropogenní faktory:
- Způsobené člověkem
- Tyto faktory mění strukturu, funkci a vzhled krajiny
- Přímé ovlivnění: povrchová těžba, orba, výstavba, kácení
- Nepřímé ovlivnění: ovlivnění intenzity přírodních procesů (eroze, sukcese, vodní režim, produkce biomasy)
- Ovlivnění dle činnosti: zemědělské, lesnické, vodohospodářské, těžební, průmyslové, sídelní, dopravní, vojenské, rekreační
- Druhy krajiny podle ovlivnění: přirozená (bez vlivů), obhospodařovaná (lesní a pastevecká), obdělávaná (zemědělství), příměstská (hustě osídlená), městská (umělý povrch)
Krajina
- Sukcese= vývoj společenstva v čase: primární (kolonizování, nová krajina), sekundární (obnovení po zničení primární sukcese)
- Klimax=nejvyšší stádium sukcese (největší rovnováha,pestrost,stabilita), rozlišujeme 3 druhy: klimatický (podle klimatu), edafický (půda), antropogenní (pole, louka)
- Ekologická stabilita=schopnost kompenzovat vnější a vnitřní rušivé vlivy bez výrazného narušení, hl. projevem je ekologická rovnováha
- Autoregulace= schopnost regulovat životní procesy a adaptovat se na změnu prostředí
- Ekologická rovnováha= dynamický stav systému který udržuje stav s malým kolísáním tak aby se mohl vrátit ti původního stavu
- Zpětná vazba= jeden prvek ovlivňuje druhý, který zpětně ovlivňuje první, má stabilizující vliv na systém, pozitivní zpětná vazba – první složka působí na druhou která později pozitivní vliv na první, negativní zpětná vazba – první složka působí na druhou ale ta má negativní vliv na první
Kategorie krajiny
Dělí se podle ovlivnění člověkem:
- Krajina přírodní a přirozená
- Vytváří se pomocí biotických a abiotických faktorů bez ovlivnění antropogenních faktorů
- Výskyt jen ojediněle
- Zastoupení minimální
- Přirozená krajina= obsahuje přirozenou vegetaci ale již ovlivněnou člověkem
- Krajina kulturní
- Průsečík přírodních, sociálních a hospodářských procesů
- Nejvýznamnější faktory zemědělství a lesnictví
- Na Zemi převažuje
- Tvořená mozaikovými EKS ovlivněné člověkem
- Různá struktura s druhovým složením
- Vyžaduje dodání E
Podkategorie kulturní krajiny:
Vlastní kulturní krajina
- Rovnováha mezi antropogenními a ostatními faktory
- EKS mají autoregulaci
- Destabilizované plochy jsou vyváženy ekologickými stabilními EKS
- Zaujímá cca ½ až 2/3 ČR
Narušená kulturní krajina
- Degradovaná
- Antropogenní vlivy narušují ve větší míře přírodní složky
- Zachována autoregulace
- Většinou kolem velkých měst
Devastovaná krajina
- Těžké narušení autoregulace
- Náprava je náročná na E a finance
- Těžební krajina
Prostorová struktura
- Dělení:
- Vertikální – dána geomorfologií (výšková členitost) je výsledkem přírod vlivů
- Horizontální – dána více krajinnými složkami, které jsou rozloženy liniově (koridory) nebo plošně (plošky, matrice) jednotlivé složky dávají 100% a nepřekrývají se, mohou mít různý tvar, velikost, počet, původ, atd.
- Matrice
- Nejrozsáhlejší
- Má největší vliv na krajinu
- Heterogenní
- V lesnatých oblastech= les
- Určení matrice: v přírodní krajině (tvořená klimaxem), v kulturní krajině (tvořená mozaikou sídel, obdělávanými, plochami, přírodními a polopřírodnímispolečenstvy )
- 3 Kritéria pro určení matrice:
- Relativní plocha– převládání plochy, zaujímá min. 50 %
- Spojitost– obklopuje jiné krajinné prvky
- Řízení dynamiky krajiny– ovlivňuje dynamiku krajiny více než jiné prvky
- Plošky
- Homogenní a menší území
- Nejdůležitější je tvar a velikost
- Okrajové efekty
- Vznikají přirozeně i vlivem člověka
- Druhy plošek: plošky vzniklé narušením, zbytkové plošky, zavlečené plošky
- Velikost plošek: malé plošky nemají vnitřní část, což má vliv na druhy
- Tvar plošek: významný z hlediska okrajů, důležitý pro pohyb organismů, má vliv na stanovištní podmínky
- Počet plošek: má vliv na druhovou diverzitu
- Uspořádání plošek: pravidelné, shlukovité, lineární, paralelní (horské údolí)
- Koridory
- Liniové útvary
- Mají různý tvar a tloušťku
- Tvoří síť
- Mohou být někde přerušeny
- Význam: spojující prvek (spojují plošky), bariéra (blokují organismy, E, látky)
- Dělení: a) podle původu: přírodní a umělé
- b) podle struktury: liniové (malá šířka, tvořeny okraji, okrajové druhy), pásové (široké, vnitřní prostředí)
- c) dle vzniku: narušením, zbytkové (po těžbě), pěstované (aleje), zdrojové (voda), efemerní (dočasné, táhnutí savců)
- Funkce: stanoviště druhů, usměrnění toků, oddělení ploch, zvýšení heterogenity krajiny, zdroj pozitivních a negativních vlivů na krajinu
Vývoj krajiny
- Změna struktury a funkce v čase
- Každá krajina se vyvíjí
- Člověk významně ovlivňuje vývoj krajiny
- Rytmicita: a) dynamická – sukcesní změny (desetiletí až století), b) biologický vývoj – evoluční změny (tisíciletí), c) geologický vývoj – geologické epochy (miliony let)
- Změny mají vliv na: strukturu, ekologickou stabilitu, biodiverzitu, průběh abiotických a biotických faktorů, typ krajiny a krajinný ráz
- Druhy změn: a) zanedbatelné (v rámci ekologické rovnováhy), b) únosné (návrat do ekologické rovnováhy), c) kritické (počátek ekologické lability), d) katastrofické (EKS zhroucen)
Role člověka ve vývoji krajiny
- Neolit – vzniká kulturní krajina (pole, kácení, zemědělství, sídla, vypalování), rozsah člověka se rozšířil a akumuloval na nejúrodnější oblasti
- Vnitřní kolonizace – raný středověk, rozšířená člověka, další odlesňování, vysoušení, rybníky, města, těžba rud
- Valašská kolonizace – moravsko-slovenská snaha získat pastviny na horách, ještě nedošlo k vážnému narušení stability
- Průmyslová revoluce – růst měst, továrny, silnice, železnice, doly, monokultury jehličnanů, mozaika ploch se nezměnila, protože byla vyvážena loukami, pastvinami, meze, cesty, toky,
- Socialistická kolektivizace – původně zvětšit rozlohu pozemků, ve výsledku politický cíl bez kontroly a i smyslu, pěstování píce pro dobytek, likvidace luk odvodněním a zaoráním, obtížnější louky přeměněny na les, odstranění překážek (vodoteče, mokřady, polní cesty)
- Aktuální stav – snižování orné půdy, rostoucí urbanizace, zvýšení fragmentace, unifikace krajiny (stejná), lesnatost stálá
